Text 1:

S úctou se klaním Mādhavendrovi Purīmu, jenž dostal misku sladké rýže, kterou pro něho ukradl Śrī Gopīnātha, od té doby známý jako Kṣīrā-corā. Śrī Gopāla, Božstvo z Góvardhanu, byl potěšen láskou Mādhavendry Purīho, a proto se zjevil zrakům veřejnosti.

Text 2:

Sláva Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Prabhuovi! Sláva všem oddaným Śrī Caitanyi!

Text 3-4:

Pán šel do Džagannáth Purí a tam navštívil chrám Pána Jagannātha. Setkal se také se Sārvabhaumou Bhaṭṭācāryou. Všechny tyto zábavy velmi obšírně popsal Vṛndāvana dāsa Ṭhākura ve své knize Caitanya-bhāgavata.

Text 5:

Činnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou přirozeně nesmírně okouzlující a sladké a v podání Vṛndāvana dāse Ṭhākura jsou jako sprška nektaru.

Text 6:

S velkou pokorou proto říkám, že tyto události již pěkně popsal Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura, a byl by to jen projev pýchy, kdybych chtěl stejné věci opakovat znovu. To by nebylo dobré. Nemám takové schopnosti.

Text 7:

Události, o kterých se již obšírně zmínil Vṛndāvana dāsa Ṭhākura ve své Caitanya-maṅgale (nyní známé jako Caitanya-bhāgavata), proto představuji pouze heslovitě.

Text 8:

Některé z událostí však nepopsal obšírně, ale jen v krátkosti, a ty se pokusím popsat v této knize.

Text 9:

S úctou se proto klaním u lotosových nohou Vṛndāvana dāse Ṭhākura a doufám, že se svým jednáním nedopustím u jeho lotosových nohou žádného přestupku.

Text 10:

Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval se svými čtyřmi oddanými v cestě do Džagannáth Purí a s velkou dychtivostí zpíval svaté jméno Pána, Hare Kṛṣṇa mantru.

Text 11:

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu šel osobně každý den do jedné vesnice, kde vyžebral velké množství rýže a dalších obilovin pro přípravu prasādam.

Text 12:

Po cestě bylo mnoho řek a u všech stáli výběrčí poplatků. Pánovi však nedělali problémy a On jim prokazoval svou milost. Nakonec došel do vesnice Remuny.

Text 13:

Gopīnāthovo Božstvo v chrámu v Remuně bylo velmi přitažlivé. Pán Caitanya chrám navštívil a s velkou oddaností se tam poklonil.

Text 14:

Když se Śrī Caitanya Mahāprabhu klaněl u lotosových nohou Božstva Gopīnātha, spadla Gopīnāthovi z hlavy květinová koruna a dopadla na hlavu Caitanyi Mahāprabhua.

Text 15:

Śrī Caitanyu Mahāprabhua to velice potěšilo, a tak se svými oddanými různými způsoby zpíval a tančil.

Text 16:

Všichni služebníci Božstva žasli, když viděli silnou lásku Śrī Caitanyi Mahāprabhua, Jeho naprosto dokonalou krásu a Jeho transcendentální vlastnosti.

Text 17:

Z lásky Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi mnoha způsoby sloužili a On té noci zůstal v Gopīnāthově chrámu.

Text 18:

Pán tam zůstal, protože dychtil ochutnat zbytky sladké rýže obětované Božstvu Gopīnātha. Od svého duchovního mistra Īśvary Purīho totiž slyšel příběh o tom, co se tam kdysi stalo.

Text 19:

Toto Božstvo bylo široko daleko známé jako Kṣīra-corā-gopīnātha a Caitanya Mahāprabhu svým oddaným vyprávěl, jak Božstvo získalo tuto pověst.

Text 20:

Toto Božstvo kdysi ukradlo misku sladké rýže pro Mādhavendru Purīho, a proto se proslavilo jako Pán, který ukradl sladkou rýži.

Text 21:

Śrī Mādhavendra Purī kdysi putoval do Vrindávanu, kde přišel až ke kopci Góvardhanu.

Text 22:

Mādhavendra Purī téměř šílel v extázi lásky k Bohu a nevěděl, zda je den, či noc. Chvílemi stál a chvílemi padal na zem. Nebyl schopný rozlišit, zda je na správném místě, nebo ne.

Text 23:

Śrī Mādhavendra Purī obešel kopec a pak šel ke Góvinda-kundu, kde se vykoupal. Poté si sedl pod strom, aby si navečer odpočinul.

Text 24:

Když seděl pod stromem, přišel k němu nějaký neznámý pasáček krav s hrnkem mléka. Postavil ho před Mādhavendru Purīho a s úsměvem jej oslovil.

Text 25:

„Ó Mādhavendro Purī, vypij prosím toto mléko, které jsem ti přinesl. Proč si nevyžebráš něco k jídlu? A jakou meditaci to provádíš?“

Text 26:

Mādhavendra Purī se díval na chlapcovu krásu a cítil se nesmírně spokojený. Jakmile uslyšel Jeho sladká slova, zapomněl na všechen hlad i žízeň.

