Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Šedesát jedna vysvětlení verše Ātmārāma

Následující shrnutí této kapitoly předkládá ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura. Na žádost Śrī Sanātany Gosvāmīho vysvětlil Śrī Caitanya Mahāprabhu šedesáti jedna způsoby známý verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu začínající slovy ātmārāmāś ca munayaḥ. Rozebral všechna jeho slova a každé z nich popsal s jeho vedlejšími významy. Přidáním slov ca a api vysvětlil všechny rozličné významy tohoto verše. Na závěr řekl, že různé třídy transcendentalistů (jñānī, karmī, yogī) tento verš používají podle svých vlastních výkladů, ale pokud by s tím skončili a odevzdali se Kṛṣṇovi, jak vyjadřuje verš samotný, mohli by pochopit jeho skutečný význam. Śrī Caitanya Mahāprabhu v této souvislosti vyprávěl příběh, jak velký mudrc Nārada udělal z jednoho lovce velkého vaiṣṇavu a jak to ocenil Parvata Muni, Nāradův přítel. Sanātana Gosvāmī se potom ke Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi modlil a Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvětlil slávu Śrīmad-Bhāgavatamu. Poté dal Pán Sanātanovi Gosvāmīmu osnovu Hari-bhakti-vilāsy, ze které Sanātana Gosvāmī později vypracoval průvodce zásadami všech vaiṣṇavů.

Text 1:
Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, který byl jako východní obzor, kde vyšlo slunce verše ātmārāma. V podobě různých významů projevil jeho paprsky, čímž odstranil temnotu hmotného světa. Nechť chrání vesmír.
Text 2:
Sláva Pánu Caitanyovi! Sláva Pánu Nityānandovi! Sláva Advaitacandrovi! A sláva všem oddaným Pána Caitanyi!
Text 3:
Sanātana Gosvāmī potom uchopil lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua a pokorně předložil následující žádost.
Text 4:
Sanātana Gosvāmī řekl: „Můj Pane, slyšel jsem, že jsi kdysi v domě Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi vysvětlil verš ātmārāma osmnácti různými způsoby.“
Text 5:
„  ,K láskyplné službě Śrī Kṛṣṇovi, který má transcendentální vlastnosti a vykonává úžasné skutky, jsou přitahováni i ti, kdo jsou spokojení sami v sobě a jež nepřitahují vnější hmotné touhy. A protože má Hari, Osobnost Božství, takové transcendentálně přitažlivé rysy, říká se Mu Kṛṣṇa.̀  “
Text 6:
„Už jsem tento úžasný příběh slyšel a dychtím tedy znovu slyšet Tvé vysvětlení. Pokud je milostivě zopakuješ, bude mi potěšením si je vyslechnout.“
Text 7:
Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Sārvabhauma Bhaṭṭācārya vzal má slova vážně, protože je stejný šílenec jako Já.“
Text 8:
„Nevzpomínám si, co jsem v té souvislosti tenkrát řekl, ale jestli se v Mé mysli díky tvojí společnosti něco objeví, vysvětlím to.“
Text 9:
„Já sám obvykle nedokážu předložit žádné vysvětlení, ale silou tvé společnosti se něco může objevit.“
Text 10:
„V tomto verši je jedenáct zcela jasných slov. Pokud je však studujeme odděleně, z každého zazáří různé další významy.“
Text 11:
„Absolutní Pravda, tělo, mysl, snaha, stálost, inteligence a povaha je sedm různých významů slova ,ātmā̀.“
Text 12:
„  ,Slovo „ātmā“ má tato synonyma: tělo, mysl, Absolutní Pravda, přirozené vlastnosti, stálost, inteligence a úsilí.̀  “
Text 13:
„Slovo ,ātmārāmà označuje toho, kdo v těchto sedmi věcech (Absolutní Pravdě, tělu, mysli a tak dále) nachází potěšení. Později ātmārāmy vyjmenuji.“
Text 14:
„Můj drahý Sanātano, vyslechni si nejdříve význam ostatních slov počínaje slovem ,munì. Nejprve vysvětlím jejich oddělené významy a pak je spojím.“
Text 15:
„Slovo ,munì označuje toho, kdo je přemýšlivý, vážný nebo mlčenlivý, asketu, toho, kdo dodržuje velké sliby, toho, kdo je ve stavu odříkání, a světce. To jsou různé významy slova ,munì.“
Text 16:
„Slovo ,nirgranthà označuje toho, kdo je osvobozený od hmotných uzlů nevědomosti. Označuje také toho, kdo nenásleduje usměrňující zásady védské literatury, a toho, kdo nemá poznání.“
Text 17:
„  ,Nirgranthà také označuje lidi nevzdělané, nízkého původu, špatného vychování, bez zásad a bez úcty k védské literatuře. Toto slovo poukazuje na kapitalistu i na toho, kdo nemá žádné bohatství.“
Text 18:
„  ,Předpona „niḥ“ se dá použít ve smyslu zjištění, stupňování, tvoření nebo zákazu. Slovo „grantha“ znamená „bohatství“, „teze“ a „slovní spojení“.̀  “
Text 19:
„Slovo ,urukramà poukazuje na toho, jehož krok je velký. Slovo ,kramà znamená ,vykopnout̀ neboli ,vykročit̀.“
Text 20:
„  ,Kramà také znamená ,sílà, ,otřesỳ, ,systematická metodà, ,argument̀ a ,mocný útok kopnutím̀. Vāmana tak roztřásl tři světy.“
Text 21:
„  ,I kdyby nějaký učenec spočítal všechny atomy v tomto hmotném světě, síly Pána Viṣṇua by spočítat nedokázal. Pán Viṣṇu se ve své inkarnaci Vāmany bez námahy zmocnil všech planet, neboť se expandoval od kořene hmotného světa až po Satyaloku. Způsobil, že se každá planetární soustava pod silou Jeho kroků třásla.̀  “
Text 22:
„Nejvyšší Osobnost Božství svým všeprostupujícím rysem proniká celým stvořením. Svou neobyčejnou energií toto stvoření nadnáší a také udržuje. Svou milostnou energií udržuje planetární soustavu zvanou Goloka Vṛndāvan a svými šesti vznešenými vlastnostmi udržuje mnoho Vaikuṇṭh.“
Text 23:
„Slovo ,urukramà poukazuje na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jenž svou vnější energií dokonale stvořil nesčetné vesmíry.“
Text 24:
„  ,Toto jsou různé významy slova „krama“. Používá se ve smyslu energie, systematického uspořádání, kroku, pohybu nebo chvění.̀  “
Text 25:
„Slovo ,kurvantì znamená ,dělají něco pro druhé̀, protože je to tvar slovesa ,udělat̀, který vyjadřuje věci udělané pro někoho jiného. Používá se ve vztahu k oddané službě, která se musí vykonávat pro potěšení Kṛṣṇy. To je význam slova ,kurvantì.“
Text 26:
„  ,Koncovek typu ātmane-pada se používá v případě, že plody činu připadnou slovesnému konateli s oznamovacím ñ nebo přízvukem svarita.̀  “
Text 27:
„Slovo ,hetù (příčina) znamená, že se daná činnost koná pro nějaký záměr. Záměry mohou být tři. Činnost lze provádět pro svůj požitek z výsledku, pro dosažení nějaké hmotné dokonalosti nebo pro dosažení osvobození.“
Text 28:
„Nejdříve vezmeme slovo ,bhuktì, hmotný požitek, který má nespočet podob. Můžeme také vzít slovo ,siddhì neboli dokonalost, kterých je osmnáct. Slovo ,muktì má pět variant.“
Text 29:
„Bezpříčinná oddaná služba není motivována smyslovým požitkem, dokonalostí ani osvobozením. Ten, kdo je prostý těchto nečistot, může Pána Kṛṣṇu, velkého šprýmaře, ovládat.“
Text 30:
„Slovo ,bhaktì (oddaná služba) má deset významů. Jedním z nich je sādhana-bhakti, oddaná služba podle usměrňujících zásad, a dalších devět jsou různé druhy prema-bhakti, extatické lásky k Bohu.“
Text 31:
„Dále jsou vysvětleny příznaky lásky k Bohu, které se dají rozdělit na devět druhů počínaje zalíbením přes extatickou lásku, až nakonec po nejvyšší extatickou lásku (mahābhāvu).“
Text 32:
„Zalíbení v Kṛṣṇovi na úrovni neutrality se zvětšuje až na úroveň lásky k Bohu (premy) a zalíbení oddaných na úrovni služebnického vztahu se zvětšuje na úroveň spontánní připoutanosti (rāgy).“
Text 33:
„Oddaní ve Vrindávanu, kteří jsou přáteli Pána, mohou svou extatickou lásku zvětšit až do bodu anurāgy. Ti, kdo Kṛṣṇu milují jako rodiče, Jeho otec a matka, mohou svou lásku k Bohu zvětšovat až na konec anurāgy.“
Text 34:
„Gopī z Vrindávanu, které jsou ke Kṛṣṇovi připoutané na úrovni milostné lásky, mohou svou extatickou lásku zvětšit až po mahā-bhāvu, největší extázi lásky. To jsou některé ze slavných významů slova ,bhaktì.“
Text 35:
„Poslouchej prosím význam slova ,ittham-bhūta-guṇà, z verše ātmārāma. ,Ittham-bhūtà má různé významy a ,guṇà zase jiné.“
Text 36:
„Slovo ,ittham-bhūtà je transcendentálně vznešené, protože znamená ,naplněný transcendentální blažeností̀. Blaženost získaná ze splynutí s Absolutním (brahmānanda) je ve srovnání s touto blažeností jako stéblo trávy.“
Text 37:
„  ,Můj drahý Pane, ó vládce vesmíru, od té doby, kdy jsem Tě spatřil, nabyla má transcendentální blaženost podoby velkého oceánu. Obklopen tímto oceánem nyní zjišťuji, že veškeré ostatní takzvané štěstí je jako voda obsažená v otisku kopýtka telete.̀  “
Text 38:
„Pán Kṛṣṇa je tak vznešený, že je přitažlivější a příjemnější než cokoliv jiného. Je nejvznešenějším sídlem blaženosti. Svou vlastní silou způsobuje, že člověk zapomene na všechny ostatní extáze.“
Text 39:
„Čistá oddaná služba je tak vznešená, že oddaný snadno zapomene na štěstí pocházející z hmotného požitku, hmotného osvobození a mystické nebo jógové dokonalosti. Oddaný je tak spoután Kṛṣṇovou milostí, Jeho neobyčejnou mocí a vlastnostmi.“
Text 40:
„Když je na transcendentální úrovni někdo přitahován ke Kṛṣṇovi, je konec všemu logickému argumentování na základě zjevených písem, ani se tyto závěry vůbec neberou v úvahu . To je Jeho transcendentální vlastnost, která je podstatou veškeré transcendentální sladkosti.“
Text 41:
„Slovo ,guṇà znamená ,vlastnost̀. Kṛṣṇovy vlastnosti jsou transcendentální a je jich nekonečně mnoho. Všechny duchovní vlastnosti oplývají transcendentální blažeností.“
Text 42:
