Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.96
Verš
bhakta-priyād ṛta-giraḥ suhṛdaḥ kṛtajñāt
sarvān dadāti suhṛdo bhajato ’bhikāmān
ātmānam apy upacayāpacayau na yasya
Synonyma
kaḥ — jaký; paṇḍitaḥ — učenec; tvat-aparam — jiné než u Tebe, Pane; śaraṇam — útočiště; samīyāt — přijal by; bhakta-priyāt — jenž chováš náklonnost ke svým oddaným; ṛta-giraḥ — jenž jsi pravdomluvný k oddaným; suhṛdaḥ — jenž jsi přítel oddaných; kṛta-jñāt — jenž jsi vděčný oddaným; sarvān — všechny; dadāti — dáváš; suhṛdaḥ — svým příznivcům; bhajataḥ — kteří Tě uctívají oddanou službou; abhikāmān — touhy; ātmānam — sebe; api — dokonce; upacaya — nárůst; apacayau — a úbytek; na — ne; yasya — koho.
Překlad
„ ,Můj drahý Pane, Ty ke svým oddaným chováš velkou náklonnost. Jsi také pravdomluvný a vděčný přítel. Který učenec by se Tě vzdal a odevzdal se někomu jinému? Naplňuješ všechny touhy svých oddaných až do té míry, že jim někdy dáváš i sám sebe. Přesto Tě při takovém jednání nepřibývá ani neubývá.̀ “
Význam
Toto je verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.48.26).