Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ

Majestát a sladkost Pána Śrī Kṛṣṇy

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura shrnuje dvacátou první kapitolu takto: V této kapitole Śrī Caitanya Mahāprabhu v úplnosti popisuje Kṛṣṇaloku, duchovní svět, Příčinný oceán a tento hmotný svět skládající se z nesčetného množství vesmírů. Śrī Caitanya Mahāprabhu potom vypráví rozhovor Pána Brahmy s Kṛṣṇou ve Dvárace a to, jak Pán zkrotil Brahmovu pýchu. Vypráví se v ní rovněž o jedné Kṛṣṇově zábavě s Brahmou. Autor Śrī Caitanya-caritāmṛty v této kapitole uvádí hezké básně o Kṛṣṇových zábavách a Kṛṣṇově nesrovnatelné kráse. Ve zbytku kapitoly se pojednává o našem důvěrném vztahu s Kṛṣṇou (sambandha).

Text 1:
Klaním se Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi a snažím se popsat zlomek Jeho majestátu a sladkosti. On je velkým bohatstvím cenností pro podmíněné duše postrádající duchovní poznání a je jediným útočištěm pro ty, kdo neznají skutečný cíl života.
Text 2:
Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Ācāryovi! Sláva všem oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua!
Text 3:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Všechny transcendentální podoby Pána se nacházejí v duchovním světě. Vládnou tam duchovním planetám, které není možné spočítat.“
Text 4:
„Šíře každé Vaikuṇṭhy je 12,8 kilometru krát sto, krát tisíc, krát deset tisíc, krát sto tisíc, krát deset miliónů. Jinými slovy, každá z těchto planet je tak velká, že nejsme schopni ji změřit.“
Text 5:
„Každá z těchto gigantických Vaikuṇṭh je tvořená duchovní blažeností. Všichni jejich obyvatelé jsou společníky Nejvyššího Pána a vlastní úplný majestát jako samotný Pán. Takové je postavení planet Vaikuṇṭhy.“
Text 6:
„Kdo by dokázal změřit duchovní svět? Vždyť všechny vaikuṇṭhské planety se nacházejí v jednom koutu duchovního nebe.“
Text 7:
„Tvar duchovního nebe je přirovnán k lotosovému květu. Nejvyšší místo tohoto květu se nazývá přeslen a v něm je Kṛṣṇovo sídlo. Okvětními lístky tohoto duchovního lotosu jsou nesčetné vaikuṇṭhské planety.“
Text 8:
„Každá vaikuṇṭhská planeta je plná duchovní blaženosti, úplného majestátu a prostoru a na každé sídlí různé inkarnace. Jak by si mohla obyčejná živá bytost představit délku a šířku duchovního nebe a vaikuṇṭhských planet, když to nedokáží ani Pán Brahmā a Pán Śiva?“
Text 9:
„  ,Ó svrchovaně velký! Ó Nejvyšší Osobnosti Božství! Ó Nadduše, vládce všech mystických sil! V těchto světech se neustále odehrávají Tvoje zábavy. Kdo ale dokáže usoudit, kde, jak a kdy k těmto zábavám používáš svou duchovní energii? Nikdo nedokáže pochopit tajemství těchto činností.̀  “
Text 10:
„Kṛṣṇovy duchovní vlastnosti jsou také neomezené. Nedokáží je posoudit ani tak velké osobnosti jako Pán Brahmā, Pán Śiva a čtyři Kumārové.“
Text 11:
„  ,Velcí vědci mohou být časem schopni spočítat všechny atomy ve vesmíru, všechny hvězdy a planety na nebi a všechny sněhové vločky, ale kdo z nich by dokázal spočítat neomezené transcendentální vlastnosti Nejvyšší Osobnosti Božství, jež se zjevuje na zemském povrchu pro dobro všech živých bytostí?̀  “
Text 12:
„Co říci o Pánu Brahmovi, když dokonce ani Pán Ananta s tisíci hlavami se nedobírá konce Pánových transcendentálních vlastností, které neustále opěvuje?“
Text 13:
„  ,Kdo by dokázal pochopit, kde má Nejvyšší Osobnost Božství, oplývající různými energiemi, své hranice, když to nechápu ani já, Pán Brahmā, ani tvoji starší bratři, ani velcí světci a mudrci? I když tisícihlavý Pán Śeṣa neustále opěvuje Jeho transcendentální vlastnosti, dosud nedosáhl konce Pánových činností.̀  “
