Skip to main content

Īśo 1

Verš

īśāvāsyam idaḿ sarvaṁ
yat kiñca jagatyāṁ jagat
tena tyaktena bhuñjīthā
mā gṛdhaḥ kasya svid dhanam

Synonyma

īśa — Pánem; āvāsyam — řízeno; idam — to; sarvam — vše; yat kiñca — cokoliv; jagatyām — ve vesmíru; jagat — vše živé i neživé; tena — Jím; tyaktena — vyhrazený podíl; bhuñjīthāḥ — měl bys přijmout; — nečiň; gṛdhaḥ — snažit se získat; kasya svid — někoho jiného; dhanam — majetek.

Překlad

Všechno živé i neživé ve vesmíru řídí a vlastní Pán. Člověk by měl tedy přijímat pouze ty nezbytné věci, jež mu byly vyhrazeny jako jeho podíl. Nikdo by neměl přijímat jiné věci, věda dobře, komu patří.

Význam

Védské poznání je neomylné, neboť k nám přichází prostřednictvím dokonalé učednické posloupnosti duchovních mistrů, počínaje samotným Pánem. Védské poznání přichází z transcendentálních zdrojů a první slovo bylo vysloveno Jím samotným. Slova vyřčená Pánem se nazývají apauruṣeya, což znamená, že nebyla vyřčena pozemským tvorem. Živá bytost má v hmotném světě čtyři nedostatky, a to: 1. musí se nutně dopouštět chyb; 2. podléhá klamným představám; 3. má sklon podvádět ostatní; 4. má nedokonalé smysly. Podmíněn těmito čtyřmi nedostatky, není člověk schopen podat dokonalou informaci o všeobsáhlém poznání. Védské spisy jsou však jiného charakteru. Védské poznání bylo původně sděleno do srdce Brahmy, první stvořené živé bytosti. Brahmá pak rozšířil toto poznání mezi své syny a učedníky, kteří je v průběhu dějin předávali dále.

Protože Pán je pūrṇam, neboli naprosto dokonalý, je vyloučeno, aby podléhal zákonům hmotné přírody, zatímco všechny živé bytosti i neživé předměty podléhají přírodním zákonům a tím nepřímo i Jeho moci. Tato Šrí Íšópanišad je součástí Jadžur Védy a jako taková obsahuje informace o vlastnickém právu na všechny věci, jež existují ve vesmíru.

Potvrzuje to sedmá kapitola Bhagavad-gíty (7.4-5), kde se mluví o parā a aparā prakṛti. Přírodní prvky—země, voda, oheň, vzduch, obloha, mysl, inteligence a ego—jsou součástí nižší neboli hmotné energie Pána, kdežto živá bytost, organická energie, parā prakṛti, je vyšší energií Pána. Obě tyto prakṛti neboli energie jsou emanacemi Pána, jenž je konečným vládcem všeho, co existuje. Ve vesmíru neexistuje nic, co by nepatřilo buď do parā nebo aparā prakṛti: proto je tedy všechno vlastnictvím Nejvyšší Bytosti.

Nejvyšší Bytost, Absolutní Osobnost Božství, je dokonalou Osobou s úplnou a dokonalou inteligencí na řízení všeho pomocí svých různých energií. Nejvyšší Bytost bývá často přirovnávána k ohni a všechno organické a anorganické k žáru a světlu tohoto ohně. Tak jako oheň vydává energii ve formě tepla a světla, projevuje Pán svou energii různým způsobem. Tak zůstává konečným udržovatelem a vládcem všeho. Má nesmírné energie, zná vše a je příznivcem všech. Je plný všech nepochopitelných vlastností: síly, bohatství, slávy, krásy, poznání a odříkání.

Člověk by tedy měl být natolik inteligentní, aby pochopil, že kromě Nejvyššího Pána se nikdo nemůže pokládat za vlastníka a měl by akceptovat pouze podíl přiřknutý mu Pánem. Například kráva dává mléko, ale nepije je; živí se trávou a zrním a její mléko je určeno jako potrava lidem. Tak to Pán uspořádal a my bychom se měli spokojit s těmi věcmi, které nám tak laskavě vyhradil, a vždy mít na paměti, komu tyto věci ve skutečnosti patří.

Například dům je zhotoven ze zeminy, dřeva, kamene, železa, cementu a mnoha jiných hmotných věcí. Jestliže uvažujeme v souladu se Šrí Íšópanišadou, musíme si uvědomit, že žádný z těchto materiálů nemůžeme vyrobit sami. Svou vlastní prací je můžeme pouze sestavit a přetvářet do různých tvarů. Pracovník se nemůže vydávat za majitele určité věci jen proto, že tvrdě pracoval na jejím zhotovení.

