Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 1.7.13-14

Verš

yadā mṛdhe kaurava-sṛñjayānāṁ
vīreṣv atho vīra-gatiṁ gateṣu
vṛkodarāviddha-gadābhimarśa-
bhagnoru-daṇḍe dhṛtarāṣṭra-putre
bhartuḥ priyaṁ drauṇir iti sma paśyan
kṛṣṇā-sutānāṁ svapatāṁ śirāṁsi
upāharad vipriyam eva tasya
jugupsitaṁ karma vigarhayanti

Synonyma

yadā — když; mṛdhe — na bitevním poli; kaurava — Dhṛtarāṣṭrova strana; sṛñjayānām — strany Pāṇḍuovců; vīreṣu — bojovníků; atho — takto; vīra-gatim — na místa, jaká si bojovníci zasloužili; gateṣu — se dostali; vṛkodara — Bhīma (druhý syn Pāṇḍua); āviddha — udeřený; gadā — kyjem; abhimarśa — naříkající; bhagna — zlomený; uru-daṇḍe — mícha; dhṛtarāṣṭra-putre — syn krále Dhṛtarāṣṭry; bhartuḥ — mistra; priyam — potěšení; drauṇiḥ — syn Droṇācāryi; iti — takto; sma — bude; paśyan — až uvidí; kṛṣṇā — Draupadī; sutānām — synů; svapatām — ve spánku; śirāṁsi — hlavy; upāharat — předané jako dar; vipriyam — potěšení; eva — jako; tasya — jeho; jugupsitam — nanejvýš ohavný; karma — skutek; vigarhayanti — nesouhlasil s.

Překlad

Když bojovníci obou táborů, Kuruovců a Pāṇḍuovců, padli na bitevním poli Kurukṣetře a po zásluze se dostali na místa jim určená, a když syn Dhṛtarāṣṭry s nářkem klesl s páteří zlomenou úderem kyje Bhīmaseny, syn Droṇācāryi (Aśvatthāmā) usekal hlavy pěti spícím synům Draupadī a přinesl je jako dar svému pánovi s bláhovou domněnkou, že ho tím potěší. Duryodhana však jeho odporný čin odsoudil a nebyl potěšen ani v nejmenším.

Význam

Transcendentální popisy činností Pána Śrī Kṛṣṇy ve Śrīmad-Bhāgavatamu začínají na konci bitvy na Kurukṣetře, kde Pán Sám o Sobě pronesl Bhagavad-gītu. Jak Bhagavad-gītā, tak Śrīmad-Bhāgavatam jsou tedy transcendentální vyprávění o Pánu Kṛṣṇovi. Gītā je kṛṣṇa-kathā, pojednání o Kṛṣṇovi, protože ji vypráví Pán Samotný, a Bhāgavatam je také kṛṣṇa-kathā, protože vypráví o Pánu. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu chtěl, aby se všichni dověděli o obou. Pán Kṛṣṇa Caitanya je Samotný Kṛṣṇa v rouchu Kṛṣṇova oddaného, a proto jsou výroky Pána Kṛṣṇy a Śrī Kṛṣṇy Caitanyi Mahāprabhua totožné. Pán Caitanya si přál, aby všichni, kdo se narodí v Indii, s vážností porozumněli těmto kṛṣṇa-kathām, a aby pak po jejich plné realizaci kázali transcendentální poselství všem lidem ve všech částech světa. To přinese sklíčenému světu vytoužený mír a blahobyt.