Skip to main content

Kapitola dvacátá první

Vlastnosti Šrí Kršny

Osobní rysy můžeme rozdělit do dvou skupin: rysy zahalené a rysy projevené. Má-li Kršna na sobě různé druhy oděvů, Jeho tělesné rysy jsou zahalené. Ve Šrímad Bhágavatamu je uveden takový příklad v souvislosti s Jeho zábavou dvārakā-līlā, kdy Kršna žil jako král ve Dvárace. Kršna se někdy bavil tím, že se oblékl jako žena. Když Ho Uddhava takto uviděl, řekl: „Jak je to úžasné, že tato žena přitahuje mou extatickou lásku ke Kršnovi stejně jako samotný Pán Kršna! Myslím, že to jistě bude Kršna oblečený v ženských šatech.“

Jeden oddaný zahlédl Pána s Jeho projevenými osobními rysy a začal je chválit a opěvovat: „Jak úžasné jsou tělesné rysy Pána Kršny! Jeho krk je jako lastura. Jeho oči jsou nádhernější než lotosový květ. Jeho tělo je jako strom tamāla; velmi tmavé. Jeho hlavu chrání baldachýn vlasů, na hrudi má znaky Šrívatsa a v ruce drží lasturu. S těmito krásnými tělesnými rysy vypadá nepřítel démona Madhua tak pěkně, že pouhým pohledem na Jeho transcendentální vlastnosti se mi od Něho dostává požehnání transcendentální blaženosti.“

Šríla Rúpa Gósvámí prostudoval různá písma a vyjmenoval Kršnovy transcendentální vlastnosti následovně: (1) krásné rysy celého těla; (2) označen všemi příznivými znaky; (3) nevýslovně potěšující; (4) zářící; (5) silný; (6) věčně mladý; (7) úžasný znalec jazyků; (8) pravdomluvný; (9) mluví příjemně; (10) plynule se vyjadřuje; (11) velice učený; (12) velice inteligentní; (13) geniální; (14) umělec; (15) velice dovedný; (16) odborník; (17) vděčný; (18) pevně odhodlaný; (19) umí výborně posoudit čas a okolnosti; (20) na vše se dívá z pohledu Véd, autoritativních písem; (21) čistý; (22) ovládající se; (23) vytrvalý; (24) trpělivý; (25) odpouštějící; (26) vážný; (27) spokojený v sobě; (28) nezaujatý; (29) velkomyslný; (30) zbožný; (31) hrdinský; (32) soucitný; (33) uctivý; (34) laskavý; (35) velkorysý; (36) stydlivý; (37) ochránce odevzdaných duší; (38) šťastný; (39) příznivec oddaných; (40) ovládaný láskou; (41) blahodárný; (42) nejmocnější; (43) nejslavnější; (44) oblíbený; (45) nakloněný oddaným; (46) přitažlivý pro všechny ženy; (47) uctívaný všemi; (48) nejbohatší; (49) nejúctyhodnější; (50) nejvyšší vládce. Nejvyšší Osobnost Božství má všech těchto padesát transcendentálních vlastností v plné míře jako nesmírný oceán. Jinými slovy rozsah Jeho vlastností je nepředstavitelný.

Individuální živé bytosti jako malé části Nejvyššího Pána mohou za předpokladu, že se z nich stanou čistí oddaní Pána, také mít všechny tyto vlastnosti v nepatrném množství. Všechny uvedené transcendentální vlastnosti tedy mohou mít oddaní v nepatrném množství, zatímco Nejvyšší Osobnost Božství je má vždy v plné míře.

Kromě nich existují ještě další transcendentální vlastnosti, které Šiva popisuje Párvatí v Padma Puráně, a které jsou také popsány v prvním zpěvu Šrímad Bhágavatamu během rozhovoru mezi božstvem Země a králem náboženství Jamarádžou: „Lidi, kteří se touží stát velkými osobnostmi, musí zdobit následující vlastnosti: pravdomluvnost, čistota, milosrdnost, vytrvalost, odříkavost, klid, prostota, vláda nad smysly, vyrovnanost mysli, pokání, nezaujatost, shovívavost, mírnost, učenost, poznání, odpoutanost, bohatství, rytířskost, vliv, síla, paměť, nezávislost, ohleduplnost, osobní lesk, trpělivost, laskavost, vynalézavost, vznešenost, vychovanost, odhodlání, dokonalost v poznání, náležité jednání, vlastnictví všech předmětů požitku, vážnost, stálost, věrnost, sláva, uctivost a žádný falešný egoismus.“ Lidé, kteří touží stát se velkými dušemi, nemohou postrádat ani jednu z uvedených vlastností, a tak s jistotou víme, že tyto vlastnosti najdeme také u nejvyšší duše, Šrí Kršny.

Pán Kršna má kromě výše zmíněných padesáti vlastností dalších pět, které se částečně projevují v osobnostech Brahmy a Šivy. Jsou to tyto transcendentální vlastnosti: (51) je neměnný, (52) vševědoucí, (53) neustále svěží, (54) sac-cid-ānanda (má věčné blažené tělo), (55) má všechny mystické dokonalosti.

Kršna má dále pět vlastností, které se také projevují v těle Nárájany: (56) Má nepochopitelnou moc. (57) Z Jeho těla se vytvářejí nespočetné vesmíry. (58) Je původním zdrojem všech inkarnací. (59) Uděluje osvobození nepřátelům, které zabije. (60) Přitahuje osvobozené duše. Všechny tyto transcendentální vlastnosti najdeme v úžasné podobě také v osobnosti Pána Kršny.

