Sloka 1:

Śrī Sūta Gosvāmī pravil: Milostí Osobnosti Božství Śrī Kṛṣṇy, který jedná tak úžasně, nemohl být Mahārāja Parīkṣit spálen, přestože ho v lůně jeho matky zasáhla zbraň Droṇova syna.

Sloka 2:

Kromě toho byl vždy vědomě odevzdaný Osobnosti Božství, a proto se nikterak nebál uštknutí okřídleného hada, kterého seslal hněv bráhmanského chlapce.

Sloka 3:

Král se také po opuštění všech svých společníků odevzdal jako učedník synovi Vyāsy (Śukadevovi Gosvāmīmu), a tak byl schopen pochopit skutečné postavení Osobnosti Božství.

Sloka 4:

Bylo tomu tak proto, že těm, kteří zasvětili své životy transcendentálním námětům o Pánovi, Jehož opěvují védské hymny, a kteří se neustále věnují vzpomínání na lotosové nohy Osobnosti Božství, nehrozí ani v posledním okamžiku jejich života, že budou mít nějaké mylné představy.

Sloka 5:

Dokud bude veliký a mocný syn Abhimanyua panovníkem celého světa, osobnost Kaliho nemá žádnou naději šířit svůj vliv.

Sloka 6:

Právě toho dne a v tu chvíli, kdy Osobnost Božství Pán Śrī Kṛṣṇa opustil Zemi, přišel na tento svět Kali, zosobnění hádky, který podněcuje všemožné bezbožné činnosti.

Sloka 7:

Mahārāja Parīkṣit byl realista, stejně jako včely, které přijímají pouze esenci (květiny). Velmi dobře věděl, že v tomto věku Kali přinášejí příznivé věci své dobré účinky okamžitě, zatímco nepříznivé činy musí být skutečně vykonány (aby přinesly účinky). Proto Kalimu nikdy nezáviděl.

Sloka 8:

Mahārāja Parīkṣit uvažoval, že méně inteligentní lidé mohou pokládat osobnost Kaliho za velice mocnou, ale že ti, kteří jsou sebeovládnutí, se nemají čeho bát. Král byl mocný jako tygr a dobře se postaral o pošetilé, lehkomyslné osoby.

Sloka 9:

Ó mudrci, nyní jsem vám podle vašich otázek popsal téměř vše o Pánu Kṛṣṇovi, co má spojitost s příběhem zbožného Mahārāje Parīkṣita.

Sloka 10:

Ti, kteří touží po dosažení naprosté životní dokonalosti, musí pokorně naslouchat všem námětům spojeným s transcendentálními činnostmi a vlastnostmi Osobnosti Božství, Pána, který jedná úžasným způsobem.

Sloka 11:

Dobří mudrci pravili: Ó vážný Sūto Gosvāmī! Přejeme ti dlouhý život a věčnou slávu, neboť velice krásně vyprávíš o činnostech Pána Kṛṣṇy, Osobnosti Božství. Na smrtelníky jako jsme my působí tvá slova jako nektar.

Sloka 12:

Právě jsme zahájili vykonávání této plodonosné činnosti, obětního ohně, ale jelikož je naše jednání plné nedokonalostí, nejsme si jisti výsledkem. Naše těla zčernala od kouře, ale ve skutečnosti jsme potěšeni nektarem lotosových nohou Osobnosti Božství, Govindy, který rozdáváš.

Sloka 13:

Jedinou chvíli strávenou ve společnosti oddaného nelze srovnávat ani s dosažením nebeských planet nebo osvobozením od hmoty, a co říci o světských požehnáních v podobě hmotného blahobytu, která jsou dobrá pro bytosti, kterým je určeno zemřít.

Sloka 14:

Pán Kṛṣṇa (Govinda), Osobnost Božství, je jediným útočištěm pro všechny veliké živé bytosti a Jeho transcendentální vlastnosti nemohou změřit ani takoví mistři mystických sil, jako je Śiva a Brahmā. Může se někdy ten, kdo umí vychutnávat nektar (rasu), plně nasytit nasloucháním námětů o Něm?

Sloka 15:

Ó Sūto Gosvāmī, jsi učený a čistý oddaný Pána, protože Osobnost Božství je hlavním objektem tvé služby. Proto prosíme, popiš nám zábavy Pána, které se vymykají všem hmotným představám, neboť dychtíme přijmout taková poselství.

Sloka 16:

Ó Sūto Gosvāmī, prosíme, vyprávěj ty náměty o Pánovi, pomocí kterých dosáhl Mahārāja Parīkṣit, jehož inteligence byla upnutá k osvobození, lotosových nohou Pána, který je útočištěm Garuḍy, krále ptáků. Tyto náměty přednesl syn Vyāsy (Śrīla Śukadeva).

