Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv první: Stvoření » KAPITOLA PÁTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 1.5.2

Verš

nārada uvāca
pārāśarya mahā-bhāga
bhavataḥ kaccid ātmanā
parituṣyati śārīra
ātmā mānasa eva vā

Synonyma

nāradaḥ — Nārada; uvāca — řekl; pārāśarya — ó synu Parāśary; mahā-bhāga — obdařený štěstím; bhavataḥ — tvůj; kaccit — je-li; ātmanā — seberealizací; parituṣyati — uspokojuje; śārīraḥ — ztotožňování těla; ātmā — vlastní já; mānasaḥ — ztotožňování mysli; eva — jistě; vā — a.

Překlad

Nārada oslovil Vyāsadeva, syna Parāśary, dotazem: Jsi spokojený s tím, že ztotožňuješ tělo a mysl s předměty seberealizace?

Význam

Nārada zde Vyāsadevovi naznačuje příčinu jeho sklíčenosti. Jako potomek Parāśary, velice mocného mudrce, neměl Vyāsadeva vzhledem k příslušnosti k tak vznešenému rodu důvod být nešťastný. Velký syn velkého otce neměl ztotožňovat vlastní já s tělem nebo myslí. Obyčejný člověk s chabým poznáním ztotožňuje své vlastní já s tělem či myslí, ale Vyāsadeva tak činit neměl. Nikdo nemůže být přirozeně šťastný dokud nedosáhne seberealizace, která transcenduje hmotné tělo a mysl.