Text 27:

Mādhavendra Purī se zeptal: „Kdo jsi? Kde bydlíš a jak víš, že právě držím půst?“

Text 28:

Chlapec odpověděl: „Jsem pasáček krav, pane, a žiji v této vesnici. V Mé vesnici se nikdo nepostí.“

Text 29:

„V této vesnici si každý může vyžebrat jídlo od druhých a tak se najíst. Někteří pijí pouze mléko, ale tomu, kdo nikoho o nic nežádá, nosím jídlo Já.“

Text 30:

„Viděly tě ženy, které sem šly pro vodu, tak Mi daly toto mléko a poslaly Mě za tebou.“

Text 31:

Chlapec pokračoval: „Už budu muset jít podojit krávy, ale vrátím se sem pro ten hrnek od mléka.“

Text 32:

Jakmile to chlapec dořekl, odešel. Ve skutečnosti najednou zmizel, a srdce Mādhavendry Purīho naplnil úžas.

Text 33:

Mādhavendra Purī vypil mléko, umyl hrnek a postavil ho stranou. Díval se na cestu, ale chlapec se již nevrátil.

Text 34:

Mādhavendra Purī nemohl spát, a tak seděl a zpíval Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. K ránu si trochu zdříml a jeho vnější činnosti se zastavily.

Text 35:

Ve snu Mādhavendra Purī uviděl toho samého chlapce, jak k němu přišel, vzal ho za ruku a odvedl k jednomu křoví v džungli.

Text 36:

Chlapec ukázal Mādhavendrovi Purīmu křoví a řekl: „Přebývám zde v tomto křoví a hrozně trpím krutou zimou, deštěm, větrem a spalujícím horkem.“

Text 37:

„Přiveď prosím lidi z vesnice a řekni jim, ať Mě z tohoto křoví vynesou a umístí Mě pěkně na vrchol kopce.“

Text 38:

Chlapec pokračoval: „Postav prosím na vrcholu tohoto kopce chrám a instaluj Mě v něm. Potom Mě umyj velkým množstvím studené vody, aby se Mé tělo očistilo.“

Text 39:

„Sleduji tě již mnoho dní a říkám si: ,Kdy přijde Mādhavendra Purī sem, aby Mi sloužil?̀“

Text 40:

„Tvoji službu přijímám díky tvé extatické lásce ke Mně. Proto se zjevím, a osvobodím tak všechny pokleslé duše.“

Text 41:

„Jmenuji se Gopāla a zvedl jsem kopec Góvardhan. Instaloval Mě Vajra a jsem zdejší Pán.“

Text 42:

„Když zaútočili muslimové, schoval Mě kněz, který Mi sloužil, zde v tomto křoví v džungli a ze strachu před napadením utekl.“

Text 43:

„Od té doby, co kněz odešel, přebývám v tomto křoví. Je moc dobře, že jsi sem přišel. Teď Mě jen opatrně odnes.“

Text 44:

Chlapec domluvil a zmizel. Mādhavendra Purī se potom probudil a začal o svém snu přemýšlet.

Text 45:

Mādhavendra Purī začal naříkat: „Viděl jsem samotného Pána Kṛṣṇu, ale přitom jsem Ho nepoznal!“ Pohroužený v extázi lásky potom upadl na zem.

Text 46:

Mādhavendra Purī chvíli naříkal, ale potom zaměřil svoji mysl na vykonání Gopālova příkazu a tak se uklidnil.

Text 47:

Ráno se Mādhavendra Purī vykoupal, šel do vesnice a svolal všechny lidi. Poté promluvil.

Text 48:

„Govardhana-dhārī, vlastník této vesnice, leží tady v křoví. Pojďme Ho odtamtud vynést.“

Text 49:

„Je tam ale husté křoví, kterým neprojdeme. Vezměte proto mačety a rýče k prosekání cesty.“

Text 50:

Když to lidé slyšeli, s velkou radostí Mādhavendru Purīho doprovodili. Podle jeho pokynů prosekali křoviny, vytvořili cestu a pronikli do džungle.

Text 51:

Jakmile uviděli Božstvo pokryté hlínou a trávou, zaplavil je úžas a blaženost.

Text 52:

Očistili Jeho tělo a někteří potom řekli: „Božstvo je velmi těžké. Jeden člověk s Ním nepohne.“

Text 53:

Protože bylo Božstvo hodně těžké, shromáždili se někteří silnější muži, aby Ho odnesli na vrchol kopce. Šel tam i Mādhavendra Purī.

Text 54:

Z velkého kamene udělali trůn a Božstvo na něj usadili. Další velký kámen byl přistaven za Božstvo jako opora.

Text 55:

Sešli se všichni brāhmaṇští kněží ze vsi a přinesli devět nádob. Z jezera Góvinda-kundu se pak nosila voda, která se ještě cedila.

Text 56:

K instalaci Božstva bylo přineseno devět set nádob vody z Góvinda-kundu. Všude bylo slyšet troubení, bubnování a zpěv žen.

Text 57:

Během slavnosti, která tuto instalaci doprovázela, někteří lidé zpívali a někteří tančili. Ze vsi bylo přineseno veškeré mléko, jogurt a přepuštěné máslo.

Text 58:

Byly přineseny také různé potraviny, sladkosti a další dary. Nedokáži to vše popsat.

