Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 6.242

Verš

harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā

Synonyma

hareḥ nāma — svaté jméno Pána Hariho; hareḥ nāma — svaté jméno Pána Hariho; hareḥ nāma — svaté jméno Pána Hariho; eva — zajisté; kevalam — jedině; kalau — v tomto věku Kali; na asti — není; eva — zajisté; na asti — není; eva — zajisté; na asti — není; eva — zajisté; gatiḥ — prostředek; anyathā — jiný.

Překlad

„,Jediným způsobem osvobození v tomto věku hádek a pokrytectví je zpívání svatých jmen Pána. Není jiná cesta. Není jiná cesta. Není jiná cesta.̀“

Význam

Lidé tohoto věku jsou velmi pokleslí, a proto mohou jednoduše zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Tak se mohou zbavit tělesného pojetí života a být způsobilí k vykonávání oddané služby Pánu. Nikdo se nemůže zaměstnat oddanou službou Pánu, dokud není zcela očištěný. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (7.28):

yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ

„Ti, kdo jednali zbožně v tomto i dřívějších životech a jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány, jsou osvobozeni od dualit iluze a s odhodláním Mi slouží.“ Někdy se lidé diví, když vidí, jak se mladí muži a ženy s takovou vážností připojují k tomuto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Jelikož se vzdali hříšných činností – nedovoleného sexu, jedení masa, požívání omamných látek a hazardování – a přísně následují pokyny duchovního mistra, jsou zbaveni veškerých nečistot. Tak se mohou naplno zaměstnat oddanou službou Pánu.

V tomto věku Kali je hari-kīrtana velmi důležitou činností. Jak důležité je zpívat svaté jméno Pána, vysvětlují následující verše ze Śrīmad-Bhāgavatamu (12.3.51–52):

kaler doṣa-nidhe rājann
asti hy eko mahān guṇaḥ
kīrtanād eva kṛṣṇasya
mukta-saṅgaḥ paraṁ vrajet
kṛte yad dhyāyato viṣṇuṁtretāyāṁ yajato makhaiḥ
dvāpare paricaryāyāṁ
kalau tad dhari-kīrtanāt

„V tomto věku Kali, který je oceánem chyb, je nejdůležitější to, že pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry se lze zbavit veškerého znečištění a nabýt způsobilosti ke vstupu do království Boha. Seberealizace, které bylo možné ve věku Satya dosáhnout meditací, ve věku Tretā prováděním různých obětí a ve věku Dvāpara uctíváním Pána Kṛṣṇy, lze v tomto věku Kali dosáhnout jednoduše zpíváním svatých jmen, Hare Kṛṣṇa.“