Text 14:
„Nemluvě o Anantadevovi, dokonce ani samotný Pán Kṛṣṇa nenachází konec svých transcendentálních vlastností. Ve skutečnosti je sám dychtí poznat.“
Text 15:
„  ,Jsi neomezený, můj Pane. Tvé meze nemohou najít dokonce ani božstva vládnoucí vyšším planetárním soustavám, Pána Brahmu nevyjímaje. Ani Ty sám nenacházíš hranice svých transcendentálních vlastností. Vlivem času se otáčí obrovské množství vesmírů se sedmi obaly, které připomínají atomy v nebi. Znalci védského poznání Tě hledají vylučováním hmotných složek. Tímto způsobem postupně docházejí k závěru, že v Tobě je vše úplné. Jsi tedy útočištěm všeho. To je závěr všech znalců Véd.̀  “
Text 16:
„Ani nemluvě o všech argumentech, logice a negativních či pozitivních postupech, když byl Pán Śrī Kṛṣṇa jako Nejvyšší Osobnost Božství přítomen ve Vrindávanu, nikdo nebyl schopen najít hranice Jeho energií ani studováním Jeho vlastností a činností.“
Text 17:
„Ve Vrindávanu Pán v okamžiku stvořil všechny hmotné i duchovní planety i s jejich vládnoucími božstvy.“
Text 18:
„O těchto úžasných věcech se jinde nedozvíme. Pouhým nasloucháním těmto událostem se naše vědomí zneklidní a očistí.“
Text 19:
„Podle Śukadevy Gosvāmīho bylo s Kṛṣṇou nekonečně mnoho telátek a pasáčků. Nikdo je nemohl spočítat.“
Text 20:
„Každý z pasáčků se staral o telátka, jež se počítala v řádech koṭi, arbuda, śaṅkha a padma.“
Text 21:
„Všichni pasáčci měli nekonečně mnoho telátek a také holí, fléten, lotosových květů, rohů, oblečení a ozdob. Nelze je omezit jejich popisy.“
Text 22:
„Pasáčci se proměnili ve čtyřruké Nārāyaṇy, vládnoucí Božstva vaikuṇṭhských planet. Všichni Brahmové z různých vesmírů začali Pánům přednášet své modlitby.“
Text 23:
„Všechna tato transcendentální těla vystoupila z těla Pána Kṛṣṇy, a v okamžiku do Něho všechna zase vstoupila.“
Text 24:
„Pán Brahmā z tohoto vesmíru byl po spatření této zábavy překvapený a nevycházel z úžasu. Začal recitovat modlitby a nakonec dospěl k následujícímu závěru.“
Text 25:
„Pán Brahmā řekl: ,Pokud někdo říká, že ví vše o Kṛṣṇově majestátu, ať si to myslí. Co se však mě týče, já to svým tělem a myslí vidím takto:̀  “
Text 26:
„  ,Můj Pane, Tvůj majestát je jako nekonečný oceán nektaru a já z něho nemohu slovně ani v mysli realizovat ani kapku.̀  “
Text 27:
„  ,Jsou lidé, kteří říkají: „Já vím o Kṛṣṇovi vše.“ Ať si to tedy myslí, ale co se mne týče, nechci to příliš rozvádět. Ó můj Pane, řeknu pouze toto: Veškerý Tvůj majestát je mimo dosah mé mysli, těla a slov.̀  “
Text 28:
„Nechť se šíří sláva Pána Kṛṣṇy! Kdo ji dokáže pochopit v plné míře? Jeho sídlo Vrindávan má mnoho úžasného bohatství. Snaž se to všechno vidět.“
Text 29:
„Podle zjevení písem je délka Vrindávanu pouze šestnáct kroś (padesát dva kilometrů). V jednom koutě tohoto území se však nacházejí všechny vaikuṇṭhské planety a nesčetné množství vesmírů.“
Text 30:
„Kṛṣṇův majestát je nekonečný, a proto ho nikdo nedokáže odhadnout. Chtěl bych ho však alespoň naznačit, stejně jako člověk vidí měsíc skrze větve stromu.“
Text 31:
Při popisování Kṛṣṇova transcendentálního majestátu se tento oceán vznešenosti projevil v mysli Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Jeho mysl i smysly se do tohoto oceánu ponořily, což Jej uvedlo do zmatku.“
Text 32:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu osobně přednesl následující verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu, a aby si vychutnal jeho význam, začal ho sám vysvětlovat.