Text 59:

Vesničané přinesli velké množství lístků tulasī, květů a různých druhů oblečení. Śrī Mādhavendra Purī potom osobně započal abhiṣek (obřad koupání).

Text 60:

Poté, co bylo vše nepříznivé zažehnáno pronášením manter, začal obřad koupání Božstva. Božstvo bylo nejdříve masírováno velkým množstvím oleje, až se celé Jeho tělo lesklo.

Text 61:

Po prvním koupání přišlo koupání s pañca-gavyou a potom s pañcāmṛtou. Po nich následovala mahā-snāna v ghí a vodě přinesené ve stovce nádob.

Text 62:

Po ukončení mahā-snāny bylo Božstvo znovu masírováno vonným olejem, až se Jeho tělo lesklo. Nakonec bylo omyto navoněnou vodou z lastury.

Text 63:

Potom bylo tělo Božstva očištěno, pěkně oblečeno do nových šatů, potřeno santálovou pastou a ověnčeno girlandami z tulasī a dalšími girlandami z voňavých květů.

Text 64:

Po obřadu koupání byly zapáleny vonné tyčinky a lampy a Božstvu byly obětovány všemožné druhy jídel, včetně jogurtu, mléka a všech sladkostí, které byly přineseny.

Text 65:

Božstvu bylo nejdříve obětováno mnoho různých jídel, potom navoněná pitná voda v nových nádobách a pak voda na umytí úst. Nakonec Mu byl obětován betelový list s různorodým kořením.

Text 66:

Po ukončení posledního obětování tāmbūly a panu následoval bhoga-āratrik. Na závěr každý přednesl různé modlitby a vzdal poklony položením se před Božstvem s naprostou odevzdaností na zem.

Text 67:

Jakmile se lidé z vesnice dozvěděli, že se bude instalovat Božstvo, přinesli všechny své zásoby rýže, dálu a pšeničné mouky. Bylo toho tolik, že to pokrylo celý vrchol kopce.

Text 68:

Vesničané přinesli své zásoby rýže, dálu a mouky, hrnčíři zase všechny možné nádoby a ráno se začalo vařit.

Text 69:

Deset brāhmaṇů vařilo obiloviny a pět brāhmaṇů vařilo suché a vlhké zeleninové chody.

Text 70:

Zeleninová jídla byla připravena z různých druhů špenátu, kořínků a ovoce, nasbíraných v lese, a někdo také z nadrceného dálu udělal baḍā a baḍi. Tak brāhmaṇové připravili všemožná jídla.

Text 71:

Pět až sedm lidí chystalo velké množství čapátí, bohatě potřených ghí, kterého bylo hojně i v zelenině, rýži a dálu.

Text 72:

Veškerá vařená rýže byla nakupena na palāśových listech, a ty byly položeny na nových látkách rozprostřených po zemi.

Text 73:

Okolo kopce rýže se kupily hromady čapátí a okolo nich byla v různých nádobách naskládána všechna zelenina i vlhká zeleninová jídla.

Text 74:

Vedle zeleniny byly umístěny nádoby s jogurtem, mlékem, podmáslím a śikhariṇī, sladkou rýží, smetanou a hustou smetanou.

Text 75:

Takto probíhal obřad Annakūṭa, a Mādhavendra Purī Gosvāmī vše osobně obětoval Gopālovi.

Text 76:

Mnoho nádob bylo naplněno navoněnou vodou na pití. Pán Śrī Gopāla mnoho dní hladověl, a tak jedl vše, co Mu bylo obětováno.

Text 77:

Śrī Gopāla sice snědl vše, co se Mu obětovalo, ale díky doteku Jeho transcendentální ruky ničeho neubylo.

Text 78:

Mādhavendra Purī Gosvāmī uměl transcendentálně vnímat Gopālovo jedení, při němž jídlo zůstalo stejné; pro oddané Pána nic nezůstane tajemstvím.

Text 79:

Tato úžasná slavnost a instalace Śrī Gopālajīho byla uspořádána během jednoho dne. To vše bylo možné jen Gopālovou mocí. Nikdo jiný než oddaný to nepochopí.

Text 80:

Śrī Mādhavendra Purī obětoval Gopālovi vodu na umytí úst a dal Mu ke žvýkání betel. Když pak probíhalo ārati, lidé volali „Jaya, Jaya!“ („Sláva Gopālovi!“).

Text 81:

Śrī Mādhavendra Purī přinesl nové lůžko, přes které rozprostřel novou pokrývku, a tak připravil vše pro Pánův odpočinek.

Text 82:

Lůžko bylo ze všech stran obloženo slamníky a tak vznikl dočasný chrám. Jedním slamníkem bylo lůžko také zastřešeno.

Text 83:

Když byl Pán uložen k odpočinku, shromáždil Mādhavendra Purī všechny brāhmaṇy, kteří připravovali prasādam, a řekl jim: „Nyní dejte každému, od dětí až po starce, do sytosti najíst!“

Text 84:

Všichni, kdo tam byli, si sedli, aby uctili prasādam, a postupně začali jíst. Jako první byli obslouženi všichni brāhmaṇové se svými manželkami.

