Śrīmad-bhāgavatam 1.7.7

Existují různé smysly a nejúčinnější z nich je sluch. Sluch je činný i za tvrdého spánku. Když člověk nespí, může se před nepřítelem bránit, ale když spí, může ho chránit jedině sluch. Důležitost naslouchání se zde uvádí v souvislosti s dosažením nejvyšší dokonalosti života, kterou je osvobození od tří hmotných bolestí. Každý je bez ustání plný nářku, honí se za přeludem iluzorních věcí a vždy se bojí nějakého nepřítele. To jsou tři hlavní příznaky hmotné choroby. A zde se jednoznačně říká, že pouhým vyslechnutím poselství Śrīmad-Bhāgavatamu získáme náklonnost k Nejvyšší Osobnosti Božství, ke Śrī Kṛṣṇovi, a jakmile se tato připoutanost rozvine, příznaky hmotných nemocí zmizí. Śrī Vyāsadeva viděl zcela dokonalou Osobnost Božství, a tento verš jasně potvrzuje, že touto naprosto dokonalou Osobností Božství je Śrī Kṛṣṇa.

Konečným cílem oddané služby je vyvinutí ryzí lásky k Nejvyšší Osobnosti. Slovo “láska” se často užívá k označení vztahu mezi mužem a ženou. A “láska” je jediné slovo, kterým lze správně označit vztah mezi Pánem Kṛṣṇou a živými bytostmi. Bhagavad-gītā označuje živé bytosti jako prakṛti, a prakṛti patří v sanskrtu do ženského rodu. Pán je vždy označen jako parama-puruṣa, nejvyšší mužská osobnost, a vztah mezi Pánem a živými bytostmi je podobný jako vztah muže a ženy. Mluvit o lásce k Bohu je tedy zcela na místě.

Láskyplná oddaná služba Pánu začíná nasloucháním o Pánu. Mezi Pánem a vyprávěním o Něm není rozdílu — Pán je ve všech směrech absolutní. Není žádný rozdíl mezi Ním a vyprávěním o Něm. Nasloucháním o Něm se tedy dostáváme do bezprostředního styku s Ním, a to umožňuje vibrace transcendentálního zvuku. Transcendentální zvuk je tak účinný, že okamžitě odstraňuje všechny výše uvedené hmotné náklonnosti. Jak jsme uvedli dříve, živá bytost vytváří hmotnou společností jistou spletitost a iluzorní uvěznění v hmotném těle přijímá za skutečnost. Pod vlivem této uměle vytvořené spletitosti živé bytosti různých životních kategorií podléhají různým způsobem iluzi. I v těch nejpokročilejších stádiích lidského života převládá tatáž iluze v podobě mnoha ismů a narušuje láskyplný vztah s Pánem a tím pádem i láskyplné vztahy mezi lidmi. Vyslechnutím obsahu Śrīmad-Bhāgavatamu se tato neskutečná spletitost materialismu odstraní a ve společnosti nastává skutečný mír, kterého se politikové snaží dosáhnout tolika způsoby. Na jedné straně chtějí politici dosáhnout mezilidského a mezinárodního klidu a míru, ale jejich příliš velká připoutanost k hmotnému panování přináší iluzi a strach. Politické mírové konference tedy nepřinesou společnosti mír. To se může podařit jedině nasloucháním o Nejvyšší Osobnosti Božství Śrī Kṛṣṇovi ze Śrīmad-Bhāgavatamu. Pošetilí politikové se mohou scházet na mírových konferencích na nejvyšší úrovni stovky let, ale nemohou dosáhnout úspěchu. Dokud se nedostaneme na úroveň opětovného obnovení našeho ztraceného vztahu s Kṛṣṇou, bude neustále převládat iluze ztotožňování vlastního já s tělem a strach bude pokračovat i nadále. Pokud jde o platnost toho, že Śrī Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, existují stovky a tisíce důkazů ve zjevených písmech a stovky a tisíce důkazů z osobní zkušenosti oddaných z míst, jako jsou Vṛndāvan, Navadvīp a Purī. I slovník Kaumudī uvádí jako synonyma slova “Kṛṣṇa” hesla “syn Yaśody” a “Nejvyšší Osobnost Božství Parabrahman”. Můžeme tedy dojít k závěru, že pouhým vyslechnutím védského písma Śrīmad-Bhāgavatamu lze získat přímé spojení s Nejvyšší Osobností Božství Śrī Kṛṣṇou a dosáhnout tak nejvyšší dokonalosti života, plynoucí z překonání světských strastí, iluze a strachu. To je praktická zkouška pro toho, kdo skutečně pozorně naslouchal čtení Śrīmad-Bhāgavatamu.