Kromě těchto šedesáti transcendentálních vlastností má Kršna další čtyři, které se neprojevují ani u Nárájany, podoby Boha, natož pak u polobohů nebo živých bytostí: (61) Provádí obdivuhodně rozmanité zábavy (zvláště své dětské zábavy). (62) Obklopují Ho oddaní obdaření úžasnou láskou k Bohu. (63) Svou hrou na flétnu může přitahovat všechny živé bytosti ze všech vesmírů. (64) Jeho krása je tak úžasně vznešená, že nemá soupeře po celém stvoření.

Spolu s těmito čtyřmi zvláštními vlastnostmi Pána Kršny je celkový počet Kršnových vlastností šedesát čtyři. Šríla Rúpa Gósvámí se pokusil citovat různá písma, aby doložil všech šedesát čtyři vlastností Nejvyššího Pána.

1. Krásné tělesné rysy

Budeme-li přirovnávat různé části Pánova těla k hmotným předmětům, pak nebudou taková přirovnání nikdy dokonalá. Obyčejní lidé nemohou pochopit, jak jsou tělesné rysy Pána vznešené, a tak je jim dána možnost porozumět jim alespoň pomocí hmotných přirovnání. Říká se, že Kršnova tvář je krásná jako měsíc, Jeho stehna jsou mocná jako sloní choboty, Jeho paže jsou jako dva sloupy, Jeho dlaně se rozpínají jako lotosové květy, Jeho hruď je jako brána, Jeho boky jsou jako jeskyně a prostřední část Jeho těla je terasovitá.

2. Příznivé znaky

Jisté rysy různých údů se považují za velice příznivé a všechny najdeme na těle Pána v plné míře. Jeden přítel Nandy Mahárádži o příznivých tělesných rysech Pána Šrí Kršny řekl: „Můj drahý králi pastevců, na těle tvého syna shledávám třicet dva příznivé znaky! Udivuje mě, jak se tento chlapec mohl narodit v rodině pastevce.“ Když se Kršna zjeví, objeví se obvykle v rodině kšatrijů (králů), například jako Pán Rámačandra, a někdy v rodině bráhmanské, avšak Kršna přijal úlohu syna Mahárádži Nandy, přestože Nanda náležel do vaišjovské společnosti. Zaměstnáním vaišjů je obchod a ochrana krav, a proto se jeho přítel, který se patrně narodil v bráhmanské rodině, divil, jak se tak vznešené dítě mohlo narodit rodině vaišjů. Ať už tomu bylo jakkoliv, zmínil se Kršnovu nevlastnímu otci o příznivých znacích na těle Jeho syna.

Pokračoval: „Sedm míst na těle tohoto chlapce má načervenalý lesk — Jeho oči, konečky rukou, konečky nohou, patro, rty, jazyk a nehty. Načervenalý lesk na těchto místech se považuje za příznivý. Tři části Jeho těla jsou velice široké: Jeho pas, čelo a hruď. Tři části Jeho těla jsou krátké: krk, stehna a genitálie. Tři části Jeho těla jsou velice hluboké: Jeho hlas, inteligence a pupeční prohlubeň. Pět částí Jeho těla je vyvýšených: Jeho nos, paže, uši, čelo a stehna. Pět částí Jeho těla je zvláště jemných: Jeho kůže, vlasy na hlavě a chloupky na ostatních částech těla, zuby a konečky prstů. Všechny tyto tělesné rysy se dohromady objevují pouze na tělech velkých osobností.“

Čáry osudu na dlani se také považují za příznivé tělesné znaky. Starší gópí v této souvislosti králi Nandovi řekla: „Tvůj syn má na dlaních velice zvláštní rýhy osudu. Na dlaních má znaky lotosového květu a disku a na chodidlech má znaky praporu, blesku, ryby, tyčky na ovládání slonů a lotosového květu. Podívej se prosím na tyto příznivé znaky!“

3. Přináší potěšení

Krásné tělesné rysy, které spontánně přitahují oči, se nazývají rucira (příjemné). Kršna má tuto přitažlivou vlastnost rucira ve svých osobních rysech. Ve třetím zpěvu, druhé kapitole, 13. verši Šrímad Bhágavatamu o tom stojí: „Kršna, Nejvyšší Osobnost Božství, se objevil ve svých půvabných šatech na místě, kde král Judhišthira prováděl oběť Rádžasúja. Na obřad byly pozvány všechny význačné osobnosti z různých částí vesmíru a všichni se při pohledu na Kršnu pomysleli, že ve stvoření těla Kršny jistě vyvrcholilo veškeré mistrovství Stvořitele.“

Říká se, že osm částí Kršnova transcendentálního těla připomíná lotosový květ — je to Jeho obličej, Jeho oči, Jeho ruce, Jeho břicho a Jeho chodidla. Gópí a obyvatelé Vrndávany vídávali lesk lotosových květů všude a téměř z tohoto výjevu nemohli spustit zrak.

4. Zářící

Záře, která se šíří vesmírem, se považuje za paprsky Nejvyšší Osobnosti Božství. Kršnovo nejvyšší sídlo neustále vydává záři známou jako brahmajyoti a tato záře vychází z Jeho těla.

Zář mnoha drahokamů spočívajících na Pánově hrudi převýší dokonce i záři slunce, ale srovnáme-li ji s tělesnou září Pána, drahokamy pak svítí pouze jako jediná hvězda na obloze. Transcendentální vliv Kršny je tak velký, že může porazit každého. Když byl Kršna v obětní aréně svého nepřítele krále Kansy, přítomní zápasníci oceňovali jemnost těla Šrí Kršny, ale zároveň se báli a byli zmateni, když pomysleli na souboj s Ním.