Text 85:

Prasādam přijímali nejen lidé z vesnice Góvardhanu, ale i ti, kdo přišli z jiných vesnic. I oni zhlédli Božstvo Gopāla a dostali prasādam.

Text 86:

Shromáždění lidé žasli, když viděli vliv Mādhavendry Purīho. Byli svědky toho, že obřad Annakūṭa, původně konaný v Kṛṣṇově době, nyní proběhl jeho milostí znovu.

Text 87:

Všechny přítomné brāhmaṇy Mādhavendra Purī zasvětil do vaiṣṇavismu a zaměstnal je různými službami.

Text 88:

Božstvo musí být ke konci dne po odpoledním odpočinku probuzeno a okamžitě se Mu musí nabídnout něco k jídlu a voda.

Text 89:

Jakmile se po kraji roznesla zpráva, že se na vrcholu Góvardhanu zjevil Pán Gopāla, přicházeli se na Božstvo dívat všichni lidé ze sousedních vesnic.

Text 90:

Lidé z jedné vesnice za druhou radostně Mādhavendru Purīho žádali, aby jim určil jeden den k provedení obřadu Annakūṭa. Po nějakou dobu se tak obřad Annakūṭa den za dnem opakoval.

Text 91:

Śrī Mādhavendra Purī celý den nic nejedl, ale večer, když Božstvo uložil ke spánku, snědl nějaký mléčný pokrm.

Text 92:

Další ráno začala služba Božstvu nanovo a z jedné vesnice přišli lidé s různými obilovinami.

Text 93:

Obyvatelé této vesnice přinesli pro Božstvo Gopāla tolik obilovin, ghí, jogurtu a mléka, kolik jen ve své vsi měli.

Text 94:

Dalšího dne probíhal obřad Annakūṭa téměř stejně jako předchozího dne. Všichni brāhmaṇové připravovali jídla a Gopāla je přijímal.

Text 95:

Ideálním místem k praktikování vědomí Kṛṣṇy je Vradžabhúmi neboli Vrindávan, kde mají lidé přirozený sklon milovat Kṛṣṇu a Kṛṣṇa přirozeně miluje je.

Text 96:

Z různých vesnic přicházely zástupy lidí, aby zhlédly Božstvo Gopāla a přijaly bohaté mahā-prasādam. Když lidé viděli úžasnou podobu Pána Gopāla, veškerý jejich nářek a neštěstí zmizely.

Text 97:

Lidé ze všech vesnic v okolí Vradžabhúmi (Vrindávanu) se dozvěděli o zjevení Gopāla a přicházeli se na Něho podívat. Obřad Annakūṭa se tak opakoval den co den.

Text 98:

O Gopālově zjevení se dozvěděli nejen lidé z okolních vesnic, ale též z dalších krajů, a tak přicházeli ze širého okolí s různými dárky.

Text 99:

Také velmi majetní lidé z Mathury přinášeli různé dárky a s oddaností je Božstvu obětovali.

Text 100:

Přicházely nesčetné dary – zlato, stříbro, oděvy, voňavky a potraviny. Gopālovy zásoby se tak denně rozrůstaly.

Text 101:

Jeden velmi bohatý kṣatriya královského stavu postavil chrám, někdo jiný vyrobil kuchyňské náčiní a další postavil okolo chrámu ochrannou zeď.

Text 102:

Každá rodina sídlící ve Vradžabhúmi darovala jednu krávu. Tisíce krav se tak staly Gopālovým vlastnictvím.

Text 103:

Nakonec přišli z Bengálska dva brāhmaṇové ve stavu odříkání. Mādhavendra Purī, který si je velmi oblíbil, je zdržoval ve Vrindávanu a poskytoval jim veškeré pohodlí.

Text 104:

Tito dva pak dostali od Mādhavendry Purīho zasvěcení a byli pověřeni každodenní službou Pánu. Tato služba probíhala nepřetržitě a uctívání Božstva začalo být velmi honosné, což Mādhavendru Purīho nesmírně těšilo.

Text 105:

Dva roky tak v chrámu probíhalo uctívání Božstva velice honosným způsobem. Potom měl Mādhavendra Purī jednoho dne sen.

Text 106:

Ve snu viděl Mādhavendra Purī Gopāla, který řekl: „Moje teplota stále ještě neklesla. Dones prosím santálové dřevo z malajského kraje a potři pastou z něho Mé tělo, aby se ochladilo.“

Text 107:

„Přines santálovou pastu z Džagannáth Purí. Vydej se prosím rychle na cestu. Musíš jít ty, protože nikdo jiný to udělat nemůže.“

Text 108:

Mādhavendra Purī měl ve své extázi lásky k Bohu z tohoto snu velikou radost, a aby vykonal Pánův pokyn, vydal se na východ, směrem do Bengálska.

Text 109:

Před odchodem Mādhavendra Purī zajistil vše potřebné pro pravidelné uctívání Božstva a různé lidi zaměstnal různými povinnostmi. Potom se na Gopālův pokyn vydal do Bengálska.

Text 110:

Když přišel Mādhavendra Purī do domu Advaity Ācāryi v Šántipuru, Ācārya měl velkou radost z extatické lásky k Bohu, která se u Mādhavendry Purīho projevovala.

