Skip to main content

KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ

Jak Parīkṣit přivítal věk Kali

Sloka 1:
Sūta Gosvāmī řekl: Ó učení brāhmaṇové, Mahārāja Parīkṣit pak začal vládnout světu jako velký oddaný Pána podle pokynů těch nejlepších z dvojzrozených brāhmaṇů. Vládl se všemi dobrými vlastnostmi, které mu předpověděli zkušení astrologové v době jeho narození.
Sloka 2:
Král Parīkṣit se oženil s dcerou krále Uttary a počal s ní čtyři syny v čele s Mahārājem Janamejayou.
Sloka 3:
Mahārāja Parīkṣit přijal Kṛpācāryu, aby ho vedl jako jeho duchovní mistr, a na břehu Gangy vykonal tři oběti koně. Všem zúčastněným se pokaždé dostalo náležité odměny, a při těchto obětech mohli i obyčejní lidé vidět polobohy.
Sloka 4:
Jednou když Mahārāja Parīkṣit dobýval celý svět, uviděl vládce Kali-yugy, který byl nižší nežli śūdra, převlečeného za krále, jak bije po nohou krávu a býka. Král ho okamžitě chytil, aby mu udělil zasloužený trest.
Sloka 5:
Śaunaka Ṛṣi se otázal: Proč ho Mahārāja Parīkṣit jen potrestal, když se jednalo o nejnižšího z śūdrů oblečeného za krále, který kopal krávu? Prosím, popiš všechny tyto události, pokud se vztahují k námětům o Pánu Kṛṣṇovi.
Sloka 6:
Oddaní Pána jsou zvyklí lízat med, který lze získat z lotosových nohou Pána. K čemu je dobré naslouchat námětům, které jen promarňují náš drahocenný život?
Sloka 7:
Ó Sūto Gosvāmī, mezi lidmi jsou tací, kteří si přejí osvobození od smrti a věčný život. Unikají před masakrem tím, že zavolají vládce smrti Yamarāje.
Sloka 8:
Dokud je Yamarāja, který si přijde jako smrt pro každého, přítomný zde, nikdo nezahyne. Velcí mudrci pozvali vládce smrti Yamarāje, který je zástupcem Pána. Živé bytosti, které jsou v jeho sevření, by měly využít příležitosti a naslouchat nesmrtelnému nektaru v podobě tohoto vyprávění o transcendentálních zábavách Pána.
Sloka 9:
Líné lidské bytosti s ubohou inteligencí a krátkým životem tráví noc spánkem, a den vykonáváním činností, které jsou k ničemu.
Sloka 10:
Sūta Gosvāmī řekl: Zatímco Mahārāja Parīkṣit pobýval v hlavním městě kuruovské říše, na území jeho státu začaly pronikat příznaky věku Kali. Když se o tom dozvěděl, nebylo to pro něho nic příjemného. Přineslo mu to ovšem možnost bojovat. Vzal svůj luk a šípy a připravil se na válečné tažení.
Sloka 11:
Mahārāja Parīkṣit seděl na voze taženém černými koňmi, a jeho vlajka nesla znak lva. Takto ozdoben a obklopen vozataji, jízdou, slony a pěšími vojáky, vyjel z hlavního města, aby dobýval všechny směry.
Sloka 12:
Mahārāja Parīkṣit pak dobyl všechny části planety Země — Bharadāśvu, Ketumālu, Bhāratu, severní Kuru, Kimpuruṣu atd. — a vymohl poplatky od jejich vládců.
Sloka 13-15:
Všude, kam král zavítal, neustále slyšel o slávě svých velkých předků, kteří byli všichni oddanými Pána, a také o slavných činech Pána Kṛṣṇy. Slyšel také, jak jeho samotného Pán ochránil před mocným žárem Aśvatthāmovy zbraně. Lidé rovněž hovořili o veliké náklonnosti mezi potomky Vṛṣṇiho a Pṛthy plynoucí z velké oddanosti, kterou Pṛthā a její potomci měli k Pánu Keśavovi. Král, kterého velice potěšili zpěváci opěvující tuto slávu, otevřel oči s velkým uspokojením. Při jeho velkodušnosti mu bylo potěšením darovat jim velice cenné náhrdelníky a oděvy.
