Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

Proces oddané služby

Ve dvacáté druhé kapitole popisuje Śrī Caitanya Mahāprabhu proces oddané služby. Na začátku popisuje pravdu o živé bytosti a jedinečnost oddané služby. Potom vysvětluje zbytečnost mentální spekulace a mystické yogy. Živé bytosti se za každých okolností doporučuje přijmout cestu oddané služby tak, jak ji osobně vysvětlil Śrī Caitanya Mahāprabhu. Spekulativní postup takzvaných jñānīch je považován za plýtvání časem, a to je potvrzeno v této kapitole. Cesty karma-kāṇḍy, jñāna-kāṇḍy a mystické yogy by měl inteligentní člověk opustit. Měl by se všech těchto zbytečných postupů vzdát a vážně přijmout cestu rozvoje vědomí Kṛṣṇy. Tak bude jeho život úspěšný. Pokud někdo plně přijme vědomí Kṛṣṇy, samotný Pán Kṛṣṇa ho zachrání, i když někdy může být kvůli svému předchozímu praktikování mentální spekulace či mystické yogy rozrušený. Skutečností je, že oddanou službu člověk získá díky požehnání čistého oddaného (sa mahātmā su-durlabhaḥ). Čistý oddaný je nejvyšším transcendentalistou a každý, kdo chce probudit své spící vědomí Kṛṣṇy, musí obdržet jeho milost. Musí se sdružovat s čistými oddanými. Čistá oddaná služba se probudí u toho, kdo má pevnou víru ve slova velké duše.

Śrī Caitanya Mahāprabhu v této kapitole rozlišuje mezi čistým oddaným a ostatními lidmi. Popisuje také vlastnosti čistého oddaného. Nejhorším nepřítelem oddaného jsou styky se ženami v náladě vyhledávání požitku. Odsouzena je také společnost neoddaných, protože ta je na cestě oddané služby také nelehký nepřítel. Oddaný se musí plně odevzdat lotosovým nohám Kṛṣṇy a vzdát se náklonnosti k ženám a neoddaným.

V této kapitole se dále nachází popis šesti příznaků plně odevzdané duše. Oddaná služba se dělí na dvě stádia – usměrněnou oddanou službu a spontánní lásku. Usměrněná oddaná služba obsahuje šedesát čtyři prvků, z nichž posledních pět je považováno za zvláště důležité. Praktikováním i jediného z devíti způsobů oddané služby lze dosáhnout úspěchu. Spekulativní poznání a mystická yoga člověku v oddané službě nikdy nepomohou. Zbožné jednání, nenásilí, ovládání smyslů a usměrnění nelze od oddané služby v její čisté podobě oddělit. Pokud se někdo zapojí do oddané služby, všechny dobré vlastnosti budou následovat a není třeba je pěstovat zvlášť. Spontánní oddaná služba je důsledkem následování oddaného, který se již do spontánní lásky k Bohu probudil. Śrī Caitanya Mahāprabhu popisuje příznaky oddaných se spontánní láskou k Bohu. Popisuje také oddané, kteří se snaží následovat příklad čistých oddaných.

Text 1:
S úctou se klaním Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi. Je oceánem transcendentální milosti, který dokonce i v tomto věku Kali, věku hádek, tak hezky vyjevil poznání o bhakti-yoze, přestože je to tak důvěrné téma.
Text 2:
Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitacandrovi! Sláva všem oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua!
Text 3:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Různými způsoby jsem popsal vztah živé bytosti ke Kṛṣṇovi, o němž pojednávají všechny Védy. Kṛṣṇa je středem veškerých činností.“
Text 4:
„Nyní budu hovořit o příznačných rysech oddané služby, díky které lze získat útočiště u Kṛṣṇy a láskyplnou transcendentální službu Pánu.“
Text 5:
„Činnosti lidské bytosti by se měly soustředit pouze kolem oddané služby Pánu Kṛṣṇovi. To je výrok veškeré védské literatury a k tomuto nezvratnému závěru dospěli i všichni svatí lidé.“
Text 6:
„  ,Zeptá-li se někdo matky Védy (śruti), koho má uctívat, odpoví, že Ty jsi jediný Pán hodný uctívání. Stejné pokyny dávají smṛti-śāstry, doplňky śruti-śāster, jež jsou jako sestry. Purāṇy jsou jako bratři následující příkladu své matky. Závěrem tedy je, ó nepříteli démona Mury, že Ty jsi jediným útočištěm. Nyní jsem to vpravdě pochopil.̀  “
Text 7:
„Kṛṣṇa je nedvojná Absolutní Pravda, Nejvyšší Osobnost Božství. I když je jediný, pro své zábavy si udržuje různé osobní expanze a energie.“
Text 8:
„Kṛṣṇa se expanduje v mnoha podobách. Některé z nich jsou osobní expanze, některé jsou oddělené. Tak provádí zábavy v duchovních i hmotných světech. Duchovní světy jsou Vaikuṇṭhy, a hmotné vesmíry jsou brahmāṇḍy, gigantické koule, kterým vládne Pán Brahmā.“
Text 9:
„Expanze Jeho vlastního já – jako čtveřice projevů Saṅkarṣaṇa, Pradyumny, Aniruddhy a Vāsudevy – sestupují jako inkarnace z Vaikuṇṭhy do tohoto hmotného světa. Oddělenými expanzemi jsou živé bytosti. I když jsou expanzemi Kṛṣṇy, počítají se mezi Jeho rozmanité energie.“
Text 10:
„Živé bytosti (jīvy) se dělí do dvou kategorií. Některé jsou věčně osvobozené a některé věčně podmíněné.“
Text 11:
„Věčně osvobození jsou si neustále vědomi Kṛṣṇy a u nohou Pána Kṛṣṇy vykonávají transcendentální láskyplnou službu. Musí být považováni za Kṛṣṇovy věčné společníky, kteří si věčně vychutnávají transcendentální blaženost ze služby Kṛṣṇovi.“
Text 12:
„Vedle věčně osvobozených oddaných jsou tu podmíněné duše, které se od služby Pánu neustále odvracejí. Jsou trvale podmíněné v tomto hmotném světě a vystavené hmotnému utrpení, způsobenému různými tělesnými podobami v pekelných podmínkách.“