Text 111:

Advaita Ācārya prosil Mādhavendru Purīho o zasvěcení. Mādhavendra Purī Ho zasvětil a vydal se do jižní Indie.

Text 112:

Na cestě do jižní Indie navštívil Śrī Mādhavendra Purī Remunu, kde sídlí Śrī Gopīnātha. Pohled na krásu Božstva Mādhavendru Purīho ohromil.

Text 113:

Mādhavendra Purī zpíval a tančil v chrámové hale, odkud se lidé obvykle dívají na Božstva. Potom si sedl a zeptal se jednoho brāhmaṇy, jaká jídla Božstvu obětují.

Text 114:

Z toho, jak bylo vše znamenitě připraveno, Mādhavendra Purī pochopil, že se zde obětuje pouze to nejlepší jídlo.

Text 115:

Mādhavendra Purī přemýšlel: „Zeptám se kněze, jaká jídla Gopīnāthovi obětují, abychom v naší kuchyni mohli zařídit obětování podobných jídel Śrī Gopālovi.“

Text 116:

Když se na to brāhmaṇského kněze zeptal, ten mu dopodrobna vysvětlil, jaká jídla se Božstvu Gopīnātha obětují.

Text 117:

Brāhmaṇský kněz řekl: „Večer se Božstvu obětuje sladká rýže ve dvanácti hliněných nádobách. Chutná jako nektar (amṛta), a proto se jí říká amṛta-keli.“

Text 118:

„Tato sladká rýže je po celém světě proslavená jako gopīnātha-kṣīra. Nikde jinde na světě se taková neobětuje.“

Text 119:

Zatímco Mādhavendra Purī mluvil s brāhmaṇským knězem, byla sladká rýže položena před Božstvo k obětování. Když to Mādhavendra Purī slyšel, uvažoval následovně.

Text 120:

„Kdybych trochu této sladké rýže dostal, aniž bych o to žádal, mohl bych ji ochutnat a připravit podobnou pro obětování mému Pánu Gopālovi.“

Text 121:

Mādhavendra Purī se velmi zastyděl, že chtěl ochutnat sladkou rýži, a okamžitě začal myslet na Pána Viṣṇua. Mezitím bylo dokončeno obětování a začal obřad ārati.

Text 122:

Po skončení ārati se Mādhavendra Purī poklonil Božstvu a odešel z chrámu, aniž by s někým ještě promluvil.

Text 123:

Mādhavendra Purī nikdy nežebral. Byl zcela nepřipoutaný a lhostejný k hmotným věcem. Pokud mu někdo dal něco k jídlu, aniž by žebral, najedl se. Pokud ne, pak držel půst.

Text 124:

Paramahaṁsa, jako je Mādhavendra Purī, je vždy spokojený v láskyplné službě Pánu. Hmotný hlad a žízeň mu v jeho činnostech nemohou zabránit. Když chtěl ochutnat trochu sladké rýže obětované Božstvu, považoval to za přestupek, protože chtěl jíst to, co se právě obětovalo Božstvu.

Text 125:

Mādhavendra Purī odešel z chrámu, posadil se v prázdné vesnické tržnici a dal se do zpěvu. Mezitím v chrámu kněz uložil Božstvo k odpočinku.

Text 126:

Kněz dokončil svoje denní povinnosti a šel si odpočinout. Ve snu viděl, jak k němu přišlo Božstvo Gopīnātha a promluvilo následovně.

Text 127:

„Ó knězi, vstaň prosím a otevři chrámové dveře. Schoval jsem jednu misku sladké rýže pro sannyāsīho Mādhavendru Purīho.“

Text 128:

„Tato nádoba sladké rýže je hned za cípem Mých šatů. Díky Mým trikům jsi ji neviděl.“

Text 129:

„Na prázdném tržišti sedí sannyāsī jménem Mādhavendra Purī. Vezmi prosím tuto misku sladké rýže zpoza Mne a dones mu ji.“

Text 130:

Kněz se probudil ze sna, okamžitě vstal a uvážil, že bude dobré se před vstupem do místnosti Božstev vykoupat. Potom otevřel chrámové dveře.

Text 131:

Podle pokynů Božstva kněz našel misku sladké rýže za cípem šatů. Vzal ji a utřel místo, kde stála. Potom vyšel z chrámu.

Text 132:

Zavřel dveře chrámu a s nádobou sladké rýže vyrazil do vsi. Hledal Mādhavendru Purīho a u každého stánku volal jeho jméno.

Text 133:

S nádobou sladké rýže v ruce kněz volal: „Nechť prosím přijde ten, kdo se jmenuje Mādhavendra Purī, a vezme si tuto nádobu sladké rýže! Gopīnātha ji pro tebe ukradl!“

Text 134:

Kněz pokračoval: „Nechť prosím sannyāsī jménem Mādhavendra Purī přijde, vezme si tuto misku sladké rýže a s velkou radostí přijme prasādam! Jsi ten nejšťastnější člověk v těchto třech světech!“

Text 135:

Mādhavendra Purī to uslyšel, a tak přišel a představil se. Kněz mu předal nádobu sladké rýže a potom se mu poklonil tak, že před ním padl na zem.