Sloka 16:
Mahārāja Parīkṣit slyšel, že ze Své bezpříčinné milosti Pán Kṛṣṇa (Viṣṇu), Jehož poslouchají všichni v celém vesmíru, poskytoval oddaným synům Pāṇḍua všechny možné služby a podle jejich vůle přijímal postavení vozataje, vůdčí osobnosti, poslíčka, přítele, nočního hlídače atd., poslouchal je jako sluha a skládal jim poklony jako ten, kdo je mladší věkem. Když toto slyšel, Mahārāje Parīkṣita zaplavila oddanost lotosovým nohám Pána.
Sloka 17:
Nyní slyšte, co se stalo, když Mahārāja Parīkṣit trávil své dny nasloucháním o dobrých činnostech svých předků a byl pohroužen do myšlenek na ně.
Sloka 18:
Osobnost náboženských zásad Dharma se procházel po kraji v podobě býka. Potkal osobnost Země v podobě krávy, která vypadala smutně jako matka, která přišla o své dítě. Měla slzy v očích a krása jejího těla byla ztracená. Dharma se proto otázal Země následovně.
Sloka 19:
Dharma (v podobě býka) se zeptal: Ó ženo, opouští tě zdraví a síla? Proč tě zahaluje stín smutku? Tvá tvář jako kdyby zčernala. Trpíš snad nějakou vnitřní nemocí nebo myslíš na nějakého příbuzného, který je daleko?
Sloka 20:
Ztratil jsem tři nohy a stojím teď jen na jedné. Naříkáš snad nad mým stavem? Nebo cítíš velikou úzkost proto, že od nynějška tě budou vykořisťovat hříšní jedlíci masa? Nebo lituješ toho, že polobozi přišli o svůj podíl na obětinách, jelikož se už žádné oběti nevykonávají? Nebo jsi smutná pro živé bytosti, které musí trpět hladomorem a suchem?
Sloka 21:
Máš výčitky svědomí za nešťastné ženy a děti, které nesvědomití lidé ponechali opuštěné? Nebo jsi nešťastná, že s bohyní učenosti zacházejí brāhmaṇové zvyklí jednat proti zásadám náboženství? Nebo tě mrzí, když vidíš, že brāhmaṇové se uchylují k vládním rodinám, které nectí bráhmanskou kulturu?
Sloka 22:
Takzvaní vládci jsou nyní zmateni vlivem tohoto věku Kali a uvedli všechny státní záležitosti do naprostého zmatku. Naříkáš nad tímto nepořádkem? Obyčejní lidé nyní nenásledují pravidla a předpisy pro jedení, spaní, pití, páření se atd. a mají sklony věnovat se tomu kdekoliv a kdykoliv. Jsi nešťastná kvůli tomu?
Sloka 23:
Ó matko Země, Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, sestoupil jako Pán Śrī Kṛṣṇa, aby zmenšil tvé těžké břímě. Všechny Jeho činnosti zde jsou transcendentální a upevňují cestu osvobození. Nyní jsi ztratila Jeho přítomnost. Pravděpodobně teď myslíš na tyto činnosti a je ti líto, že tu už nejsou.
Sloka 24:
Matko, jsi oceánem všeho bohatství. Prosím, sděl mi hlavní důvod svého trápení, ze kterého jsi tolik zeslábla. Myslím, že mocný vliv času, který přemáhá i ty nejmocnější, ti nejspíš silou vzal všechno štěstí, kterému se klaněli i polobozi.