„Kṛṣṇovy transcendentální vlastnosti, jako je majestát, sladkost a milost, jsou dokonalé a úplné. A co se týče Kṛṣṇovy náklonnosti k Jeho oddaným, je tak štědrý, že jim může dát sám sebe.“
Text 43:
„Kṛṣṇa má neomezené vlastnosti. Oddaní jsou přitahovaní Jeho neobyčejnou krásou, náladami a vůní, a tak setrvávají v nejrůznějších transcendentálních náladách. Proto je Kṛṣṇa označován jako nejpřitažlivější.“
Text 44:
„Mysli čtyř mudrců v podobě malých chlapců (Sanaka, Sanātana, Sanandana a Sanat-kumāra) k lotosovým nohám Kṛṣṇy přitahovala vůně tulasī obětovaných Pánu.“
Text 45:
„  ,Jakmile vánek nesoucí vůni lístků tulasī a šafránu z lotosových nohou Osobnosti Božství, jež má oči jako lotosy, pronikl nosními dírkami do srdcí těchto mudrců (Kumārů), pocítili změnu na těle i na mysli, přestože byli připoutáni k realizaci neosobního Brahmanu.̀  “
Text 46:
„Mysl Śukadevy Gosvāmīho byla unesená nasloucháním o Pánových zábavách.“
Text 47:
„(Śukadeva Gosvāmī oslovil Parīkṣita Mahārāje:) ,Můj drahý králi, zábavy Pána Kṛṣṇy mne přitahovaly i přesto, že jsem byl zcela na transcendentální úrovni. Proto jsem u svého otce studoval Śrīmad-Bhāgavatam.̀  “
Text 48:
„  ,S úctou se klaním Śrīlovi Śukadevovi Gosvāmīmu, synovi Vyāsadevy a ničiteli všech hříšných reakcí. Díky své úplné seberealizaci a blaženosti neměl žádné hmotné touhy. Přesto ho přitahovaly transcendentální zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství a ze soucitu s lidstvem vylíčil transcendentální historické dílo zvané Śrīmad-Bhāgavatam, které se přirovnává ke světlu Absolutní Pravdy.̀  “
Text 49:
„Pán Śrī Kṛṣṇa přitahuje mysli všech gopī svými překrásnými, transcendentálními tělesnými rysy.“
Text 50:
„  ,Drahý Kṛṣṇo, odevzdaly jsme se Ti jako služky jednoduše proto, že jsme viděly Tvou překrásnou tvář ozdobenou loknami vlasů, Tvé náušnice dotýkající se Tvých tváří, nektar Tvých rtů a krásu Tvého úsměvu. Odevzdaly jsme se Ti také proto, že jsi nás obejmul svými pažemi, které nám dodávají odvahu, a že jsme viděly Tvou krásnou a širokou hruď.“
Text 51:
„Pouhým poslechem o Kṛṣṇově transcendentální kráse a vlastnostech jsou k Němu přitahovány i královny z Dváraky v čele s Rukmiṇī.“
Text 52:
„  ,Ó nejkrásnější Kṛṣṇo, slyšela jsem od druhých o Tvých transcendentálních vlastnostech, a to mi přineslo úlevu od veškerého tělesného utrpení. Oči toho, kdo zhlédne Tvou transcendentální krásu, dosáhly všeho, co je možné v životě získat. Ó neomylný, naslouchání o Tvých vlastnostech mne zbavilo studu a od té doby jsem k Tobě přitahována.̀  “
Text 53:
„Pouhou hrou na svou transcendentální flétnu Pán Kṛṣṇa poutá mysl dokonce i bohyně štěstí.“
Text 54:
„  ,Ó Pane, nevíme, jak je možné, že se hadu Kāliyovi dostalo takové příležitosti, že se ho dotkl prach z Tvých lotosových nohou. Bohyně štěstí kvůli tomu stovky let podstupovala askezi, při které se vzdala všech ostatních tužeb a dodržovala přísné sliby. Opravdu nechápeme, jak mohl tento had Kāliya dostat takovou příležitost.̀  “
Text 55:
„Kṛṣṇa přitahuje nejen mysl gopī a bohyní štěstí, ale také všech mladých dívek ve třech světech.“
Text 56:
„  ,Můj drahý Pane Kṛṣṇo, která žena ve třech světech by nebyla uchvácena rytmy sladkých písní vycházejících z Tvé úžasné flétny? Která by takto nesešla z cesty cudnosti? Tvoje krása je to nejvznešenější ve třech světech. Dokonce i krávy, ptáci, zvířata a stromy v lese ztuhnou blažeností, když zahlédnou Tvou krásu.̀  “
Text 57:
„Vrindávanské ženy v postavení starších opatrovnic jsou ke Kṛṣṇovi přitahovány jako matky. Vrindávanští muži zase jako služebníci, přátelé a otcové.“
Text 58:
„Kṛṣṇovy vlastnosti uchvacují a přitahují vše živé i neživé, a dokonce i ptáky, zvířata a stromy.“
Text 59:
„Slovo ,harì má mnoho významů, ale dva z nich jsou nejdůležitější. Jedním je, že Pán odebírá oddanému vše nepříznivé, a druhým je, že přitahuje mysl extatickou láskou k Bohu.“
Text 60:
„Když oddaný nějakým způsobem všude neustále vzpomíná na Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Hari z jeho života odstraní čtyři druhy strastí.“
Text 61:
„  ,Všechny hříšné činy toho, kdo se zapojí do Mé oddané služby, jsou zcela smazány, tak jako je všechno palivo v planoucím ohni spáleno na popel.̀  “
Text 62:
„Když jsou milostí Nejvyšší Osobnosti Božství všechny hříšné činnosti potlačené, oddaný postupně zdolá všechny překážky na cestě oddané služby i s nevědomostí, která z nich pochází. Potom prostřednictvím oddané služby vykonávané devíti různými způsoby – nasloucháním, opěvováním a tak dále – plně projeví svou původní lásku k Bohu.“
Text 63:
„Poté, co je oddaný oproštěn od všech hříšných materialistických činností, Kṛṣṇa připoutá jeho tělo, mysl a smysly ke své službě. Kṛṣṇa je proto nesmírně milostivý a Jeho transcendentální vlastnosti jsou nesmírně přitažlivé.“
Text 64:
„Ten, jehož mysl, smysly i tělo jsou přitahovány transcendentálními vlastnostmi Hariho, se vzdá čtyř principů hmotného úspěchu. Tak jsem vysvětlil hlavní významy slova ,harì.“
Text 65:
„Když se k tomuto verši přidají spojky ,cà (,à) a příslovce ,apì (,i když̀), může tento verš nabýt jakéhokoliv významu, který mu chceme dát.“
Text 66:
„Slovo ,cà lze vysvětlit sedmi způsoby.“
Text 67:
„  ,Slovo „ca“ („a“) se používá ke spojení slova či věty s předešlým slovem či větou, aby naznačilo souhrn, aby napomáhalo významu, aby dalo souhrnné pochopení, aby naznačilo další snahu či úsilí nebo aby doplnilo rozměr verše. Používá se také ve smyslu určitosti.̀  “
Text 68:
„Slovo ,apì má sedm hlavních významů. Jsou to tyto:“
Text 69:
„  ,Slovo „api“ se používá ve smyslu možnosti, otázky, pochyby, výtky, souhrnu, správného použití věcí a extravagance.̀  “
Text 70:
„Vysvětlil jsem různé významy těchto jedenácti slov. Nyní předložím úplný význam tohoto verše tak, jak se používá na různých místech.“
Text 71:
„Slovo ,brahmà označuje summum bonum, Absolutní Pravdu, která je větší než všechny ostatní pravdy. Je původní identitou a nic se jí nemůže rovnat.“
Text 72:
„  ,S úctou se klaním Absolutní Pravdě, která je nejvyšším dobrem. Je to všeprostupující, neustále se zvětšující téma velkých yogīch. Je neměnná a je duší všech.̀  “
Text 73:
„Správný význam slova ,brahmà je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž nemá sobě rovného a bez kterého nemůže nic existovat.“
Text 74:
„  ,Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, říkají, že se jedná o nedvojné poznání, které se nazývá neosobní Brahman, lokalizovaná Paramātmā a Osobnost Božství.̀  “
Text 75:
„Tato jediná Absolutní Pravda je Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství. Je nejvyšší pravdou v minulosti, současnosti i budoucnosti. To dokazují všechna zjevená písma.“
Text 76:
„  ,Před stvořením vesmíru existuji jen Já. Nic hmotného, ať hrubého, jemného, či prvotního, neexistuje. Po stvoření jsem to pouze Já, kdo existuje ve všem, a po zničení jsem to opět jen Já, kdo navěky zůstává.̀  “
Text 77:
„Slovo ,ātmā̀ (,já̀) označuje nejvyšší pravdu, Kṛṣṇu. On je všeprostupujícím svědkem všeho a nejvyšší podobou.“
Text 78:
„  ,Hari, Osobnost Božství, je všeprostupujícím původním zdrojem všeho, a proto je Nadduší všeho.̀  “
Text 79:
„Jsou tři způsoby, jak dosáhnout lotosových nohou Absolutní Pravdy, Kṛṣṇy. Je to postup filosofické spekulace, mystické yogy a oddané služby. Každý z nich má různé rysy.“
Text 80:
„Absolutní Pravda je jedna, ale podle způsobu, jakým se k Ní přibližujeme, se jeví ve třech podobách – jako Brahman, Paramātmā a Bhagavān, Nejvyšší Osobnost Božství.“
Text 81:
„  ,Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, říkají, že se jedná o nedvojné poznání, které se nazývá neosobní Brahman, lokalizovaná Paramātmā a Osobnost Božství.̀  “
Text 82:
„I když slova ,brahmà a ,ātmā̀ označují Kṛṣṇu, jejich přímý význam se vztahuje pouze na neosobní Brahman a Nadduši.“
Text 83:
„Tomu, kdo následuje cestu filosofické spekulace, se Absolutní Pravda zjevuje jako neosobní Brahman, a tomu, kdo následuje cestu mystické yogy, se zjevuje jako Nadduše.“
Text 84:
„Jsou dva druhy oddaných činností – spontánní a usměrněné. Spontánní oddanou službou oddaný dospěje k původní Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi, a usměrněnou oddanou službou dospěje k expanzi Nejvyšší Osobnosti Božství.“
Text 85:
„Vykonáváním spontánní oddané služby ve Vrindávanu dosáhne oddaný původní Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy.“
Text 86:
„  ,Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, syn matky Yaśody, je přístupný pro oddané, kteří jsou zapojení ve spontánní láskyplné službě. Avšak ti, kdo se oddávají mentální spekulaci, ti, kdo usilují o seberealizaci přísnou askezí, nebo ti, kdo považují tělo za vlastní já, Ho tak snadno dosáhnout nemohou.̀  “
Text 87:
„  ,Vykonáváním usměrněné oddané služby se oddaný stane společníkem Nārāyaṇa a dospěje na Vaikuṇṭhaloky, duchovní planety v duchovním nebi.̀  “
Text 88:
„  ,Ti, kdo rozmlouvají o činnostech Pána Kṛṣṇy, jsou na nejvyšší úrovni oddaného života a projevují příznaky, jako jsou slzy v očích a tělesné známky štěstí. Oddanou službu Kṛṣṇovi vykonávají, aniž by následovali usměrňující zásady mystické yogy. Mají veškeré duchovní vlastnosti a jsou povýšeni na Vaikuṇṭhy, které existují nad námi.̀  “