Text 136:

Jakmile Śrī Mādhavendra Purī vyslechl celý příběh o misce sladké rýže, pohroužil se okamžitě do extáze lásky ke Kṛṣṇovi.

Text 137:

Když kněz viděl u Mādhavendry Purīho tyto příznaky láskyplné extáze, žasl. Pochopil, proč je mu Kṛṣṇa tak zavázaný, a bylo mu jasné, že Kṛṣṇův čin byl na místě.

Text 138:

Kněz se Mādhavendrovi Purīmu poklonil a vrátil se zpět do chrámu. Mādhavendra Purī potom v extázi snědl sladkou rýži, kterou mu Kṛṣṇa dal.

Text 139:

Potom misku umyl a rozbil ji na kousky, které zavázal do svého svrchního oděvu, a tak je pečlivě uschoval.

Text 140:

Každý den Mādhavendra Purī snědl jeden kousek této hliněné misky, což ho okamžitě uvedlo do stavu extáze. Toto jsou úžasné příběhy.

Text 141:

Poté, co Mādhavendra Purī rozbil misku a svázal střepy do cípu svého oděvu, pomyslel si: „Pán mi dal misku sladké rýže, a když o tom lidé ráno uslyší, shromáždí se jich tu davy.“

Text 142:

S těmito myšlenkami se Śrī Mādhavendra Purī na místě poklonil Gopīnāthovi a nad ránem opustil Remunu.

Text 143:

Mādhavendra Purī šel a šel, až došel do Džagannáth Purí, známého také jako Níláčala. Tam uviděl Pána Jagannātha, a přemohla ho láskyplná extáze.

Text 144:

Mādhavendra Purī, přemožený extází lásky k Bohu, chvílemi stál a chvílemi padal, chvílemi se smál, tančil a zpíval. Tak prožíval transcendentální blaženost z pohledu na Božstvo Jagannātha.

Text 145:

Lidé v Džagannáth Purí už znali transcendentální pověst Mādhavendry Purīho dříve, než tam přišel. Celé zástupy proto přicházely a různými způsoby mu s oddaností projevovaly úctu.

Text 146:

I když se to člověku nemusí líbit, jeho pověst jde řízením osudu s ním. Transcendentální pověst oddaného je ve skutečnosti známá po celém světě.

Text 147:

Ze strachu před svou pověstí (pratiṣthā) Mādhavendra Purī uprchl z Remuny. Pověst získaná láskou k Bohu je však tak vznešená, že oddaného všude doprovází.

Text 148:

Lidé Mādhavendru Purīho uctívali jako velkého oddaného, a tak chtěl Džagannáth Purí opustit. To by mu však znemožnilo obstarat santálové dřevo pro Božstvo Gopāla.

Text 149:

Všem služebníkům Pána Jagannātha a všem velkým oddaným, kteří tam byli, vyprávěl Śrī Mādhavendra Purī příběh o zjevení Śrī Gopāla.

Text 150:

Jakmile se oddaní v Džagannáth Purí dozvěděli, že si Božstvo Gopāla přeje santālové dřevo, s radostí se je všichni snažili zajistit.

Text 151:

Ti, kdo se znali s vládními úředníky, je navštívili a poprosili je o kafr a santálové dřevo, které pak snesli dohromady.

Text 152:

Mādhavendra Purī dostal jednoho brāhmaṇu a jednoho služebníka, aby mu pomohli santálové dřevo nést. Dostal také prostředky na úhradu nezbytných cestovních výloh.

Text 153:

Aby ho cestou nezadržovali výběrčí poplatků, dostal Mādhavendra Purī do rukou nezbytná potvrzení od vládních úředníků.

Text 154:

Takto se Mādhavendra Purī vydal s nákladem santálového dřeva do Vrindávanu, a po několika dnech přišel znovu do vesnice Remuny a tamního Gopīnāthova chrámu.

Text 155:

Když Mādhavendra Purī přišel do Gopīnāthova chrámu, mnohokrát se u Pánových lotosových nohou poklonil. V extázi lásky pak bez ustání tančil a zpíval.

Text 156:

Jakmile Mādhavendru Purīho znovu uviděl Gopīnāthův kněz, projevil mu veškerou úctu. Nabídl mu také prasādam ze sladké rýže a přiměl ho, aby je snědl.

Text 157:

Mādhavendra Purī té noci spal v chrámu a k ránu měl další sen.

Text 158:

Mādhavendrovi Purīmu se zdálo, že za ním přišel Gopāla a řekl: „Ó Mādhavendro Purī, veškeré santálové dřevo a kafr jsem již dostal.“

Text 159:

„Nyní jen všechno to santálové dřevo s kafrem rozmělni a touto pastou každý den potírej tělo Gopīnātha, dokud pasta nedojde.“

Text 160:

„Mezi Mým a Gopīnāthovým tělem není rozdíl. Jsou jedno a totéž. Rozetřeš-li tedy santálovou pastu na tělo Gopīnātha, přirozeně tím potřeš i Moje tělo, a tak se sníží Má tělesná teplota.“

Text 161:

„Neváhej jednat podle Mého nařízení. Věř Mi a udělej, co je třeba.“

Text 162:

Poté, co Gopāla dal tyto pokyny, zmizel a Mādhavendra Purī se probudil. Okamžitě zavolal všechny Gopīnāthovy služebníky, a ti k němu přišli.

