Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 24.250
Verš
kadarthanā diyā māra’ — e pāpa ‘apāra’
Synonyma
Překlad
„Nārada Muni pokračoval: ,Můj drahý lovče, tvou prací je zabíjet zvířata, což u tebe není velký přečin. Pokud jim však vědomě působíš zbytečnou bolest tím, že je zabíjíš jen napůl, pácháš tak velké hříchy.̀ “
Význam
Toto je další dobrá rada pro ty, kdo zabíjejí zvířata. V lidské společnosti vždycky budou lidé, kteří zabíjejí a jedí zvířata, protože méně civilizovaní lidé jsou na jedení masa zvyklí. Ve védské civilizaci je pojídačům masa doporučeno zvíře zabít pro bohyni Kālī nebo podobného poloboha. To je proto, aby se zvířatům nepůsobila zbytečná bolest, jak se to děje na jatkách. Při bali-dāně, oběti polobohu, je doporučeno proříznout zvířeti krk jediným řezem. To se musí odehrát v noci, kdy nesvítí měsíc, a ryčení zvířete v okamžiku zabití nesmí nikdo slyšet. Existuje i mnoho dalších omezení. Zabíjení je dovoleno pouze jednou za měsíc a ten, kdo zvíře zabije, musí v příštím životě trpět stejnou bolestí. Dnes již takzvaní civilizovaní lidé neobětují zvířata zbožným nebo rituálním způsobem božstvům. Otevřeně každý den zabíjejí zvířata po tisících jen pro uspokojení jazyka. Celý svět proto trpí tolika způsoby. Politici zbytečně vyhlašují války a podle přísných přírodních zákonů dochází mezi národy k masakrům.
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
„Zmatená duše si pod vlivem tří kvalit hmotné přírody myslí, že je konatelem činností, které ve skutečnosti vykonávají tři kvality hmotné přírody.“ (Gītā 3.27) Zákony prakṛti neboli přírody jsou neúprosné. Nikdo by si neměl myslet, že může zabíjet zvířata a vyhnout se následkům. Takto nikdo v bezpečí nebude. Nārada Muni zde říká, že zabíjení zvířat je přečin, a to zvláště tehdy, když se jim působí zbytečná bolest. Těm, kdo jedí maso a zabíjejí zvířata, se doporučuje nekupovat maso z jatek. Mohou jednou za měsíc uctít bohyni Kālī, zabít nějaké méně důležité zvíře a sníst ho. Přečinu se však člověk dopouští i při následování tohoto postupu.