Text 89:
„Oddaní se dělí do tří skupin – akāma (bez tužeb), mokṣa-kāma (toužící po osvobození) a sarva-kāma (toužící po hmotné dokonalosti).“
Text 90:
„  ,Ten, kdo je opravdu inteligentní, by měl vážně praktikovat bhakti-yogu pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství, ať už je oddaným bez hmotných tužeb, karmīm toužícím po všemožných hmotných výhodách nebo jñānīm toužícím po osvobození.̀  “
Text 91:
„Slovo ,udāra-dhī̀ znamená buddhimān – inteligentní či rozvážný. Takový člověk se proto zapojí do oddané služby Pánu Kṛṣṇovi dokonce i pro svůj smyslový požitek.“
Text 92:
„Ostatní postupy nemohou přinést výsledky, pokud se nepojí s oddanou službou. Oddaná služba je ale tak mocná a nezávislá, že může člověku přinést všechny vytoužené výsledky.“
Text 93:
„Mimo oddané služby jsou všechny metody seberealizace jako struky na krku kozy. Inteligentní člověk proto přijme pouze oddanou službu a všech ostatních způsobů seberealizace zanechá.“
Text 94:
„  ,Ó nejlepší z Bharatovců (Arjuno), čtyři druhy zbožných lidí Mi oddaně slouží – trpící, toužící po bohatství, zvídavý a ten, kdo hledá poznání Absolutního.̀  “
Text 95:
„Materialističtí oddaní se uchylují k oddané službě a uctívání Kṛṣṇy, když trpí nebo potřebují peníze. Ti, kdo jsou opravdu zvídaví, co je nejvyšší zdroj všeho, a ti, kdo hledají poznání, se nazývají transcendentalisté, protože touží po osvobození od veškerého hmotného znečištění.“
Text 96:
„Tyto čtyři druhy lidí jsou díky své zbožné minulosti velmi požehnaní. Postupně se vzdají hmotných přání a stanou se čistými oddanými.“
Text 97:
„Na úroveň oddaného života je člověk povýšen milostí vaiṣṇavy, pravého duchovního mistra, a zvláštní milostí Kṛṣṇy. Na této úrovni se vzdá všech hmotných tužeb a společnosti nežádoucích lidí, což jej pozvedne na úroveň čisté oddané služby.“
Text 98:
„  ,Inteligentní lidé, kteří ve společnosti čistých oddaných poznali Nejvyššího Pána a zbavili se špatné, materialistické společnosti, se nikdy nedokáží vyhýbat naslouchání o slávě Pána, i kdyby o ní zaslechli jen jednou.̀  “
Text 99:
„Podvádět sebe i druhé se nazývá kaitava. Společnost těch, kdo takto podvádějí, se nazývá duḥsaṅga, špatná společnost. Ti, kdo touží po něčem jiném než po službě Kṛṣṇovi, se také nazývají duḥsaṅga, špatná společnost.“
Text 100:
„  ,Vznešené písmo zvané Śrīmad-Bhāgavatam, sestavené Mahāmunim Vyāsadevou z původních čtyř veršů, popisuje ty nejvznešenější oddané s dobrým srdcem a úplně zavrhuje podvádění v podobě hmotně motivované zbožnosti. Vyzdvihuje nejvyšší princip věčného náboženství, který může skutečně odstranit trojí utrpení živých bytostí a udělit nejvyšší požehnání v podobě úplného blahobytu a poznání. Ti, kdo jsou ochotni naslouchat poselství tohoto písma s pokorným služebnickým postojem, mohou okamžitě uvěznit Nejvyššího Pána ve svých srdcích. Proto není potřeba žádného jiného písma, než je Śrīmad-Bhāgavatam.̀  “
Text 101:
„Předpona ,prà ve slově ,projjhità zvláště poukazuje na ty, kdo touží po osvobození nebo splynutí s Nejvyšším. Tato touha je největší podvod. Takto tento verš vysvětlil velký komentátor Śrīdhara Svāmī.“
Text 102:
„Když milostivý Pán Kṛṣṇa pozná, že nějaký pošetilý oddaný touží po hmotném prospěchu, dá mu velkoryse útočiště u svých lotosových nohou, čímž jeho nežádoucí touhy překryje.“
Text 103:
„  ,Kdykoliv Kṛṣṇu někdo požádá o splnění své touhy, Kṛṣṇa mu ji nepochybně splní. Neudělí však nic, co by způsobilo, že Ho bude dotyčný opakovaně žádat o splnění dalších tužeb. Pokud někdo má i další touhy, ale věnuje se oddané službě Pánu, Kṛṣṇa mu vnutí útočiště svých lotosových nohou, kde na všechny další touhy zapomene.̀  “
Text 104:
„Společnost oddaného, Kṛṣṇova milost a povaha oddané služby člověku pomohou vzdát se veškeré nežádoucí společnosti a postupně se povýšit na úroveň lásky k Bohu.“
Text 105:
„Postupně takto vysvětlím všechna slova verše ātmārāma. Je třeba vědět, že všechna tato slova mají za cíl umožnit vychutnávání transcendentálních vlastností Kṛṣṇy.“
Text 106:
„Všechna vysvětlení jsem předložil jen proto, abych naznačil význam tohoto verše. Nyní vysvětlím jeho skutečný význam.“
Text 107:
„Na cestě filosofické spekulace jsou dva druhy věřících – jednomu se říká brahma-upāsaka neboli ten, kdo uctívá neosobní Brahman, a druhému se říká mokṣākāṅkṣī neboli ten, kdo touží po osvobození.“
Text 108:
„Jsou tři druhy těch, kdo uctívají neosobní Brahman. První je začátečník, druhý je ten, jehož myšlenky jsou pohroužené v Brahmanu, a třetím je ten, kdo je v Brahmanu opravdu ponořený.“
Text 109:
„Osvobození nelze dosáhnout pouhou filosofickou spekulací bez oddané služby. Pokud však někdo oddaně slouží, je automaticky na úrovni Brahmanu.“
Text 110:
„Pro toho, kdo oddaně slouží, je příznačné, že se od neosobního Brahmanu odvrací. Dostane transcendentální tělo, aby mohl sloužit Pánu Kṛṣṇovi.“
Text 111:
„Ten, kdo obdrží duchovní tělo oddaného, může vzpomínat na transcendentální vlastnosti Kṛṣṇy. Čistým oddaným zaměstnaným službou Pánu se člověk stane jednoduše tím, že ho přitahují Kṛṣṇovy transcendentální vlastnosti.“
Text 112:
„  ,Ke Kṛṣṇovým zábavám je přitahována dokonce i osvobozená duše, která splynula se září Brahmanu. Instaluje proto Božstvo a slouží Pánu.“
Text 113:
„Śukadeva Gosvāmī a čtyři Kumārové byli sice neustále pohroužení v myšlenkách na neosobní Brahman, a byli tedy brahmavādī, ale přesto je přitahovaly Kṛṣṇovy transcendentální zábavy a vlastnosti. Proto se později stali oddanými Kṛṣṇy.“
Text 114:
„Mysli čtyř Kumārů byly upoutány vůní květin obětovaných lotosovým nohám Kṛṣṇy. Takto přitahováni Kṛṣṇovými transcendentálními vlastnostmi se zapojili do čisté oddané služby.“
Text 115:
„  ,Jakmile vánek nesoucí vůni lístků tulasī a šafránu z lotosových nohou Osobnosti Božství, jež má oči jako lotosy, pronikl nosními dírkami do srdcí těchto mudrců (Kumārů), pocítili změnu na těle i na mysli, přestože byli připoutáni k realizaci neosobního Brahmanu.̀  “
Text 116:
„Milostí Śrīly Vyāsadevy Śukadevu Gosvāmīho upoutaly zábavy Pána Kṛṣṇy. Takto přitahován Kṛṣṇovými transcendentálními vlastnostmi se také stal Jeho oddaným a začal Mu sloužit.“
Text 117:
„  ,Mysl Śrīly Śukadevy Gosvāmīho byla velice přitahována transcendentálními zábavami Pána a následně rozrušena vědomím Kṛṣṇy. Proto začal milostí svého otce studovat Śrīmad-Bhāgavatam.̀  “
Text 118:
„Devět velkých mystických yogīch (Yogendrové) již od narození realizovalo Absolutní Pravdu jako neosobní filosofové. Protože však od Pána Brahmy, Pána Śivy a velkého mudrce Nārady slyšeli o vlastnostech Pána Kṛṣṇy, stali se také oddanými Kṛṣṇy.“
Text 119:
„V jedenáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu je podrobný popis oddané služby devíti Yogendrů, kteří oddaně sloužili, protože je přitahovaly Pánovy transcendentální vlastnosti.“
Text 120:
„  ,Devět Yogendrů vstoupilo do společnosti Pána Brahmy a naslouchali od něho skutečnému významu Upaniṣad, které jsou nejvyšší védskou literaturou. I když už Yogendrové měli védské poznání, nasloucháním Brahmovi začali prožívat velké štěstí na úrovni vědomí Kṛṣṇy, a tak chtěli vstoupit do Dváraky, sídla Pána Kṛṣṇy. Nakonec tedy dospěli na místo známé jako Ranga-kšétra.̀  “
Text 121:
„Ti, kdo chtějí splynout s neosobním Brahmanem, se také dělí do tří skupin – ti, kdo chtějí být osvobození, ti, kdo už osvobození jsou, a ti, kdo zrealizovali Brahman.“
Text 122:
„V tomto hmotném světě je mnoho lidí, kteří touží po osvobození, a proto se věnují oddané službě Pánu Kṛṣṇovi.“
Text 123:
„  ,Ti, kdo usilují o vysvobození ze spárů hmoty, zanechávají uctívání polobohů, kteří mají hrozivé tělesné rysy. Tito klidní oddaní, jež nejsou vůči polobohům nepřátelští, uctívají různé podoby Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇa.“
Text 124:
„Pokud mají ti, kdo jsou připoutaní k uctívání polobohů to štěstí, že se mohou sdružovat s oddanými, postupně se probudí jejich neprojevená oddaná služba a ocenění Pánových vlastností. Tímto způsobem také začnou oddaně sloužit Kṛṣṇovi a vzdají se touhy po osvobození i touhy splynout s neosobním Brahmanem.“
Text 125:
„  ,Ó velký učený oddaný, i když je v tomto hmotném světě mnoho chyb, je zde jedna dobrá příležitost – společnost oddaných. Tato společnost přináší velké štěstí. Díky této dobré vlastnosti byla oslabena naše silná touha po osvobození splynutím se září Brahmanu.̀  “
Text 126:
„Śaunaka a další velcí mudrci se ve společnosti velkého světce Nārady vzdali touhy po osvobození a zapojili se do oddané služby Kṛṣṇovi.“
Text 127:
„Pouhým setkáním s Kṛṣṇou či získáním Jeho zvláštní milosti se lze vzdát touhy po osvobození. Člověk upoutaný transcendentálními vlastnostmi Kṛṣṇy se tak může zapojit do Jeho služby.“
Text 128:
„  ,Zde ve Dváraka-dhámu mě přitahuje Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, jenž je zosobněním duchovní blaženosti. Pouhý pohled na Něho mi působí velkou radost. Ó, tolik času jsem promarnil snahou o seberealizaci neosobním způsobem. To je velký důvod k nářku!̀  “
Text 129:
„Je mnoho lidí, kteří jsou osvobození již v tomto životě. Jedni toho dosáhli vykonáváním oddané služby a druzí prostřednictvím filosofického spekulativního procesu.“
Text 130:
„Ti, kdo získali osvobození oddanou službou, jsou čím dál více přitahováni transcendentálními vlastnostmi Kṛṣṇy, a proto Mu slouží. Ti, kdo se osvobodili spekulativním způsobem, kvůli svým přestupkům nakonec poklesnou.“
Text 131:
„  ,Ó Ty, který máš lotosové oči! Ti, kdo si o sobě myslí, že jsou v tomto životě osvobozeni, aniž by Ti oddaně sloužili, mají nečistou inteligenci. I když podstupují přísnou askezi, kterou se povznesou do duchovního postavení, na úroveň neosobní realizace Brahmanu, znovu poklesnou, protože opomíjejí uctívání Tvých lotosových nohou.̀  “
Text 132:
„  ,Ten, kdo je takto transcendentálně umístěn, okamžitě realizuje Nejvyšší Brahman a je dokonale blažený. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a staví se ke všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosáhne čisté oddané služby Mně.̀  “
Text 133:
„  ,I když jsem byl uctíván těmi, kdo jdou po cestě monismu, a zasvěcen do seberealizace v systému yogy, jeden prohnaný chlapec, který neustále laškuje s gopīmi, ze mě násilím udělal svoji služku.̀  “
Text 134:
„Ten, kdo silou oddané služby dosáhl svého přirozeného postavení, získá transcendentální tělo už v tomto životě. Jelikož bude přitahován transcendentálními vlastnostmi Pána Kṛṣṇy, zapojí se plně do služby Jeho lotosovým nohám.“
Text 135:
„  ,Když Pán Mahā-Viṣṇu ulehne a stáhne (zničí) vesmírný projev, živé bytosti i ostatní energie vstoupí do Něho. Osvobození znamená nacházet se po opuštění tohoto proměnlivého hrubého i jemného těla ve své věčné, původní podobě.̀  “
Text 136:
„Ten, kdo se vzpírá vědomí Kṛṣṇy, bude vlivem māyi podmíněn a začne mít strach. Věrným vykonáváním oddané služby bude z māyi vysvobozen.“
Text 137:
„  ,Hmotná energie je oddělená od Kṛṣṇy a živá bytost, kterou upoutá, podlehne strachu. Protože je od Nejvyšší Osobnosti Božství oddělená hmotnou energií, má převrácené pojetí života. Místo aby byla věčným služebníkem Kṛṣṇy, snaží se s Ním soupeřit. Tomu se říká viparyayo 'smṛtiḥ. Ten, kdo je skutečně učený a pokročilý, tuto chybu odstraní tím, že Nejvyšší Osobnost Božství uctívá jako svého duchovního mistra, uctívané Božstvo a zdroj života. Tak Pána uctívá procesem ryzí oddané služby.̀  “
Text 138:
„  ,Tuto Mou božskou energii, tvořenou třemi kvalitami hmotné přírody, je velice těžké překonat. Ale ti, kdo se Mi odevzdali, ji snadno překročí.̀  “
Text 139:
„Bez oddané služby nelze dosáhnout osvobození. Osvobození lze dosáhnout jedině oddanou službou.“
Text 140:
„  ,Můj drahý Pane, oddaná služba Tobě je jediná příznivá cesta. Pokud se jí někdo vzdá jen kvůli spekulativnímu poznání nebo pochopení, že živé bytosti jsou duše a že tento svět je klamný, dostane se do velkých nesnází. Výsledkem budou pouze obtížné a nepříznivé činnosti. Činnosti takového člověka jsou jako mlácení prázdných rýžových slupek. Jeho námaha nepřinese žádné plody.̀  “
Text 141:
„  ,Ó Ty, který máš lotosové oči! Ti, kdo si o sobě myslí, že jsou v tomto životě osvobozeni, aniž by Ti oddaně sloužili, mají nečistou inteligenci. I když podstupují přísnou askezi, kterou se povznesou do duchovního postavení, na úroveň neosobní realizace Brahmanu, znovu poklesnou, protože opomíjejí uctívání Tvých lotosových nohou.̀  “
Text 142:
„  ,Pokud někdo jen udržuje své postavení ve čtyřech varṇách a āśramech, aniž by uctíval Nejvyššího Pána Viṣṇua, tak ze svého pyšného postavení poklesne do pekelných podmínek.̀  “
Text 143:
„Pokud je někdo díky oddané službě opravdu osvobozený, věnuje se neustále transcendentální láskyplné službě Pánu.“
Text 144:
„  ,Ke Kṛṣṇovým zábavám je přitahována dokonce i osvobozená duše, která splynula se září Brahmanu. Instaluje proto Božstvo a slouží Pánu.“
Text 145:
„Těchto šest druhů ātmārāmů s láskou slouží Kṛṣṇovi. Různorodost služby je vyjádřena slovem ,cà a má také význam slova ,apì (,opravdù).“
Text 146:
„Těchto šest druhů ātmārāmů Kṛṣṇovi oddaně slouží bez jakýchkoliv skrytých pohnutek. Slova ,munayaḥ̀ a ,santaḥ̀ označují ty, kdo jsou silně připoutaní k meditování o Kṛṣṇovi.“
Text 147:
„Slovo ,nirgranthāḥ̀ znamená ,bez nevědomostì a ,prostý usměrňujících zásad̀. Použít lze jakýkoliv význam, který se hodí.“
Text 148:
„Použitím slova ,cà na různých místech získáme různé významy. Nad všemi je ještě jeden velmi důležitý význam.“
Text 149:
„Ačkoliv by se slova ,ātmārāmāś cà opakovala šestkrát, pouhým přidáním slova ,cà je pět ,ātmārāmů̀ vymazáno.“
Text 150:
„Slovo ,ātmārāmà tedy není třeba opakovat. Jedno jeho vyslovení stačí na označení šesti osob.“
Text 151:
„  ,Z mnoha slov, která mají stejnou podobu a pádovou koncovku, je ponecháno pouze to poslední. Například místo opakování slov „rāmaś ca, rāmaś ca, rāmaś ca atd.“ se použije jedno slovo „rāmāḥ“.̀  “
Text 152:
„Souhrnným použitím slova ,cà se tedy vyjadřuje, že všichni ātmārāmové a světci slouží Kṛṣṇovi a uctívají Ho.“
Text 153:
„  ,Apì přidané ke slovu ,nirgranthāḥ̀ se používá jako vysvětlení. Tak jsem se pokusil objasnit sedm významů (verše ātmārāma).“
Text 154:
„Yogī, který uctívá Nadduši ve svém nitru, se také nazývá ātmārāma. Ātmārāma-yogī jsou dvou druhů.“
Text 155:
„Dva druhy ātmārāma-yogīch se nazývají sagarbha a nigarbha. Každá z těchto skupin se dělí na tři. Ti, kdo uctívají Nadduši, se tedy dělí do šesti skupin.“
Text 156:
„  ,Někteří yogī ve svém srdci myslí na Pána, který měří asi patnáct centimetrů. Tento Pán má čtyři ruce a v nich drží lasturu, kyj, disk a lotosový květ. Ti, kdo v srdci uctívají tuto podobu Viṣṇua, se nazývají sagarbha-yogī.̀  “
Text 157:
„  ,Srdce toho, kdo prožívá extatickou lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, se rozplývá v bhakti-yoze a on cítí transcendentální blaženost. Na jeho těle se projevují příznaky extáze a díky své dychtivosti má oči plné slz. Tak propadá pocitům duchovní blaženosti. Je-li srdce už příliš ovlivněné, meditativní mysl, která je jako háček na ryby, se postupně oddělí od objektu meditace.̀  “
Text 158:
„Podle tří kategorií pokroku v yoze – yogārurukṣu, yogārūḍha a prāpta-siddhi – existuje šest druhů mystických yogīch.“
Text 159:
„  ,Pro světce, kteří se chtějí povznést na úroveň jógové dokonalosti, je prostředkem praktikování systému yogy přísným následováním usměrňujících zásad a praktikováním jógových pozic a dechových cvičení. A pro ty, kdo již na této úrovni jsou, je prostředkem udržování vyrovnané mysli (śama) prostřednictvím odmítání veškerých hmotných činností a praktikování meditace za účelem soustředění mysli na Nejvyššího Pána.̀  “
Text 160:
„  ,O člověku se říká, že je dokonalý v yoze (yogārūḍha), když už se nezajímá o smyslový požitek a zříká se všech hmotných tužeb.̀  “
Text 161:
„Když se očištěný yogī sdružuje s oddanými, začnou ho přitahovat transcendentální vlastnosti Pána Kṛṣṇy a zapojí se do oddané služby Pánu.“
Text 162:
„Zde se dají použít významy slov ,cà a ,apì. Významy slov ,munì a ,nirgranthà jsou stejné jako předtím.“
Text 163:
„Slovo ,ahaitukī̀ vždy označuje Nejvyšší Osobnost Božství, Urukramu. Takto jsem vysvětlil třináct úplných významů (verše ātmārāma).“
Text 164:
„Těmto třinácti druhům yogīch a muniů se říká śānta-bhaktové, protože konají transcendentální láskyplnou službu Nejvyšší Osobnosti Božství na neutrální úrovni.“
Text 165:
„Slovo ,ātmā̀ někdy znamená ,mysl̀. V tom případě slovo ,ātmārāmà označuje toho, ,koho uspokojuje mentální spekulacè. Sdružuje-li se takový člověk s čistým oddaným, začne vykonávat oddanou službu u lotosových nohou Kṛṣṇy.“
Text 166:
„  ,Ti, kdo následují cestu velkých, svatých mystických yogīch, se uchylují k postupu jógové gymnastiky a začínají s uctíváním u břicha, protože se říká, že tam je umístěn Brahman. Takovým lidem se říká śārkarākṣa, což znamená, že mají silné tělesné vědomí. Existují také následovníci ṛṣiho jménem Āruṇa, kteří sledují činnost tepen. Tak se postupně pozvednou do srdce, kde sídlí subtilní Brahman, Paramātmā, jehož pak uctívají. Ó neomezený Ananto! Lepší než ti jsou mystičtí yogī, kteří Tě uctívají z vrcholu své hlavy. Počínaje břichem se pozvednou do srdce, až nakonec dosáhnou vrcholu hlavy a projdou otvorem na vrcholu lebky zvaným brahma-randhra. Tak tito yogī dosahují úrovně dokonalosti a již se znovu nevracejí do koloběhu rození a umírání.̀  “
Text 167:
„Z takových yogīch se stávají velcí světci, protože je přitahují transcendentální vlastnosti Kṛṣṇy. Tehdy jsou neteční k jógovému postupu a zapojí se do ryzí oddané služby.“
Text 168:
„Slovo ,ātmā̀ znamená také ,úsilí̀. Někteří světci, přitahovaní Kṛṣṇovými transcendentálními vlastnostmi, velmi usilují o to, aby Mu mohli začít sloužit.“
Text 169:
„  ,Transcendentálního postavení nelze dosáhnout putováním nahoru a dolů z Brahmaloky a Satyaloky na Pātālaloku. Ten, kdo je skutečně vzdělaný a inteligentní, by se měl snažit dosáhnout tohoto vzácného transcendentálního postavení. Silou času člověk obdrží jakékoliv štěstí, které je dosažitelné v těchto čtrnácti světech, a stejné je to s neštěstím. Protože duchovní vědomí se však tímto způsobem získat nedá, je třeba o ně usilovat.̀  “