Text 163:

Mādhavendra Purī řekl: „Potírejte tělo Gopīnātha tímto kafrem a santálem, které jsem přinesl pro Gopāla ve Vrindávanu. Dělejte to pravidelně každý den.“

Text 164:

„Bude-li tato santálová pasta rozetřena po těle Gopīnātha, Gopāla to ochladí. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je koneckonců zcela nezávislý a Jeho nařízení je všemocné.“

Text 165:

Gopīnāthovi služebníci měli velkou radost, když slyšeli, že se veškerou touto santálovou pastou bude v létě potírat tělo Gopīnātha.

Text 166:

Mādhavendra Purī řekl: „Tito dva pomocníci budou pravidelně připravovat santálovou pastu. Vy přiveďte na pomoc ještě další dva lidi a já je zaplatím.“

Text 167:

Gopīnāthajī tak denně dostával santálovou pastu a Jeho služebníky to velice těšilo.

Text 168:

Takto bylo santálovou pastou potíráno tělo Gopīnātha, dokud zásoby nedošly. Mādhavendra Purī tam do té doby zůstal.

Text 169:

Na konci léta se Mādhavendra Purī vrátil do Džagannáth Purí, kde strávil celé období Cāturmāsyi ve stavu velké blaženosti.

Text 170:

Śrī Caitanya Mahāprabhu tak osobně vychvaloval nektarové vlastnosti Mādhavendry Purīho, a když to vše líčil oddaným, sám si to vychutnával.

Text 171:

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu požádal Nityānandu Prabhua, aby posoudil, je-li někdo jiný v tomto světě tak požehnaný jako Mādhavendra Purī.

Text 172:

Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Mādhavendra Purī byl tak požehnaný, že se před ním Kṛṣṇa osobně objevil pod záminkou přinesení mléka. Třikrát dal Pán Mādhavendrovi Purīmu ve snu pokyny.“

Text 173:

„Jelikož byl Pán Kṛṣṇa Mādhavendrovi Purīmu zavázaný za jeho lásku, zjevil se osobně jako Božstvo Gopāla a osvobodil celý svět tím, že přijal jeho službu.“

Text 174:

„Pán Gopīnātha ukradl pro Mādhavendru Purīho nádobu sladké rýže, a tak se stal známým jako Kṣīra-corā (zloděj, který ukradl sladkou rýži).“

Text 175:

„Mādhavendra Purī santálovou pastou potíral tělo Gopīnātha, díky čemuž ho zaplavila láska k Bohu.“

Text 176:

„Bylo velmi těžké cestovat s kafrem a santálovým dřevem po oblastech Indie, kde vládli muslimové, a Mādhavendra Purī by se kvůli tomu mohl dostat do nesnází. Božstvo Gopāla to vědělo.“

Text 177:

„Pán je ke svým oddaným nesmírně milostivý a připoutaný, a tak byla snaha Mādhavendry Purīho úspěšně dovršena, když santálovou pastou potřel Gopīnātha.“

Text 178:

Caitanya Mahāprabhu předložil úroveň silné lásky Mādhavendry Purīho Nityānandovi Prabhuovi k posouzení a řekl: „Všechny jeho láskyplné činnosti jsou neobyčejné. Člověk žasne, když slyší o jeho činnostech.“

Text 179:

Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Śrī Mādhavendra Purī zůstával sám, byl zcela odpoutaný a vždy tichý. Byl lhostejný ke všemu hmotnému a kvůli strachu z hovorů o světských věcech žil bez společníka.“

Text 180:

„Po obdržení transcendentálních pokynů od Gopāla cestovala tato velká osobnost tisíce kilometrů, jen aby vyžebrala santálové dřevo.“

Text 181:

„I když byl Mādhavendra Purī hladový, nikdy si neřekl o jídlo. Tato odříkavá osoba nesla pro Śrī Gopāla náklad santálového dřeva.“

Text 182:

„Bez ohledu na své osobní pohodlí nesl Mādhavendra Purī jeden maund (asi 37kg) santálového dřeva a dvacet tol (asi čtvrt kilogramu) kafru, aby jimi potřel tělo Gopāla. Tato transcendentální radost mu stačila.“

Text 183:

„Jelikož existovala omezení vztahující se na vývoz santálového dřeva z Urísy, celník náklad zabavil. Mādhavendra Purī mu však ukázal vládní povolení, a tak se vyhnul potížím.“

Text 184:

„Mādhavendra Purī neměl žádný strach z dlouhé cesty do Vrindávanu přes země ovládané muslimy, plné nesčetného množství stráží.“

Text 185:

„Přestože byl Mādhavendra Purī úplně bez peněz, vůbec se nebál výběrčích mýta. Jediným požitkem pro něho bylo nést náklad santálového dřeva pro Gopāla do Vrindávanu.“

Text 186:

„To je přirozený výsledek hluboké lásky k Bohu. Oddaný nebere v úvahu osobní nepohodlí ani překážky. Za všech okolností chce sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství.“

Text 187:

„Śrī Gopāla chtěl ukázat, jak silná je láska Mādhavendry Purīho ke Kṛṣṇovi, a proto ho požádal, aby šel do Níláčaly a přinesl santálové dřevo a kafr.“