5. Silný

Člověk, který má ojedinělou tělesnou sílu, se nazývá balīyān. Když Kršna zabil Arištásuru, jedna z gópí řekla: „Mé drahé přítelkyně, jen se podívejte, jak Kršna zabil Arištásuru! Byl silnější než hora, ale Kršna ho přesto popadl jako chomáč chmýří a bez potíží odhodil stranou.“ Na jiném místě se říká: „Moji drazí oddaní Pána Kršny, ať vás levá ruka Šrí Kršny, která zvedla kopec Góvardhana jako míč, ochrání před vším nebezpečím!“

6. Neustále mladý

Kršna je krásný v každém věku — totiž ve svém dětství, chlapectví a mládí. Z těchto tří různých věků je Jeho mládí oceánem všech radostí a v této době přijímá nejrozmanitější druhy oddané služby. V tomto věku má Kršna všechny transcendentální vlastnosti a věnuje se svým transcendentálním radovánkám. Oddaní proto pokládají počátek Jeho mládí za nejpřitažlivější rys v extatické lásce.

Kršna je v tomto věku popisován následovně: „Sílu Kršnova mládí doplňuje Jeho krásný úsměv, který je krásnější než měsíc v úplňku. Je vždy pěkně oblečen, v kráse překoná i boha lásky, a neustále přitahuje mysli gópí, které tak bez přestání pociťují potěšení.“

7. Úžasný znalec jazyků

Rúpa Gósvámí řekl, že tomu, kdo zná různé jazyky, zvláště pak sanskrt, kterým se mluví ve městech polobohů — a stejně tak i ostatní světové jazyky včetně řeči zvířat — se říká skvělý znalec jazyků. Vypadá to tedy, že Kršna také ovládá jazyk zvířat. Stařena, která byla přítomná v době Kršnových zábav ve Vrndávaně, řekla jednou s údivem: „Jak je úžasné, že Kršna, kterému patří srdce všech mladých dívek z Vradžabhúmi, dovede pěkně mluvit vradžabhúmským jazykem s gópími, sanskrtem hovoří s polobohy a řečí zvířat může hovořit dokonce i s kravami a býky! Skvěle se vyjadřuje jazykem kašmírské provincie, řečí papoušků a ostatních ptáků a snad všemi nejběžnějšími jazyky!“ Ptala se gópí jak je možné, že se Kršna tak dokonale naučil tolika různým jazyků.

8. Pravdomluvný

Člověk, který nikdy neporuší své slovo, se nazývá pravdomluvný. Kršna jednou slíbil matce Pánduovců Kuntí, že přivede zpět z Kuruovského bitevního pole jejích pět synů. Když bitva skončila a všichni Pánduovci se vrátili domů, Kuntí Kršnu chválila, protože svůj slib splnil. Řekla: „Dokonce i sluneční svit může jednoho dne začít studit a svit měsíce začít hřát, Ty však svůj slib neporušíš.“ Podobně v dalším případě, když Kršna spolu s Bhímou a Ardžunou šli vyzvat Džarásandhu, Kršna řekl otevřeně Džarásandhovi, že za ním přišel věčný Kršna spolu se dvěma Pánduovci. Jak Kršna, tak Pánduovci — v tomto případě Bhíma a Ardžuna — byli kšatrijové (králové-válečníci). Džarásandha byl také kšatrija a byl velice štědrý k bráhmanům. Kršna měl v úmyslu utkat se s ním, a s Bhímou a Ardžunou se za ním vydali v šatech bráhmanů. Džarásandha byl k bráhmanům velice štědrý a zeptal se jich co chtějí, a oni vyslovili touhu bojovat s ním. Kršna oblečený jako bráhman se prohlásil za téhož Kršnu, který byl královým věčným nepřítelem.

9. Příjemný řečník

Člověk, který je schopen příjemně mluvit i se svým nepřítelem a dokáže ho usmířit, se nazývá příjemný řečník. Kršna byl tak příjemný řečník, že když ve vodě Jamuny porazil svého nepřítele Káliju, řekl: „Můj drahý králi hadů, ačkoliv jsem ti přinesl tolik bolesti, nebuď se Mnou prosím nespokojen. Mou povinností je chránit tyto krávy, které uctívají i polobozi. Musel jsem tě odsud vyhnat, jen proto, abych je zachránil před nebezpečím, které způsobovala tvá přítomnost.“

Kálija žil ve vodě Jamuny a následkem toho byla dolní část řeky otrávená. Tak zahynulo mnoho krav, které se této vody napily. Kršnovi bylo pouze čtyři nebo pět let, ale přesto skočil do vody, velice přísně Káliju potrestal a požádal ho, aby z toho místa odešel jinam.

Kršna tehdy řekl, že krávy uctívají dokonce i polobozi, a sám ukázal, jak krávy ochraňovat. Alespoň lidé vědomí si Kršny by měli jít v Jeho stopách a poskytnout kravám veškerou ochranu. Krávy neuctívají jen polobozi. Při několika příležitostech je uctíval samotný Šrí Kršna, zvláště ve dnech Gópáštamí a Góvardhana púdžá.

10. Plynule se vyjadřuje

Člověk, který dokáže mluvit výstižně a se vší zdvořilostí a dobrými vlastnostmi, se nazývá vāvadūka neboli plynulý. Ve Šrímad Bhágavatamu je pasáž, která se týká Kršnovy kultivované mluvy. Když Kršna zdvořile žádal svého otce Nandu Mahárádžu, aby zastavil oběti bohu deště Indrovi, manželku jednoho vesnického pastevce to okouzlilo. Svým přítelkyním Kršnovu řeč později popsala: „Kršna mluvil se svým otcem tak zdvořile a jemně, že to bylo jako kdyby lil do uší všech přítomných nektar. Koho by Kršnova sladká slova nepřitahovala?“

Na Kršnově řeči můžeme vidět všechny dobré vlastnosti ve vesmíru a Uddhava ji popisuje následovně: „Kršnova slova jsou tak přitažlivá, že mohou okamžitě napravit i srdce Jeho protivníka. Jeho slova mohou ihned vyřešit všechny otázky a problémy světa. Nemluví příliš dlouho, ale každé slovo vycházející z Jeho úst je plné významů. Taková Kršnova mluva velice těší mé srdce.“

11. Velice učený

Má-li člověk vysoké vzdělání a jedná-li přísně podle mravních zásad, nazývá se velice učený. Vzdělaný se nazývá ten, kdo je zběhlý v různých oblastech poznání, a protože jedná podle morálních zásad, říká se mu člověk pevných mravů. Tyto dvě složky dohromady tvoří učenost.