Text 170:
„  ,Ti, kdo dychtí po probuzení svého duchovního vědomí, a proto se vyznačují neústupnou a neodchylnou inteligencí, svého vytouženého cíle života zajisté velmi brzy dosáhnou.̀  “
Text 171:
„Slovo ,cà lze použít místo slova ,apì, čímž se něco zdůrazní. Znamená to tedy, že bez upřímné snahy v oddané službě nelze získat lásku k Bohu.“
Text 172:
„  ,Dosáhnout dokonalosti v oddané službě je velmi těžké ze dvou důvodů. Prvním je, že dokud člověk není připoutaný ke Kṛṣṇovi, nemůže v oddanosti dosáhnout dokonalosti, ani když slouží dlouhou dobu, a druhým je, že Kṛṣṇa dokonalost v oddané službě neudílí příliš snadno.̀  “
Text 173:
„  ,Těm, kdo Mi neustále s láskou slouží, dávám poznání, s jehož pomocí ke Mně mohou dospět.̀  “
Text 174:
„Další význam slova ,ātmā̀ je dhṛti neboli trpělivost. Ten, kdo se trpělivě snaží, je ātmārāmā. Taková osoba se s trpělivostí věnuje oddané službě.“
Text 175:
„Slovo ,munì znamená ,pták̀ a ,čmelák̀ a slovo ,nirgranthà označuje hlupáky. Tato stvoření milostí Kṛṣṇy potkají sādhua (duchovního mistra), a tak se zapojí do oddané služby.“
Text 176:
„  ,Má drahá matko, v tomto lese všichni ptáci vyletí do překrásných korun stromů, zavřou oči a bez zájmu o jakékoliv další zvuky naslouchají pouze tónům Kṛṣṇovy flétny. Tito ptáci musí být na stejné úrovni jako velcí světci.̀  “
Text 177:
„  ,Ó zosobněné štěstí! Ó původní Osobnosti Božství! Všechny tyto včely opěvují Tvoji transcendentální slávu, která očistí celý vesmír. Letí za Tebou, když jdeš lesem, a uctívají Tě. Jsou to ve skutečnosti samé svaté osoby, které nyní přijaly podobu včel. I když si hraješ jako lidská bytost, nemohly zapomenout na to, že jsi jejich uctívané Božstvo.̀  “
Text 178:
„  ,Všichni jeřábi a labutě ve vodě jsou okouzleni melodickou písní Kṛṣṇovy flétny. Přistoupili blíž k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, a uctívají Ho s napjatou pozorností. Běda, zavírají oči a zcela utichli.̀  “
Text 179:
„  ,Protože je Pán svrchovaně mocný, mohou se Kirātové, Hūnové, Āndhrové, Pulindové, Pukkaśové, Ābhīrové, Śumbhové, Yavanové, příslušníci ras Khaśů i jiní hříšní lidé očistit přijetím útočiště u oddaných Pána. S úctou se Mu klaním.̀  “
Text 180:
„Slovo ,dhṛtì se také používá pro toho, kdo má dokonalé poznání. Ten, kdo nemá žádné hmotné touhy, protože dosáhl lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství, nabývá nejvyšší úrovně dokonalosti, zvané mahā-pūrṇa.“
Text 181:
„  ,Dhṛti je úplnost pociťovaná díky nepřítomnosti utrpení a díky nabytí poznání o Nejvyšším Pánu a čisté lásky k Němu. Nářek, který vzniká kvůli nedosažení cíle nebo ztrátě něčeho již dosaženého, tuto úplnost neovlivňuje.̀  “
Text 182:
„Oddaný Kṛṣṇy nikdy nežije ve strastiplných podmínkách a nemá jinou touhu než sloužit Kṛṣṇovi. Je zkušený a pokročilý. Cítí transcendentální blaženost lásky ke Kṛṣṇovi a neustále je pohroužený ve službě Pánu na úrovni úplné dokonalosti.“
Text 183:
„  ,Moji oddaní si splnili své touhy tím, že Mi slouží, a proto nepřijímají žádný ze čtyř druhů osvobození, jež lze touto službou snadno získat. Proč by potom měli přijímat radosti, o které časem přijdou?̀  “
Text 184:
„  ,V tomto hmotném světě jsou všechny živé bytosti rozrušené, protože se nacházejí v dočasném postavení. Oddaný je však upnutý ke službě lotosovým nohám Pána, vládce smyslů, a proto má být považován za toho, kdo má výdrž a je trpělivý.̀  “
Text 185:
„Slovo ,cà slouží pro zdůraznění a slovo ,apì označuje shrnutí. Je tedy třeba chápat, že dokonce i tupá stvoření (ptáci a nevzdělanci) mohou být vytrvalí a věnovat se oddané službě Kṛṣṇovi.“
Text 186:
„Slovo ,ātmā̀ se také používá pro označení určitého druhu inteligence. To zahrnuje všechny živé bytosti, protože nějakou větší nebo menší inteligenci má každá.“
Text 187:
„Každý má nějaký druh inteligence a ten, kdo ji používá, se nazývá ātmārāma. Ātmārāmové jsou dvou druhů. Jedním je vzdělaný učenec či filosof a druhým je nevzdělaný, negramotný, hloupý člověk.“
Text 188:
„Milostí Kṛṣṇy a ve společnosti oddaných člověk zvětší svou náklonnost a inteligenci potřebnou k čisté oddané službě. Vzdá se proto všeho a zaměstná se u lotosových nohou Kṛṣṇy a Jeho čistých oddaných.“
Text 189:
„  ,Já (Kṛṣṇa) jsem původní zdroj všeho. Vše pochází ze Mne. Moudří, kteří to dokonale vědí, Mi slouží s láskou a oddaností.̀  “
Text 190:
„  ,Ženy, lidé čtvrté třídy, necivilizované horské kmeny, lovci a mnoho dalších, kteří se narodili v nízkých rodinách, stejně jako ptáci a zvířata, se mohou zapojit do služby Nejvyšší Osobnosti Božství, jež jedná úžasným způsobem, a následovat cestu oddaných, od kterých se mohou učit. Mohou překročit oceán nevědomosti, přestože je obrovský. Co je na tom tedy nesnadného pro ty, kdo jsou pokročilí ve védském poznání?̀  “
Text 191:
„Po zvážení všech těchto bodů dojdeme k závěru, že tomu, kdo se zapojí do služby lotosovým nohám Kṛṣṇy, dá Kṛṣṇa inteligenci, se kterou může postupně dospět k dokonalosti ve službě Pánu.“
Text 192:
„  ,Těm, kdo Mi neustále s láskou slouží, dávám poznání, s jehož pomocí ke Mně mohou dospět.̀  “
Text 193:
„K dosažení úrovně oddané služby je třeba následovat těchto pět zásad: sdružovat se s oddanými, sloužit Pánu Kṛṣṇovi, číst Śrīmad-Bhāgavatam, zpívat svatá jména a žít ve Vrindávanu či Mathuře.“
Text 194:
„Pokud člověk udělá alespoň malý pokrok v jedné z těchto zásad a je inteligentní, postupně se probudí jeho spící láska ke Kṛṣṇovi.“
Text 195:
„  ,Síla těchto pěti zásad je velmi úžasná a je těžké ji pochopit. Pokud člověk nedělá přestupky, probudí svou neprojevenou lásku ke Kṛṣṇovi pouhým nepatrným spojením s těmito zásadami, i když v ně nevěří.̀  “
Text 196:
„Pokud je člověk opravdu šlechetný a inteligentní, může pokročit a dosáhnout dokonalosti v oddané službě, i když má hmotné touhy a slouží Pánu s nějakým záměrem.“
Text 197:
„  ,Ať člověk touží po všem či po ničem nebo chce splynout s Pánem, je inteligentní pouze tehdy, když pomocí transcendentální láskyplné služby uctívá Pána Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství.̀  “
Text 198:
„Oddaná služba je tak silná, že ten, kdo se do ní zapojí, se postupně vzdá všech hmotných tužeb a bude zcela přitahován k lotosovým nohám Kṛṣṇy. To vše se stane díky náklonnosti k Pánovým transcendentálním vlastnostem.“
Text 199:
„  ,Kdykoliv Kṛṣṇu někdo požádá o splnění své touhy, Kṛṣṇa mu ji nepochybně splní. Neudělí však nic, co by způsobilo, že jej bude dotyčný opakovaně žádat o plnění dalších tužeb. Pokud někdo má ještě další touhy, ale zapojí se oddané služby Pánu, Kṛṣṇa mu dá násilím útočiště svých lotosových nohou, kde na všechny ostatní touhy zapomene.̀  “
Text 200:
„Další význam slova ,ātmā̀ je ,přirozená povahà. Každý, kdo nachází potěšení ve své dané povaze, se nazývá ātmārāma. Všechny živé bytosti, ať pohyblivé, či nehybné, se proto také nazývají ātmārāma.“
Text 201:
„Původní povahou každé živé bytosti je považovat se za věčného služebníka Kṛṣṇy. Pod vlivem māyi se však považuje za tělo, čímž je překryto její původní vědomí.“
Text 202:
„V tomto případě se slovem ,cà myslí slovo ,evà. Slovo ,apì lze použít ve smyslu úhrnu. Verš by potom zněl ātmārāma eva, což znamená ,všechny druhy živých bytostí uctívají Kṛṣṇù.“
Text 203:
„Mezi živé bytosti patří velké osobnosti, jako jsou čtyři Kumārové, ale také nízcí, hloupí lidé, stromy, rostliny, ptáci a zvířata.“
Text 204:
„Oddaná služba Vyāsy, Śuky a čtyř Kumārů již byla oslavována. Nyní poslouchej Mé vysvětlení, jak se oddané službě Pánu věnují nehybné živé bytosti, jako jsou stromy a rostliny.“
Text 205:
„Kṛṣṇovu milost může získat každý, včetně Vyāsadevy, čtyř Kumārů, Śukadevy Gosvāmīho, nízko zrozených stvoření, stromů, rostlin a zvířat. Kṛṣṇovou milostí jsou povýšeni a mohou Mu sloužit.“
Text 206:
„  ,Tato země Vrindávanu (Vradžabhúmi) je dnes oslavená, protože Tvoje lotosové nohy se dotkly její země a trávy, Tvoje nehty se dotkly jejích stromů a popínavých rostlin a Tvoje milostivé oči pohlédly na její řeky, kopce, ptáky a zvířata. Gopī jsi obejmul svými pažemi, po čemž touží i bohyně štěstí. Ti všichni jsou nyní oslaveni.̀  “
Text 207:
„  ,Moje drahá přítelkyně, Kṛṣṇa s Balarāmou procházejí lesem a vedou své krávy i své pasáčky. Oba mají v rukou provazy, kterými při dojení svazují kravám zadní nohy. Když hrají na své flétny, všechny pohyblivé živé bytosti ztuhnou a nehybné živé bytosti zakouší extatickou radost, když slyší Jejich sladkou hudbu. To vše je jistě úžasné.̀  “
Text 208:
„  ,Byliny, popínavé rostliny i stromy byly z extatické lásky ke Kṛṣṇovi plné ovoce a květů, až se přetížené klaněly k zemi. Byly inspirované tak hlubokou láskou ke Kṛṣṇovi, že neustále ronily proudy medu. Tak viděly gopī všechny vrindávanské lesy.̀  “
Text 209:
„  ,Protože je Pán svrchovaně mocný, mohou se Kirātové, Hūnové, Āndhrové, Pulindové, Pukkaśové, Ābhīrové, Śumbhové, Yavanové, příslušníci ras Khaśů i jiní hříšní lidé očistit přijetím útočiště u oddaných Pána. S úctou se Mu klaním.̀  “
Text 210:
„Třináct významů (verše ātmārāma) jsem již popsal. Nyní je tu šest dalších. Dohromady jich je tedy již devatenáct.“
Text 211:
„Vysvětlil jsem už devatenáct různých významů. Nyní si prosím vyslechni další. Slovo ,ātmà se také vztahuje k tělu, a to se dá chápat čtyřmi způsoby.“
Text 212:
„Ten, kdo má tělesné pojetí, uctívá své tělo jako Brahman. Když však přijde do styku s oddaným, této chybné představy se vzdá a zapojí se do oddané služby Pánu Kṛṣṇovi.̀  “
Text 213:
„  ,Ti, kdo následují cestu velkých, svatých mystických yogīch, se uchylují k postupu jógové gymnastiky a začínají s uctíváním u břicha, protože se říká, že tam je umístěn Brahman. Takovým lidem se říká śārkarākṣa, což znamená, že mají silné tělesné vědomí. Existují také následovníci ṛṣiho jménem Āruṇa, kteří sledují činnost tepen. Tak se postupně pozvednou do srdce, kde sídlí subtilní Brahman, Paramātmā, jehož pak uctívají. Ó neomezený Ananto! Lepší než ti jsou mystičtí yogī, kteří Tě uctívají z vrcholu své hlavy. Počínaje břichem se pozvednou do srdce, až nakonec dosáhnou vrcholu hlavy a projdou otvorem na vrcholu lebky zvaným brahma-randhra. Tak tito yogī dosahují úrovně dokonalosti a již se znovu nevracejí do koloběhu rození a umírání.̀  “
Text 214:
„Lidé s tělesným pojetím života se zabývají hlavně plodonosnými činnostmi. Ti, kdo provádějí yajñi a rituální obřady, patří do stejné kategorie. Když však takoví lidé přijdou do styku s čistým oddaným, vzdají se svých plodonosných činností a plně se zapojí do služby Pánu.“
Text 215:
„  ,Zažehnutím obětního ohně jsme právě začali s touto plodonosnou činností, ale kvůli mnoha nedokonalostem v našem počínání si nejsme jisti výsledkem. Naše těla zčernala kouřem, ale ve skutečnosti nás těší nektar lotosových nohou Osobnosti Božství, Govindy, který ty rozdáváš.̀  “
Text 216:
„Do stejné kategorie patří i tapasvī, kteří se chtějí dostat na vyšší planetární soustavy podstupováním tvrdé askeze. Pokud však přijdou do styku s oddaným, všech těchto činností zanechají a zapojí se do služby Pánu Kṛṣṇovi.“
Text 217:
„  ,Chuť do láskyplné služby je jako voda řeky Gangy, která přitéká od nohou Pána Kṛṣṇy. Tato chuť každým dnem zmenšuje výsledky hříšných činností, jež ti provádějící askezi, nasbírali za mnoho životů.̀  “
Text 218:
„Dokud se člověk pachtí na úrovni tělesného pojetí, musí si plnit spoustu hmotných tužeb, a proto se mu říká ātmārāma. Je-li takový ātmārāma požehnán Kṛṣṇovou milostí, vzdá se svého takzvaného sebeuspokojení a zapojí se do transcendentální láskyplné služby Pánu.“
Text 219:
„(Dhruva Mahārāja na požehnání Nejvyšší Osobnosti Božství řekl:) ,Ó můj Pane, prováděl jsem tvrdou askezi, protože jsem hledal hmotně bohaté postavení. Nyní jsem však získal Tebe, jehož velmi těžko dosáhnou dokonce i velcí polobozi, světci a králové. Hledal jsem skleněný střep a místo toho jsem našel ten nejcennější drahokam. Mám z toho takovou radost, že Tě nežádám o žádné požehnání.“
Text 220:
„Vedle devatenácti dřívějších výkladů jsou zde další čtyři, ve kterých je slovo ,ātmārāmà použito ve smyslu ,ti, kdo jednají pod vlivem tělesného pojetí̀. Celkem jich je tedy dvacet tři. Nyní si poslechni další tři velmi vhodné významy.“
Text 221:
„Jak bylo dříve popsáno, dá se slovo ,cà použít ve smyslu ,shrnutí̀. Podle tohoto významu se všichni ātmārāmové a muniové zapojují do služby Kṛṣṇovi. Slovo ,cà může mít vedle ,úhrnù ještě jiný význam.“
Text 222:
„Slovo ,nirgranthāḥ̀ se dá použít jako přídavné jméno a slovo ,apì se dá použít ve smyslu určitosti. Rāmaś ca kṛṣṇaś ca například znamená, že se Rāma i Kṛṣṇa těší z procházek lesem.“
Text 223:
„Slovo ,cà může představovat také druhotnou věc, kterou je třeba udělat současně. V tomto případě se pochopení slova ,cà nazývá anvācaye. Například: ,Ó brahmacārī, jdi vyžebrat nějakou almužnu a zároveň zažeň domů krávỳ.“
Text 224:
„Světci, kteří neustále meditují o Kṛṣṇovi, jsou zaměstnáni oddanou službou Pánu. Ātmārāmové se oddané službě Pánu věnují také. To je nepřímý význam.“
Text 225:
„Slovo ,cà se dá rovněž použít k vyjádření určitosti v tom smyslu, že Kṛṣṇovi oddaně slouží pouze svaté osoby. Ve spojení ,ātmārāmā apì je slovo ,apì použito ve smyslu pokárání.“
Text 226:
„Slovo ,nirgranthà lze použít jako přídavné jméno blíže určující obsah slov ,munì a ,ātmārāmà. Můžeš si však ode Mne vyslechnout ještě jiný význam, označující společnost oddaného. Nyní vysvětlím, jak se ve společnosti oddaných může i nirgrantha stát oddaným.“
Text 227:
„Pokud se slovo ,nirgranthà spojí se slovem ,apì použitým ve smyslu určitosti, označuje někoho, kdo se živí lovem, neboli někoho velmi chudého. Když se však taková osoba dostane do společnosti velkého světce, jako je Nārada, začne oddaně sloužit Pánu Kṛṣṇovi.“
Text 228:
„Slova ,kṛṣṇārāmāś cà označují toho, kdo nachází radost v myšlení na Kṛṣṇu. Taková osoba je hodná uctívání a je nejlepším z oddaných, i kdyby to byl lovec.“
Text 229:
„Nyní budu vyprávět příběh o tom, jak se z jednoho lovce stal velký oddaný díky společnosti tak vznešené osobnosti, jakou je Nārada Muni. Z tohoto příběhu lze porozumět síle společnosti čistého oddaného.“
Text 230:
„Velký světec Nārada šel jednou po návštěvě u Pána Nārāyaṇa na Vaikuṇṭhách do Prajágu, aby se vykoupal u soutoku tří řek – Gangy, Jamuny a Sarasvatí.“
Text 231:
„Nārada Muni spatřil na lesní cestě ležet jelena probodnutého šípem. Měl zpřerážené nohy a svíjel se bolestí.“
Text 232:
„O kus dál Nārada Muni uviděl šípem probodnutého kance. Měl také zlámané nohy a svíjel se v bolestech.“
Text 233:
„Ještě dále uviděl Nārada Muni podobně trpícího zajíce. Když viděl, jaká muka tyto živé bytosti zakouší, velmi jej zabolelo u srdce.“
Text 234:
„Nārada Muni šel dál a tam za stromem uviděl lovce, který v ruce držel šípy a byl připraven zabíjet další zvířata.“
Text 235:
„Lovec měl načernalou pleť, červené oči a hrozivý zjev. Vypadalo to, jako by tam s lukem a šípy v rukách stál samotný vládce smrti Yamarāja.“
Text 236:
„Když Nārada Muni opustil lesní cestu a šel k lovci, všechna zvířata ho zpozorovala a dala se na útěk.“
Text 237:
„Lovec chtěl Nāradovi vynadat, protože mu utekla veškerá zvěř, ale v Nāradově přítomnosti ze sebe nedostal žádná hrubá slova.“
Text 238:
„Lovec Nāradovi Munimu řekl: ,Ó gosvāmī! Ó velký světče! Proč jsi opustil obvyklou lesní cestu a přišel za mnou? Všechna zvěř, kterou lovím, mi kvůli tobě utekla.̀  “
Text 239:
„Nārada Muni odpověděl: ,Sešel jsem z cesty a přišel k tobě, protože mám v mysli jednu pochybu, kterou potřebuji vyjasnit.̀  “
Text 240:
„  ,Zajímalo mne, jestli všichni ti kanci a ostatní napůl zabitá zvířata patří tobě.̀
Text 241:
„Nārada Muni se zeptal: ,Proč ta zvířata nezabiješ úplně? Proč jejich těla probodáš šípy a necháš je napůl živá?̀  “
Text 242:
„Lovec odpověděl: ,Můj drahý světče, jmenuji se Mṛgāri, nepřítel zvířat. Můj otec mě je tak naučil zabíjet.̀  “
Text 243:
„  ,Když vidím, jak ta polomrtvá zvířata trpí, přináší mi to veliké potěšení.̀  “
Text 244:
„Nārada Muni potom lovci řekl: ,Rád bych tě poprosil o jednu věc.̀
Text 245:
„  ,Kdybys chtěl, mám mnoho kůží. Dám ti buď jelení, nebo tygří.̀  “
Text 246:
„Nārada Muni řekl: ,Žádnou kůži nechci. Žádám tě jen o jediný milodar.̀  “
Text 247:
„  ,Prosím tě, abys dneškem počínaje zabíjel zvířata úplně a nenechával je napůl živá.̀  “
Text 248:
„Lovec odpověděl: ,Můj drahý pane, o co mě to žádáš? Co je na tom špatného, že tam ta zvířata leží napůl zabitá? Vysvětli mi to, prosím.̀  “
Text 249:
„Nārada Muni odpověděl: ,Necháváš zvířata záměrně napůl živá, abys jim způsobil bolest. Budeš proto muset na oplátku trpět stejným způsobem.̀  “
Text 250:
„Nārada Muni pokračoval: ,Můj drahý lovče, tvou prací je zabíjet zvířata, což u tebe není velký přečin. Pokud jim však vědomě působíš zbytečnou bolest tím, že je zabíjíš jen napůl, pácháš tak velké hříchy.̀  “
Text 251:
„Nārada Muni pokračoval: ,Všechna zvířata, která jsi zabil a způsobil jim zbytečnou bolest, budou jedno po druhém ve tvých příštích životech zabíjet tebe.̀  “
Text 252:
„Lovec tak byl díky společnosti velkého mudrce Nārady Muniho trochu přesvědčen o hříšnosti svého jednání a dostal kvůli svým přečinům strach.“
Text 253:
„Lovec potom přiznal, že je o svých hříšných činnostech přesvědčen, a řekl: ,Učili mě to už od samého dětství. Teď přemýšlím, jak se mohu takového nekonečného množství hříšných činností zbavit.̀  “
Text 254:
„Lovec pokračoval: ,Můj drahý pane, prosím řekněte mi, jak mohu být zbaven následků svého hříšného života. Nyní se vám plně odevzdávám a padám k vašim lotosovým nohám. Osvoboďte mě prosím od hříšných reakcí.̀  “
Text 255:
„Nārada Muni lovce ujistil: ,Budeš-li se řídit mými pokyny, najdu způsob, jak tě osvobodit.̀  “
Text 256:
„Lovec řekl: ,Můj drahý pane, udělám vše, oč mě požádáš.̀  “
Text 257:
„Lovec odpověděl: ,Když zlomím svůj luk, jak se budu živit?̀  “
Text 258:
„S tímto ujištěním od Nārady Muniho lovec zlomil svůj luk, padl u světcových lotosových nohou a plně se odevzdal. Nārada Muni ho pak vlastníma rukama zvedl a dal mu pokyny pro jeho duchovní pokrok.“
Text 259:
„Nārada Muni potom lovci řekl: ,Vrať se domů a rozdej vše, co máš, brāhmaṇům, kteří znají Absolutní Pravdu. Potom spolu se ženou opusťte domov, jen s jedním kusem šatu, který budete mít na sobě.̀  “
Text 260:
„Nārada Muni pokračoval: ,Opusťte domov a jděte k řece. Tam si postavte malou chýši a před ní, na vyvýšeném místě, pěstujte tulasī.̀  “
Text 261:
„  ,Až před svým domem zasadíte tulasī, každý den ji obcházejte, služte jí zaléváním a nabízením dalších věcí, a neustále zpívejte Hare Kṛṣṇa mahā-mantru.̀  “
Text 262:
„Nārada Muni pokračoval: ,Každý den vám pošlu dostatek jídla a oba můžete sníst, kolik chcete.̀  “
Text 263:
„Mudrc Nārada potom přivedl k životu ta tři napůl zabitá zvířata. Zvířata vyskočila a rychle utekla.“
Text 264:
„Lovec jen žasl, když viděl, jak ta napůl zabitá zvířata utíkají. S úctou se mudrci Nāradovi poklonil a vrátil se domů.“
Text 265:
„Po tom všem se Nārada Muni vydal, kam měl namířeno, a lovec se po návratu domů přesně řídil pokyny svého duchovního mistra Nārady.“
Text 266:
„Zpráva o tom, že se z lovce stal vaiṣṇava, se roznesla po celé vsi. Všichni vesničané začali tomuto vaiṣṇavovi, který byl dříve lovcem, nosit almužny.“
Text 267:
„Každý den dostávali jídlo pro deset až dvacet lidí, ale lovec se svou ženou přijali jen tolik, kolik mohli sníst.“
Text 268:
„Jednoho dne hovořil Nārada Muni se svým přítelem Parvatou Munim a požádal ho, aby s ním šel navštívit jeho žáka lovce.“
Text 269:
„Lovec již z dálky viděl, jak se oba světci blíží k jeho sídlu.“
Text 270:
„Lovec rychle utíkal svému duchovnímu mistrovi vstříc, ale nemohl padnout na zem a poklonit se mu, protože mu okolo nohou pobíhali mravenci.“
Text 271:
„Když lovec uviděl mravence, smetl je kusem látky svého oděvu stranou a teprve potom padl na zem, aby se poklonil.“
Text 272:
„Nārada Muni řekl: ,Můj drahý lovče, toto chování není nijak podivuhodné. Ten, kdo oddaně slouží, je přirozeně nenásilný. Je nejlepším z urozených lidí.̀  “
Text 273:
„  ,Ó lovče, dobré vlastnosti, jako je nenásilí, které jsi rozvinul, nejsou nic úžasného, protože ti, kdo oddaně slouží Pánu, nikdy nechtějí ze zášti ubližovat ostatním.̀  “
Text 274:
„Lovec pak oba velké mudrce přivítal na dvoře svého domu. Roztáhl rohož na sezení a s velkou oddaností je požádal, aby se posadili.“
Text 275:
„Potom přinesl vodu a s velkou oddaností mudrcům umyl nohy. Pak i s manželkou tuto vodu pili a pokropili si s ní hlavu.“
Text 276:
„Když lovec před svým duchovním mistrem zpíval Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, celý se třásl a z očí mu tryskaly slzy. Plný extáze lásky zvedl ruce nad hlavu, začal tančit a mávat kusem svého oděvu.“
Text 277:
„Když Parvata Muni uviděl lovcovy extatické příznaky, řekl Nāradovi: ,Ty jsi zajisté zázračný kámen.̀  “
Text 278:
„Parvata Muni pokračoval: ,Můj drahý příteli Nārado Muni, jsi oslavovaný jako mudrc mezi polobohy. Tvou milostí se může k Pánu Kṛṣṇovi okamžitě připoutat dokonce i nízký člověk, jako je tento lovec.̀  “
Text 279:
„Nārada Muni se pak lovce zeptal: ,Můj drahý vaiṣṇavo, máš z čeho žít?̀
Text 280:
„Bývalý lovec řekl: ,Neposílej prosím tolik obilí. Stačí, když pošleš množství dostatečné pro dva lidi, ne víc.̀  “
Text 281:
„Nārada Muni schválil, že nechce víc než denní zásoby jídla, a požehnal mu slovy: ,Jsi šťastný člověk.̀ Nārada Muni i Parvata Muni potom zmizeli z toho místa.“
Text 282:
„Tak jsem vyprávěl událost s lovcem. Poslechem tohoto vyprávění lze pochopit vliv společnosti oddaných.“
Text 283:
„Tímto způsobem jsme objevili další tři významy (verše ātmārāma). Když je přidáme k ostatním významům, bude jich celkem dvacet šest.“
Text 284:
„Je zde ještě jeden význam, plný mnoha dalších významů. Jsou to vlastně dva zřejmé významy a třicet dva subtilních.“
Text 285:
„Slovo ,ātmā̀ poukazuje na všechny expanze Nejvyšší Osobnosti Božství. Jednou z nich je původní Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, a dalšími jsou různé inkarnace a expanze Kṛṣṇy.“
Text 286:
„Ten, kdo neustále slouží Nejvyšší Osobnosti Božství, se nazývá ātmārāma. Ātmārāmové jsou dvojího druhu. Jeden ātmārāma vykonává usměrněnou oddanou službu a druhý spontánní oddanou službu.“
Text 287:
„Jak ātmārāmové vykonávající usměrněnou oddanou službu, tak ti, kteří slouží spontánně, se dále dělí do čtyř skupin. Existují věční společníci, společníci, kteří dosáhli dokonalosti pomocí oddané služby, a sādhakové neboli ti, kdo vykonávají oddanou službu, a ti jsou dvou druhů.“
Text 288:
„Ti, kdo oddaně slouží, jsou buď zralí, nebo nezralí. Sādhakové jsou proto dvojího druhu. A protože oddaní vykonávají buď usměrněnou oddanou službu, nebo spontánní oddanou službu a každá zahrnuje čtyři skupiny, je jich celkem osm.“
Text 289:
„Vykonáváním oddané služby je oddaný povýšen na úroveň věčně dokonalého společníka, jako je služebník, přítel, představený nebo milenka. Každá z těchto úrovní se dělí na čtyři skupiny.“
Text 290:
„Mezi těmi, kteří dosáhli dokonalosti oddanou službou, jsou služebníci, přátelé, představení a milenky. Stejně tak existují i čtyři druhy zralých oddaných.“
Text 291:
„Do kategorie usměrněné oddané služby patří rovněž nezralí oddaní, kterých jsou také čtyři skupiny, takže je celkem šestnáct druhů usměrněné oddané služby.“
Text 292:
„Na cestě spontánní oddané služby je také šestnáct skupin oddaných. Existuje tedy třicet dva druhů ātmārāmů, kteří si na těchto dvou cestách užívají s Nejvyšším Pánem.“
Text 293:
„Pokud těchto třicet dva druhů oddaných spojíme se slovy ,munì, ,nirgranthà, ,cà a ,apì, dají se jejich významy různě rozšiřovat a velmi důkladně rozebírat.“
Text 294:
„Když k těmto třiceti dvěma přidáme dvacet šest druhů oddaných, bude jich celkem padesát osm. Poslouchej prosím, jak vyjevím další významy.“
Text 295:
„Takto k jednomu slovu za druhým přidám slovo ,cà a vytvořím složené slovo. Různá jména ātmārāmů se tak dají uplatnit padesátosmkrát.“
Text 296:
„Slovo ,ātmārāmaḥ̀ se slovem ,cà tak lze opakovat pro každý z těchto padesáti osmi významů. Pokud vezmeme v úvahu dříve zmíněné pravidlo a s výjimkou posledního všechny zavrhneme, zůstane to, co zastupuje všechny významy.“
Text 297:
„  ,Ze slov, která mají stejnou podobu a pádovou koncovku, je ponecháno pouze to poslední.
Text 298:
„Když všechny ca-kāry, neboli přidání clova ,cà odebereme, můžeme stále z jednoho slova ,ātmārāmà odvodit padesát osm různých významů.̀  “
Text 299:
„Slovem ,vṛkṣāḥ̀ (stromy) se označují všechny stromy, jako například banyány, fíkovníky, stromy kapittha či mangovníky.“
Text 300:
„Tento verš ātmārāma je jako věta: ,V tomto lese dává plody mnoho různých stromů.̀ Všichni ātmārāmové oddaně slouží Pánu Kṛṣṇovi.“
Text 301:
„Po padesáti osmi vysloveních slova ātmārāmāḥ a přidání slova ,cà ve smyslu úhrnu lze přidat slovo ,munayaḥ̀, což bude znamenat, že Pánu Kṛṣṇovi oddaně slouží také velcí mudrci. Existuje tedy padesát devět významů.“
Text 302:
„Potom použitím slova ,nirgranthāḥ̀ s přidáním slova ,apì ve smyslu podpory jsem se pokusil vysvětlit padesátý devátý význam tohoto verše.“
Text 303:
„Spojením všech slov vznikne další význam. Ať je člověk ātmārāma, velký mudrc nebo nirgrantha, každý se musí zapojit do služby Pánu.“
Text 304:
„Slovo ,apì se potom používá ve smyslu upřesnění a slovo ,evà se pak dá vyslovit čtyřikrát se čtyřmi slovy.“
Text 305:
„Slova ,urukramà, ,bhaktì, ,ahaitukī̀ a ,kurvantì se opakovaně přidávají ke slovu ,evà. Tak je vysvětlen další význam.“
Text 306:
„Předložil jsem nyní šedesát různých významů verše, a přesto je zde ještě další, zcela zřejmý význam.“
Text 307:
„Slovo ,ātmā̀ také označuje živou bytost, která zná své tělo. To je další příznak. Od Pána Brahmy až po nepatrného mravence je každý započítáván do okrajové energie Pána.“
Text 308:
„  ,Energie Pána Viṣṇua je rozdělena do tří kategorií: duchovní energie, živé bytosti a nevědomost. Duchovní energie je plná poznání, živé bytosti sice patří k duchovní energii, ale mohou být zmateny, a třetí energii, která je plná nevědomosti, je vždy vidět v plodonosných činnostech.̀  “
Text 309:
„  ,Slovo ,kṣetrajñà označuje živou bytost, toho, kdo si užívá, toho, kdo je v čele, a hmotnou přírodu.̀  “
Text 310:
„Pokud živé bytosti, bloudící v různých životních druzích na různých planetách, dostanou příležitost setkat se s čistým oddaným (sādhuem), všeho zanechají a zapojí se do služby Pánu Kṛṣṇovi.“
Text 311:
„Vysvětlil jsem tak šedesát různých významů, jež všechny směřují ke službě Pánu Kṛṣṇovi. To je po předložení tolika příkladů jediný význam.“
Text 312:
„Nyní se díky tvé společnosti probudil další význam. Tyto vlny významů se vzdouvají jen díky tvé oddané službě.“
Text 313:
„(Pán Śiva řekl:) ,Já mohu znát Śrīmad-Bhāgavatam, Śukadeva Gosvāmī ho může znát, Vyāsadeva ho může, ale nemusí znát. Tuto neposkvrněnou Purāṇu, Śrīmad-Bhāgavatam, lze však v každém případě poznat jedině prostřednictvím oddané služby, nikoliv hmotnou inteligencí, spekulativními postupy či z vymyšlených komentářů.̀  “
Text 314:
Po vyslechnutí všech těchto vysvětlení různých významů verše ātmārāma byl Sanātana Gosvāmī ochromen úžasem. Padl k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua a začal skládat modlitby.