Text 13:
„Podmíněná duše je kvůli svému odporu vůči vědomí Kṛṣṇy trestána čarodějnicí māyou, vnější energií. Je tak připravena podstupovat tři druhy utrpení – utrpení způsobené tělem a myslí, nepřátelským chováním jiných živých bytostí a přírodními katastrofami, které způsobují polobozi.“
Text 14-15:
„Podmíněná duše se tak stává služebníkem chtivých tužeb, a když je neuspokojí, stává se služebníkem hněvu, přičemž ji vnější energie, māyā, neustále kope. Při svém bloudění vesmírem může dostat příležitost setkat se s oddaným-lékařem, jehož pokyny a mantry tuto čarodějnici, vnější energii, odeženou. Podmíněná duše se tak dostává do styku s oddanou službou Pánu Kṛṣṇovi, čímž se může více a více přibližovat k Pánu.“
Text 16:
„  ,Ó můj Pane, nežádoucí rozkazy chtivých tužeb neberou konce. I když jsem jim už tolik sloužil, neprokázaly mi žádnou milost. Nestyděl jsem se jim sloužit, ani jsem se jich nechtěl vzdát. Ó můj Pane, ó vůdce yaduovské dynastie, nedávno se však má inteligence probudila a nyní je opouštím. Díky transcendentální inteligenci se nyní odmítám řídit nežádoucími příkazy těchto tužeb a přicházím k Tobě, abych se odevzdal u Tvých lotosových nohou, kde není strach. Zaměstnej mě prosím ve své osobní službě a zachraň mě.̀  “
Text 17:
„Oddaná služba Kṛṣṇovi je hlavním posláním živé bytosti. Karma, jñāna, yoga a bhakti jsou různé způsoby, jak osvobodit živou bytost, ale všechny závisejí na bhakti.“
Text 18:
„Bez oddané služby jsou všechny ostatní způsoby duchovní seberealizace slabé a nicotné. Dokud člověk nedospěje k oddané službě Pánu Kṛṣṇovi, nemohou mu jñāna ani yoga přinést kýžený výsledek.“
Text 19:
„  ,Pokud není čisté poznání zasvěceno Nejvyšší Osobnosti Božství (Kṛṣṇovi), nevypadá moc pěkně, ani když je nedotčené hmotou. Jaký je potom užitek z plodonosných činností – které jsou již od samého počátku strastiplné a svou povahou pomíjivé – pokud nejsou využité k oddané službě Pánu? Jak by mohly být přitažlivé?̀  “
Text 20:
„  ,Ti, kdo podstupují tvrdou askezi, ti, kdo vše, co mají, rozdávají jako milodary, ti, kdo jsou známí pro své příznivé jednání, ti, kdo se zabývají meditací a mentální spekulací, a dokonce ani ti, kdo jsou mistry v recitování védských manter, nejsou schopni získat příznivé výsledky, přestože se věnují příznivým činnostem, pokud jejich činnosti nejsou zasvěcené službě Nejvyšší Osobnosti Božství. Znovu a znovu se proto s úctou klaním Nejvyššímu Pánu, jehož sláva je vždy příznivá.̀  “
Text 21:
„Spekulativní poznání bez oddané služby nemůže samo o sobě zajistit osvobození. Na druhou stranu i bez poznání může člověk získat osvobození, pokud se zapojí do oddané služby Pánu.“
Text 22:
„  ,Můj drahý Pane, oddaná služba Tobě je jedinou příznivou cestou. Pokud se jí někdo vzdá jen kvůli spekulativnímu poznání nebo pochopení, že živé bytosti jsou duchovní duše a hmotný svět je iluzorní, způsobí si tím velké problémy. Jediné, co získá, budou strastiplné a nepříznivé činnosti. Jeho snažení je jako mlácení prázdných rýžových slupek a nepřinese mu žádný výsledek.̀  “
Text 23:
„  ,Tuto Mou božskou energii, složenou ze tří kvalit hmotné přírody, je těžké překonat, ale ti, kdo se Mi odevzdali, ji snadno překročí.̀  “
Text 24:
„Protože živá bytost zapomněla na to, že je věčným služebníkem Kṛṣṇy, je kolem krku spoutána řetězem māyi.“
Text 25:
„Živá bytost se může vymanit ze spárů māyi a stát se způsobilou pro získání útočiště u Kṛṣṇových lotosových nohou tehdy, když se zapojí do služby Pánu a zároveň plní pokyny duchovního mistra, jemuž slouží.“
Text 26:
„Následovníci varṇāśramské společnosti dodržují usměrňující zásady čtyř společenských stavů (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra) a čtyř duchovních stavů (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās). Pokud však někdo dodržuje usměrňující zásady těchto stavů, ale neposkytuje transcendentální službu Kṛṣṇovi, poklesne do pekelných podmínek hmotného života.“
Text 27:
„  ,Z Brahmových úst vznikla třída brāhmaṇů, z jeho paží kṣatriyové, ze stehen vaiśyové a z nohou śūdrové. Tyto čtyři stavy a jejich duchovní protějšky (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās) dohromady činí lidskou společnost úplnou.̀  “
Text 28:
„  ,Pokud se někdo pouze drží svého formálního postavení ve čtyřech varṇāch a āśramech, ale neuctívá Nejvyššího Pána Viṣṇua, poklesne ze svého pyšného postavení do pekelných podmínek.̀  “
Text 29:
„Existuje velký počet filosofických spekulantů (jñānīch) náležících k māyāvādské škole, kteří se považují za osvobozené a říkají si Nārāyaṇa. Dokud se však nezapojí do oddané služby Kṛṣṇovi, jejich inteligence je nečistá.“
Text 30:
„  ,Ó Ty, který máš lotosové oči! Ti, kdo si o sobě myslí, že jsou již v tomto životě osvobození, aniž by Ti oddaně sloužili, musí mít nečistou inteligenci. I když podstupují přísnou askezi, kterou se povznesou na duchovní úroveň realizace neosobního Brahmanu, znovu poklesnou, protože opomíjejí uctívání Tvých lotosových nohou.̀  “
Text 31:
„Kṛṣṇa je přirovnáván ke svitu slunce a māyā k temnotě. Kde svítí slunce, tam nemůže být temnota. Jakmile člověk začne rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, temnota iluze (vliv vnější energie) okamžitě zmizí.“
