SB 1.6.32

deva-dattām imāṁ vīṇāṁ
svara-brahma-vibhūṣitām
mūrcchayitvā hari-kathāṁ
gāyamānaś carāmy aham
Překlad slovo od slova: 
deva — -Nejvyšší Osobnost Božství (Śrī Kṛṣṇa); dattām — -obdarovaný; imām — -toto; vīṇām — -strunný hudební nástroj; svara — -rytmy; brahma — -transcendentální; vibhūṣitām — -ozdobený s; mūrcchayitvā — -rozeznívající; hari-kathām — -transcendentální poselství; gāyamānaḥ — -neustále zpívající; carāmi — -putuji; aham — -já.
Překlad: 
Takto tedy putuji a neustále zpívám transcendentální poselství o slávě Pána za doprovodu tohoto nástroje zvaného vīṇā, který je nabitý transcendentálním zvukem a který mi daroval Pán Kṛṣṇa.
Význam: 

Strunný hudební nástroj s názvem vīṇā, který dal Nāradovi Pán Śrī Kṛṣṇa, popisuje Liṅga Purāṇa, což také potvrzuje Śrīla Jīva Gosvāmī. Tento transcendentální nástroj je totožný s Pánem Śrī Kṛṣṇou a Nāradou, protože všichni patří do stejné transcendentální kategorie. Zvuk tohoto nástroje nemůže být hmotný, což znamená, že sláva a zábavy, které Nāradův nástroj šíří, jsou také transcendentální, bez jediného náznaku hmotného opojení. Sedmero rytmů — ṣa (ṣaḍja), (ṛṣabha), (gāndhāra), ma (madhyama), pa (pañcama), dha (dhaivata) a ni (niṣāda) — je též transcendentálních a zvláště jsou určeny pro transcendentální písně. Śrī Nāradadeva jakožto čistý oddaný Pána je věčně zavázaný Pánu za to, že mu daroval tento nástroj, a proto se stále zaměstnává opěvováním Jeho transcendentální slávy a tak nikdy nemůže poklesnout ze svého vznešeného postavení. Seberealizovaná duše ve hmotném světě musí kráčet ve šlépějích Śrīly Nārady Muniho a náležitě užívat tónin ṣa, ṛ, gā, ma atd. ve službě Pánu stálým opěvováním Pánovy slávy. To také potvrzuje Bhagavad-gītā.