CC Madhya 23.107

adveṣṭā sarva-bhūtānāṁ
maitraḥ karuṇa eva ca
nirmamo nirahaṅkāraḥ
sama-duḥkha-sukhaḥ kṣamī
santuṣṭaḥ satataṁ yogī
yatātmā dṛḍha-niścayaḥ
mayy arpita-mano-buddhir
yo mad-bhaktaḥ sa me priyaḥ
Překlad slovo od slova: 
adveṣṭā — prostý zášti; sarva-bhūtānām — vůči všem živým bytostem ve všech částech svĕta; maitraḥ — přátelský; karuṇaḥ — soucitný; eva — zajisté; ca — a; nirmamaḥ — nepovažující se za vlastníka; nirahaṅkāraḥ — kdo není pyšný (a nepovažuje se za velkého kazatele); sama-duḥkha-sukhaḥ — kdo je vyrovnaný ve štĕstí i neštĕstí (klidný); kṣamī — kdo snáší urážky; santuṣṭaḥ — spokojený; satatam — neustále; yogī — zamĕstnaný bhakti-yogou; yata-ātmā — ovládající smysly a mysl; dṛḍha-niścayaḥ — mající pevnou důvĕru a odhodlání; mayi — Mnĕ; arpita — odevzdaná; manaḥ-buddhiḥ — mysl a inteligence; yaḥ — jenž; mat-bhaktaḥ — Můj oddaný; saḥ — ten; me — Mnĕ; priyaḥ — drahý.
Překlad: 
„  ,Ten, kdo v sobĕ nechová zášť a je naopak laskavým přítelem všech živých bytostí, nepovažuje se za vlastníka a je prostý falešného ega, je vyrovnaný ve štĕstí i neštĕstí, vždy spokojený, odpouští, ovládá se a s odhodlaností vykonává oddanou službu s myslí a inteligencí upřenou na Mĕ – takový Můj oddaný je Mi velmi drahý.̀  “
Význam: 

Nikdo by nemĕl být závistivý vůči příslušníkům jiných kast či národností. Není pravda, že jen Indové nebo brāhmaṇové se mohou stát vaiṣṇavy. Vaiṣṇavou se může stát každý. Učení bhakti se proto musí šířit po celém svĕtĕ, to je opravdové adveṣṭā. Slovo maitra, „přátelský“, navíc vyjadřuje, že ten, kdo káže učení bhakti po celém svĕtĕ, by mĕl být stejnĕ přátelský vůči všem. Tyto dva a následujících šest veršů vyslovil Śrī Kṛṣṇa v Bhagavad-gītĕ (12.13–20).