Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 24.331
Verš
dīkṣā, prātaḥ-smṛti-kṛtya, śauca, ācamana
Synonyma
Překlad
„Měl bys rozebrat vlastnosti potřebné k obdržení mantry, dokonalost mantry, očištění mantry, zasvěcení, ranní povinnosti, vzpomínání na Nejvyššího Pána, čistotu a mytí úst a dalších částí těla.“
Význam
Ohledně mantra-adhikārī, vlastností nutných pro přijetí zasvěcení do mantry, je v Hari-bhakti-vilāse (1.194) toto nařízení:
sādhvīnām adhikāro ’sti śūdrādīnāṁ ca sad-dhiyām
„Śūdrové a cudné ženy zajímající se upřímně o pochopení Absolutní Pravdy jsou kvalifikovaní pro zasvěcení do pāñcarātrika-manter.“ To potvrzuje Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (9.32):
striyo vaiśyās tathā śūdrās te ’pi yānti parāṁ gatiṁ
„Ó synu Pṛthy, ti, kdo se ke Mně uchýlí, mohou dosáhnout nejvyššího cíle, i kdyby to byli lidé nižšího rodu, ženy, vaiśyové (obchodníci) a śūdrové (dělníci).“
Pokud chce někdo doopravdy sloužit Kṛṣṇovi, nehraje roli, je-li to śūdra, vaiśya, nebo dokonce žena. Ten, kdo upřímně dychtí po zpívání Hare Kṛṣṇa mantry nebo dīkṣā-mantry, je kvalifikovaný pro zasvěcení podle procesu pāñcarātriky. Podle védských zásad však může být zasvěcen jedině brāhmaṇa, který se plně věnuje svým předepsaným povinnostem. Śūdrům a ženám není dovoleno přijmout vaidika zasvěcení. Dokud člověk není podle úsudku duchovního mistra připravený, nemůže přijmout mantru z pāñcarātrika-vidhi ani z vaidika-vidhi. Když je připravený přijmout mantru, je zasvěcen buď v pāñcarātrika-vidhi, nebo ve vaidika-vidhi. Výsledek je v každém případě stejný.
Ohledně mantra-siddhy-ādi-śodhany neboli účinnosti mantry předkládá Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura šestnáct oddílů, které potvrzuje Hari-bhakti-vilāsa (počínaje veršem 1.204):
Jsou to: (1) siddha, (2) sādhya, (3) susiddha a (4) ari. Tyto čtyři zásady se dělí dále: (1) siddha-siddha, (2) siddha-sādhya, (3) siddha-susiddha, (4) siddha-ari, (5) sādhya-siddha, (6) sādhya-sādhya, (7) sādhya-susiddha, (8) sādhya-ari, (9) susiddha-siddha, (10) susiddha-sādhya, (11) susiddha-susiddha, (12) susiddha-ari, (13) ari-siddha, (14) ari-sādhya, (15) ari-susiddha a (16) ari-ari.
Ti, kdo jsou zasvěceni osmnáctislabičnou mantrou, výše zmíněných šestnáct oddílů nemusí brát v úvahu. Hari-bhakti-vilāsa (1.215, 219, 220) prohlašuje:
ṛkṣa-rāśi-vicāro vā na kartavyo manau priye
Existuje śodhana neboli očištění mantry, ale pro Kṛṣṇa mantru to neplatí. Balitvāt kṛṣṇa-mantrāṇāṁ saṁskārāpekṣaṇaṁ na hi – „Kṛṣṇa mantra je tak silná, že u ní śodhana nepřipadá v úvahu.“ (Hari-bhakti-vilāsa 1.235)
Co se týče dīkṣi, obraťte se na Madhya-līlu 15.108. Ten, kdo je zasvěcený podle pāñcarātrika-vidhi, již dosáhl postavení brāhmaṇy. To se prohlašuje v Hari-bhakti-vilāse (2.12):
tathā dīkṣā-vidhānena dvijatvaṁ jāyate nṛṇām
„Stejně jako se zvonovina ve styku se rtutí přemění na zlato, dosáhne žák zasvěcený pravým guruem okamžitě postavení brāhmaṇy.“
Co se týče doby přijetí dīkṣi (zasvěcení), vše závisí na postavení gurua. Jakmile člověk získá pravého duchovního mistra, ať shodou okolností, či cíleně, měl by okamžitě využít příležitosti získat zasvěcení. V knize s názvem Tattva-sāgara se uvádí:
tad-anujñā yadā labdhā sa dīkṣāvasaro mahān
āgacchati gurur daivād yathā dīkṣā tad-ājñayā
na tīrthaṁ na vrataṁ hemo na snānaṁ na japa-kriyā
„Jestliže někdo shodou okolností získá sad-gurua, není důležité, žije-li vchrámu, či lese. Pokud sad-guru neboli pravý duchovní mistr souhlasí, může být člověk zasvěcen okamžitě, bez vyčkávání na vhodný okamžik nebo vhodné místo.“
Ohledně prātaḥ-smṛti, ranního vzpomínání na Pána, člověk by měl vstát časně ráno (v čase zvaném brāhma-muhūrta) a okamžitě zpívat Hare Kṛṣṇa mantru nebo alespoň „Kṛṣṇa, Kṛṣṇa, Kṛṣṇa“. Tak by měl vzpomínat na Kṛṣṇu. Měly by se také pronášet některé śloky či modlitby. Díky tomu je člověk okamžitě příznivý a transcendentální vůči nákaze hmotných kvalit. Zpívat svatá jména nebo vzpomínat na Kṛṣṇu bychom ve skutečnosti měli dvacet čtyři hodin denně nebo, co nejvíc je to možné.
sarve vidhi-niṣedhāḥ syur etayor eva kiṅkarāḥ
„Kṛṣṇa je původem Pána Viṣṇua. Měli bychom na Něho neustále vzpomínat a nikdy na Něho nezapomenout. Veškerá pravidla a zákazy śāster by měly být služebníky těchto dvou zásad.“ Toto je citát z Padma Purāṇy, části zvané Bṛhat-sahasra-nāma-stotra.
Slovo prātaḥ-kṛtya v tomto verši Caitanya-caritāmṛty znamená, že bychom se měli pravidelně ráno vyprázdnit a potom se vykoupat. Musíme si vypláchnout ústa (ācamana) a vyčistit si zuby (danta-dhāvana). To lze udělat buď větvičkami, nebo zubním kartáčkem – cokoliv je k mání. To vyčistí ústa. Potom bychom se měli vykoupat. Hospodáři a vānaprasthové by se měli koupat dvakrát denně (prātar-madhyādhnayoḥ snānaṁ vānaprastha-gṛhasthayoḥ). Sannyāsī by se měl koupat třikrát denně a brahmacārī může jen jednou. Kdykoliv se stane, že není voda, můžeme se vykoupat zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry. Je také třeba vykonávat sandhyādi-vandanu neboli pronášení své Gāyatrī mantry třikrát denně – ráno, v poledne a večer.