Text 32:
„  ,Kṛṣṇova vnější klamná energie māyā se před Ním vždy stydí stát, stejně jako se temnota stydí před slunečním světlem. Tato māyā však mate nešťastníky, kteří postrádají inteligenci, a ti se pak chvástají, že tento hmotný svět je jejich a že oni jsou ti, kdo z něj mají mít požitek.̀  “
Text 33:
„Každý, kdo upřímně a vážně řekne: ,Můj drahý Pane Kṛṣṇo, i když jsem na Tebe po mnoho dlouhých let v hmotném světě zapomínal, dnes se Ti odevzdávám. Jsem Tvůj upřímný a vážný služebník, zaměstnej mne prosím ve své službě,̀ bude okamžitě vyproštěn ze spárů māyi.“
Text 34:
„  ,Slibuji, že každému, kdo se Mi jednou upřímně odevzdá se slovy: „Můj drahý Pane, ode dneška jsem Tvůj,“ a modlí se ke Mně o odvahu, okamžitě takové osobě odvahu dodám a od té chvíle bude navždy v bezpečí.̀  “
Text 35:
„Kvůli špatné společnosti živá bytost touží po hmotném štěstí, osvobození či splynutí s neosobním rysem Pána nebo chce získat hmotnou moc prostřednictvím mystické yogy. Pokud však dostane rozum, začne rozvíjet vědomí Kṛṣṇy tak, že se intenzivně zapojí do oddané služby Pánu Śrī Kṛṣṇovi.“
Text 36:
„  ,Ať člověk touží po všem, nebo po ničem, či chce splynout s Pánem, je inteligentní jedině tehdy, když transcendentální láskyplnou službou uctívá Pána Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství.“
Text 37:
„Pokud se ti, kdo touží po hmotném požitku nebo splynutí s Absolutní Pravdou, zapojí do transcendentální láskyplné služby Pánu, dosáhnou okamžitě útočiště u Kṛṣṇových lotosových nohou, i když o to nežádali. Kṛṣṇa je tedy velice milostivý.“
Text 38:
„Kṛṣṇa říká: ,Pokud Mi někdo prokazuje transcendentální láskyplnou službu, ale zároveň chce bohatství hmotného požitku, je nesmírně hloupý. Ve skutečnosti je jako člověk, který odmítne nektar, aby mohl pít jed.̀  “
Text 39:
„  ,Já jsem velice inteligentní, tak proč bych měl tomu hlupákovi dávat hmotný prospěch? Raději ho přiměji k tomu, aby přijal nektar útočiště u Mých lotosových nohou a na iluzorní hmotný požitek zapomněl.̀  “
Text 40:
„  ,Kdykoliv někdo Kṛṣṇu požádá, aby splnil jeho touhu, Kṛṣṇa to určitě udělá. Neudělí však nic, co by způsobilo, že Ho bude dotyčný opakovaně žádat o plnění dalších tužeb. Pokud někdo má ještě další touhy, ale slouží Pánu, Kṛṣṇa mu dá násilím útočiště u svých lotosových nohou, kde na všechny ostatní touhy zapomene.̀  “
Text 41:
„Pokud se někdo zapojí do oddané služby Pánu Kṛṣṇovi pro uspokojení svých smyslů, ale místo toho získá chuť sloužit Kṛṣṇovi, vzdá se svých hmotných tužeb a dobrovolně se odevzdá jako Kṛṣṇův věčný služebník.“
Text 42:
„(Dhruva Mahārāja na požehnání Nejvyšší Osobnosti Božství řekl:) ,Ó můj Pane, toužil jsem po zámožném hmotném postavení, a tak jsem prováděl náročnou askezi. Nyní jsem získal Tebe, jehož mohou jen stěží dosáhnout velcí polobozi, světci a králové. Hledal jsem skleněný střep, a místo toho jsem našel vzácný drahokam. Jsem proto tak spokojený, že Tě nežádám o žádné požehnání.̀  “
Text 43:
„Podmíněné duše bloudí po různých planetách vesmíru a vstupují do různých životních druhů. Jedna z těchto duší, která má velké štěstí, může být nějakým způsobem vysvobozena z oceánu nevědomosti, tak jako se může jedna z mnoha klád plujících po řece náhodou dostat na břeh.“
Text 44:
„  ,  „Protože jsem tolik pokleslý, nikdy nedostanu příležitost spatřit Nejvyšší Osobnost Božství.“ To byla má zbytečná obava. Je totiž možné, že i osoba pokleslá jako já shodou okolností spatří Nejvyšší Osobnost Božství. I když je živá bytost unášena vlnami řeky času, nakonec může dosáhnout břehu.̀  “
Text 45:
„Díky štěstí může někdo získat schopnost překonat oceán nevědomosti, a když se délka jeho hmotné existence zkracuje, dostane příležitost sdružovat se s čistými oddanými. V této společnosti se probudí jeho náklonnost ke Kṛṣṇovi.“
Text 46:
„  ,Ó můj Pane, ó neklesající Nejvyšší Osobo! Když je živá bytost putující vesmíry způsobilá k vysvobození z hmotné existence, dostane příležitost sdružovat se s oddanými. V této společnosti se v ní probudí náklonnost k Tobě. Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, nejvyšší cíl nejpokročilejších oddaných a Pán vesmíru.̀  “
Text 47:
„Kṛṣṇa sídlí v srdci každé bytosti jako caitya-guru neboli duchovní mistr v nitru. Když nějaké šťastné podmíněné duši udělí svou milost, osobně ji poučí ohledně pokroku v oddané službě jako Nadduše zevnitř a duchovní mistr zvenčí.“
Text 48:
„  ,Ó můj Pane! Jelikož se kvůli tomu, abys vtělenou živou bytost osvobodil pokyny, jak k Tobě může dospět, zjevuješ ve dvou rysech: navenek jako ācārya a v nitru jako Nadduše, transcendentální básníci a odborníci na duchovní vědu by Ti nedokázali plně vyjádřit svoji zadluženost, ani kdyby žili stejně dlouho jako Brahmā.̀  “
Text 49:
„Sdružováním se s oddaným člověk probudí svou víru v oddanou službu Kṛṣṇovi. Díky oddané službě se v něm probudí jeho spící láska ke Kṛṣṇovi a tím skončí jeho hmotná podmíněná existence.“
Text 50:
„  ,Pokud člověk nějak začne být přitahován k rozhovorům o Mně, má víru v pokyny, které jsem zanechal v Bhagavad-gītě, a není falešně odpoutaný od hmotných věcí, ani příliš připoutaný k hmotné existenci, probudí se v něm vykonáváním oddané služby jeho spící láska ke Mně.̀  “