Šrí Nárada Muni vysvětluje, jak Kršna obdržel vzdělání od Sándípani Muniho: „Na počátku jsou Brahmá a ostatní jako mraky vypařené vody z velkého oceánu Kršny. Jinými slovy, Brahmá poprvé obdržel védské poznání od Kršny, stejně jako mraky obdrží vodu z oceánu. Védské vzdělání a pokyny, které Brahmá přednesl světu, pak byly předány hoře — Sándípani Munimu. Pokyny Sándípani Muniho Kršnovi jsou jako jezero v horách, jehož vody stékají jako řeka a opět se mísí se svým zdrojem — oceánem Kršnou.“ Pro vyjasnění uveďme, že Kršnu ve skutečnosti nemůže poučovat nikdo, právě jako oceán nezískává vodu z žádného jiného zdroje, než sám ze sebe. Pouze se zdá, že řeky přinášejí vodu do oceánu. Je jasné, že Brahmá obdržel poznání od Kršny, a od Brahmy se védské pokyny předávaly dále učednickou posloupností. Sándípani Muni je přirovnáván k řece, která stéká zpět do stejného původního oceánu — Kršny.

Siddhové, obyvatelé Siddhalóky (kde se všichni rodí se zcela vyvinutými mystickými silami), a Čáranové, obyvatelé jiné podobné planety, se ke Kršnovi modlí následovně: „Můj Pane Góvindo, bohyni učenosti zdobí čtrnáct druhů ozdob vzdělanosti, její inteligence proniká vším ve čtyřech částech Véd a její pozornost se neustále soustředí na zákoníky, které předložili velcí světci jako Manu. Je oděna do šesti druhů odborného poznání — totiž do védských důkazů, gramatiky, astrologie, řečnictví, slovní zásoby a logiky. Jejími stálými přítelkyněmi jsou védské dodatky, Purány, a zdobí ji konečné závěry všeho vzdělání. Nyní má možnost sedět s Tebou jako spolužačka ve škole a je zaměstnána ve Tvé službě.“

Kršna, Nejvyšší Osobnost Božství, nepotřebuje žádné vzdělání, ale dává bohyni učenosti příležitost, aby Mu sloužila. Třebaže má mnoho oddaných, je soběstačný a nepotřebuje službu žádné živé bytosti. Je to pouze Jeho laskavost a milost, že každému poskytuje příležitost, aby Mu sloužil, jako kdyby službu svých oddaných potřeboval.

Ohledně mravních zásad ve Šrímad Bhágavatamu stojí, že Kršna vládne nad Vrndávanou jako zosobněná smrt zlodějům, jako radostná blaženost zbožným, jako nejkrásnější bůh lásky mladým dívkám a jako nejvelkodušnější osobnost chudákům. Pro své přátele je jako osvěžující měsíc v úplňku a pro své protivníky je ničícím ohněm pocházejícím od Šivy. Kršna je tudíž v jednání a výměně vztahů s různými druhy lidí tím nejdokonalejším moralistou. Když je zosobněnou smrtí pro zloděje, neznamená to, že nedodržuje mravní zásady nebo že je krutý. Je stále laskavý, neboť ztrestat smrtí zloděje je projev nejvyššího stupně morálních zásad. Také v Bhagavad-gítě Kršna říká, že jedná s různými druhy lidí podle toho, jak oni jednají s Ním. Kršnovo zacházení s oddanými i s neoddanými je stejně dobré, třebaže se liší. Jelikož Kršna je všedobrý, Jeho jednání se všemi je vždy dobré.

12. Velice inteligentní

Člověku se říká, že je inteligentní, má-li bystrou paměť a dobrou úvahu. Kršna měl tak dobrou paměť, že když studoval ve škole Sándípani Muniho v Avantípuře, stačilo Mu vyslechnout pokyny od svého učitele pouze jednou a stal se z Něj ihned odborník ve všech předmětech. Ve skutečnosti šel do školy Sándípani Muniho proto, aby ukázal všem lidem na světě, že i velký či geniální člověk musí jít za vyššími autoritami, aby obdržel vzdělání. I ten největší člověk musí přijmout učitele neboli duchovního mistra.

Kršna ukázal svou prozíravost, když bojoval s nedotknutelným králem, který napadl město Mathuru. Podle védských příkazů se kšatrijští králové nemají dotknout nedotknutelného ani v případě, že zasluhuje trest a měl by být zabit. Když nedotknutelný král přepadl město Mathuru, nepovažoval Kršna za moudré zabít ho přímo svou vlastní rukou. Král však měl být přesto zabit, a Kršna se proto po bystré úvaze rozhodl, že by měl utéci z bojiště, aby ho nedotknutelný král pronásledoval. Mohl tak krále zavést do hor, kde ležel spící Mučukunda. Mučukunda dostal od Kárttikéji požehnání, že když se vzbudí ze spánku, kohokoliv zahlédne, bude okamžitě spálen na prach. Kršna tedy považoval za moudré zavést nedotknutelného krále do jeskyně, aby jeho přítomnost Mučukundu probudila a král byl hned spálen na prach.