Text 33:
„  ,Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je vládce tří světů a tří hlavních polobohů (Brahmy, Viṣṇua a Śivy). Nikdo se Mu nevyrovná ani Ho nepředčí. Veškeré své touhy naplňuje vlastní duchovní silou zvanou svārājya-lakṣmī. Při předávání daní a darů během uctívání se vládnoucí božstva všech planet svými přílbicemi dotýkají Jeho lotosových nohou a tak se k Pánu modlí.̀  “
Text 34:
„Kṛṣṇa je původní Nejvyšší Osobnost Božství, a proto je ze všech největší. Nikdo se Mu nevyrovná a nikdo Ho nepředčí.“
Text 35:
„  ,Kṛṣṇa, známý jako Govinda, je nejvyšší vládce a má věčné, blažené, duchovní tělo. Je původem všeho, ale sám žádný původ nemá, protože On je prvotní příčinou všech příčin.̀  “
Text 36:
„I když jsou Pán Brahmā, Pán Śiva a Pán Viṣṇu hlavní vládnoucí božstva tohoto hmotného stvoření, všichni tři vykonávají pouze nařízení Pána Kṛṣṇy, který je jejich vládcem.“
Text 37:
„(Pán Brahmā řekl:) ,Vůlí Nejvyšší Osobnosti Božství tvořím, Pán Śiva ničí a On sám v podobě Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua udržuje veškeré dění hmotné přírody v chodu. Nejvyšším vládcem tří kvalit hmotné přírody je tedy Pán Viṣṇu.̀  “
Text 38:
„Tento popis je pouze obecný. Pokus se prosím pochopit další význam slova tryadhīśa. Ti tři puruṣa-avatārové Viṣṇua jsou původní příčinou hmotného stvoření.“
Text 39:
„Mahā-Viṣṇu, Padmanābha a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu jsou Naddušemi veškeré jemnohmotné i hrubohmotné existence.“
Text 40:
„I když jsou Mahā-Viṣṇu, Padmanābha a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu útočišti a vládci celého vesmíru, nejsou nic víc než úplné části nebo části úplných částí Kṛṣṇy. Proto je On Nejvyšší Osobnost Božství.“
Text 41:
„  ,Brahmové a ostatní vládci hmotných světů se zjevují z kožních pórů Mahā-Viṣṇua a žijí po dobu jednoho Jeho výdechu. Uctívám původního Pána Govindu, jehož částí úplné části je Mahā-Viṣṇu.̀  “
Text 42:
„Toto byl prostřední význam, a nyní slyš o důvěrném významu. Pán Kṛṣṇa má tři sídla, která jsou dobře známá ze zjevených písem.“
Text 43:
„Vnitřní sídlo se nazývá Goloka Vṛndāvan, kde žijí osobní přátelé, společníci, otec a matka Pána Kṛṣṇy.“
Text 44:
„Vṛndāvan je pokladnicí Kṛṣṇovy milosti a sladkého bohatství milostné lásky. Tam jedná duchovní energie jako služebná a projevuje tanec rāsa, jádro všech zábav.“
Text 45:
„  ,Vṛndāvan-dhām je milostí Nejvyššího Pána velmi jemný a díky milostné lásce je zvláště majestátní. Je tam vyjevena transcendentální sláva syna Mahārāje Nandy, a za těchto okolností se v nás neprobouzí ani sebemenší úzkost.̀  “
Text 46:
„Pod planetou Vṛndāvanem se rozprostírá duchovní nebe známé jako Viṣṇuloka, ve kterém se nachází nekonečně mnoho vaikuṇṭhských planet ovládaných Nārāyaṇem a dalšími nesčetnými expanzemi Kṛṣṇy.“
Text 47:
„Duchovní nebe je plné všech šesti vznešených atributů a je prostředním sídlem Pána Kṛṣṇy. Nekonečné množství Kṛṣṇových podob si tam užívá svých zábav.“
Text 48:
„Nacházejí se tam nesčetné vaikuṇṭhské planety, které jsou jako různé komnaty pokladnice a přetékají veškerým bohatstvím. Na těchto nekonečně mnoha planetách sídlí Pánovi věční společníci, kteří jsou také obdařeni šesti druhy bohatství.“
Text 49:
„  ,Pod planetou Golokou Vṛndāvanem se nacházejí planety Devī-dhām, Maheśa-dhām a Hari-dhām, které mají každá jiný majestát. Spravuje je původní Pán, Nejvyšší Osobnost Božství Govinda, jemuž se klaním.̀  “
Text 50:
„  ,Mezi duchovním a hmotným světem existuje vodní plocha známá jako řeka Virajā. Tato tekoucí voda pochází z potu Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, známého jako Vedāṅga.̀  “
Text 51:
„  ,Za řekou Virajou se nachází nezničitelná, věčná, nevyčerpatelná a nekonečná duchovní příroda. Je to svrchované sídlo zahrnující tři čtvrtiny Pánova bohatství, a je známé jako paravyoma, duchovní nebe.̀  “
Text 52:
„Na druhém břehu řeky Viraji je vnější sídlo plné neomezeně mnoha vesmírů, a v každém z nich je nespočet druhů prostředí.“
Text 53:
„Sídlo vnější energie se nazývá Devī-dhám a jeho obyvateli jsou podmíněné duše. Hmotná energie Durgā tam sídlí s mnoha bohatými služebnicemi.“
Text 54:
„Svrchovaným vlastníkem všech těch dhāmů včetně Goloka-dhāmu, Vaikuṇṭha-dhāmu a Devī-dhāmu je Kṛṣṇa. Paravyoma a Goloka-dhām leží nad tímto hmotným světem, Devī-dhāmem.“
Text 55:
„Duchovní svět je považován za tři čtvrtiny energie a bohatství Nejvyšší Osobnosti Božství, kdežto hmotný svět je pouhou čtvrtinou této energie. To je naše pochopení.“
Text 56:
„  ,Protože duchovní svět obsahuje tři čtvrtiny Pánovy energie, nazývá se tri-pād-bhūta. Hmotný svět je projevem jedné čtvrtiny Pánovy energie, a nazývá se proto eka-pāda.̀  “
Text 57:
„Ony tři čtvrtiny energie Pána Kṛṣṇy jsou mimo dosah našich slov. Vyslechněme si tedy obšírný popis zbývající jedné čtvrtiny.“
Text 58:
„Určit počet vesmírů je ve skutečnosti nesmírně těžké. Každý vesmír má svého vlastního Pána Brahmu a Pána Śivu, kteří jsou známí jako trvalí vládci, a proto je těžké spočítat i je.“
Text 59:
„Jednou, když Kṛṣṇa vládl Dvárace, přišel Ho navštívit Pán Brahmā, a vrátný jeho příchod okamžitě oznámil Pánu Kṛṣṇovi.“
Text 60:
„Po tomto oznámení se Kṛṣṇa vrátného otázal: ,Který Brahmā? Jak se jmenuje?̀ Vrátný se proto vrátil a zeptal se Brahmy.“
Text 61:
„Když se vrátný zeptal: ,Který jsi Brahmā?̀, Pána Brahmu to překvapilo a potom vrátnému odpověděl: ,Řekni prosím Pánu Kṛṣṇovi, že jsem čtyřhlavý Brahmā, otec čtyř Kumārů.̀  “
Text 62:
„Vrátný vyřídil Pánu Kṛṣṇovi Brahmův popis a Pán Kṛṣṇa mu dovolil vstoupit. Vrátný tedy Pána Brahmu přivedl dovnitř. Jakmile Brahmā spatřil Pána Kṛṣṇu, poklonil se u Jeho lotosových nohou.“
Text 63:
„Poté, co Pán Brahmā uctil Pána Kṛṣṇu, Pán Kṛṣṇa ho také poctil vhodnými slovy a potom se ho zeptal: ,Proč přicházíš?̀  “
Text 64:
Takto dotázán, Pán Brahmā okamžitě odpověděl: ,Později Ti řeknu, proč jsem přišel, ale nejdříve prosím rozptyl pochybu, která je v mé mysli.̀  “
Text 65:
„  ,Proč ses ptal, který Brahmā Tě přišel navštívit? Co jsi Tím myslel? Je snad v tomto vesmíru kromě mě ještě jiný Brahmā?̀  “
Text 66:
„Jakmile to Śrī Kṛṣṇa slyšel, pousmál se a pohroužil se do meditace. V tu chvíli se tam zjevil nespočet Brahmů.“
Text 67:
„Tito Brahmové měli různý počet hlav. Někteří měli deset hlav, někteří dvacet, někteří sto, tisíc, deset tisíc, sto tisíc, někteří deset miliónů a jiní sto miliónů. Nikdo by jejich tváře nedokázal spočítat.“
Text 68:
„Přišlo tam také mnoho Pánů Śivů s různými hlavami, kterých měli sto tisíc a deset miliónů. Přišlo také mnoho Indrů se stovkami tisíc očí po celém těle.“
Text 69:
„Když čtyřhlavý Brahmā z tohoto vesmíru viděl celý tento Kṛṣṇův majestát, zmátlo ho to a připadal si jako zajíc mezi mnoha slony.“
Text 70:
„Všichni Brahmové, kteří přišli Kṛṣṇu navštívit, se Mu poklonili a přitom se svými přílbicemi dotkli Jeho lotosových nohou.“
Text 71:
„Kṛṣṇovu nepochopitelnou moc nedokáže nikdo odhadnout. Všichni přítomní Brahmové spočívali v jednom těle Kṛṣṇy.“
Text 72:
„Jak se všechny přílbice srážely u Kṛṣṇových lotosových nohou, vytvářelo to burácivý zvuk a zdálo se, jako by se samotné přílbice modlily u Kṛṣṇových lotosových nohou.“
Text 73:
„Všichni Brahmové a Śivové se začali k Pánu Kṛṣṇovi se sepjatýma rukama modlit: ,Ó Pane, projevil jsi mi velkou přízeň, protože jsem mohl vidět Tvé lotosové nohy.̀  “
Text 74:
„Všichni pak řekli: ,Pane, je pro mne velké štěstí, že jsi mě zavolal a že mne považuješ za svého služebníka. Řekni mi teď prosím, jaké je Tvé nařízení, abych ho mohl nést na svých hlavách.̀  “
Text 75:
„Pán Kṛṣṇa odpověděl: ,Zavolal jsem vás sem, abych vás viděl všechny pohromadě.̀  “
Text 76:
„  ,Buďte všichni šťastní. Máte nějaký strach z démonů?̀  “
Text 77:
„  ,Břímě, které tížilo Zemi, jsi odstranil tím, že jsi na tuto planetu sestoupil.̀  “
Text 78:
„To, že si všichni Brahmové mysleli: ,Kṛṣṇa je nyní přítomný v mé brahmāṇḍě,̀ je důkazem majestátu Dváraky.“
Text 79:
„Každý z nich tak mohl vnímat majestát Dváraky. Přestože byli pohromadě, nikdo z nich neviděl nikoho jiného než sebe.̀  “
Text 80:
„Pán Kṛṣṇa se pak se všemi Brahmy rozloučil. Brahmové se Pánu poklonili a vrátili se do svých domovů.“
Text 81:
„Po zhlédnutí všeho toho bohatství nevycházel čtyřhlavý Brahmā tohoto vesmíru z údivu. Znovu předstoupil před Kṛṣṇovy lotosové nohy a poklonil se Mu.“
Text 82:
„Brahmā potom řekl: ,Vše, co jsem si předtím myslel o svém poznání, jsem si právě osobně ověřil.̀  “
Text 83:
„  ,Jsou lidé, kteří říkají: „Já vím o Kṛṣṇovi vše.“ Ať si to tedy myslí. Já to ale nechci příliš rozvádět. Ó můj Pane, řeknu pouze toto: veškerý Tvůj majestát je mimo dosah mé mysli, těla i slov.̀  “
Text 84:
„Kṛṣṇa řekl: ,Tvůj vesmír měří v průměru 6,4 miliard kilometrů, a je tudíž ze všech vesmírů nejmenší. Proto máš jen čtyři hlavy.̀  “
Text 85:
„  ,Některé vesmíry mají průměr miliardu yojanů, některé bilión, některé deset biliónů a některé sto biliónů yojanů. Zabírají proto téměř neomezený prostor.̀  “
Text 86:
„  ,Počet hlav na těle Brahmy se liší podle velikosti vesmíru. Takto udržuji nespočet vesmírů (brahmāṇḍ).̀  “
Text 87:
„  ,Nikdo nedokáže změřit ani délku a šířku jedné čtvrtiny Mé energie projevenou v hmotném světě. Kdo by potom mohl změřit tři čtvrtiny projevené v duchovním světě?̀  “
Text 88:
„  ,  „Za řekou Virajou se nachází nezničitelná, věčná, nevyčerpatelná a neomezená duchovní příroda. Toto svrchované sídlo, které obsahuje tři čtvrtiny Pánova majestátu, se nazývá paravyoma, duchovní nebe.“  ̀  “
Text 89:
„Tak se Pán Kṛṣṇa rozloučil se čtyřhlavým Brahmou z tohoto vesmíru. Z toho nám může být jasné, že rozsah Kṛṣṇových energií nikdo nespočítá.“
Text 90:
„Slovo ,try-adhīśvarà má hluboký význam, protože vyjadřuje, že Kṛṣṇa vlastní tři různé loky neboli přírody.“
Text 91:
„Těmi třemi lokami jsou Gokula (Goloka), Mathurā a Dvārakā. Na těchto třech místech Kṛṣṇa žije věčně.“
Text 92:
„Tato tři místa jsou plná vnitřních sil a Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je jejich jediným vlastníkem.“
Text 93-94:
„Jak bylo řečeno dříve, drahokamy na přílbicích všech vládnoucích božstev všech vesmírů a Vaikuṇṭh se při klanění dotýkají trůnu a lotosových nohou Pána.“
Text 95:
„Když se před trůnem a lotosovýma nohama Pána srážely drahokamy přílbic všech vládnoucích božstev a vytvářely zvonivý zvuk, znělo to, jako by se přílbice u lotosových nohou Kṛṣṇy modlily.“
Text 96:
„Kṛṣṇa věčně přebývá ve své duchovní energii. Její majestát se nazývá ṣaḍ-aiśvarya, neboli šest vznešených atributů.“
Text 97:
„Védy prohlašují, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, protože vlastní duchovní energie, které plní veškeré Jeho touhy.“
Text 98:
„Kṛṣṇovy nekonečné energie jsou jako oceán nektaru. A jelikož není možné se v tomto oceánu vykoupat, dotkl jsem se pouze jedné jeho kapky.“
Text 99:
Při tomto popisování Kṛṣṇova majestátu a duchovní energie se ve Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi probudila láska ke Kṛṣṇovi. Jeho mysl se ponořila do sladkosti milostné lásky a citoval následující verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu.
