Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 6.171

Verš

maṇi yaiche avikṛte prasabe hema-bhāra
jagad-rūpa haya īśvara, tabu avikāra

Synonyma

maṇi — zázračný kámen; yaiche — jako; avikṛte — aniž by se změnil; prasabe — vytváří; hema-bhāra — hromady zlata; jagat-rūpa — vesmírným projevem; haya — stane se; īśvara — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; tabu — přesto; avikāra — nezměněný.

Překlad

„Zázračný kámen vytvoří stykem se železem hromady zlata, aniž by se sám změnil. Podobně se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, díky své nepochopitelné energii projevuje jako toto vesmírné stvoření, a přesto zůstává nezměněný ve své věčné transcendentální podobě.“

Význam

Podle komentáře Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura je záměrem verše janmādy asya z Vedānta-sūtry prokázat skutečnost, že tento hmotný projev je výsledkem přeměny energií Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší Pán je vládcem nesčetného množství věčných a neomezených energií. Někdy jsou tyto energie projevené, a někdy ne. Všechny jsou však v každém případě pod Jeho vládou, a proto je Pán původním zdrojem těchto energií, jejich sídlem. Obyčejný mozek v podmíněném stavu si nedokáže představit, jak tyto nepochopitelné energie setrvávají v Nejvyšší Osobnosti Božství, jak Pán existuje ve svých nesčetných podobách jako vládce duchovních i hmotných energií, jak vládne projeveným i skrytým energiím a jak v Něm mohou spočívat i zcela neslučitelné energie. Dokud je živá bytost v tomto hmotném světě, ve stavu iluze, nemůže činnosti nepochopitelných energií Pána pochopit. I když jsou tedy Pánovy energie skutečné, pro obyčejný mozek jsou nepochopitelné.

Když si ateističtí nebo māyāvādští filosofové kvůli své neschopnosti porozumět nepochopitelným energiím Nejvyšší Osobnosti Božství představují neosobní prázdnotu, jejich představa je pouze protějškem materialistického uvažování. V hmotném světě neexistuje nic nepostihnutelného. Vysoce uvažující filosofové a vědci mohou prozkoumat hmotnou energii, ale protože nejsou schopni pochopit duchovní energii, dokáží si nanejvýš představit nějaký stav nečinnosti, jako je neosobní Brahman. To je pouze negativní stránka hmotného života. S tak nedokonalým poznáním docházejí māyāvādští filosofové k závěru, že vesmírný projev je přeměnou Nejvyššího. Musí tedy nutně přijmout i teorii iluze Nejvyššího (vivarta-vāda). Když však uznáme Pánovy nepochopitelné energie, můžeme pochopit, jak se může Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zjevit v tomto hmotném světě, aniž by se Ho dotkly nebo Ho znečistily tři kvality hmotné přírody.

Ze śāster se dozvídáme, že existuje jistý kámen či drahokam zvaný zázračný kámen, který dokáže proměnit železo ve zlato. I když tento zázračný kámen promění železo ve zlato mnohokrát, sám zůstává nezměněný. Jestliže si hmotný kámen může uchovat svoji nepochopitelnou energii i po vytvoření hromad zlata, pak zajisté může Nejvyšší Osobnost Božství i po stvoření tohoto vesmírného světa zůstat ve své původní podobě sac-cid-ānanda. V Bhagavad-gītě (9.10) je potvrzeno, že Pán jedná pouze skrze své různé energie. Mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ – Kṛṣṇa řídí hmotnou energii, a ta potom působí v tomto hmotném světě. To je potvrzeno také v Brahma-saṁhitě (5.44):

sṛṣṭi-sthiti-pralaya-sādhana-śaktir ekā
chāyeva yasya bhuvanāni bibharti durgā
icchānurūpam api yasya ca ceṣṭate sā
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Durgā-śakti (hmotná energie) jedná pod vedením Nejvyšší Osobnosti Božství a uskutečňuje stvoření, udržování a ničení vesmíru. Kṛṣṇovo vedení je v pozadí. Závěr tedy je, že Nejvyšší Osobnost Božství zůstává beze změny, i když řídí svou energii, která zajišťuje úžasný chod různorodého vesmírného projevu.