Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 24.169

Verš

tasyaiva hetoḥ prayateta kovido
na labhyate yad bhramatām upary adhaḥ
tal labhyate duḥkha-vad anyataḥ sukhaṁ
kālena sarvatra gabhīra-raṁhasā

Synonyma

tasya eva — pro tento; hetoḥ — důvod; prayateta — měl by se snažit; kovidaḥ — ten, kdo je vzdělaný a inteligentní; na — ne; labhyate — je dosaženo; yat — to, co; bhramatām — těch, kdo bloudí; upari adhaḥ — nahoru a dolů; tat — to; labhyate — je dosaženo; duḥkha-vat — stejně jako štěstí a neštěstí; anyataḥ — z jiných důvodů (svých minulých činů); sukham — štěstí; kālena — časem; sarvatra — všude; gabhīra — nepřekonatelnou; raṁhasā — mající sílu.

Překlad

„  ,Transcendentálního postavení nelze dosáhnout putováním nahoru a dolů z Brahmaloky a Satyaloky na Pātālaloku. Ten, kdo je skutečně vzdělaný a inteligentní, by se měl snažit dosáhnout tohoto vzácného transcendentálního postavení. Silou času člověk obdrží jakékoliv štěstí, které je dosažitelné v těchto čtrnácti světech, a stejné je to s neštěstím. Protože duchovní vědomí se však tímto způsobem získat nedá, je třeba o ně usilovat.̀  “

Význam

Tento verš vyslovil ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.18) Nārada Muni. Nārada Muni promlouval k Vyāsadevovi, který byl i po sestavení veškeré védské literatury mrzutý. V této souvislosti Śrīlovi Vyāsadevovi poradil, aby usiloval o dosažení oddané služby, a ničeho jiného.