13. Geniální

Člověk se nazývá geniální, dokáže-li vyvrátit stále novými argumenty jakýkoliv protiútok. Uveďme citát z Padjávalí, kde je následující rozmluva mezi Rádhou a Kršnou. Když Kršna přišel jednoho rána za Rádhou, zeptala se Ho: „Můj drahý Kéšavo, kde je nyní Tvoje vāsa?“ Sanskrtské slovo vāsa má tři významy: jeden význam je sídlo, druhý vůně a třetí šaty.

Rádhárání se ve skutečnosti Kršny zeptala: „Kde jsou Tvé šaty?“ Kršna to však vzal tak, jakoby tím myslela sídlo, a odpověděl: „Má drahá okouzlující Rádho, v tomto okamžiku je Mé sídlo ve Tvých krásných očích.“

Rádhárání Mu odpověděla: „Můj drahý vychytralý chlapče, neptala jsem se Tě na Tvé sídlo, ptala jsem se Tě na Tvé šaty.“

Kršna nyní vzal význam slova vāsa jako vůně a řekl: „Má drahá šťastná Rádho, navoněl jsem se jen proto, abych se mohl stýkat s Tvým tělem.“

Šrímatí Rádhárání se Kršny opět zeptala: „Kde jsi strávil noc?“ Použila zde sanskrtské slovo yāminyāmuṣitaḥ. Yāminyām znamená „v noci“ a uṣitaḥ znamená „strávit“. Kršna však rozdělil slovo yāminyāmiṣitaḥ na dvě oddělená slova, yāminyā a muṣitaḥ. Rozdělením slova na dvě vznikl nový význam, že byl unesen Jáminí neboli nocí. Kršna proto Rádhárání odpověděl: „Má drahá Rádhárání, myslíš, že by Mě mohla unést noc?“ Tímto způsobem odpovídal na všechny otázky Rádhárání tak vychytrale, že tím potěšil tuto nejdražší gópí.

14. Umělec

Člověk, který se umí oblékat a mluvit velice umělecky, se nazývá vidagdha. Tato vlastnost se na osobnosti Pána Kršny projevuje také. Rádhárání o ní mluví následovně: „Má drahá přítelkyně, jen se podívej, jak pěkně Kršna skládá písně, jak tančí a jak zábavně mluví a hraje na svou flétnu a jak pěkně je ozdoben girlandami. Obléká se tak okouzlujícím způsobem, jako kdyby za šachovnicí porazil každého hráče. Jeho úžasnost je na samém vrcholu uměleckého mistrovství.“

15. Dovedný

Člověk, který dokáže dělat různé druhy práce najednou, se nazývá dovedný. Jedna z gópí o tom říká: „Mé drahé přítelkyně, jen se podívejte na dovednost Šrí Kršny! Složil pěkné písně o pasáčcích a přináší potěšení kravám. Pohyby obočí přináší potěšení gópím a současně bojuje s démony jako je Arištásura. K různým živým bytostem se tak chová různě a všechno je Mu naprostým potěšením.“

16. Odborník

Člověku, který dokáže rychle splnit obtížný úkol, se říká odborník. O odborných schopnostech Kršny se píše v desátém zpěvu, padesáté deváté kapitole, 17. verši Šrímad Bhágavatamu, kde Šukadéva Gósvámí říká Mahárádžovi Paríkšitovi: „Ó nejlepší z Kuruovců, Pán Kršna roztříštil na kusy všemožné zbraně různým válečníkům.“ Dříve se bojovalo různými druhy šípů. Bojovník na jedné straně vystřelil šíp a na druhé ho museli odrazit a zneškodnit jiným šípem. Jedna strana například vystřelila šíp, který způsobil, že se z oblohy začaly valit proudy vody a strana protivníků ho musela zneškodnit vystřelením šípu, který okamžitě přeměnil vodu v mraky. Z citátu vyplývá, že Kršna byl velkým odborníkem na zneškodňování šípů nepřítele. Tuto vlastnost prokázal také při tanci rāsa, kdy Ho každá z gópí požádala, aby se stal jejím partnerem, a Kršna se okamžitě expandoval do mnoha Kršnů, aby mohl vytvořit pár s každou z gópí. Každá z gópí pak měla Kršnu po svém boku.

17. Vděčný

Člověk, který si je vědom toho, co pro něj jeho přítel udělal, a který na jeho služby nikdy nezapomene, se nazývá vděčný. V Mahábháratě Kršna říká: „Když jsem byl daleko od Draupadí, naříkala ,He govinda!̀ Díky tomuto jejímu volání jsem se jí zadlužil a tato zadluženost v mém srdci postupně narůstá!“ Z toho, co Kršna řekl, je zřejmé, že Nejvyššího Pána můžeme jednoduše potěšit tím, že Ho oslovíme „He kṛṣṇa! He govinda!“

Mahá-mantra (Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare) je také jednoduchým oslovením Pána a Jeho energie. Můžeme si představit, jak je Nejvyšší Pán zavázán každému, kdo neustále oslovuje Pána a Jeho energii. Není možné, aby Pán na takového oddaného zapomněl. V tomto verši se jasně říká, že každý, kdo oslovuje Pána, okamžitě upoutá Jeho pozornost a Pán mu zůstane navždy zavázán.

Dalším příkladem kdy se Kršna cítil zavázán, je Jeho jednání s Džámbavánem. Když byl Pán přítomen na Zemi jako Šrí Rámačandra, velký král opic Džámbaván mu prokazoval věrné služby. Když se potom znovu zjevil jako Šrí Kršna, oženil se s Džámbavánovou dcerou a prokazoval mu veškerou úctu, která se obvykle vzdává nadřízeným. Každý čestný člověk je svému příteli zavázán, pokud mu tento přítel prokázal nějakou službu, a jelikož Kršna je nejčestnější, jak by mohl zapomenout své závazky vůči svému služebníkovi?

