Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 9.121
Verš
svar-yoṣitāṁ nalina-gandha-rucāṁ kuto ’nyāḥ
rāsotsave ’sya bhuja-daṇḍa-gṛhīta-kaṇṭha-
labdhāśiṣāṁ ya udagād vraja-sundarīṇām
Synonyma
na — ne; ayam — toto; śriyaḥ — bohyně štěstí; aṅge — na hrudi; u — běda; nitānta-rateḥ — ta, která má důvěrný vztah; prasādaḥ — přízeň; svaḥ — z nebeských planet; yoṣitām — žen; nalina — lotosového květu; gandha — majících vůni; rucām — a tělesný lesk; kutaḥ — mnohem méně; anyāḥ — jiné; rāsa-utsave — při slavnosti tance rāsa; asya — Pána Kṛṣṇy; bhuja-daṇḍa — pažemi; gṛhīta — obejmuté; kaṇṭha — jejich krky; labdha-āśiṣām — které dostaly toto požehnání; yaḥ — jež; udagāt — projevilo se; vraja-sundarīṇām — překrásných gopī, transcendentálních dívek z Vradžabhúmi.
Překlad
„,Když Pán Śrī Kṛṣṇa tančil s gopīmi během rāsa-līly, objímal je svými pažemi okolo krku. Takové transcendentální přízně se nikdy nedostalo bohyni štěstí ani ostatním společnicím v duchovním světě. O něčem takovém se nikdy nesnilo ani těm nejkrásnějším dívkám z nebeských planet, jejichž tělesný lesk a vůně připomínají krásu a vůni lotosových květů. Co potom říci o pozemšťankách, které mohou být překrásné podle světských měřítek?̀“
Význam
Tento verš je ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.47.60).