Text 100:
„  ,Jako ukázku moci své duchovní energie projevil Pán Kṛṣṇa podobu, která se přesně hodila pro Jeho zábavy v hmotném světě. Tato podoba okouzlovala i Jeho a byla svrchovaným sídlem bohatství štěstí. Jeho údy byly tak krásné, že zvyšovaly krásu ozdob na různých částech Jeho těla.̀  “
Text 101:
„Pán Kṛṣṇa má mnoho zábav, z nichž nejlepší jsou ty v lidské podobě. Jeho podoba lidské bytosti je svrchovaná transcendentální podoba, ve které je pasáčkem, v ruce drží flétnu a je ve věku svěžího mládí. Je také mistrným tanečníkem. To vše se přesně hodí k Jeho zábavám v podobě lidské bytosti.“
Text 102:
„Můj drahý Sanātano, Kṛṣṇova sladká a přitažlivá transcendentální podoba je nesmírně krásná. Snaž se to pochopit. I částečné pochopení Kṛṣṇovy krásy dokáže všechny tři světy utopit v oceánu lásky. Kṛṣṇa přitahuje všechny živé bytosti ve třech světech.“
Text 103:
„Kṛṣṇovu transcendentální podobu světu vyjevuje Kṛṣṇova vnitřní duchovní energie, která je přeměnou čistého dobra. Tato podoba připomínající drahokam je největším pokladem oddaných a je projevená z Kṛṣṇových věčných zábav.“
Text 104:
„Úžasná podoba Kṛṣṇy v Jeho osobním aspektu je tak vznešená, že i samotný Kṛṣṇa je přitahován k tomu, aby si vychutnával svou vlastní společnost. Kṛṣṇa vskutku úplně dychtí si ji vychutnat. Šesti Kṛṣṇovými vznešenými vlastnostmi jsou dokonalá krása, poznání, bohatství, síla, sláva a odříkání. Ve svém majestátu spočívá věčně.“
Text 105:
„Tělo má ověnčené ozdobami, ale Kṛṣṇovo transcendentální tělo je tak krásné, že zkrášluje i ozdoby, které má na sobě. Proto se o Kṛṣṇově těle říká, že je ozdobou všech ozdob. Kṛṣṇovu úžasnou krásu ještě stupňuje Jeho postoj prohnutý na třech místech. Nad těmito překrásnými rysy tančí a pošilhávají Kṛṣṇovy oči, které působí jako šípy a probodávají mysli Śrīmatī Rādhārāṇī a gopī. Jakmile se šípu podaří zasáhnout svůj cíl, jejich mysl hned ovládne vzrušení.“
Text 106:
„Krása Kṛṣṇova těla je tak přitažlivá, že přitahuje nejen polobohy a další živé bytosti v tomto hmotném světě, ale také osobnosti v duchovním světě, včetně Nārāyaṇů, expanzí Kṛṣṇovy osobnosti. Mysli Nārāyaṇů jsou tak přitahované krásou Kṛṣṇova těla a tato úžasná krása navíc přitahuje i bohyně štěstí (Lakṣmī), manželky Nārāyaṇů, jež jsou ve Védách popisované jako ty nejcudnější ženy.“
Text 107:
„Pán Kṛṣṇa projevuje gopīm přízeň tím, že se vozí na kočárech jejich myslí, a jako Amor přitahuje jejich mysl jen proto, aby Mu mohly s láskou sloužit. A tak se jmenuje také Madana-mohana neboli ten, kdo přitahuje i Amora. Amor má pět šípů představujících podobu, chuť, vůni, zvuk a dotek. Vlastníkem těchto šípů je Kṛṣṇa, který svou krásou boha lásky pokořuje mysli gopī, i když jsou velmi pyšné na svou neuvěřitelnou krásu. Kṛṣṇa se tak stává novým Amorem, upoutává jejich mysl a tančí tanec rāsa.“
Text 108:
„Pán Kṛṣṇa se toulá vrindávanským lesem spolu s přáteli, kteří jsou s Ním na stejné úrovni, a pase nespočet krav. To je další z Pánových blažených požitků. Když hraje na svou flétnu, všechny živé bytosti včetně stromů, rostlin, zvířat i lidí, se chvějí prostoupení radostí a z očí jim neustále tečou proudy slz.“
Text 109:
„Kṛṣṇa nosí perlový náhrdelník, který na Jeho krku vypadá jako řada bílých volavek. Paví pero v Jeho vlasech vypadá jako duha a Jeho žluté šaty připomínají blesk na obloze. Kṛṣṇa vypadá jako čerstvý mrak a gopī jako čerstvé obilné klasy na poli. Na toto nové obilí padají neustávající deště nektarových zábav a zdá se, že gopī získávají od Kṛṣṇy paprsky života stejně, jako obilí získává život z dešťů.“
Text 110:
„Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, oplývá v plné míře všemi šesti vznešenými atributy, mezi něž patří i Jeho přitažlivá krása, která Ho zaplétá v milostné lásce s gopīmi. Tato sladkost je esencí Jeho vlastností. Śukadeva Gosvāmī, syn Vyāsadevy, tyto Kṛṣṇovy zábavy popisuje na mnoha místech Śrīmad-Bhāgavatamu. Oddaní jsou při poslechu těchto popisů pobláznění láskou k Bohu.“
Text 111:
Stejně jako ženy z Mathury v extázi popisovaly štěstí gopī z Vrindávanu a Kṛṣṇovy transcendentální vlastnosti, popisoval Śrī Caitanya Mahāprabhu různé Kṛṣṇovy nálady, až Jej přemohla extáze lásky. Chytil Sanātanu Gosvāmīho za ruku a recitoval následující verš.