Text 51:
„Dokud člověk nezíská přízeň čistého oddaného, nemůže dosáhnout úrovně oddané služby. Ani nemůže být vysvobozen z otroctví hmotné existence, o kṛṣṇa-bhakti ani nemluvě.“
Text 52:
„  ,Ó králi Rahūgaṇo, nikdo nemůže dosáhnout oddané služby, dokud nevezme na svou hlavu prach z lotosových nohou čistého oddaného (mahājany neboli mahātmy). Oddané služby nelze dosáhnout pouhým podstupováním tvrdé askeze, okázalým uctíváním Božstva, přísným dodržováním usměrňujících zásad stavu sannyās či gṛhastha, ani studováním Véd, potápěním se do vody a vystavováním se ohni či spalujícím slunečním paprskům.̀  “
Text 53:
„  ,Dokud lidská společnost nepřijme prach z lotosových nohou vznešených mahātmů neboli oddaných, kteří nemají vůbec nic společného s hmotným vlastnictvím, nemůže svou pozornost obrátit k lotosovým nohám Kṛṣṇy, jež ničí veškeré nežádoucí strastiplné podmínky hmotného života.̀  “
Text 54:
„Všechna zjevená písma říkají, že stačí jen okamžik ve společnosti čistého oddaného, a člověk může dosáhnout veškerého úspěchu.“
Text 55:
„  ,Hodnota okamžiku společnosti oddaného Pána se nedá přirovnat ani k dosažení nebeských planet nebo vysvobození z hmoty, nemluvě o světských požehnáních v podobě hmotného blahobytu, jež jsou určena těm, kdo mají zemřít.̀  “
Text 56:
„Kṛṣṇa je tak milostivý, že poučováním Arjuny ochránil celý svět.“
Text 57-58:
„  ,Jelikož jsi Můj drahý přítel, přednesu ti svůj nejvyšší pokyn, poznání ze všeho nejdůvěrnější. Vyslechni si je ode Mě, protože je to ve tvůj prospěch. Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a klaň se Mi. Tak ke Mně bezpochyby dospěješ. Slibuji ti to, protože jsi Můj velice drahý přítel.̀  “
Text 59:
„I když Kṛṣṇa dříve popsal dokonalost vykonávání védských rituálů, provádění plodonosných činností podle pokynů Véd, praktikování yogy a pěstování jñāny, tyto poslední pokyny jsou velmi mocné a stojí nad všemi ostatními.“
Text 60:
„Má-li oddaný víru v sílu tohoto nařízení, pak uctívá Pána Kṛṣṇu a všech ostatních činností zanechá.“
Text 61:
„  ,Dokud člověk není přesycený plodonosnými činnostmi a neprobudil chuť pro oddanou službu metodou śravaṇam kīrtanaṁ viṣṇoḥ, musí jednat podle usměrňujících zásad daných védskými pokyny.̀  “
Text 62:
„Śraddhā je přesvědčení a pevná víra, že prokazováním transcendentální láskyplné služby Kṛṣṇovi člověk automaticky vykonává všechny vedlejší činnosti. Taková víra je příznivá pro vykonávání oddané služby.“
Text 63:
„  ,Zaléváním kořene stromu člověk automaticky uspokojí kmen, větve i výhonky. Podobně dodáváním potravy žaludku, kde vyživuje životní vzduch, uspokojí všechny smysly. A stejně tak uctíváním Kṛṣṇy a sloužením Jemu člověk automaticky uspokojí všechny polobohy.̀  “
Text 64:
„Oddaný, který má víru, je skutečně vhodným uchazečem o láskyplnou službu Pánu. Podle víry se řadí mezi nejvyšší oddané, střední oddané nebo nižší oddané.“
Text 65:
„Ten, kdo je zběhlý v logice, argumentech, zná zjevená písma a má pevnou víru v Kṛṣṇu, je označován jako prvotřídní oddaný, který může osvobodit celý svět.“
Text 66:
„  ,Ten, kdo je zběhlý v logice a chápání zjevených písem, má vždy pevné přesvědčení a hlubokou víru, která není slepá, je považován za nejvyššího oddaného.̀  “
Text 67:
„Ten, kdo není příliš zběhlý v argumentování a logice založené na zjevených písmech, ale má pevnou víru, je považován za oddaného druhé třídy. I on musí být považován za velice požehnaného.“
Text 68:
„  ,Ten, kdo příliš nezná argumenty písem, ale má pevnou víru, se nazývá oddaný druhé neboli střední třídy.̀  “
Text 69:
„Ten, jehož víra je křehká a poddajná, se nazývá začátečník. Postupným následováním procesu se ale povznese na úroveň prvotřídního oddaného.“
Text 70:
„  ,Toho, kdo nemá příliš pevnou víru a je teprve na začátku, je třeba považovat za oddaného začátečníka.̀  “
Text 71:
„Oddaný je považován za vyššího či nejvyššího podle své připoutanosti a lásky. V jedenáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu jsou uvedeny následující příznaky.“
Text 72:
„  ,Oddaný pokročilý v oddané službě vidí ve všem duši všech duší, Nejvyšší Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇu. Vždy proto vidí podobu Nejvyššího Pána jako příčinu všech příčin a chápe, že všechny věci se nacházejí v Něm.̀  “
Text 73:
„  ,Oddaný druhé třídy neboli prostřední oddaný dává najevo svou lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, je přátelský ke všem oddaným, milostivý k začátečníkům a nevědomým lidem, a nevšímá si těch, kdo chovají zášť vůči oddané službě.̀  “
Text 74:
„  ,Prākṛta-bhakta neboli materialistický oddaný nestuduje cílevědomě śāstry a nesnaží se pochopit opravdový standard čisté oddané služby. Následkem toho neprokazuje náležitou úctu pokročilým oddaným. Může však následovat usměrňující zásady, které se naučil od svého duchovního mistra nebo od své rodiny, která uctívá Božstvo. I když se snaží dělat pokrok v oddané službě, je považován za oddaného na hmotné úrovni. Taková osoba je bhakta-prāya (začínající oddaný) nebo také bhaktābhāsa, protože je nepatrně osvícená vaiṣṇavskou filosofií.̀  “
Text 75:
„Vaiṣṇava je ten, kdo rozvinul všechny dobré transcendentální vlastnosti. V Kṛṣṇově oddaném se postupně rozvinou veškeré dobré vlastnosti, které má Kṛṣṇa.“
Text 76:
„  ,V tom, kdo má neochvějnou oddanou víru v Kṛṣṇu, se následně projeví všechny dobré vlastnosti Kṛṣṇy a polobohů. Ale ten, kdo postrádá oddanost k Nejvyšší Osobnosti Božství, nemá žádné dobré vlastnosti, protože se zabývá mentálními výmysly v hmotné existenci, která je vnějším rysem Pána.̀  “
Text 77:
„Všechny tyto transcendentální vlastnosti jsou znaky čistých vaiṣṇavů a nelze je zcela vysvětlit. Pokusím se však poukázat alespoň na některé z těch důležitějších.“
Text 78-80:
„Oddaní jsou vždy milostiví, pokorní, pravdomluvní, nestranní, bezchybní, velkodušní, jemní a čistí. Nemají hmotné vlastnictví a konají činnosti prospěšné všem. Jsou klidní, odevzdaní Kṛṣṇovi a bez tužeb. Jsou neteční k hmotným ziskům a neochvějní v oddané službě. Šest špatných vlastností – chtíč, hněv, chamtivost a tak dále – mají zcela pod kontrolou. Jedí jen tolik, kolik je nutné, a nejsou nerozumní. Jsou uctiví, vážní, soucitní a bez falešné prestiže. Jsou přátelští, poetičtí, dovední a tiší.“
Text 81:
„  ,Oddaní jsou vždy snášenliví, trpěliví a velice milostiví. Jsou dobrodinci každé živé bytosti. Následují nařízení písem, a protože nemají nepřátel, jsou zcela klidní. To jsou ozdoby oddaných.̀  “
Text 82:
„  ,Všechny śāstry a velké osobnosti prohlašují, že služba čistému oddanému je cestou osvobození. Společnost materialistů, kteří jsou připoutaní k světskému požitku a ženám, je naopak cestou temnoty. Ti, kdo jsou opravdu oddaní, jsou velkorysí, ke všem přistupují stejně a jsou naprosto klidní. Nikdy se nerozzlobí a jsou přátelští ke všem živým bytostem.̀  “
Text 83:
„Hlavní příčinou oddané služby Pánu Kṛṣṇovi je společnost pokročilých oddaných, která zůstává tím nejpodstatnějším i tehdy, když se probudí spící láska ke Kṛṣṇovi.“
Text 84:
„  ,Ó můj Pane! Ó neklesající Nejvyšší Osobo! Když je živá bytost putující vesmíry způsobilá k vysvobození z hmotné existence, dostane příležitost sdružovat se s oddanými. V této společnosti se v ní probudí náklonnost k Tobě. Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, nejvyšší cíl těch největších oddaných a Pán vesmíru.̀  “
Text 85:
„  ,Ó oddaní! Ó vy, kteří jste zbaveni všech hříchů! Chci se vás dotazovat na to, co je největším dobrem pro všechny živé bytosti. I pouhá polovina okamžiku společnosti čistého oddaného je v tomto hmotném světě největším pokladem pro lidskou společnost.̀  “
Text 86:
„  ,O duchovně mocném poselství Boha lze správně hovořit pouze ve společnosti oddaných. V této společnosti také nejvíce lahodí uchu. Pokud ho člověk vyslechne od oddaných, rychle se mu otevře cesta transcendentálních zážitků a postupně dosáhne pevné víry, která se časem rozvine v zalíbení a oddanost.̀  “
Text 87:
„Vaiṣṇava by se měl neustále vyhýbat společnosti obyčejných lidí, protože jsou příliš hmotně připoutaní, a to zvláště k ženám. Vaiṣṇavové by se také měli vyhnout společnosti těch, kdo nejsou oddanými Pána Kṛṣṇy.“
Text 88-90:
„  ,Ve společnosti světských lidí člověk pozbude pravdomluvnosti, čistoty, milosrdnosti, vážnosti, duchovní inteligence, ostychu, odříkání, slávy, schopnosti odpouštět, ovládání mysli, ovládání smyslů, štěstí a všech dobrých šancí. Člověk by se nikdy neměl stýkat s neotesaným hlupákem, který postrádá poznání o seberealizaci a není ničím jiným než zvířecí hračkou v rukou ženy. Ať je muž připoutaný k čemukoliv, nikdy mu to nezpůsobí tak naprosté pobláznění a otroctví jako styky se ženou nebo s muži, kteří jsou příliš připoutaní k ženám.̀  “
Text 91:
„  ,Lepší je být zavřený v kleci a snášet utrpení způsobené ze všech stran šlehajícími plameny, než se sdružovat s těmi, kdo si nejsou vědomi Kṛṣṇy. Taková společnost je nesmírnou trýzní.̀  “
Text 92:
„  ,Člověk by se neměl ani podívat na ty, kdo oddaně neslouží s vědomím Kṛṣṇy, a tudíž neprovádějí žádné zbožné činnosti.̀  “
Text 93:
„Člověk by měl bez váhání přijmout útočiště výhradně u Pána Kṛṣṇy, s plnou důvěrou se vzdát špatné společnosti, a dokonce zanedbat i usměrňující zásady čtyř vareṇ a čtyř āśramů. Měl by se zkrátka vzdát veškeré hmotné připoutanosti.“
Text 94:
„  ,Pokud se vzdáš všech druhů náboženských a předepsaných povinností a přijdeš ke Mně, Nejvyšší Osobnosti Božství, abys u Mne vyhledal útočiště, ochráním Tě před všemi následky tvých hříchů. Neboj se.̀  “
Text 95:
„Pán Kṛṣṇa je ke svým oddaným velice laskavý. Je vždy vděčný a velkodušný a má veškeré schopnosti. Učený člověk se Kṛṣṇy nikdy nevzdá, aby uctíval někoho jiného.“
Text 96:
„  ,Můj drahý Pane, Ty ke svým oddaným chováš velkou náklonnost. Jsi také pravdomluvný a vděčný přítel. Který učenec by se Tě vzdal a odevzdal se někomu jinému? Naplňuješ všechny touhy svých oddaných až do té míry, že jim někdy dáváš i sám sebe. Přesto Tě při takovém jednání nepřibývá ani neubývá.̀  “
Text 97:
„Kdykoliv nějaká zkušená osoba rozvine skutečné poznání o Kṛṣṇovi a Jeho transcendentálních vlastnostech, vzdá se přirozeně všech ostatních činností a slouží Pánu. Uddhava je toho důkazem.“
Text 98:
„  ,Ó jak je to úžasné! Pūtanā, sestra Bakāsury, chtěla Kṛṣṇu zabít tím, že si potřela prsní bradavky prudkým jedem a přiměla Kṛṣṇu, aby ho pozřel. Pán Kṛṣṇa ji však přijal jako svou matku, a ona tak dosáhla stejného postavení jako Kṛṣṇova matka. Komu jinému než nejmilostivějšímu Kṛṣṇovi bych se měl odevzdat?̀  “
Text 99:
„Jsou dva druhy oddaných – ti, kteří jsou naprosto spokojení a nemají žádné hmotné touhy, a ti, kteří se plně odevzdali u lotosových nohou Pána. Jejich vlastnosti jsou stejné, ale ti, kdo se zcela odevzdali Kṛṣṇovým lotosovým nohám, mají ještě další transcendentální vlastnost, a tou je ātma-samarpaṇa neboli naprosté a bezvýhradné odevzdání se.“
Text 100:
„  ,Přijetí toho, co je příznivé pro oddanou službu, zamítnutí věcí nepříznivých, přesvědčení, že mě Kṛṣṇa ochrání, přijetí Pána jako svého ochránce či pána, naprostá odevzdanost a pokora je šest způsobů odevzdání se.̀  “
Text 101:
„  ,Ten, kdo plně odevzdal své tělo, se uchýlí na svaté místo, kde Kṛṣṇa prováděl své zábavy, a modlí se k Pánu: „Můj Pane, jsem Tvůj.“ S tímto pochopením si vychutnává transcendentální blaženost.̀  “
Text 102:
„Jakmile se oddaný takto plně odevzdá Kṛṣṇovým lotosovým nohám, Kṛṣṇa ho učiní jedním ze svých důvěrných společníků.“
Text 103:
„  ,Živá bytost podléhající zrození a smrti dosáhne nesmrtelnosti, když se vzdá všech hmotných činností a zasvětí svůj život vykonávání Mých nařízení. Pokud jedná podle Mých pokynů, je způsobilá zakoušet duchovní blaženost plynoucí z výměn láskyplných nálad se Mnou.̀  “
Text 104:
„Můj drahý Sanātano, prosím naslouchej nyní o usměrňujících zásadách oddané služby. Tímto postupem lze dospět k nejvyšší dokonalosti lásky k Bohu, která je tím nejkýženějším pokladem.“
Text 105:
„  ,Když se transcendentální oddaná služba, kterou se dosahuje lásky ke Kṛṣṇovi, vykonává prostřednictvím smyslů, nazývá se sādhana-bhakti neboli usměrněná oddaná služba. Oddanost existuje věčně v srdci každé živé bytosti. Probuzení této věčné oddanosti je v moci praktické oddané služby.̀  “
Text 106:
„Duchovní činnosti jako naslouchání, opěvování, vzpomínání a tak dále jsou přirozenými rysy oddané služby. Jejím okrajovým rysem je, že probouzí čistou lásku ke Kṛṣṇovi.“
Text 107:
„Čistá láska ke Kṛṣṇovi je věčně zakotvená v srdcích živých bytostí. Není to nic, co by se mělo získat odjinud. Tato láska se přirozeně probouzí, když je srdce očištěné nasloucháním a zpíváním.“
Text 108:
„Praktická oddaná služba je dvou druhů. Jedním je usměrněná oddaná služba a druhým je spontánní oddaná služba.“
Text 109:
„Ti, kdo ještě nedosáhli úrovně spontánní připoutanosti v oddané službě, slouží pod vedením pravého duchovního mistra podle usměrňujících zásad popsaných ve zjevených písmech. Tento druh oddané služby písma označují jako vaidhī bhakti.“
Text 110:
„  ,Ó potomku Bharaty! Ó Mahārāji Parīkśite! Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, sídlí v srdcích všech jako Paramātmā, je nejvyšším vládcem a neustále zbavuje živé bytosti utrpení. O Něm musí ten, kdo se chce zbavit strachu, neustále naslouchat z důvěryhodných zdrojů, Jeho musí opěvovat a na Něho musí vzpomínat.̀  “
Text 111:
„  ,Z Pánových úst vzešla třída brāhmaṇů, z jeho paží kṣatriyové, ze stehen vaiśyové a z nohou śūdrové. Tyto čtyři třídy spolu se svými duchovními protějšky (brahmacārī, gṛhastha, vanāprastha a sannyās) vytvářejí úplnou lidskou společnost.̀  “
Text 112:
„  ,Pokud někdo jen udržuje své formální postavení ve čtyřech varṇách a āśramech, ale neuctívá Nejvyššího Pána Viṣṇua, poklesne ze svého pyšného postavení do pekelných podmínek.̀  “
Text 113:
„  ,Kṛṣṇa je původem Pána Viṣṇua. Měli bychom na Něho neustále vzpomínat a nikdy na Něho nezapomenout. Všechna pravidla a zákazy śāster by měly být služebníky těchto dvou zásad.̀  “
Text 114:
„Nyní se zmíním o různých formách oddané služby, která se expanduje mnoha způsoby. Krátce promluvím o základních činnostech.“
Text 115:
„Na cestě usměrněné oddané služby musí člověk dodržovat následující zásady: (1) Musí přijmout pravého duchovního mistra. (2) Musí od něho přijmout zasvěcení. (3) Musí mu sloužit. (4) Musí od duchovního mistra přijímat pokyny a dotazovat se, aby se seznámil s oddanou službou. (5) Musí kráčet ve stopách předchozích ācāryů a následovat pokyny dané duchovním mistrem.“
Text 116:
„Další kroky jsou: (6) Člověk musí být připravený vzdát se všeho pro potěšení Kṛṣṇy a také vše pro potěšení Kṛṣṇy přijmout. (7) Musí žít na místě, kde je Kṛṣṇa přítomný – ve městech, jako je Vrindávan či Mathura, nebo v Kṛṣṇově chrámu. (8) Měl by si shánět obživu, jen co stačí k udržení duše v těle. (9) Musí držet půst na Ekādaśī.“
Text 117:
„(10) Člověk by měl uctívat stromy dhātrī, banyány, krávy, brāhmaṇy a oddané Pána Viṣṇua. (11) Měl by se vyhýbat přestupkům v oddané službě a při zpívání svatého jména.“
Text 118:
„Dvanáctou zásadou je vzdát se společnosti neoddaných. (13) Nepřijímat neomezené množství žáků. (14) Neměli bychom povrchně studovat mnoho různých písem jen proto, abychom byli schopní předkládat odkazy a rozšiřovat výklady.“
Text 119:
„(15) Oddaný by měl snášet stejně ztrátu i zisk. (16) Oddaný by neměl podléhat nářku. (17) Oddaný by neměl uctívat polobohy ani je chovat v neúctě, a neměl by studovat ani kritizovat jiná písma.