Sloka 17:

Prosíme proto, vyprávěj nám o Neomezeném, neboť tato vyprávění jsou očišťující a nejvyšší. Byla přednesená Mahārājovi Parīkṣitovi a jsou velice drahá čistým oddaným, neboť jsou plná bhakti-yogy.

Sloka 18:

Śrī Sūta Gosvāmī řekl: Ó Bože, přestože jsme zrozeni ve smíšené kastě, jsme povýšeni v právech, vyplývajících ze zrození, jednoduše tím, že následujeme ty, kteří jsou velcí a pokročilí v poznání, a sloužíme jim. Pouhým rozhovorem s takovými velkými dušemi se člověk může okamžitě očistit od všech nezpůsobilostí, daných nižším zrozením.

Sloka 19:

A co říci o těch, kteří pod vedením velkých oddaných zpívají svatá jména Neomezeného, Jenž má neomezenou moc? Nejvyšší Pán, který má neomezené síly, a je transcendentální Svými vlastnostmi, se nazývá ananta (Neomezený).

Sloka 20:

Je jasné, že On (Osobnost Božství) je neomezený a že neexistuje nikdo, kdo by Mu byl roven. Z toho plyne, že nikdo o Něm nedokáže mluvit odpovídajícím způsobem. Velcí polobozi nemohou získat přízeň bohyně štěstí ani modlitbami, ale tatáž bohyně slouží Pánovi, přestože On takovou službu nevyžaduje.

Sloka 21:

Kdo jiný může být hoden titulu Nejvyšší Pán než Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa? Brahmājī shromáždil vodu emanující z nehtů na Jeho nohou, aby ji daroval Pánu Śivovi jako uctivé přivítání, a tato voda (Ganga) očišťuje celý vesmír včetně Pána Śivy.

Sloka 22:

Lidé, kteří se dokáží ovládat a jsou připoutaní k Nejvyššímu Pánu Śrī Kṛṣṇovi, se mohou ihned vzdát světa hmotné připoutanosti, včetně hrubohmotného těla a jemnohmotné mysli, a odejít, aby dosáhli nejvyšší dokonalosti životního stádia odříkání, kterou následuje nenásilí a odříkání.

Sloka 23:

Ó ṛṣiové, jejichž čistota je mocná jako slunce, pokusím se vám popsat transcendentální zábavy Viṣṇua, nakolik mi dovolí mé poznání. Stejně jako ptáci na obloze létají jen tak vysoko, jak jim to dovolí jejich schopnosti, učení oddaní popisují Pána tak, jak jim dovolí jejich realizace.

Sloka 24-25:

Jednou, když byl Mahārāja Parīkṣit s lukem a šípy na lovu v lese, velice se při pronásledování jelenů unavil a dostal hlad a žízeň. Při hledání vody přišel až do poustevny známého Śamīky Ṛṣiho a uviděl tam mudrce tiše sedět se zavřenýma očima.

Sloka 26:

Smyslové orgány muniho, jeho dech, mysl a inteligence byly staženy od hmotných činností a nacházel se v tranzu mimo tři stavy (bdělost, snění a bezvědomí). Dosáhl transcendentálního postavení kvalitativní rovnosti se Svrchovaným Absolutnem.

Sloka 27:

Mudrc sedící v meditaci byl zahalen v jelení kůži a po těle mu splývaly dlouhé slepené vlasy. Král měl vyschlo v ústech a proto ho požádal o vodu.

Sloka 28:

Když se králi nedostalo náležitého přijetí v podobě místa k sezení, vody a příjemného oslovení, cítil se být zanedbán a rozhněval se.

Sloka 29:

Ó brāhmaṇové, králův hněv a závist vůči bráhmanskému mudrcovi byly neslýchané, neboť to okolnosti způsobily jeho hlad a žízeň.

Sloka 30:

Když takto uražený král odcházel, zvedl svým lukem mrtvého hada a rozhněvaně ho pověsil mudrcovi na ramena. Poté se vrátil do svého paláce.

Sloka 31:

Po návratu začal přemýšlet a v duchu se přesvědčovat, zda mudrc skutečně meditoval se soustředěnými smysly a zavřenýma očima, nebo zda jen předstíral tranz, aby nemusel přijímat nižšího kṣatriyu.

Sloka 32:

Mudrc měl syna, který byl jakožto syn brāhmaṇy velice mocný. Když si tento hoch hrál s nezkušenými chlapci a doslechl se o těžkostech, které král způsobil jeho otci, řekl následující slova.

