Skip to main content

Kapitola třicátá druhá

Příznaky nepřetržité extáze

Nepřetržitá extáze lásky může dominovat jako mocný král a podrobit si všechny přechodné projevy lásky stejně jako jakékoliv odporující prvky hněvu. Může se projevit přímo nebo nepřímo, a extatickou lásku můžeme tedy označit jako přímou nebo nepřímou. Příznaky extatické lásky se mohou objevit pouze tehdy, je-li člověk zcela na transcendentální úrovni. Přímá extatická láska může být rozdělena na dvě skupiny — totiž sobecká a nesobecká.

Když se zřetelně projeví neprotichůdné příznaky extatické lásky, jakékoliv protichůdné příznaky vytvoří pocit odporu. Protichůdná extatická láska se nazývá sobecká. Ta extatická láska, která může urovnat všechny protichůdné a neprotichůdné příznaky, se nazývá přímá nesobecká láska. Nesobecké příznaky lze opět rozdělit do pěti skupin: neutrálnost, služebnictví, přátelství, rodičovství a milostná láska. Taková extatická láska nabyde určité kvality ve styku s různými objekty lásky.

Neutralita

Neutralita může být dále rozdělena na obecnou, průzračnou a mírnou. Připoutanost, kterou má ke Kršnovi obyčejný člověk nebo dítě, nemůže nabýt nějakého určitého uspokojujícího stavu. Někdy se může projevit chvěním těla a změnou barvy očí (do červena, do běla, apod.), třebaže se neprojeví žádný příznak žádné určité náklonnosti.

Jeden mladík řekl starému člověku: „Jen se podívejte, jak je tohle malé, tříleté dítě veselé! Při pouhém pohledu na Kršnu svižně běhá a vydává divoký zvuk. Podívejte!“ To je příklad neutrální extatické lásky v srdci dítěte bez bližšího určení.

Podle různých druhů připoutanosti ke Kršnovi existují různé druhy oddaných. Jejich příznaky se projevují průzračně jako drahokamy. Říká se, že velký oddaný bráhman někdy oslovoval Nejvyšší Osobnost Božství jako pána a někdy s Ním žertoval nejrůznějšími důvěrnými slovy. Někdy ochraňoval Pána s rodičovskou náklonností, někdy volal Pána a oslovoval Ho jako svého milovaného; někdy o Něm meditoval jako o Nadduši. Znamená to, že bráhman vyjadřoval své extatické příznaky lásky různými způsoby v různé době. Díky extatické lásce však pokaždé plaval v oceánu štěstí a jeho láska byla čistá. Byl průzračným médiem jako drahokam, který ukazuje skutečnost v různých barvách podle své vlastní povahy.

Když velký světec Nárada opěvoval zábavy Pána se svou vínou, čtyři Kumárové v čele se Sanakou se celí třásli, třebaže byli na úrovni neosobního pojetí Brahmanu. Jiný oddaný jednou řekl: „Osvobození mohu dosáhnout pouhou službou oddaným, ale má mysl přesto velice dychtí spatřit Osobnost Božství, Nejvyššího Pána, Jehož tělo má barvu tmavého mraku.“ Když oddaný touží přijít do styku s Nejvyšší Osobností Božství, můžeme to také považovat za příznak neutrální lásky.

Čisté a smíšené příchutě

Kršnův oddaný může být obvykle zařazen do jedné ze tří skupin. První skupinu tvoří ti, kteří zcela závisí na milosti a péči Nejvyšší Osobnosti Božství, další skupinu tvoří oddaní, kteří jednají s Kršnou přátelsky, a třetí skupinu tvoří ti, kteří jednají s Kršnou jako Jeho nadřízení s rodičovskou náklonností. Tyto tři skupiny oddaných postupně vyvinou s Osobností Božství vztahy různých transcendentálních nálad. Zakládá-li se pouto ke Kršnovi pouze na jedné náladě, říká se mu kevalā neboli čistý stav. Člověk na této čisté úrovni oddané služby postupně vyvine touhu následovat šlépěje věčného společníka Kršny, například šlépěje Rasály, osobního společníka Kršny v Gólóce Vrndávaně, nebo Kršnových přátel jako jsou Šrídámá a Sudámá nebo Nandy a Jašódy, oddaných v rodičovském vztahu. Extatická láska ke Kršnovi se nikdy neprojevuje přímo se samotným Kršnou. Oddaný musí následovat šlépěje věčných společníků Kršny v Gólóce Vrndávaně.