18. Odhodlaný

Ten, kdo dodržuje usměrňující zásady a své sliby splní praktickými činy, se nazývá odhodlaný. Příkladem Kršnovy odhodlanosti je Jeho jednání v Hari-vanše. Týká se Kršnova boje s králem nebes Indrou, který byl násilím připraven o páridžátový květ. Pārijāta je druh lotosového květu rostoucí na nebeských planetách. Satjabhámá, jedna z Kršnových manželek, si jednou tento lotosový květ přála mít a Kršna slíbil, že jí ho přinese, ale Indra páridžátový květ odmítl vydat. Došlo tak k velké bitvě — Kršna a Pánduovci na jedné straně, a všichni polobozi na straně druhé. Kršna nakonec všechny porazil, páridžátový květ si odnesl a nabídl ho své královně. Kršna řekl o této události Náradovi Munimu: „Můj drahý světče mezi polobohy, nyní můžeš rozhlásit všem oddaným i neoddaným, že když jsem odnášel páridžátový květ, snažili se Mě porazit všichni polobozi — gandharvové, nágové, démoni rákšasové, jakšasové, pannagové — nikdo Mě ale nemohl přimět k tomu, abych porušil slib Mé královně.“

Kršna dále v Bhagavad-gítě slibuje, že Jeho oddaný nebude nikdy přemožen. Upřímný oddaný, který je neustále zaměstnán v transcendentální láskyplné službě Pánu, by měl vědět, že Kršna svůj slib nikdy neporuší. Své oddané ochrání za všech okolností.

Kršna ukázal, že své sliby plní, když například přinesl páridžátový květ Sathabhámě, když zachránil Draupadí před zneuctěním a nebo když osvobodil Ardžunu před útoky všech nepřátel.

Kršnův slib, že Jeho oddaní nebudou nikdy přemoženi, předtím také doznal Indra, když byl poražen při zábavě govardhana-līlā. Když Kršna přesvědčil vesničany z Vradži (Vrndávany) aby přestali uctívat Indru, Indra se velice rozhněval a zaplavil Vrndávanu nepřetržitým deštěm. Kršna však ochránil všechny obyvatele a zvířata tím, že zvedl kopec Góvardhana, který sloužil jako deštník. Když vše skončilo, Indra se Kršnovi odevzdal a pronesl mnoho modliteb, ve kterých přiznal: „Zvedl jsi kopec Góvardhana a ochránil jsi obyvatele Vrndávany. Tím jsi dodržel svůj slib, že Tvoji oddaní nebudou nikdy přemoženi.“

19. Dovede výborně posoudit čas a okolnosti

Kršna byl skvělým odborníkem v jednání s lidmi podle okolností, místa, času a příslušenství. Při rozhovoru s Uddhavou o tanci rāsa s gópími dokazuje, jak umí využít příhodného času, okolností a lidí: „Nejpříhodnější čas je podzimní noc při úplňku jako je dnes. Nejlepším místem ve vesmíru je Vrndávana a nejkrásnější dívky jsou gópí. Můj drahý Uddhavo, myslím, že bych měl využít všech okolností a věnovat se tanci rāsa.“

20. Vše vidí z pohledu autority písem

Člověk, který jedná přesně podle zásad písem, se nazývá śāstra-cakṣus. Śāstra-cakṣus označuje toho, kdo vidí vše očima autorizovaných písem. Každý znalý a zkušený člověk by měl ve skutečnosti vidět vše prostřednictvím těchto knih. Obyčejnýma očima vidíme například Slunce pouze jako zářící předmět, ale díváme-li se z pohledu autorizovaných vědeckých knih a další literatury, můžeme poznat, o kolik je Slunce větší než Země a jak je mocné. Vidět věci našima očima neznamená skutečně vidět. Správným způsobem, jak vidět věci, je vidět je prostřednictvím autorizovaných knih nebo autorizovaných učitelů. Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství a vidí vše minulé, současné a budoucí, ale aby učil všechny lidi, měl ve zvyku se vždy obracet na písma. V Bhagavad-gítě Kršna například mluvil jako nejvyšší autorita, ale přesto citoval jako autoritu Védánta-sútru. Ve Šrímad Bhágavatamu někdo o Kršnovi, nepříteli Kansy, žertovně říká, že je známý tím, že se dívá prostřednictvím šáster. Aby však ustanovil svou autoritu, dívá se nyní na gópí, což je dohání k šílenství.

21. Čistý

Nejvyšší čistota je dvojího druhu. Je-li člověk čistý, je schopen osvobodit hříšného člověka a také neudělá nic, co je nečisté. Ten, kdo má obě tyto vlastnosti, se nazývá naprosto čistý. Kršna má obojí — může osvobodit všechny hříšné podmíněné duše a současně neudělá nic, čím by mohl být znečištěn.

Když se Vidura snažil přivést svého staršího bratra Dhrtaráštru k tomu, aby se zřekl rodinných svazků, řekl: „Můj drahý bratře, upni svou mysl na lotosové nohy Šrí Kršny, kterého velcí mudrci a svatí lidé uctívají krásnými verši. Mezi všemi, kteří dokáží osvobodit druhé, je Kršna ten nejvyšší. Polobozi jako Šiva a Brahmá jsou nepochybně velcí, avšak jejich schopnost osvobodit druhé vždy závisí na Kršnově milosti.“ Vidura proto poradil svému staršímu bratru Dhrtaráštrovi, aby soustředil svou mysl a uctíval pouze Kršnu. Zpívá-li člověk svaté jméno Kršny, toto svaté jméno vyjde v jeho srdci jako mocné slunce a okamžitě rozptýlí veškerou temnotu nevědomosti. Vidura poradil Dhrtaráštrovi, aby neustále myslel na Kršnu a smyl tím rychle veškeré znečištění způsobené jeho hříšnými činy. Ardžuna v Bhagavad-gítě oslovuje Kršnu jako paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitram — nanejvýš čistý. Existuje mnoho dalších příkladů ukazujících Kršnovu nejvyšší čistotu.

