Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.118

Verš

avaiṣṇava-saṅga-tyāga, bahu-śiṣya nā kariba
bahu-grantha-kalābhyāsa-vyākhyāna varjiba

Synonyma

avaiṣṇava — toho, kdo není oddaným Pána; saṅga — společnosti; tyāga — vzdání se; bahu-śiṣya — neomezené množství žáků; kariba — neměl by přijímat; bahu-grantha — z mnoha různých druhů písem; kalā-abhyāsa — studování části; vyākhyāna — a vysvětlování; varjiba — měl by se vzdát.

Překlad

„Dvanáctou zásadou je vzdát se společnosti neoddaných. (13) Nepřijímat neomezené množství žáků. (14) Neměli bychom povrchně studovat mnoho různých písem jen proto, abychom byli schopní předkládat odkazy a rozšiřovat výklady.“

Význam

Pro toho, kdo nekáže, je přijímání neomezeného množství žáků velmi nebezpečné. Kazatel podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho přijímat mnoho žáků musí, aby šířil učení Śrī Caitanyi Mahāprabhua. To je ale nebezpečné, protože přijetím žáka duchovní mistr přirozeně přebírá žákovy hříšné činnosti a jejich následky. Pokud není velmi mocný, nebude schopný všechny hříšné reakce svých žáků vstřebat a bude kvůli nim trpět. Přijímat mnoho žáků je proto obecně zakázáno.

Člověk by neměl povrchně studovat nějakou knihu jen proto, aby se pak předváděl jako velký učenec odkazující se na písma. V našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy jsme proto studium védské literatury omezili na Bhagavad-gītu, Śrīmad-Bhāgavatam, Caitanya-caritāmṛtu a Bhakti-rasāmṛta-sindhu. Tyto čtyři knihy pro kázání stačí. Stačí k pochopení filosofie a šíření misionářských činností po celém světě. Pokud někdo studuje určitou knihu, musí to dělat zevrubně. Taková je zásada. Důkladným studiem omezeného počtu knih lze pochopit celou filosofii.