Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 8.294
Verš
keha yadi kāhāṅ potā pāya eka-khāni
Synonyma
Překlad
Tyto rozhovory jsou ve skutečnosti jako velký důl, kde lze z jednoho místa získat různé druhy kovů, jako je měď, zvonovina, stříbro či zlato, a také zázračný kámen, základ všech kovů.
Význam
Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura shrnuje rozhovor mezi Rāmānandou Rāyem a Śrī Caitanyou Mahāprabhuem následovně. Rāmānanda Rāya odpověděl Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi na pět otázek, a ty jsou i s odpověďmi zaznamenány ve verších 57–67. První odpověď je přirovnána k mědi, druhá k lepšímu kovu – zvonovině, třetí ke stříbru, které je ještě lepší, a čtvrtá k nejlepšímu kovu ze všech – ke zlatu. Pátá odpověď je však přirovnána k nejvzácnějšímu drahokamu, zázračnému kameni, protože se týká ryzí oddanosti jakožto konečného cíle duchovního života a osvětluje čtyři předchozí, podřadné odpovědi.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura poznamenává, že ve Vradžabhúmi teče řeka Jamuna s písčitými břehy, jsou tam kadambové stromy, krávy, Kṛṣṇovy hůlky, kterými pohání krávy, a Kṛṣṇova flétna – to vše náleží do śānta-rasy, nálady neutrality v oddané službě. Přebývají tam také přímí Kṛṣṇovi služebníci, jako je Citraka, Patraka a Raktaka, kteří jsou zosobněním služby ve služebnické náladě. Dále tam žijí přátelé jako Śrīdāmā a Sudāmā, kteří ztělesňují službu v přátelském vztahu. Nanda Mahārāja a matka Yaśodā jsou ztělesnění rodičovské lásky. Nad těmi všemi stojí Śrīmatī Rādhārāṇī a Její pomocnice gopī jako Lalitā, Viśākhā a další, které ztělesňují milostnou lásku. Ve Vradžabhúmi tak věčně existuje všech těchto pět nálad – śānta, dāsya, sakhya, vātsalya a mādhurya, které jsou jedna po druhé postupně přirovnány k mědi, zvonovině, stříbru, zlatu a zázračnému kameni, základu všech kovů. Proto se Śrīla Kavirāja Gosvāmī zmiňuje o dolu, který věčně existuje ve Vrindávanu, Vradžabhúmi.