SB 1.7.53-54

śrī-bhagavān uvāca
brahma-bandhur na hantavya
ātatāyī vadhārhaṇaḥ
mayaivobhayam āmnātaṁ
paripāhy anuśāsanam
kuru pratiśrutaṁ satyaṁ
yat tat sāntvayatā priyām
priyaṁ ca bhīmasenasya
pāñcālyā mahyam eva ca
Překlad slovo od slova: 
śrī-bhagavān — Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa; uvāca — řekl; brahma-bandhuḥ — příbuzný brāhmaṇy; na — ne; hantavyaḥ — být zabit; ātatāyī — agresor; vadha-arhaṇaḥ — má být zabit; mayā — Mnou; eva — jistě; ubhayam — oba; āmnātam — popsané podle pravidel autorit; paripāhi — vykonej; anuśāsanam — pravidel; kuru — poslušný; pratiśrutam — podle daného slibu; satyam — pravda; yat tat — to, co je; sāntvayatā — když uklidňoval; priyām — drahou manželku; priyam — uspokojení; ca — také; bhīmasenasya — Śrī Bhīmaseny; pāñcālyāḥ — Draupadī; mahyam — Mě také; eva — zajisté; ca — a.
Překlad: 
Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa řekl: Přítel brāhmaṇy se nemá zabíjet, ale je-li to agresor, pak musí být zabit. To vše jsou pravidla písem a ty musíš jednat podle nich. Musíš splnit slib, který jsi dal své ženě, a musíš jednat tak, aby jsi uspokojil Bhīmasenu a Mě.
Význam: 

Arjuna byl zmatený, jelikož Aśvatthāmā měl být podle citátů z různých písem od různých lidí zároveň zabit i ušetřen. Jako brahma-bandhu, nehodný syn brāhmaṇy, se Aśvatthāmā neměl zabít, ale současně to byl také agresor, a podle Manuových pravidel se agresor má vždy zabít, bez ohledu na to, zda je brāhmaṇou (natož pak nehodným synem brāhmaṇy). Droṇācārya byl jistě brāhmaṇou v pravém slova smyslu, ale byl zabit, jelikož se zúčastnil bitvy. Aśvatthāmā byl sice agresor, ale byl beze zbraní. Jedním z pravidel bylo, že agresora nelze zabít, nemá-li zbraně nebo vůz. To vše bylo velice spletité dilema. Arjuna měl navíc dodržet slib, kterým uklidňoval Draupadī, a uspokojit také Bhīmu i Kṛṣṇu, kteří mu radili Aśvatthāmu zabít. Nevěděl, jak se má rozhodnout, ale Kṛṣṇa vše vyřešil.