Když se transcendentální nálady ve vztahu s Kršnou smísí (například přátelský, služebnický a rodičovský vztah ke Kršnovi), výsledek se nazývá smíšená nálada neboli příchuť. Smíšené transcendentální příchutě se objevují u oddaných jako Uddhava, Bhíma a Mukhará, osobní společnice matky Jašódy. Oddané nálady jsou někdy smíšené, avšak určitá nálada je vždy převažující a stálá. Převažující nálada je hlavní vztah oddaného ke Kršnovi. Uddhava má například vztah ke Kršnovi jako přítel, ale v jeho povaze jsou viditelné také známky služebnictví. Říká se tomu uctivé přátelství. Přátelství, jehož příkladem jsou Šrídáma a Sudáma, je však typem přátelství bez jakékoliv známky uctivého přístupu.

Extatická láska v podřízeném vztahu

Oddaní, kteří neustále myslí na Kršnu jako na svého nadřízeného, chovají ke Kršnovi extatickou lásku v podřízeném vztahu. U takového oddaného je velice výrazné pojetí podřazenosti Pánovi a jen velice zřídka se ve vztahu s Pánem zajímá o jiný druh transcendentální láskyplné nálady.

V jedné modlitbě Mukunda-málá-stótry, kterou napsal král Kulašékhara, se říká: „Můj drahý Pane, jsi spasitel živých bytostí z pekla materialistického života, mně na tom však nezáleží. Ať už jsem povýšen na nebeské planety nebo zůstanu na planetě Zemi, či ať jsem seslán na nějakou pekelnou planetu, ani trochu mi na tom nezáleží. Modlím se pouze, abych v okamžiku smrti mohl jen vzpomínat na Tvé krásné nohy, které jsou jako lotosové květy rozkvétající během podzimního období.“

Přátelství

Velicí oddaní, kteří jsou téměř jako Kršna, jsou považováni za velké autority v náladách přátelských vztahů s Nejvyšší Osobností Božství. Na této přátelské úrovni dochází k různým druhům žertovných rozhovorů a smíchu. Příklad přátelského vztahu s Kršnou popisuje Šrímad Bhágavatam, když si Kršna jednou myslel: „Při pastvě krav na vrndávanských pastviskách jsem dnes odešel do překrásné zahrady natrhat nějaké květiny. Moji přátelé pasáčci byli tehdy velice smutní, když měli snášet dvě minuty beze Mě, a když Mě našli, závodili jsme spolu, kdo se dřív dotkne druhého květinami v ruce.“

Jeden přítel Kršnu kritizoval: „Můj drahý Dámódaro, třebaže Tě Šrídhámá porazil a Tvoje síla dost utrpěla, falešnou siláckou pózou jsi přeci jen nějak zakryl svou ostudnou porážku.“

Rodičovství neboli nadřízenost

Když matka Jašódá uslyšela, že silní služebníci Kansy násilím odvlekli Kršnovy krávy a že malí pasáčci se snažili své krávy chránit, začala přemýšlet: „Jak mohu ty ubohé chlapce ochránit před výpadem Kansových služebníků?“ To je příklad nadřízeného postoje oddaného.

Jakmile matka Jašódá shledala, že se její syn Kršna vrátil z pastvin, okamžitě Ho začala hladit a dotýkala se prsty Jeho tváří.

Milostná láska

Vztah milostné lásky je dokonce ještě výše než láska mezi Kršnou a Jeho rodiči. Pán a mladé gópí to ukázali mnoha způsoby — pohledy, pohyby obočí, sladkými slovy a výměnou úsměvů.

V Góvinda-viláse je pasáž tohoto významu: „Šrímatí Rádhárání hledala Kršnu velice úzkostlivě a téměř zklamaně.“ Při tomto nepřímém projevu milostné lásky se dostaví usmívání, údiv, nadšení, nářek, hněv, obavy a někdy odpor. Těchto sedm výměn milostné lásky vytváří další druh extatické lásky.

Přímý vztah milostné lásky doprovází smích, údiv, rytířství, nářek, hněv a obavy, nikoli však hrůza. Tyto výrazy lásky jsou zdroje velkého potěšení. Když se těchto sedm druhů extatických láskyplných výměn projeví, dosáhnou stálosti, díky které se chuť milostné lásky dále zvětšuje a rozšiřuje.