Text 112:
„  ,Jaké odříkání asi musely gopī podstoupit? Očima neustále pijí nektar podoby Pána Kṛṣṇy, která je esencí líbeznosti a nic se jí nevyrovná ani ji nepředčí. Tato líbeznost je jediným sídlem krásy, slávy a majestátu. Je sama o sobě dokonalá, věčně svěží a jedinečná.̀  “
Text 113:
„Tělesná krása Śrī Kṛṣṇy je jako vlna v oceánu věčného mládí. Tento velký oceán je zvířený probuzením extatické lásky. Zvuk Kṛṣṇovy flétny je jako větrný vír a těkající mysli gopī jsou jako stébla trávy a suché listí. Když ve větrném víru spadnou, už se nikdy nezvednou, ale zůstávají věčně u lotosových nohou Kṛṣṇy.“
Text 114:
„Ó Má drahá přítelkyně, jakou přísnou askezi musely gopī podstoupit, aby mohly očima dosytosti pít Kṛṣṇovu transcendentální krásu a sladkost? Oslavují tak svá zrození, těla i mysli.“
Text 115:
„Sladkost Kṛṣṇovy krásy, z níž se těší gopī, se nedá s ničím srovnat. Této extatické sladkosti se nic nevyrovná, ani ji nic nepředčí. Nevlastní ji ani Nārāyaṇové, vládnoucí Božstva planet Vaikuṇṭhy. Takovou transcendentální krásu ve skutečnosti nevlastní žádná z Kṛṣṇových inkarnací, Nārāyaṇa nevyjímaje.“
Text 116:
„Jasným příkladem v tomto ohledu je Nārāyaṇova nejdražší společnice, bohyně štěstí, kterou uctívají všechny počestné ženy. Uchvácena Kṛṣṇovou sladkostí, jež nemá obdoby, si s Ním chtěla užívat, a tak se vzdala všeho, složila velký slib a podstoupila přísnou askezi.“
Text 117:
„Podstata Kṛṣṇovy sladké tělesné krásy je tak dokonalá, že nic dokonalejšího již neexistuje. On je nevyčerpatelným dolem všech transcendentálních vlastností. V Jeho ostatních projevech a osobních expanzích jsou tyto vlastnosti projevené pouze částečně. Všechny Jeho osobní expanze chápeme tímto způsobem.“
Text 118:
„Gopī i Kṛṣṇa jsou úplní. Extatická láska gopī je jako zrcadlo, které je každým okamžikem svěžejší a odráží Kṛṣṇovu tělesnou krásu a sladkost. Soutěž se tak neustále stupňuje. A protože se nikdo z nich nevzdá, jsou jejich zábavy čím dál svěžejší a jak extatické lásky gopī, tak Kṛṣṇovy krásy a sladkosti neustále přibývá.“
Text 119:
„Transcendentální nálady povstávající ze vzájemných vztahů mezi gopīmi a Kṛṣṇou nelze vychutnávat skrze plodonosné činnosti, yogovou askezi, spekulativní poznání, usměrněnou oddanou službu, mantra-yogu nebo meditaci. Tato sladkost může být vychutnávána jedině skrze spontánní lásku osvobozených osob, které s velkou extatickou láskou zpívají svatá jména.“
Text 120:
„K těmto extatickým výměnám mezi Kṛṣṇou a gopīmi může dojít pouze ve Vrindávanu, který oplývá bohatstvím transcendentální lásky. Kṛṣṇova podoba je původním zdrojem všech transcendentálních vlastností. Je jako důl plný drahých kamenů. Je třeba vědět, že majestát všech osobních expanzí Kṛṣṇy udílí Kṛṣṇa, jenž je proto původním zdrojem a útočištěm všech.“
Text 121:
„V Kṛṣṇovi se projevuje krása, pokora, milosrdnost, sláva, trpělivost a bystrá inteligence. Vedle těchto vlastností má Kṛṣṇa ještě další, jako jsou dobré chování, mírnost a velkodušnost. Vykonává také činnosti ve prospěch celého světa. U expanzí, jako je Nārāyaṇa, tyto vlastnosti nevidíme.“
Text 122:
„Různí lidé si poté, co zhlédli Kṛṣṇu, stěžují na mrkání. Zvláště ve Vrindávanu všechny gopī kvůli této oční vadě kritizují Pána Brahmu.“ Śrī Caitanya Mahāprabhu potom přednesl několik veršů ze Śrīmad-Bhāgavatamu a obšírně vysvětlil jejich význam, přičemž si s velkou radostí vychutnával transcendentální sladkost.