Sloka 25:
Božstvo Země (v podobě krávy) takto odpovědělo osobnosti náboženských zásad (v podobě býka): Ó Dharmo, vše, na co ses mě tázal, se dozvíš. Pokusím se ti na všechny otázky odpovědět. Také jsi kdysi stál na čtyřech nohou a milostí Pána jsi zvětšoval štěstí po celém vesmíru.
Sloka 26-30:
V Něm spočívá (1) pravdivost, (2) čistota, (3) nesnášenlivost vůči neštěstí druhých, (4) schopnost ovládat hněv, (5) sebeuspokojení, (6) přímočarost, (7) stálost mysli, (8) vláda nad smyslovými orgány, (9) zodpovědnost, (10) rovnost, (11) snášenlivost, (12) vyrovnanost, (13) věrnost, (14) poznání, (15) nepřítomnost smyslového požitku, (16) vůdcovství, (17) rytířskost, (18) vliv, (19) schopnost učinit i nemožné, (20) vykonávání náležité povinnosti, (21) úplná nezávislost, (22) obratnost, (23) dokonalá krása, (24) klid, (25) dobrosrdečnost, (26) důvtipnost, (27) vznešenost, (28) velkomyslnost, (29) odhodlanost, (30) dokonalost ve všem poznání, (31) řádné vykonávání, (32) vlastnictví všech předmětů požitku, (33) radost, (34) nehybnost, (35) pravost, (36) proslulost, (37) uctívání, (38) skromnost, (39) bytí (Osobností Božství), (40) věčnost a mnoho dalších transcendentálních vlastností, které jsou věčně přítomné a které nelze od Něho oddělit. Pán Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, rezervoár veškerého dobra a krásy, nyní uzavřel Své transcendentální zábavy na povrchu Země. V Jeho nepřítomnosti věk Kali rozšířil všude svůj vliv a mně je líto, když vidím tyto podmínky existence.
Sloka 31:
Myslím na sebe a také na tebe, ó nejlepší z polobohů, a stejně tak na všechny polobohy, mudrce, obyvatele Pitṛloky, na oddané Pána a na všechny následovníky systému vareṇ a āśramů v lidské společnosti.
Sloka 32-33:
Lakṣmījī, bohyně štěstí, po jejímž milostivém pohledu prahli polobozi jako Brahmā a pro niž se v mnoha dnech odevzdali Osobnosti Božství, se zřekla svého sídla v lese z lotosových květů a zaměstnala se ve službě lotosovým nohám Pána. Byla jsem obdařena zvláštní mocí překonat štěstí všech tří planetárních systémů, když mne zdobily otisky praporu, blesku, tyče na pohánění slonů a lotosového květu, což jsou znaky lotosových nohou Pána. Když jsem se však nakonec cítila velice šťastná, Pán mě opustil.
Sloka 34:
Ó osobnosti náboženství, byla jsem velice přetížená nepatřičnými vojenskými jednotkami ateistických králů, a osvobodila mě milost Osobnosti Božství. I ty jsi byl v nešťastné situaci, když byla oslabena tvá síla stát, a proto také Pán sestoupil prostřednictvím Své vnitřní energie v rodině Yaduovců, aby ti pomohl.
Sloka 35:
Kdo by tedy mohl snést bolest odloučení od té Nejvyšší Osobnosti Božství? Svým sladkým láskyplným úsměvem, příjemným pohledem a srdečným přístupem přemohl vážnost a vášnivý hněv Svých drahých, jako byla Satyabhāmā. Když cestoval po mém (zemském) povrchu, byla jsem zasypávána prachem z Jeho lotosových nohou, a proto jsem byla hojně pokrytá trávou, která vypadala jako chlupy zježené radostí na mém těle.
Sloka 36:
Když spolu Země a osobnost náboženství takto rozmlouvali, svatý král Parīkṣit dospěl ke břehu řeky Sarasvatī, tekoucí východním směrem.