22. Ovládající se

Člověk, který dokáže zcela ovládat své smysly, se nazývá vaśī, ovládající se. Šrímad Bhágavatam v této souvislosti říká: „Kršna měl šestnáct tisíc královen a všechny byly tak výjimečně krásné, že jejich úsměvy a stud mohly uchvátit mysl velkých polobohů jako je Šiva. Kršnovu mysl však ani přes své přitažlivé ženské chování vzrušit nemohly.“ Každá z Kršnových manželek si myslela, že Kršna je okouzlen její ženskou krásou, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo. Kršna je tudíž nejvyšším vládcem smyslů, jak je potvrzeno v Bhagavad-gítě, kde je osloven jako Hršíkéša — Pán smyslů.

23. Vytrvalý

Člověk, který pokračuje v práci, dokud nedosáhne vytouženého cíle, se nazývá vytrvalý.

Kršna jednou bojoval s králem Džámbavánem a chtěl od něho vzít cenný drahokam Sjamantaka. Král se snažil ukrýt se v lese, ale Kršnu to neodradilo. S velkou dávkou vytrvalosti nakonec krále našel a drahokam získal.

24. Trpělivý

Člověk, který snáší všemožné útrapy, i když se zdají být nesnesitelné, se nazývá trpělivý.

Když Kršna žil u svého duchovního mistra, nevadily Mu všemožné nepříjemnosti, které Ho při službě guruovi potkaly, i když Jeho tělo bylo jemné a citlivé. Povinností žáka je sloužit duchovnímu mistrovi i přes všechny nesnáze. Žák, který žije u duchovního mistra, musí žebrat ode dveří ke dveřím a potom vše přinést duchovnímu učiteli. Když se rozdává prasádam, duchovní mistr by měl každého žáka k jídlu zavolat. Když duchovní učitel náhodou zapomene zavolat žáka na prasádam, žák by se měl podle písem toho dne raději postit, než aby přijmul jídlo z vlastní iniciativy. Takových nařízení existuje mnoho. Kršna někdy také chodil do lesa sbírat suché dřevo na topení.

25. Odpouštějící

Člověk, který umí snášet přestupky druhých, se nazývá odpouštějící.

Kršnova schopnost odpouštět je popsána v Šišupála-vadze v souvislosti s tím, když Kršna zakázal zabít Šišupálu. Král Šišupála byl vladař království Čedi, a ačkoliv byl Kršnův bratranec, neustále Mu záviděl. Šišupála se snažil Kršnu urazit kdykoliv se setkali a zahrnoval ho nadávkami jak jen mohl. Když začal Šišupála urážet Kršnu při oběti Rádžasúja Mahárádži Judhišthiry, Kršna se o to nestaral a mlčel. Někteří přítomní byli připraveni Šišupálu zabít, ale Kršna je zastavil. Tolik uměl odpouštět. Říká se, že když se z mraků ozývá hřmění, mocný lev okamžitě odpovídá hřmotným zařváním, ale když pošetilí šakali začnou vydávat své méně významné zvuky, lev zůstává klidný.

Šrí Jamunáčárja chválí Kršnovu schopnost odpouštět následovně: „Můj drahý Rámačandro, jsi tak milostivý, že jsi odpustil vráně, když dotírala na prsní bradavky Džánakí, jenom díku tomu, že se potom před Tebou poklonila.“ Indra, král nebes, na sebe jednou vzal podobu vrány a dorážel na Sítu (Džánakí), manželku Pána Rámačandry, a vrážel do Jejích ňader. Byla to zajisté urážka vesmírné matky Síty a Pán Rámačandra byl okamžitě připraven vránu zabít. Vrána se však potom před Pánem poklonila a On jí přestupek prominul. Šrí Jamunáčárja ve své modlitbě dále řekl, že schopnost odpouštět je u Pána Kršny dokonce větší než u Pána Rámačandry, neboť Šišupála měl ve zvyku Kršnu urážet neustále — nejen v jednom životě, nýbrž nepřetržitě po tři životy. Kršna byl však i přesto tak laskavý, že Šišupálu osvobodil a umožnil mu splynout se svým bytím. Z toho můžeme pochopit, že cíl monistů — splynutí se září Nejvyššího — není tak těžce dosažitelný. Lidé jako Šišupála, kteří jsou ke Kršnovi neustále nepřátelští, mohou toto osvobození získat také.

26. Vážný

Člověk, který nevyjevuje svou mysl každému a jehož mentálním činnostem a plánům je velice těžké porozumět, se nazývá vážný. Když se Brahmá dopustil proti Pánu Šrí Kršnovi přestupku, modlil se k Němu o odpuštění. Řekl mnoho pěkných modliteb, ale přesto nebyl schopen rozpoznat, zda je Kršna spokojený nebo stále nespokojený. Kršna byl tak vážný, že nebral Brahmovy modlitby příliš na vědomí. Další příklad Kršnovy vážnosti se váže k Jeho milostnému jednání s Rádhárání. Kršna zachovával mlčení o svých milostných záležitostech s Rádhárání do takové míry, že ani Jeho starší bratr a neustálý společník Baladéva nemohl Kršnovým proměnám kvůli Jeho vážnosti porozumět.

27. Spokojený v sobě

O člověku, který je zcela spokojený sám v sobě a po ničem netouží, a který není rozrušen, i když je vážný důvod ke strachu, se říká, že je spokojený v sobě.