Text 120:
„(18) Oddaný by neměl poslouchat pomlouvání Pána Viṣṇua nebo Jeho oddaných. (19) Oddaný by se měl vyhýbat čtení či poslouchání novin nebo světských knih, které obsahují milostné příběhy mužů a žen nebo témata lahodící smyslům. (20) Oddaný by svou myslí ani slovy neměl způsobovat úzkost žádné živé bytosti, bez ohledu na to, jak je nepatrná.“
Text 121:
„Pozitivní činnosti oddané služby jsou: (1) naslouchání, (2) opěvování, (3) vzpomínání, (4) uctívání, (5) modlení se, (6) sloužení, (7) stát se služebníkem, (8) stát se přítelem a (9) zcela se odevzdat.“
Text 122:
„Oddaný by také měl (10) tančit před Božstvem, (11) zpívat před Božstvem, (12) vyjevovat Božstvu svou mysl, (13) klanět se Božstvu, (14) povstat před Božstvem a duchovním mistrem na projev úcty, (15) následovat Božstvo nebo duchovního mistra a (16) navštěvovat různá poutní místa nebo Božstvo v chrámu.“
Text 123:
„Oddaný by měl (17) obcházet chrám, (18) přednášet různé modlitby, (19) polohlasně pronášet mantry, (20) účastnit se společného zpívání, (21) čichat k vonným tyčinkám a květinovým girlandám obětovaným Božstvu a (22) jíst zbytky jídla obětovaného Božstvu.“
Text 124:
„Oddaný by měl (23) navštěvovat ārati a slavnosti, (24) dívat se na Božstvo, (25) dávat Božstvu něco, co je mu velmi drahé, (26) meditovat o Božstvu a (27–30) sloužit těm, kdo mají s Pánem vztah.“
Text 125:
„Tadīya znamená lístky tulasī, oddaní Kṛṣṇy, Kṛṣṇovo rodiště (Mathura) a védský text Śrīmad-Bhāgavatam. Kṛṣṇa velmi dychtí vidět své oddané sloužit tulasī, vaiṣṇavům, Mathuře a Bhāgavatamu.“
Text 126:
„(31) Člověk by měl všechno dělat pro Kṛṣṇu. (32) Měl by očekávat Jeho milost. (33) Měl by se společně s oddanými podílet na oslavách různých svátků, jako jsou narozeniny Pána Kṛṣṇy nebo Rāmacandry.“
Text 127:
„(34) Oddaný by se měl odevzdat Kṛṣṇovi ve všech ohledech. (35) Měl by dodržovat zvláštní sliby, jako je Kārtik-vrata. To jsou některé ze šedesáti čtyř důležitých zásad oddané služby.“
Text 128:
„Člověk by se měl sdružovat s oddanými, zpívat svaté jméno Pána, naslouchat Śrīmad-Bhāgavatamu, žít v Mathuře a uctívat Božstvo s vírou a úctou.“
Text 129:
„Těchto pět forem oddané služby je ze všech nejlepších. Dokonce i když jsou vykonávány v nepatrné míře, probudí v člověku lásku ke Kṛṣṇovi.“
Text 130:
„  ,S láskou a naprostou vírou by měl oddaný uctívat lotosové nohy Božstva.̀  “
Text 131:
„  ,Člověk by si měl vychutnávat význam Śrīmad-Bhāgavatamu ve společnosti čistých oddaných a měl by se sdružovat s oddanými, kteří jsou pokročilejší než on a kteří mají k Pánu podobnou náklonnost.̀  “
Text 132:
„  ,Oddaný by se měl zúčastňovat společného zpívání svatého jména Pána a měl by sídlit ve Vrindávanu.̀  “
Text 133:
„  ,Moc těchto pěti zásad je úžasná a je těžké jí porozumět. Člověk, který se nedopouští přestupků, může probudit svou spící lásku ke Kṛṣṇovi i nepatrným stykem s nimi i tehdy, když v ně nevěří.̀  “
Text 134:
„Pokud je oddaný ve své oddané službě neochvějný, probudí se v něm vlny lásky k Bohu, ať praktikuje jeden, nebo mnoho způsobů oddané služby.“
Text 135:
„Je mnoho oddaných, kteří vykonávají jen jeden způsob oddané služby, a přesto dosáhnou konečného úspěchu. Oddaní jako Mahārāja Ambarīṣa vykonávají všech devět způsobů a dosahují konečného úspěchu také.“
Text 136:
„  ,Mahārāja Parīkṣit dosáhl nejvyšší dokonalosti, útočiště u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy, pouhým nasloucháním o Pánu Viṣṇuovi. Śukadeva Gosvāmī dosáhl dokonalosti pouhým přednesem Śrīmad-Bhāgavatamu. Prahlāda Mahārāja dosáhl dokonalosti vzpomínáním na Pána a bohyně štěstí masírováním transcendentálních nohou Mahā-Viṣṇua. Mahārāja Pṛthu dosáhl dokonalosti uctíváním Božstva a Akrūra přednášením modliteb k Pánu. Vajrāṅgajī (Hanumān) dosáhl dokonalosti sloužením Pánu Rāmacandrovi a Arjuna jednoduše tím, že byl Kṛṣṇův přítel. Bali Mahārāja dosáhl dokonalosti tím, že všechno odevzdal lotosovým nohám Kṛṣṇy.̀  “
Text 137-139:
„  ,Mahārāja Ambarīśa svou mysl neustále upínal na lotosové nohy Kṛṣṇy, slova zaměstnával popisováním duchovního světa a Nejvyšší Osobnosti Božství, ruce čištěním a umýváním Pánova chrámu, uši nasloucháním hovorům o Nejvyšším Pánu, oči díváním se na Božstvo Pána Kṛṣṇy v chrámu, tělo objímáním vaiṣṇavů nebo dotýkáním se jejich lotosových nohou, nosní dírky čicháním vůně lístků tulasī, obětovaných lotosovým nohám Kṛṣṇy, jazyk sloužil jedením jídla obětovaného Kṛṣṇovi, nohy používal k navštěvování poutních míst, jako je Vrindávan a Mathura nebo Pánův chrám, hlavu k dotýkání se lotosových nohou Pána a klanění se Mu a své touhy zaměstnával věrnou službou Pánu. Tímto způsobem Mahārāja Ambarīṣa zapojoval své smysly do transcendentální láskyplné služby Pánu, a výsledkem bylo probuzení jeho láskyplného sklonu Pánovi sloužit.̀  “
Text 140:
„Ten, kdo se vzdá všech hmotných tužeb a v souladu s pokyny zjevených písem se zcela pohrouží do transcendentální láskyplné služby Kṛṣṇovi, nikdy nic nedluží polobohům, mudrcům ani předkům.“
Text 141:
„  ,Ten, kdo se vzdal všech hmotných povinností a zcela se odevzdal lotosovým nohám Mukundy, jenž poskytuje útočiště všem, nic nedluží polobohům, velkým mudrcům, obyčejným živým bytostem, příbuzným, přátelům, lidstvu, a dokonce ani svým předkům, kteří již odešli.̀  “
Text 142:
„I když čistý oddaný nenásleduje všechny usměrňující zásady varṇāśramy, uctívá lotosové nohy Kṛṣṇy, a proto přirozeně nemá sklon dopouštět se hříchů.“
Text 143:
„Pokud se však oddaný náhodně do nějaké hříšné činnosti zaplete, Kṛṣṇa ho očistí. Nemusí podstupovat běžný způsob odčinění.“
Text 144:
„  ,Ten, kdo se všeho vzdal a zcela přijal útočiště u lotosových nohou Hariho, Nejvyšší Osobnosti Božství, je Kṛṣṇovi nesmírně drahý. A pokud se shodou okolností zaplete do nějaké hříšné činnosti, Nejvyšší Osobnost Božství, Pán sídlící v srdci každého, jeho hříchy snadno odstraní.̀  “
Text 145:
„Cesta spekulativního poznání a odříkání není pro oddanou službu podstatná. Oddaného Pána Kṛṣṇy doprovázejí dobré vlastnosti, jako je nenásilí a ovládání mysli a smyslů, samy od sebe.“
Text 146:
„  ,Pro toho, kdo se plně věnuje Mé oddané službě a mysl má zaměřenou na Mě v bhakti-yoze, není cesta spekulativního poznání a suchého odříkání příliš prospěšná.̀  “
Text 147:
„  ,Ó lovče, není nic úžasného na tom, že se v tobě rozvinuly dobré vlastnosti, jako je nenásilí, protože ti, kdo jsou zaměstnaní oddanou službou Pánu, nikdy nechtějí ze zášti působit bolest druhým.̀  “
Text 148:
„Můj drahý Sanātano, podrobně jsem popsal oddanou službu podle usměrňujících zásad. Nyní poslouchej, jak popíši spontánní oddanou službu a její příznaky.“
Text 149:
„Původní obyvatelé Vrindávanu jsou ke Kṛṣṇovi spontánně připoutaní oddanou službou. Tato spontánní oddaná služba nazývaná rāgātmikā bhakti se nedá s ničím srovnávat. Když nějaký oddaný kráčí ve stopách oddaných z Vrindávanu, říká se jeho oddané službě rāgānugā bhakti.“
Text 150:
„  ,Jakmile se člověk připoutá k Nejvyšší Osobnosti Božství na základě svého přirozeného sklonu milovat Pána a je zcela pohroužený v myšlenkách na Něho, říká se tomu transcendentální připoutanost. Oddaná služba vykonávaná s touto připoutaností se nazývá rāgātmikā neboli spontánní oddaná služba.̀  “
Text 151:
„Hlavním rysem spontánní lásky je hluboká připoutanost k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství. Pohroužení do myšlenek na Něho je okrajový rys.“
Text 152:
„Oddaná služba tvořená rāgou (hlubokou připoutaností) se jmenuje rāgātmikā neboli spontánní oddaná služba. Jestliže oddaný dychtí po takovém postavení, je nanejvýš požehnaný.“
Text 153:
„Pokud někdo na základě takové transcendentální dychtivosti následuje obyvatele Vrindávanu, nestará se o nařízení nebo úsudky śāster. Tak vypadá spontánní láska.“
Text 154:
„  ,Oddanou službu se spontánní láskou plně vyjadřují a projevují obyvatelé Vrindávanu. Oddaná služba, která se slučuje s jejich oddanou službou, se nazývá rāgānugā bhakti neboli oddaná služba následující spontánní láskyplnou službu.̀  “
Text 155:
„  ,Když pokročilý a realizovaný oddaný slyší o jednání oddaných z Vrindávanu v náladách śānta, dāsya, sakhya, vātsalya a mādhurya, vyvine k jedné z nich náklonnost, jeho inteligence jí bude upoutána a začne po tomto druhu oddanosti přímo dychtit. Po probuzení takové dychtivosti už inteligence nezávisí na pokynech śāstry (zjeveného písma) nebo logice či argumentech.̀  “
Text 156-157:
„Jsou dva způsoby, jak rāgānugā bhakti vykonávat – vnější a vnitřní. Když je pokročilý oddaný seberealizovaný, navenek se chová jako začátečník a následuje veškeré pokyny śāster, hlavně ty, které se týkají naslouchání a opěvování. V mysli však ve svém původním, očištěném seberealizovaném postavení slouží svým osobitým způsobem Kṛṣṇovi ve Vrindávanu. Slouží Kṛṣṇovi dvacet čtyři hodin denně, ve dne v noci.“
Text 158:
„  ,Pokročilý oddaný se sklonem ke spontánní láskyplné službě by měl následovat činnosti určitého společníka Kṛṣṇy z Vrindávanu. Službu by měl vykonávat navenek jako usměrněný oddaný a vnitřně ze své seberealizované úrovně. Tak by měl vykonávat oddanou službu navenek i uvnitř.̀  “
Text 159:
„Obyvatelé Vrindávanu jsou Kṛṣṇovi nesmírně drazí. Pokud chce někdo vykonávat spontánní oddanou službu, musí následovat obyvatele Vrindávanu a neustále prokazovat oddanou službu ve své mysli.“
Text 160:
„  ,Oddaný by měl neustále ve svém nitru myslet na Kṛṣṇu a měl by si vybrat nějakého velmi drahého oddaného, který slouží Kṛṣṇovi ve Vrindávanu. Neustále by se měl zabývat tématy, která se týkají tohoto služebníka a jeho láskyplného vztahu s Kṛṣṇou, a měl by žít ve Vrindávanu. Pokud nemůže jít do Vrindávanu fyzicky, měl by tam žít v mysli.̀  “
Text 161:
„Kṛṣṇa má mnoho druhů oddaných. Někteří jsou služebníci, někteří přátelé, někteří rodiče a někteří milenky. Oddaní, kteří se podle svého výběru umístili v jednom z těchto postojů spontánní lásky, se nacházejí na cestě spontánní láskyplné služby.“
Text 162:
„  ,Má drahá matko Devahūti! Ó ztělesnění klidu! Moje zbraň, disk času, nikdy nezničí ty, kterým jsem velmi drahý – pro něž jsem Nadduší, synem, přítelem, duchovním mistrem, dobrodincem, uctívaným Božstvem a vytouženým cílem. Oddaní jsou vždy připoutaní ke Mně, a proto je nikdy nezničí faktory času.̀  “
Text 163:
„  ,Znovu a znovu se s úctou klaním těm, kdo neustále dychtivě meditují o Nejvyšší Osobnosti Božství jako o svém manželovi, synovi, příteli, bratru, otci nebo důvěrném příteli.̀  “
Text 164:
„U toho, kdo vykonává spontánní láskyplnou službu Pánu, se postupně zvětšuje náklonnost k lotosovým nohám Kṛṣṇy.“
Text 165:
„V semínku náklonnosti je obsažená připoutanost, která má dvě jména – rati a bhāva. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se takovou připoutaností nechává ovládat.“
Text 166:
„To, čím lze dosáhnout láskyplné služby Pánu, jsem podrobně popsal jako prokazování oddané služby, zvané abhidheya.“
Text 167:
„Můj drahý Sanātano, krátce jsem popsal proces praktické oddané služby, který je prostředkem k dosažení lásky ke Kṛṣṇovi. Obšírně to popsat nelze.“
Text 168:
Každý, kdo naslouchá tomuto popisu praktické oddané služby, získá brzy útočiště v lásce a náklonnosti u lotosových nohou Kṛṣṇy.
Text 169:
Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.