Sloka 33:

(Syn brāhmaṇy, Śṛṅgi, řekl:) Jen pohleďte na hříchy vládců, kteří jako vrány a hlídací psi u dveří hřeší proti svým pánům, v rozporu se zásadami platnými pro služebníky.

Sloka 34:

Potomci královského řádu jsou jistě označeni za hlídací psy a musejí zůstávat u dveří. Jak si mohou psi dovolit vstupovat do domu a chtít jíst s pánem ze stejného talíře?

Sloka 35:

Po odchodu Pána Śrī Kṛṣṇy, Osobnosti Božství a svrchovaného vládce všech, se těmto povýšencům daří dobře, jelikož náš ochránce odešel. Sám se proto ujmu toho úkolu a potrestám je. Jen pohleďte na moji moc.

Sloka 36:

Syn ṛṣiho, když hovořil ke svým kamarádům, se s očima rudýma vztekem dotkl vody v řece Kauśika a udeřil následujícím bleskem slov.

Sloka 37:

Syn brāhmaṇy proklel krále takto: Sedmého dne ode dneška uštkne okřídlený had toho nízkého potomka oné dynastie (Mahārāje Parīkṣita), protože tím, že urazil mého otce, porušil zákony etikety.

Sloka 38:

Poté, když se chlapec vrátil do poustevny, viděl hada na ramenou svého otce a zarmoucen hlasitě vykřikl.

Sloka 39:

Ó brāhmaṇové, když ṛṣi, který se narodil v rodině Aṅgiry Muniho, slyšel nářek svého syna, pozvolna otevřel oči a uviděl kolem svého krku viset mrtvého hada.

Sloka 40:

Odhodil mrtvého hada stranou a zeptal se syna, proč naříká, a zda mu někdo ublížil. Syn mu tak vysvětlil vše, co se stalo.

Sloka 41:

Otec pak uslyšel od svého syna, že byl proklet král, přestože neměl být nikdy odsuzován, jelikož byl nejlepším ze všech lidských bytostí. Ṛṣi synovi neblahopřál, ale naopak, začal litovat a řekl: Běda! Jak velkého hříchu se můj syn dopustil. Udělil tvrdý trest za bezvýznamný přestupek.

Sloka 42:

Můj chlapče, tvá inteligence je nezralá, a proto nevíš, že král, který je nejlepší lidskou bytostí, je stejně dobrý jako Osobnost Božství. Nikdy se nemá klást na stejnou úroveň s obyčejnými lidmi. Vždyť lidé mohou žít v blahobytu díky tomu, že jsou ochraňováni jeho nepřekonatelnou silou.

Sloka 43:

Můj drahý hochu, Pán, který nosí kolo vozu, je zastupován monarchií a jakmile je tento režim zrušen, celý svět se naplní zloději, kteří pak ihned ničí nechráněné poddané jako zatoulané beránky.

Sloka 44:

Kvůli zrušení monarchistických režimů a pustošení majetku lidí bude docházet k velkým společenským rozkolům. Lidé budou zabíjeni a týráni a budou kradena zvířata a ženy. A my budeme za všechny tyto hříchy zodpovědní.

Sloka 45:

Obyčejní lidé budou pak soustavně odpadat z cesty pokrokové civilizace a zanedbávat kvalitativní zaměstnání podle kast a řádů společnosti a védské příkazy. Bude je více přitahovat hospodářský rozvoj pro smyslový požitek a výsledkem bude nechtěné obyvatelstvo na úrovni psů a opic.

Sloka 46:

Císař Parīkṣit je zbožný král. Je vysoce oslavován a je prvotřídním oddaným Osobnosti Božství. Je světcem mezi králi a mnohokrát vykonal oběť koně. Když je takový král unavený a vyčerpaný a postižený hladem a žízní, vůbec si nezasluhuje, aby byl proklet.

Sloka 47:

Potom se ṛṣi modlil k všeprostupující Osobnosti Božství o odpuštění pro svého nezkušeného syna, který neměl žádnou inteligenci a který spáchal velký hřích, když proklel toho, jenž byl zcela prost všech hříchů, jenž byl podřízený a zasluhoval si ochranu.

Sloka 48:

Oddaní Pána jsou tak snášenliví a dokáží tak odpouštět, že i když jsou hanobeni, podváděni, prokleti, znepokojeni, opomíjeni nebo dokonce zabiti, nikdy se nechtějí mstít.

Sloka 49:

Mudrc takto litoval hříchu, kterého se dopustil jeho syn. Sám nebral urážku od krále příliš vážně.

Sloka 50:

Transcendentalisté, byť kvůli ostatním zaměstnáni v dualitách hmotného světa, obvykle nejsou rozrušeni. Ani se neradují (ze světských věcí), protože jsou transcendentálně zaměstnáni.