Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.142

Verš

vidhi-dharma chāḍi’ bhaje kṛṣṇera caraṇa
niṣiddha pāpācāre tāra kabhu nahe mana

Synonyma

vidhi-dharma chāḍi' — když se vzdá všech usměrňujících zásad instituce varen a āśramů; bhaje — uctívá; kṛṣṇera caraṇa — lotosové nohy Pána Kṛṣṇy; niṣiddha — zakázaných; pāpa-ācāre — v hříšných činnostech; tāra — jeho; kabhu — kdykoliv; nahe — není; mana — mysl.

Překlad

„I když čistý oddaný nenásleduje všechny usměrňující zásady varṇāśramy, uctívá lotosové nohy Kṛṣṇy, a proto přirozeně nemá sklon dopouštět se hříchů.“

Význam

Varṇāśramskā instituce je zařízená takovým způsobem, aby se člověk nedopouštěl hříšných činností. Hmotná existence pokračuje kvůli hříšnému jednání. Když někdo v tomto životě jedná hříšně, dostane patřičné tělo pro příští život. Jedná-li znovu hříšně, dostane další hmotné tělo, a tak je neustále pod vlivem hmotné přírody.

puruṣaḥ prakṛti-stho hi
bhuṅkte prakṛti-jān guṇān
kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya
sad-asad-yoni-janmasu

„Živá bytost žije v hmotné přírodě a užívá si jejích tří kvalit. To je způsobeno jejím stykem s touto přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních druzích.“ (Gītā 13.22)

Různé druhy dobrých a špatných těl dostáváme kvůli svému styku s kvalitami hmotné přírody. Nikdo nemůže být vysvobozen z koloběhu rození a umírání, známého jako převtělování duše, dokud není zcela oproštěný od všech hříšných činností. Nejlepším způsobem jednání je tedy začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Vědomí Kṛṣṇy však nelze rozvíjet, aniž bychom byli zbaveni všech hříšných činností. Ten, kdo bere vědomí Kṛṣṇy velmi vážně, se od všech hříšných činností přirozeně oprostí. Oddaný potom nikdy nemá sklon páchat hříchy. Pokud člověka k tomu, aby se vzdal hříšného jednání, nutí zákon či závazky, nebude toho schopný. Pokud však začne rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, může se všech hříšných činností snadno vzdát. To je zde potvrzeno.