Text 315:
Sanātana Gosvāmī řekl: „Můj drahý Pane, Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, syn Mahārāje Nandy. Veškerá védská literatura zní z Tvého dechu.“
Text 316:
„Můj drahý Pane, Ty jsi poprvé vyslovil Bhāgavatam, a proto znáš jeho pravý význam. Nikdo jiný než Ty nechápe důvěrný význam Śrīmad-Bhāgavatamu.“
Text 317:
Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Proč opěvuješ Mě? Měl bys pochopit transcendentální postavení Śrīmad-Bhāgavatamu. Proč tento důležitý bod nebereš v úvahu?“
Text 318:
Śrīmad-Bhāgavatam je stejně vznešený jako Kṛṣṇa, Nejvyšší Pán, a je útočištěm všeho. Každý verš a každá slabika Śrīmad-Bhāgavatamu obsahují různé významy.“
Text 319:
Śrīmad-Bhāgavatam má podobu otázek a odpovědí. Tímto způsobem je ustanoven závěr. Poslech těchto otázek a odpovědí člověka ohromí.“
Text 320:
„  ,Řekni nám prosím, kdo ochraňuje náboženské zásady nyní, když se Śrī Kṛṣṇa, Absolutní Pravda a vládce všech mystických sil, vrátil do svého sídla.̀  “
Text 321:
„  ,Tato Purāṇa, Śrīmad-Bhāgavatam, vyšla v tomto věku Kali jako slunce, aby osvítila ty, kdo nemají duchovní zrak. Stalo se tak poté, co Pán Kṛṣṇa odešel do svého sídla spolu s náboženskými zásadami a transcendentálním poznáním.̀  “
Text 322:
„Takto jsem jako šílenec vysvětlil význam pouhého jednoho verše a nevím, kdo to bude považovat za důkaz.̀  “
Text 323:
„Pokud někdo zešílí jako Já, může tímto způsobem také pochopit význam Śrīmad-Bhāgavatamu.“
Text 324:
Sanātana Gosvāmī řekl se sepjatýma rukama: „Můj Pane, nařídil jsi mi napsat příručku o činnostech vaiṣṇavů.“
Text 325:
„Jsem člověk nízkého původu a o správném chování nic nevím. Jak mohu napsat autorizované pokyny ohledně vaiṣṇavských činností?“
Text 326:
Sanātana Gosvāmī potom Pána požádal: „Řekni mi prosím, jak mohu napsat tuto tak obtížnou knihu o vaiṣṇavském chování. Projev se prosím v mém srdci.“
Text 327:
„Pokud se prosím projevíš v mém srdci a osobně mne povedeš při psaní této knihy, potom mám naději, že ji budu schopen napsat, i když jsem nízkého původu. Ty to můžeš udělat, protože jsi samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Vše, co řídíš, je dokonalé.“
Text 328:
Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Cokoliv chceš udělat, budeš milostí Pána Kṛṣṇy schopný udělat správně. On ti vyjeví skutečný význam.“
Text 329:
„Protože jsi Mě požádal o stručný přehled, vyslechni si prosím několik náznaků. Na začátku popiš, jak je nutné přijmout ochranu u pravého duchovního mistra.“
Text 330:
„Tvoje kniha by měla popisovat vlastnosti pravého gurua a pravého žáka. Předtím, než žák přijme duchovního mistra, si musí být jistý jeho postavením, a podobně by se měl duchovní mistr ujistit o postoji žáka. Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, by měl být popsán jako objekt hodný uctívání, a měl bys také vysvětlit bīja-mantru pro uctívání Kṛṣṇy, jakož i Rāmy a dalších expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství.“
Text 331:
„Měl bys rozebrat vlastnosti potřebné k obdržení mantry, dokonalost mantry, očištění mantry, zasvěcení, ranní povinnosti, vzpomínání na Nejvyššího Pána, čistotu a mytí úst a dalších částí těla.“
Text 332:
„Měl bys popsat, jak je třeba si ráno pravidelně čistit zuby, koupat se, přednášet modlitby Pánu a klanět se duchovnímu mistrovi. Měl bys také popsat, jak duchovnímu mistrovi sloužit a jak si tělo na dvanácti místech značit ūrdhva-puṇḍrou (tilakem) a svatými jmény Pána či Jeho symboly, jako je disk a kyj.“
Text 333:
„Potom bys měl popsat, jak je třeba si zdobit tělo gopī-candanem, nosit korálky na krku, trhat lístky z keříku tulasī, prát si prádlo a čistit oltář, uklízet dům či byt a chodit do chrámu a zvonit na zvon pro upoutání pozornosti Pána Kṛṣṇy.“
Text 334:
„Popiš také uctívání Božstva, při kterém se alespoň pětkrát denně obětuje Kṛṣṇovi jídlo a v náležitou dobu je ukládán na své lůžko. Měl bys také vysvětlit, jak se provádí ārati a jak je Pán uctíván pěti, šestnácti či padesáti předměty.“
Text 335:
„Měl bys probrat vlastnosti Božstev i śālagrāma-śily. Měl by ses také zmínit o navštěvování Božstev v chrámu a navštěvování svatých míst, jako je Vrindávan, Mathura a Dváraka.“
Text 336:
„Měl bys opěvovat svatá jména a vysvětlit, jak je nutné se pečlivě vyhýbat přestupkům při jejich zpívání. Měl bys také popsat vlastnosti vaiṣṇavy a vysvětlit, že je třeba odstranit všechny druhy sevā-aparādhy, přestupků při uctívání Božstev.“
Text 337:
„Měly by být popsány předměty pro uctívání, jako je voda, lastura, květy, vonné tyčinky a lampička. Měl by ses také zmínit o polohlasném pronášení manter, přednášení modliteb, obřadném obcházení a klanění se. To vše by mělo být pečlivě vysvětleno.“
Text 338:
„Další věci, o kterých by ses měl zmínit, jsou provádění puraścaraṇy, jedení kṛṣṇa-prasādam, ignorování neobětovaného jídla a nepomlouvání oddaných Pána.“
Text 339:
„Měl bys popsat příznaky oddaného, jak se s oddanými sdružovat, jak oddanému sloužit tak, aby byl spokojený, a jak se vzdát společnosti neoddaných. Měl bys také vysvětlit hodnotu pravidelného poslechu Śrīmad-Bhāgavatamu.“
Text 340:
Měl bys popsat obřadní povinnosti, které se mají vykonávat každý den, každých čtrnáct dní, zvláště půst na Ekādaśī, a každý měsíc. Zvláště bys měl popsat slavení slavností, jako je Janmāṣṭamī, Rāma-navamī a Nṛsiṁha-caturdaśī.“
Text 341:
„Měl bys popsat Ekādaśī, Janmāṣṭamī, Vāmana-dvādaśī, a také Rāma-navamī a Nṛsiṁha-caturdaśī.“
Text 342:
„Měl bys varovat před smíšeným Ekādaśīm a doporučit následovat čisté Ekādaśī. Vysvětli také, jaká je to chyba Ekādaśī nedodržovat. Každý by si na tyto věci měl dávat pozor. Pokud nebude opatrný, dopustí se nedbalosti v oddané službě.“
Text 343:
„Vše, co řekneš o vaiṣṇavském chování, výstavbě chrámů Viṣṇua, instalaci Božstev a dalších věcech, musíš podložit důkazy z Purāṇ.“
Text 344:
„Měl bys předložit obecné i konkrétní popisy chování a činností vaiṣṇavy a nastínit věci, které by se měly a neměly dělat. To vše popiš jako usměrnění a etiketu.“
Text 345:
„Krátce jsem představil vaiṣṇavské usměrňující zásady. Předložil jsem je stručně, jen abych ti trochu naznačil směr. Až budeš o těchto tématech psát, Kṛṣṇa ti pomůže tak, že tě duchovně probudí.“
Text 346:
Takto jsem vyprávěl o milosti, kterou Pán Caitanya udělil Sanātanovi Gosvāmīmu. Poslouchání těchto témat očistí srdce od veškerého znečištění.
Text 347:
Autorizovaný básník jménem Kavi-karṇapūra napsal knihu nazvanou Caitanya-candrodaya-nāṭaka. Tato kniha pojednává o tom, jak Śrī Caitanya Mahāprabhu požehnal Sanātanovi Gosvāmīmu svou zvláštní milostí.
Text 348:
„Śrīla Sanātana Gosvāmī byl starším bratrem Śrīly Rūpy Gosvāmīho a velmi důležitým ministrem ve vládě bengálského vládce Husaina Šáha, v jehož shromáždění byl považován za zářivý drahokam. Měl veškeré bohatství a královské postavení, ale všeho se vzdal, aby přijal mladistvou bohyni odříkání. I když navenek vypadal jako žebravý mnich, který se všeho zřekl, měl srdce plné blaženosti oddané služby. Lze ho proto přirovnat k hlubokému jezeru pokrytému mechovinou. Pro všechny oddané, kteří znali vědu o oddané službě, byl zdrojem štěstí.“
Text 349:
„Když Sanātana Gosvāmī přišel k Pánu Caitanyovi, Pán byl k němu nesmírně milostivý, hned jak ho spatřil. Pán s barvou pleti zlatého campakového květu otevřel náruč a na projev velké náklonnosti ho obejmul.“
Text 350:
„Transcendentální zprávy o Kṛṣṇových zábavách ve Vrindávanu byly časem téměř ztraceny. Śrī Caitanya Mahāprabhu chtěl tyto zábavy důkladně vysvětlit, a proto Śrīlu Rūpu Gosvāmīho i Sanātanu Gosvāmīho zmocnil nektarem své milosti, aby mohli tuto práci ve Vrindávanu vykonat.“
Text 351:
Tak jsem popsal milost, kterou od Śrī Caitanyi Mahāprabhua dostal Sanātana Gosvāmī. Poslechem tohoto vyprávění ze srdce zmizí veškerá mrzutost.
Text 352:
Čtením těchto pokynů Sanātanovi Gosvāmīmu si člověk dokonale uvědomí různé expanze Pána Kṛṣṇy a proces oddané služby podle usměrňujících zásad a se spontánní láskou. Tak je možné vše plně poznat.
Text 353:
Čtením těchto pokynů může čistý oddaný pochopit lásku ke Kṛṣṇovi, nálady oddané služby a závěry oddané služby. Studiem těchto pokynů může každý všechny tyto věci pochopit až po krajní mez.
Text 354:
Závěr těchto pokynů mohou pochopit ti, pro něž jsou lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua, Nityānandy Prabhua a Advaity Prabhua vším.
Text 355:
Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.