SB 1.19.26

taṁ dvyaṣṭa-varṣaṁ su-kumāra-pāda-
karoru-bāhv-aṁsa-kapola-gātram
cārv-āyatākṣonnasa-tulya-karṇa-
subhrv-ānanaṁ kambu-sujāta-kaṇṭham
Překlad slovo od slova: 
tam — jemu; dvi-aṣṭa — šestnáct; varṣam — let; su-kumāra — jemné; pāda — nohy; kara — ruce; ūru — stehna; bāhu — paže; aṁsa — ramena; kapola — čelo; gātram — tělo; cāru — krásné; āyata — široké; akṣa — oči; unnasa — vysoký nos; tulya — podobné; karṇa — uši; subhru — pěkné obočí; ānanam — tvář; kambu — lastura; sujāta — pěkně stavěný; kaṇṭham — krk.
Překlad: 
Tomuto synovi Vyāsadeva bylo pouhých šestnáct let. Jeho nohy, ruce, stehna, paže, ramena, čelo a všechny další části jeho těla byly jemně tvarované. Jeho oči byly nádherně široké a jeho nos a uši vysoce zdvižené. Měl velice přitažlivou tvář a jeho krk byl dobře stavěný a nádherný jako lastura.
Význam: 

Při popisování úctyhodné osobnosti se začíná u nohou a tento systém je ctěn i zde v případě Śukadeva Gosvāmīho. Byl starý pouhých šestnáct let. Úcty se člověku dostává za to, čeho dosáhne, a ne za pokročilý věk. Někdo může být starší svojí zkušeností a ne věkem. Śrī Śukadeva Gosvāmī, který je zde označen jako syn Vyāsadeva, byl svým poznáním zkušenější než všichni mudrci, kteří tam byli přítomni, přestože byl pouze šestnáct let starý.