Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 8.36

Verš

mora sparśe nā karile ghṛṇā, veda-bhaya
mora darśana tomā vede niṣedhaya

Synonyma

mora — mě; sparśe — dotekem; — ne; karile — projevil jsi; ghṛṇā — nenávist; veda-bhaya — strach z nařízení Véd; mora — na mě; darśana — pohled; tomā — Tobě; vede — védská nařízení; niṣedhaya — zakazují.

Překlad

„Nebojíš se védských pokynů, které hlásají, že by ses neměl sdružovat se śūdrou. Neopovrhuješ mým dotekem, i když Ti Védy styky se śūdry zakazují.“

Význam

V Bhagavad-gītě (9.32) Pán říká:

māṁ hi pārtha vyapāśritya
ye 'pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te 'pi yānti parāṁ gatim

„Ó synu Pṛthy, nejvyššího cíle mohou dosáhnout všichni, kdo se ke Mně uchýlí, i kdyby byli nižšího rodu, jako jsou ženy, vaiśyové (obchodníci) a śūdrové (dělníci).“

Slovo pāpa-yonayaḥ znamená „narozený v nižší třídě“. Podle védského dělení patří ženy, vaiśyové a śūdrové do nižší společenské skupiny. Nízký život znamená život bez vědomí Kṛṣṇy. Nižší a vyšší postavení ve společnosti jsou určována podle míry vědomí Kṛṣṇy. Brāhmaṇa je považován za nejvýše postaveného, protože zná Brahman, Absolutní Pravdu. Druhá třída, kṣatriyové, také znají Brahman, ale ne tak dobře jako brāhmaṇové. Vaiśyové a śūdrové vědomí Boha moc nerozumějí, ale pokud milostí Kṛṣṇy a duchovního mistra začnou rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, pak nižší třídou (pāpa-yonayaḥ) nezůstanou. Je jasně řečeno: te 'pi yānti parāṁ gatim.

Nikdo se nemůže vrátit domů, zpátky k Bohu, aniž by dosáhl nejvyšší úrovně života. Člověk může být śūdrou, vaiśyou nebo ženou, ale pokud slouží Pánu s vědomím Kṛṣṇy, nemělo by se na něho pohlížet jako na strī, śūdru, vaiśyu nebo někoho nižšího, než je śūdra. Pokud někdo slouží Pánovi, nikdy by neměl být považován za člena nízké rodiny, i kdyby z ní pocházel. Padma Purāṇa to zakazuje: vīkṣate jāti-sāmānyāt sa yāti narakaṁ-dhruvam. Pokud někdo hodnotí oddaného Pána podle zrození, ocitne se brzy v pekle. Śrī Rāmānanda Rāya se sice narodil v rodině śūdrů, ale nelze ho za śūdru považovat, protože byl velkým, pokročilým oddaným. Ve skutečnosti byl na transcendentální úrovni, a Śrī Caitanya Mahāprabhu ho proto obejmul. Śrī Rāmānanda Rāya se z duchovní pokory představil jako śūdra (rāja-sevī viṣayī śūdrādhama). I když někdo může pracovat ve vládní službě nebo se věnovat jiné dobře placené činnosti, jinými slovy žít materialistickým životem, musí pouze přijmout vědomí Kṛṣṇy. Proces rozvoje vědomí Kṛṣṇy je jednoduchý. Je třeba jen zpívat Pánova svatá jména a přísně dodržovat zásady zakazující hříšné jednání. Potom takový člověk už nemůže být považován za nedotknutelného, viṣayīho či śūdru. Ten, kdo je pokročilý v duchovním životě, by se neměl stýkat s neoddanými, jako jsou vládní úředníci a lidé pohroužení v materialistických činnostech určených k uspokojování smyslů nebo ve službě druhým. Ti jsou považováni za viṣayī, materialisty. V této souvislosti je řečeno:

niṣkiñcanasya bhagavad-bhajanonmukhasya
pāraṁ paraṁ jigamiṣor bhava-sāgarasya
sandarśanaṁ viṣayiṇām atha yoṣitāṁ ca
hā hanta hanta viṣa-bhakṣaṇato 'py asādhu

„Člověk, který se vší vážností rozvíjí oddanou službu s cílem překročit oceán nevědomosti a který zcela zanechal všech hmotných činností, by nikdy neměl pohlédnout na śūdru, vaiśyu nebo ženu.“ (Śrī Caitanya-candrodaya-nāṭaka 8.23)