V moderní společnosti neustále probíhá velký spor mezi dělníky a kapitalisty. Tento spor nabývá mezinárodního charakteru a světu hrozí nebezpečí. Lidé proti sobě stojí jako nepřátelé a vrčí na sebe jako kočky a psi. Šrí Íšópanišad nemůže radit kočkám a psům, ale může lidem předat Boží poselství prostřednictvím pravých áčárjů (svatých učitelů). Lidstvo by mělo přijmout moudrost Šrí Íšópanišady: nikdo by se neměl přít o hmotné majetky. Člověk se musí spokojit s těmi výsadami, jichž se mu dostává z milosti Pána. Nemůže existovat žádný mír, jestliže si komunisté, kapitalisté nebo jakákoliv jiná strana bude činit nárok na vlastnictví přírodních zdrojů, jež jsou výhradním majetkem Pána. Kapitalisté nemohou ovládnout komunisty prostým politickým manévrováním, stejně jako komunisté nemohou porazit kapitalisty bitkou o ukradený chléb. Jestliže tyto skupiny nerozpoznají skutečného vlastníka, Nejvyšší Osobnost Božství, je veškerý majetek, na který si činí nárok, kradený a následkem toho budou potrestáni přírodními zákony. Atomové pumy jsou v rukou komunistů i kapitalistů, a jestliže si obě strany neuvědomí vlastnické právo Nejvyššího Pána, tyto pumy nakonec jistě zničí obě strany. Pro vlastní záchranu i pro zajištění světového míru je tedy nezbytné, aby se obě strany řídily pokyny Šrí Íšópanišady.

Lidé nejsou předurčeni k tomu, aby se přeli jako psi a kočky. Musí mít dostatek inteligence, aby pochopili důležitost a smysl lidského života. Védské spisy byly sepsány pro lidstvo a ne pro kočky a psy. Kočky a psi mohou pro nasycení zabíjet jiná zvířata, aniž by tím hřešili, ale jestliže člověk zabije zvíře, aby ukojil své nezkrotné chuťové buňky, porušuje zákony přírody, ponese za to odpovědnost a musí být potrestán.

Normy lidského života se nemohou aplikovat na zvířata. Tygr se neživí rýží, pšenicí ani kravským mlékem, neboť mu byla určena potrava ve formě zvířecího masa. Existuje mnoho zvířat a ptáků, jež jsou buď býložravci nebo masožravci, ale nikdo z nich neporušuje přírodní zákony, které byly stanoveny vůlí Pána. Zvěř, ptactvo, plazi a jiné nižší formy života se přísně drží přírodních zákonů. Proto v jejich případě nemůže být řeči o hříchu. Nejsou jim určeny ani pokyny védských spisů. Pouze lidský život je životem plným odpovědnosti.

Byla by chyba si myslet, že stačí stát se vegetariány a tím se vyhneme porušování přírodních zákonů. Rostliny mají také život. Zákonem přírody je, že jeden živý tvor je určen stát se potravou jiného tvora. Proto člověk nemá být hrdý na to, že je přísným vegetariánem. Nejdůležitější je uznávat Nejvyššího Pána. Zvířata nemají dostatečně vyvinuté vědomí, aby mohla rozpoznat Pána. Člověk je však dostatečně inteligentní, aby se mohl poučit z védských spisů a dovědět se, jak fungují přírodní zákony, a aby tohoto poznání využil ke svému prospěchu. Život člověka, který nedbá pokynů védských spisů, je velice riskantní. Proto se vyžaduje, aby člověk uznával autoritu Nejvyššího Pána. Musí být Pánu oddán, obětovat vše službě Pánovi a požívat pouze zbytky potravy, jež Mu byla obětována. To mu umožní vykonávat správně své povinnosti. V Bhagavad-gítě (9.26) Pán přímo říká, že akceptuje vegetariánskou potravu z rukou čistého oddaného. Proto má člověk být nejen přísným vegetariánem, nýbrž i oddaným Pána a má Mu obětovat všechno své jídlo a teprve potom jíst prasádam, Boží milost. Takový oddaný je schopen řádně plnit povinnost lidského života. Ten, kdo neobětuje svou potravu Pánu, pojídá vlastně hřích a vystavuje se rozličným strastem, jež jsou následkem hříchu (Bg. 3.13).

Kořenem hříchu je úmyslné porušování přírodních zákonů opomíjením Pánova vlastnického práva. Opomíjení přírodních zákonů a příkazů Pána vede člověka ke zkáze. Je-li člověk rozvážný, zná přírodní zákony a není vázán zbytečnými pouty k materiálním věcem nebo naopak odporem k nim, může si být jist, že ho Pán uzná, a že splní předpoklady k tomu, aby se mohl navrátit zpět do věčného domova, zpět k Bohu.