Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 24.249
Verš
jīve duḥkha ditecha, tomāra ha-ibe aiche avasthā
Synonyma
Překlad
„Nārada Muni odpověděl: ,Necháváš zvířata záměrně napůl živá, abys jim způsobil bolest. Budeš proto muset na oplátku trpět stejným způsobem.̀ “
Význam
Toto je autoritativní výrok největší autority, Nārady Muniho. Pokud někdo jiné živé bytosti způsobuje zbytečnou bolest, je jisté, že bude podle přírodních zákonů potrestán stejnou bolestí. I když byl lovec Mṛgāri necivilizovaný, musel si i tak vytrpět následky svých hříšných činností. Pokud však civilizovaný člověk pravidelně zabíjí zvířata na jatkách k udržení své takzvané civilizace, za použití vědeckých metod a strojů na zabíjení zvířat, pak utrpení, které ho čeká, si nelze ani představit. Takzvaně civilizovaní lidé se považují za velmi pokročilé ve vzdělání, ale o přísných přírodních zákonech nic nevědí. Podle přírodních zákonů platí život za život. Utrpení toho, kdo provozuje jatka, si nedovedeme vůbec představit. Bude trpět nejen v tomto, ale i v příštím životě. Říká se, že lovec, vrah či zabiják by neměl ani žít, ani umřít. Když bude žít, nahromadí ještě víc hříchů, které mu přinesou větší utrpení v příštím životě, a doporučuje se mu, aby ani nezemřel, protože smrt mu okamžitě přinese víc utrpení. Neměl by proto ani žít, ani umírat.
Jako následovníci védských zásad přijímáme výroky Nārady Muniho v tomto ohledu za své. Naší povinností je dohlédnout na to, aby nikdo netrpěl kvůli hříšným činnostem. Hloupí darebáci jsou v Bhagavad-gītě popsáni jako māyayāpahṛta-jñānāḥ, což znamená, že je māyā připravila o skutečné poznání, i když jsou navenek vzdělaní. Takoví lidé dnes vedou společnost. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu jsou popsáni slovy andhā yathāndhair upanīyamānāḥ. I přesto, že jsou tito darebáci sami slepí, vedou další slepce. Lidé, kteří takové vůdce následují, budou v budoucnosti trpět nesčetnými bolestmi. To vše se děje navzdory takzvanému pokroku. Kdo je v bezpečí? Kdo je šťastný? Kdo je prostý úzkosti?