Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 1.2.2

Verš

sūta uvāca
yaṁ pravrajantam anupetam apeta-kṛtyaṁ
dvaipāyano viraha-kātara ājuhāva
putreti tan-mayatayā taravo ’bhinedus
taṁ sarva-bhūta-hṛdayaṁ munim ānato ’smi

Synonyma

sūtaḥ — Sūta Gosvāmī; uvāca — pravil; yam — koho; pravrajantam — když se odebíral do života odříkání; anupetam — aniž se podrobil zasvěcení posvátnou šňůrou; apeta — aniž by se podrobil obřadům; kṛtyam — předepsané povinnosti; dvaipāyanaḥ — Vyāsadeva; viraha — odloučení; kātaraḥ — z obav; ājuhāva — zvolal; putra iti — ó synu můj!; tat-mayatayā — v tomto pohroužení; taravaḥ — všechny stromy; abhineduḥ — odpověděly; tam — jemu; sarva — všechny; bhūta — živé bytosti; hṛdayam — srdce; munim — mudrci; ānataḥ asmi — poklonit se.

Překlad

Śrīla Sūta Gosvāmī pravil: Uctivě se klaním velikému mudrci (Śukadevovi Gosvāmīmu), který může vstoupit do srdce každého. Když odcházel do životního řádu odříkání (sannyāsu), aniž by se podrobil zasvěcení posvátnou šňůrou či obřadům vyšší kasty, jeho otec Vyāsadeva, obávající se odloučení, zvolal: “Ó synu můj!” Leč jen stromy, které také cítily toto odloučení, odpověděly zarmoucenému otci ozvěnou.

Význam

Společenský systém vareṇ a āśramů předepisuje svým stoupencům mnoho usměrňujících povinností. Jednou z povinností kandidáta studií Ved je vyhledat pravého duchovního mistra a požádat o přijetí za učedníka. Posvátná šňůra je znamení označující ty, kteří jsou schopni učit se od ācāryi neboli pravého duchovního mistra poznání Ved. Śrī Śukadeva Gosvāmī se však těmto očistným obřadům podrobit nemusel. Byl již od narození osvobozenou duší.

Obyčejně se člověk rodí jako každá jiná živá bytost, a teprve očištěním různými obřady se rodí podruhé. Když pak uzře nové světlo a hledá patřičné vedení na cestě k duchovnímu pokroku, obrací se na duchovního mistra, který ho poučí o Vedách. Duchovní mistr přijme za svého učedníka pouze upřímného tazatele, jehož zasvětí posvátnou šňůrou. Tímto zasvěcením se z člověka stává dvija — dvojzrozený. Po kvalifikaci na dviju má právo studovat Vedy, a když se dobře seznámí s poznáním Ved, stane se viprou. Vipra neboli kvalifikovaný brāhmaṇa je schopný realizovat Absolutno, a další pokroky v duchovním životě ho nakonec vedou na úroveň vaiṣṇavy. Vaiṣṇava je postgraduální stav brāhmaṇy. Jestliže brāhmaṇa dělá další pokroky, musí se nutně stát vaiṣṇavou, neboť vaiṣṇava je současně seberealizovaný brāhmaṇa.

Śrīla Śukadeva Gosvāmī byl vaiṣṇavou od samého počátku. Nemusel se tedy podrobovat všem procesům, které předepisuje varṇāśramský systém. Konečným cílem varṇāśrama-dharmy je, aby se z neotesaného člověka stal vaiṣṇava, čistý oddaný Pána. Proto každý, koho za vaiṣṇavu přijal prvotřídní vaiṣṇava neboli vaiṣṇava na úrovni uttama-adhikārīho, je tímto považován za brāhmaṇu, bez ohledu na jeho původ a předešlé jednání. V tomto smyslu též jednal Śrī Caitanya Mahāprabhu, když uznal Haridāse Ṭhākura za ācāryu svatého jména, přestože se Ṭhākura Haridāsa narodil v mohamedánské rodině. Závěrem lze říci, že Śukadeva Gosvāmī se již jako vaiṣṇava narodil, a proto mu bylo bráhmanství dáno. Další obřady pro něj nebyly nutné. Kdokoliv — Kirātové, Hūṇové, Āndhrové, Pulindové, Pulkaśové, Ābhīrové, Śumbhové, Yavanové, Khasové nebo i ostatní lidé nízkého zrození — se může povýšit na nejvyšší transcendentální úroveň milostí vaiṣṇavů. Śrīla Śukadeva Gosvāmī byl duchovním mistrem Śrī Sūty Gosvāmīho, a ten proto dříve, než začne odpovídat na otázky mudrců z Naimiṣāraṇyi, vzdává Śukadevovi Gosvāmīmu své uctivé poklony.