Kršna projevil tuto vlastnost například tehdy, když s Ardžunou a Bhímou vyzvali Džarásandhu, strašného vládce Magadhy. Kršna pak přenechal veškeré pocty za zabití Džarásandhy Bhímovi. Z toho můžeme poznat, že Kršna se nikdy ani trochu nestará o slávu, i když je ze všech nejslavnější.

Příklad Kršnovy nerozrušenosti můžeme vidět na tom, když Ho Šišupála začal urážet. Všechny krále a bráhmany, kteří byli shromáždění na obřadu Mahárádži Judhišthiry, to vyvedlo z míry a okamžitě chtěli Kršnu uspokojit pěknými modlitbami, avšak na Kršnovi neviděli žádné známky rozrušení.

28. Nezaujatý

O člověku, kterého neovlivňuje připoutanost a závist, se říká, že je nezaujatý.

Příklad Kršnovy nezaujatosti najdeme v desátém zpěvu, šestnácté kapitole, 32. verši Šrímad Bhágavatamu ve spojitosti s potrestáním stohlavého hada Káliji. Když byl Kálija přísně potrestán, všechny jeho manželky se objevily před Pánem a modlily se: „Drahý Pane, sestoupil jsi, abys zabil všechny možné démonské tvory. Náš manžel Kálija je velice hříšné stvoření a Tvůj trest pro něj je zcela na místě. Víme, že jak Tvé tresty nepřátelům, tak i jednání s Tvými syny jsou stejné. Víme, že jsi toto nízké stvoření potrestal jen proto, že jsi myslel na jeho budoucí prospěch.“

V jiné modlitbě se říká: „Můj drahý Pane Kršno, nejlepší z kuruovské dynastie, jsi tak nestranný, že je-li Tvůj nepřítel kvalifikovaný, odměníš ho, a je-li jeden z Tvých synů vinný, potrestáš ho. Jednáš tak, protože jsi nejvyšším tvůrcem vesmírů a nejsi zaujatý. Pokud si někdo myslí, že jsi zaujatý, pak se jistě mýlí.“

29. Velkomyslný

Člověk, který má sklon dávat milodary, se nazývá velkomyslný.

Když Kršna vládl Dvárace, byl tak velkomyslný a nakloněný dobročinnosti, že jeho milodary neznaly mezí. Ve Dvárace dával tolik milodarů, že toto město bylo na zázračné kameny cintāmaṇi, stromy přání a krávy surabhi bohatší než duchovní království. Duchovní království Pána Kršny se nazývá Gólóka Vrndávana a krávy surabhi tam dávají neomezené množství mléka. Jsou tam stromy přání, ze kterých si každý může vzít všechny druhy ovoce, co hrdlo ráčí. Zem je ze zázračného kamene, který dotykem přemění železo na zlato. V duchovním království, sídle Šrí Kršny, je vše úžasně bohaté, ale když byl Kršna ve Dvárace, Jeho milodary předčily bohatství Gólóky Vrndávany. Kdekoliv je Kršna, tam je přirozeně také neomezené bohatství Gólóky Vrndávany.

Říká se také, že když Kršna žil ve Dvárace, expandoval se do 16 108 podob a v každé své expanzi potom žil v jednom paláci s jednou královnou. Nejenže žil Kršna šťastně s královnami v palácích, ale rozdával milodary v počtu 13 054 krav s pěknými oděvy a šperky. Každý den jich rozdal toto množství z každého z 16 108 paláců. Znamená to, že denně rozdal 13 054 x 16 108 krav. Nikdo neodhadne cenu tak závratného množství krav, a když Kršna žil ve Dvárace, patřilo to ke všedním záležitostem.

30. Zbožný

Člověk, který dodržuje náboženské zásady, jak jsou předepsány v šástrách, a stejným zásadám učí ostatní, se nazývá zbožný. Pouze se prohlašovat za stoupence nějaké víry ještě není znakem zbožnosti. Člověk musí jednat v souladu s náboženskými zásadami a svým osobním příkladem by měl učit ostatní. Takový člověk je zbožný.

Když byl Kršna na této planetě, bezbožnost neexistovala. Nárada Muni jednou žertovně Kršnovi řekl: „Můj drahý Pane pasáčků, Tvoji býci (býci představují náboženství), kteří jedí trávu na pastvinách a chodí po čtyřech nohách, jistě spásli všechnu trávu bezbožnosti!“ Kršnovou milostí bylo o náboženské zásady tak dobře postaráno, že stěží došlo k nějakým bezbožným činům.

Říká se, že Kršna neustále prováděl různé druhy obřadů a zval na ně polobohy z vyšších planetárních soustav, a tak byli polobozi téměř neustále vzdáleni svým družkám. Manželky polobohů, zarmoucené nepřítomností svých manželů, se proto začaly modlit, aby se zjevil Pán Buddha, Kršnova devátá inkarnace, přicházející ve věku Kali. Jinými slovy, místo aby byly rády, že přišel Pán Kršna, začaly prosit o příchod deváté inkarnace — Buddhy, protože Buddha zastavil obřady a oběti doporučené ve Védách, aby zabránil zabíjení zvířat. Manželky polobohů si myslely, že když se zjeví Buddha, zastaví se všechny druhy obětí a jejich manželé nebudou zváni na obřady a nebudou od nich odcházet.

Může vyvstat otázka: „Proč polobozi z vyšších planet nepřicházejí na Zem v dnešní době?“ Prostá odpověď je, že od doby, kdy se Buddha zjevil a začal zavrhovat provádění obětí, aby zastavil zabíjení zvířat na této planetě, byly oběti zastaveny a polobozi již nemají zájem sem chodit.