Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 24.88
Verš
dūre-yamā hy upari naḥ spṛhaṇīya-śīlāḥ
bhartur mithaḥ su-yaśasaḥ kathanānurāga-
vaiklavya-bāṣpa-kalayā pulakī-kṛtāṅgāḥ
Synonyma
yat — kteří; ca — také; vrajanti — jdou; animiṣām — polobohů; ṛṣabha-anuvṛttyā — praktikováním nejlepšího způsobu duchovního života; dūre — ponechávající stranou; yamāḥ — usměrňující zásady; hi — zajisté; upari — nad; naḥ — našeho; spṛhaṇīya-śīlāḥ — ozdobeni žádoucími vlastnostmi; bhartuḥ — vládce; mithaḥ — vzájemně; su-yaśasaḥ — jenž má veškeré transcendentální vlastnosti; kathana-anurāga — přitahováni k rozhovorům; vaiklavya — proměna; bāṣpa-kalayā — se slzami v očích; pulakī-kṛta — radost; aṅgāḥ — části těla.
Překlad
„ ,Ti, kdo rozmlouvají o činnostech Pána Kṛṣṇy, jsou na nejvyšší úrovni oddaného života a projevují příznaky, jako jsou slzy v očích a tělesné známky štěstí. Oddanou službu Kṛṣṇovi vykonávají, aniž by následovali usměrňující zásady mystické yogy. Mají veškeré duchovní vlastnosti a jsou povýšeni na Vaikuṇṭhy, které existují nad námi.̀ “
Význam
Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (3.15.25). V tomto verši promlouvá Pán Brahmā ke všem polobohům, jež se obávali dvou asurů v lůně Diti. Pán Brahmā popsal, jak Kumārové navštívili Vaikuṇṭhu, a to samé znovu vysvětlil Vyāsadevův přítel Maitreya, když poučoval Viduru.