SB 1.17.38

sūta uvāca
abhyarthitas tadā tasmai
sthānāni kalaye dadau
dyūtaṁ pānaṁ striyaḥ sūnā
yatrādharmaś catur-vidhaḥ
Překlad slovo od slova: 
sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī řekl; abhyarthitaḥ — na tuto žádost; tadā — tehdy; tasmai — jemu; sthānāni — místa; kalaye — osobnosti Kaliho; dadau — dal svolení; dyūtam — hazardování; pānam — pití; striyaḥ — nedovolený styk s ženami; sūnā — porážení zvířat; yatra — kdekoliv; adharmaḥ — hříšné činnosti; catuḥ-vidhaḥ — čtyři druhy.
Překlad: 
Sūta Gosvāmī řekl: Mahārāja Parīkṣit dal na jeho žádost osobnosti Kaliho svolení pobývat na místech, kde se provozuje hazard, pití, prostituce a porážení zvířat.
Význam: 

Základní principy bezbožnosti jako je pýcha, prostituce, požívání omamných látek a faleš působí proti čtyřem zásadám náboženství, jimiž je odříkání, čistota, milostivost a pravdivost. Kali dostal svolení žít na čtyřech místech, která král přímo vyjmenoval: byla to místa hazardních her, prostituce, pití a porážení zvířat.

Śrīla Jīva Gosvāmī udává, že pití, které je v rozporu se zásadami písem, týkajícími se například sautrāmaṇī-yajñi, styk se ženami mimo manželství a zabíjení zvířat odporující příkazům písem jsou bezbožné činnosti. Ve Vedách se vyskytují dva různé druhy příkazů; jeden je pro pravṛtty neboli pro ty, kteří se věnují hmotnému požitku, a druhý je pro nivṛtty neboli pro ty, kteří jsou osvobozeni z hmotného otroctví. Védské příkazy pro pravṛtty mají postupně usměrňovat jejich činnosti k cestě osvobození. Z tohoto důvodu pro ty, kteří se nalézají v nejnižším stádiu nevědomosti a kteří holdují vínu, ženám a masu, se ve Vedách na několika místech doporučuje pití po vykonávání sautrāmaṇī-yajñi, styk se ženami po uzavření manželství a jedení obětovaného masa. Tato doporučení védské literatury jsou určena pro určitou třídu lidí a ne pro všechny. Jelikož to jsou však příkazy Ved jen pro určité druhy osob, takové činnosti pravṛttů se nepovažují za adharmu. To, co je pro jednoho člověka potravou, může být pro druhého jedem, a stejně tak to, co se doporučuje osobám v kvalitě nevědomosti, může být jedem pro osoby v kvalitě dobra. Śrīla Jīva Gosvāmī Prabhu tedy potvrzuje, že doporučení písem pro jistou třídu lidí se nemají nikdy pokládat za adharmu neboli za bezbožná. Tyto činnosti však skutečně adharmou jsou a člověk k nim nemá být nikdy povzbuzován. Doporučení písem nemají podporovat tuto adharmu, ale usměrňovat nezbytnou adharmu postupně k cestě dharmy.

Po vzoru Mahārāje Parīkṣita mají všichni panovníci států dohlédnout na to, aby se ve státě upevňovaly zásady náboženství — odříkání, čistota, milostivost a pravdivost — a aby se všemi způsoby omezovaly zásady bezbožnosti, tedy pýcha, nedovolená ženská společnost neboli prostituce, požívání omamných látek a falešnost. Je třeba využít do nejvyšší míry i špatných podmínek a osobnost Kaliho je možné přemístit tam, kde se vyskytuje hazard, pití, prostituce a jatka, pokud taková místa existují. Ti, kteří se nedokáží vzdát těchto bezbožných zvyků, mohou být usměrněni podle příkazů písem. Za žádných okolností by je stát neměl podporovat. Jinými slovy, stát má kategoricky zastavit veškeré hazardování, pití, prostituci a podvádění. Stát, který chce převážnou většinu obyvatelstva zachránit před mravním úpadkem, může zavést zásady náboženství následujícím způsobem:

1. Alespoň dva povinné postní dny v měsíci, ne-li více (odříkání). Dva postní dny v měsíci jsou výhodné i z hospodářského hlediska, neboť ušetří státu tuny potravy a zároveň přinesou velice příznivé účinky na celkové zdraví obyvatelstva.

2. Chlapci se musejí ženit nejpozději ve věku dvacet čtyři let a dívky vdávat ve věku šestnáct let. Do škol mohou chodit společně za předpokladu, že jsou chlapci a dívky řádně oddáni. Jakmile se tedy mezi studentem a studentkou vyvíjí nějaký důvěrný vztah, má být namísto nedovolených styků uspořádána řádná svatba. Rozvody podporují prostituci, a je nutné jim zamezit.

3. Obyvatelé státu musejí věnovat až padesát procent svého příjmu jako milodar za účelem vytvoření duchovního ovzduší ve státě či v lidské společnosti, individuálně i kolektivně. Je nutné šířit zásady Bhāgavatamu prostřednictvím (a) karma-yogy neboli konání všeho pro uspokojení Pána, (b) pravidelného naslouchání Śrīmad-Bhāgavatamu od autorizovaných osob a realizovaných duší, (c) skupinového opěvování slávy Pána, doma nebo ve svatyních, (d) poskytování služeb všeho druhu bhāgavatům, kteří jsou zaměstnáni kázáním Śrīmad-Bhāgavatamu, a (e) pobývání na místech, kde je ovzduší nasyceno vědomím Boha. Bude-li se stát řídit výše zmíněnými procesy, pak se přirozeně projeví vědomí Boha všude.

Veškeré hazardování, dokonce i spekulativní obchodní podnikání, se pokládá za degradující a je-li ve státě podporováno, vede k naprosté ztrátě pravdivosti. Ihned by mělo být zakázáno, aby mladí chlapci a dívky zůstávali svobodní déle, než bylo výše uvedeno, a aby se otevírala jakákoliv jatka. Jedlíkům masa může být dovoleno, aby získávali maso způsobem uvedeným v písmech a nijak jinak. A je nutné zakázat veškeré požívání omamných látek včetně kouření cigaret, žvýkání tabáku a pití čaje.