V dodatkové védské literatuře je uveden následující seznam třiceti dvou přestupků týkajících se služby Pánu: (1) Neměli bychom vstoupit do chrámu Božstev na voze nebo nosítkách či s botami na nohou. (2) Neměli bychom zanedbávat různé slavnosti pro potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství jako je Džanmáštamí a Ratha-játrá. (3) Neměli bychom opomíjet klanění se Božstvům. (4) Neměli bychom vstoupit do chrámu aniž jsme si umyli ruce a nohy po jídle. (5) Neměli bychom vstoupit do chrámu znečištění. (Když někdo v rodině zemře, podle védských písem je celá rodina na určitou dobu podle jejího postavení znečištěna. Doba znečištění bráhmanské rodiny je například dvanáct dní, kšatrijské a vaišjovské patnáct dní a šúdrovské třicet dní.) (6) Neměli bychom se klanět na jedné ruce. (7) Neměli bychom se procházet před Šrí Kršnou. (Chrám se má obcházet tak, že se začne na straně chrámu po pravé ruce Božstev a chodí se kolem chrámové budovy alespoň třikrát denně.) (8) Neměli bychom natahovat nohy před Božstvem. (9) Neměli bychom si držet rukama kotníky, lokty nebo kolena, když sedíme před Božstvem. (10) Neměli bychom ležet před Božstvem Kršny. (11) Neměli bychom jíst prasádam před Božstvem. (12) Nikdy bychom neměli lhát před Božstvem. (13) Neměli bychom před Božstvem mluvit příliš hlasitě. (14) Neměli bychom před Božstvem mluvit s ostatními. (15) Neměli bychom před Božstvem křičet nebo povykovat. (16) Neměli bychom se před Božstvem přít nebo zápolit. (17) Před Božstvem bychom neměli nikoho kárat. (18) Neměli bychom před Božstvem dávat milodary žebrákům. (19) Neměli bychom před Božstvem mluvit příliš hrubě k ostatním. (20) Neměli bychom před Božstvem nosit kožešinovou pokrývku. (21) Před Božstvem bychom neměli nikoho velebit ani chválit. (22) Neměli bychom před Božstvem říkat žádná neslušná slova. (23) Neměli bychom mít větry před Božstvy. (24) Neměli bychom opomíjet uctívání Božstev podle svých možností. (V Bhagavad-gítě je řečeno, že Pán je spokojen, když Mu oddaný nabídne i jen lístek nebo trochu vody. Řekl to osobně, a tuto zásadu mohou následovat všichni, i ti nejchudší. To však neznamená, že ten, kdo má dost peněz, aby uctíval Pána velice pěkně, by se také měl snažit uspokojit Pána pouhým obětováním vody a lístku. Má-li dostatečné prostředky, měl by zařídit krásnou výzdobu, obětovat pěkné květiny a dobré jídlo a provádět všechny obřady. Není to myšleno tak, aby se člověk snažil uspokojit Nejvyššího Pána trochou vody a lístkem a všechny peníze utratil pro svůj vlastní smyslový požitek.) (25) Neměli bychom jíst nic, co nebylo nejprve obětováno Kršnovi. (26) Měli bychom obětovat Kršnovi čerstvé ovoce a obilí podle ročního období. (27) Když se uvaří jídlo, nikomu by se nemělo nabízet, dokud není obětováno Božstvu. (28) Neměli bychom sedět zády k Božstvu. (29) Neměli bychom se klanět duchovnímu mistrovi potichu; jinými slovy, při pokloně bychom měli nahlas recitovat modlitbu duchovnímu mistrovi. (30) Je-li duchovní mistr přítomen, neměli bychom opomíjet ho chválit. (31) Neměli bychom chválit před duchovním mistrem sami sebe. (32) Neměli bychom se vysmívat polobohům před Božstvem.

To je seznam třiceti dvou přestupků. Kromě těchto je ve Varáha Puráně zmínka o mnoha dalších přestupcích: (1) Neměli bychom se dotýkat Božstva v temné místnosti. (2) Neměli bychom opomíjet přísné dodržování pravidel a příkazů při uctívání Božstva. (3) Neměli bychom vejít do chrámu Božstev aniž jsme před tím vytvořili nějaký zvuk. (4) Neměli bychom obětovat Božstvu žádné jídlo, které viděl pes nebo jiná nižší zvířata. (5) Neměli bychom rušit ticho při uctívání. (6) Neměli bychom močit nebo se vyprazdňovat, když jsme zaměstnáni v uctívání. (7) Neměli bychom obětovat vonné tyčinky aniž jsme obětovali nějakou květinu. (8) Nevhodné květiny, které nevoní, bychom neměli obětovat. (9) Neměli bychom zanedbat pečlivě si každý den čistit zuby. (10) Neměli bychom vstoupit do chrámu hned po pohlavním styku. (11) Neměli bychom se dotknout ženy během jejího menstruačního cyklu. (12) Neměli bychom vstoupit do chrámu, když jsme se dotkli mrtvého těla. (13) Neměli bychom vstoupit do chrámu oblečeni v šatech červené nebo modré barvy nebo v nevypraných šatech. (14) Neměli bychom chodit do chrámu, jestliže jsme zahlédli mrtvé tělo. (15) Neměli bychom mít větry v chrámu. (16) Neměli bychom se hněvat v chrámu. (17) Neměli bychom chodit do chrámu po návštěvě krematoria. (18) Neměli bychom říhat před Božstvem a tak dokud není jídlo zcela stráveno, neměli bychom chodit do chrámu. (19) Neměli bychom kouřit marihuanu nebo gaňdžu. (20) Neměli bychom brát opium nebo podobné omamné látky. (21) Neměli bychom chodit do místnosti Božstev nebo se dotknout těl Božstev, když jsme si před tím pomazali tělo olejem. (22) Neměli bychom být neuctiví k písmu učícímu o svrchovanosti Pána. (23) Neměli bychom předkládat žádné oponující písmo. (24) Neměli bychom před Božstvem žvýkat betelový oříšek. (25) Neměli bychom obětovat květinu, která byla uchovávána v nečisté nádobě. (26) Neměli bychom uctívat Pána v sedu přímo na podlaze — musíme mít nějaké místo k sezení nebo koberec. (27) Neměli bychom se dotknout Božstva aniž jsme se před tím celí vykoupali. (28) Neměli bychom si zdobit tělo tilakem ze tří čar. (29) Neměli bychom chodit do chrámu aniž jsme si umyli ruce a nohy.

