Śrīmad-bhāgavatam 1.13.60
Verš
nāradaḥ saha-tumburuḥ
yudhiṣṭhiro vacas tasya
hṛdi kṛtvājahāc chucaḥ
Synonyma
iti — takto; uktvā — když oslovil; atha — poté; āruhat — vystoupil; svargam — do vnějšího prostoru; nāradaḥ — veliký mudrc Nārada; saha — se; tumburuḥ — svým strunným nástrojem; yudhiṣṭhiraḥ — Mahārāja Yudhiṣṭhira; vacaḥ — pokyny; tasya — jeho; hṛdi kṛtvā — držel ve svém srdci; ajahāt — zanechal; śucaḥ — všeho nářku.
Překlad
Když velký mudrc Nārada takto promluvil, vystoupil se svojí vīṇou do vnějšího prostoru. Yudhiṣṭhira choval jeho pokyny ve svém srdci, a tak byl schopný zanechat všeho nářku.
Význam
Śrī Nāradajī je věčným astronautem, který je milostí Pána obdařený duchovním tělem. Může bez omezení cestovat vnějším prostorem jak v hmotném, tak v duchovním světě a může za jediný okamžik vstoupit na kteroukoliv planetu v tomto neomezeném prostoru. Již jsme hovořili o jeho minulém životě, kdy byl synem služebné. Díky tomu, že pobýval ve společnosti čistých oddaných, byl povýšen do postavení věčného astronauta a získal tak plnou svobodu pohybu. Měli bychom se tedy snažit kráčet ve stopách Nārady Muniho a nevyvíjet marné snahy na dosažení jiných planet mechanickými prostředky. Mahārāja Yudhiṣṭhira byl zbožný král, a proto ho Nārada Muni čas od času navštěvoval. Každý, kdo si přeje vidět Nāradu Muniho, musí být nejprve zbožný a musí jít v Nāradových stopách.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třinácté kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Dhṛtarāṣṭra opouští domov”.