Text 188:

„S velkými nesnázemi a námahou donesl Mādhavendra Purī náklad santálového dřeva do Remuny. Přesto byl naprosto šťastný a žádné těžkosti si nepřipouštěl.“

Text 189:

„Gopāla, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nařídil Mādhavendrovi Purīmu přinést santálové dřevo z Níláčaly, aby vyzkoušel jeho silnou lásku. Mādhavendra Purī v této zkoušce obstál a Pán mu projevil velkou milost.“

Text 190:

„Takové chování projevené v láskyplné službě mezi oddaným a jeho milovaným objektem, Śrī Kṛṣṇou, je transcendentální. Obyčejný člověk tomu nemůže porozumět; ani pro to nemá schopnosti.“

Text 191:

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu potom přečetl známý verš od Mādhavendry Purīho. Tento verš je jako měsíc, který šíří záři po celém světě.

Text 192:

Tak jako se vůně malajského santálového dřeva zvětší neustálým třením, i naše pochopení tohoto verše se zvětší rozjímáním o něm.

Text 193:

Tak jako je Kaustubha-maṇi považován za nejvzácnější mezi drahými kameny, je tento verš považován za nejlepší báseň pojednávající o náladách oddané služby.

Text 194:

Tento verš ve skutečnosti vyslovila přímo samotná Śrīmatī Rādhārāṇī, a pouze Její milostí se projevil ve slovech Mādhavendry Purīho.

Text 195:

Pouze Śrī Caitanya Mahāprabhu si dokázal vychutnat tento verš. Není čtvrtá osoba, která by byla schopná ho pochopit.

Text 196:

Na konci své hmotné existence Mādhavendra Purī znovu a znovu recitoval tento verš, a tak dosáhl nejvyššího životního cíle.

Text 197:

„Ó Můj Pane, který jsi tak milostivý! Ó vládce Mathury! Kdy Tě znovu uvidím? Protože Tě nemohu spatřit, Mé vzrušené srdce je zneklidněné. Ó nejdražší, co teď mám dělat?“

Text 198:

Po přednesení tohoto verše Śrī Caitanya Mahāprabhu okamžitě upadl v bezvědomí na zem. Zažíval extázi a ztratil nad sebou vládu.

Text 199:

Když Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu padl v extázi lásky na zem, Pán Nityānanda Ho rychle zvedl a položil si Ho na klín. Caitanya Mahāprabhu pak s pláčem opět vstal.

Text 200:

Pán projevoval extatické emoce a začal běhat sem a tam, přičemž vydával hlasité zvuky. Chvílemi se smál, chvílemi plakal a chvílemi tančil a zpíval.

Text 201:

Pán Caitanya Mahāprabhu nebyl schopný vyslovit celý verš a opakoval pouze „Ayi dīna! Ayi dīna!“ Nemohl mluvit a z očí Mu tekly proudy slz.

Text 202:

Na těle Śrī Caitanyi Mahāprabhua bylo vidět chvění, pocení, slzy štěstí, šok, zblednutí, zklamání, mrzutost, ztrátu paměti, pýchu, radost a pokoru.

Text 203:

Tento verš odkryl dveře extatické lásky, a když byly odhalené, všichni Gopīnāthovi služebníci viděli Caitanyu Mahāprabhua, jak tančí v extázi.

Text 204:

Když se okolo Śrī Caitanyi Mahāprabhua shluklo mnoho lidí, probral se k vnějšímu vědomí. Mezitím bylo dokončeno obětování Božstvu a bylo slyšet hlasité ārati.

Text 205:

Potom kněz uložil Božstva ke spánku a vyšel z chrámu, aby Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi nabídl všech dvanáct misek sladké rýže.

Text 206:

Když byly všechny misky se sladkou rýží, zbytky zanechané Gopīnāthem, postaveny před Śrī Caitanyu Mahāprabhua, měl z toho velkou radost. Pět misek přijal, aby dal najíst oddaným.

Text 207:

Sedm zbývajících misek přistrčil a vrátil knězi. Těch pět, které Pán přijal, pak rozdal mezi pět oddaných a všichni se najedli prasādam.

Text 208:

Jelikož se Śrī Caitanya Mahāprabhu neliší od Božstva Gopīnātha, ty misky sladké rýže již ochutnal a snědl. Aby však projevil oddanou službu, jedl sladkou rýži z misek znovu jako oddaný.

Text 209:

Tu noc Śrī Caitanya Mahāprabhu strávil v chrámu při společném zpívání. Ráno pak po zhlédnutí maṅgala-ārati odešel.

Text 210:

Takto si Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu vlastními ústy vychutnával transcendentální vlastnosti Gopālajīho, Gopīnātha i Śrī Mādhavendry Purīho.

Text 211:

Zde jsem popsal transcendentální slávu náklonnosti Pána Caitanyi Mahāprabhua k Jeho oddaným a nejzazší mez extatické lásky k Bohu.

Text 212:

Ten, kdo toto vyprávění poslouchá s vírou a oddaností, získá poklad lásky k Bohu u lotosových nohou Śrī Kṛṣṇy.

Text 213:

Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.