Dalším pravidlem je, že bychom neměli obětovat jídlo, které vařil neoddaný, neměli bychom uctívat Božstvo před neoddaným a neměli bychom uctívat Pána a zároveň se dívat na neoddaného. Měli bychom začít uctívat poloboha Ganapatiho, který odstraní při provádění oddané služby všechny překážky. V Brahma-sanhitě stojí, že Ganapati uctívá lotosové nohy Nrsinhadévy, a tak je oddaným nápomocný při odstraňování překážek. Všichni oddaní by proto měli uctívat Ganapatiho. Božstva bychom neměli koupat ve vodě, které jsme se dotkli nehty nebo prsty. Když se oddaný potí, neměl by se věnovat uctívání Božstva. Existuje mnoho podobných zákazů. Nikdo by například neměl překročit nebo šlápnout na květiny obětované Božstvům, ani by neměl skládat slib ve jménu Boha. To vše jsou různé druhy přestupků při vykonávání oddané služby a my bychom měli být opatrní a vyhýbat se jim.

V Padma Puráně se říká, že dokonce i člověka, jehož život je zcela hříšný, Pán zcela ochrání, když se Mu odevzdá. Ten, kdo se odevzdá Nejvyšší Osobnosti Božství, osvobodí se od všech hříšných reakcí. Dokonce i když se člověk dopustí přestupků proti Nejvyšší Osobnosti Božství, může být stále osvobozen, odevzdá-li se jednoduše svatým jménům Pána: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Zpívání Haré Kršna odstraňuje všechny hříchy, ale jestliže se člověk dopouští přestupků proti svatému jménu Pána, ztrácí možnost vysvobození.

Přestupky při zpívání svatého jména jsou následující: (1) Pomlouvat oddané, kteří odevzdali své životy rozšiřování svatého jména Pána. (2) Považovat jména polobohů jako je Šiva nebo Brahmá za rovnocenná nebo nezávislá na jméně Višnua. (Ateistická třída lidí si někdy myslí, že jakýkoliv polobůh je stejně dobrý jako Nejvyšší Pán Višnu. Oddaný však ví, že žádný polobůh, jakkoliv velký, není sám o sobě stejně dobrý jako Nejvyšší Osobnost Božství. Jestliže si někdo myslí, že může zpívat: „Kálí, Kálí!“ nebo „Durgá, Durgá!“ a že je to stejné jako Haré Kršna, je to největší přestupek.) (3) Neposlouchat pokyny duchovního mistra. (4) Pomlouvat védská písma nebo písma v souladu s védskou literaturou. (5) Považovat slávu zpívání Haré Kršna za výplod představivosti. (6) Vytvářet výklady o svatém jménu Pána. (7) Hřešit na síle svatého jména Pána. (Člověk by si to neměl vykládat tak, že jelikož zpívání svatého jména Pána může člověka osvobodit od všech druhů hříšných reakcí, může pokračovat v hříšném jednání a potom zpívat Haré Kršna, aby své hříchy smazal. Takováto nebezpečná mentalita je velikým přestupkem a je třeba se jí vyvarovat.) (8) Považovat zpívání Haré Kršna za jeden z běžných védských obřadů, jako jsou plodonosné činnosti (karma-kāṇḍa). (9) Poučovat o slávě svatého jména člověka bez víry. (Zpívání svatého jména Pána se může zúčastnit každý, ale na začátku bychom neměli nikoho poučovat o transcendentální síle Pána. Příliš hříšní lidé nedokáží ocenit transcendentální slávu Pána, a proto je lépe jim o těchto věcech neříkat.) (10) Nemít úplnou víru ve zpívání svatých jmen a udržovat hmotné svazky i přesto, že jsme porozuměli tolika pokynům o těchto záležitostech.

Každý oddaný, který se prohlašuje za vaišnavu, se musí vyvarovat výše zmíněných přestupků, aby rychle dosáhl vytouženého výsledku.