Text 123:
„  ,Všichni muži i ženy byli zvyklí těšit se z krásy zářící tváře Pána Kṛṣṇy stejně jako z náušnic ve tvaru žraloků pohupujících se na Jeho uších. Jeho překrásné rysy, tváře a hravé úsměvy se spojily, aby vytvářely neustálou slavnost pro oči. Mrkání se tak stalo překážkou při pozorování Jeho krásy. Muži i ženy se proto velmi zlobili na stvořitele (Pána Brahmu).̀  “
Text 124:
„  ,Ó Kṛṣṇo, když jdeš přes den do lesa a my se nemůžeme dívat na Tvou sladkou tvář, lemovanou překrásnými kadeřavými vlasy, půl vteřiny je pro nás stejně dlouho jako celý věk. A stvořitele, jenž umístil víčka na oči, kterými se na Tebe díváme, považujeme za obyčejného hlupáka.̀  “
Text 125:
„Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství se neliší od védské mantry Kāma-gāyatrī skládající se z dvaceti čtyř a půl slabiky. Tyto slabiky jsou přirovnány k měsícům, které vycházejí v Kṛṣṇovi, a tak jsou všechny tři světy zaplněné touhou.“
Text 126:
„Kṛṣṇova tvář je králem všech měsíců a Kṛṣṇovo tělo je trůn. Tak tento král vládne celému společenství měsíců.“
Text 127:
„Kṛṣṇa má dvě tváře, které září jako drahokamy a jsou považovány za měsíce v úplňku. Jeho čelo je považováno za půlměsíc a kapka santálu na Jeho čele je také považována za měsíc.“
Text 128:
„Nehty na Jeho rukou jsou další měsíce v úplňku, které tančí na flétně v Jeho rukách. Jejich písní je melodie této flétny. Nehty na nohou jsou také měsíce v úplňku a ty tančí na zemi. Jejich písní je cinkot Kṛṣṇových nákotníčků.“
Text 129:
„Kṛṣṇova tvář je král, který si užívá. Tato tvář podobná úplňku vybízí k tanci Jeho náušnice ve tvaru žraloků i Jeho lotosové oči. Jeho obočí jsou jako luky a oči jako šípy. Jeho uši jsou připevněny k tětivě tohoto luku, a když se Mu oči protáhnou až k uším, probodne jimi srdce gopī.“
Text 130:
„Tančící rysy Jeho tváře překonávají všechny ostatní měsíce a rozšiřují tržiště měsíců v úplňku. I když je nektar Kṛṣṇovy tváře neocenitelný, je rozdáván každému. Někteří si koupí měsíční paprsky Jeho sladkých úsměvů a jiní nektar Jeho rtů. Tak těší Kṛṣṇa každého.“
Text 131:
„Kṛṣṇa má dvě načervenalé, doširoka protáhlé oči. Jsou královými ministry a pokořují pýchu Amora, který má také krásné oči. Govindova tvář, jež oplývá štěstím, je domovem zábav krásy a těší oči každého.“
Text 132:
„Pokud někdo prostřednictvím oddané služby obdrží výsledky zbožných činností a uvidí tvář Pána Kṛṣṇy, co si může vychutnat pouhýma dvěma očima? Jeho dychtivost a žízeň se spatřením Kṛṣṇovy nektarové tváře zdvojnásobí. Kvůli neschopnosti tento nektar dostatečně pít začne být velmi nešťastný a kritizuje stvořitele za to, že mu nedal víc než jen dvě oči.“
Text 133:
„Když ten, kdo se dívá na Kṛṣṇovu tvář, kvůli tomu začne být nespokojený, myslí si: ,Proč mi stvořitel nedal tisíce a milióny očí? Proč mi dal jen dvě, a ještě navíc rušené mrkáním, které mi brání vidět Kṛṣṇovu tvář neustále?̀ Tímto způsobem obviňuje stvořitele, že je kvůli své askezi suchý a bez šťávy. ,Stvořitel je pouze chladný výrobce a neví, jak věci správně tvořit a umísťovat.̀  “
Text 134:
„  ,Stvořitel řekne: „Nechť ti, kdo se budou dívat na Kṛṣṇovu nádhernou tvář, mají dvě oči.“ Jen pohleďte na nerozvážnost toho, kdo se prohlašuje za stvořitele! Kdyby přijal moji radu, dal by tomu, kdo chce vidět tvář Śrī Kṛṣṇy, milióny očí. Pokud Stvořitel přijme tuto radu, pak řeknu, že se pro svou práci hodí.̀  “
Text 135:
„Transcendentální podoba Pána Śrī Kṛṣṇy se přirovnává k oceánu. Zvláště krásným výjevem je měsíc nad tímto oceánem – tvář Śrī Kṛṣṇy – a ještě neobyčejnějším výjevem je Jeho úsměv, který je sladší než sladkost a připomíná zářící paprsky měsíčního svitu.“ Zatímco Śrī Caitanya Mahāprabhu hovořil o těchto věcech se Sanātanou Gosvāmīm, v mysli se Mu začala vybavovat jedna věc za druhou. V extázi máchal rukama a přednesl jeden verš.
Text 136:
„  ,Ó můj Pane, Kṛṣṇovo transcendentální tělo je nesmírně sladké, ale Jeho tvář je sladší než Jeho tělo. Jeho jemný úsměv vonící medem je však ještě sladší.̀  “
Text 137:
„Můj drahý Sanātano, sladkost Kṛṣṇovy osoby je jako oceán nektaru. I když nyní Moje mysl dostala křeč a Já bych chtěl celý tento oceán vypít, Můj přísný lékař Mi nedovolí vypít ani kapku.“
Text 138:
„Kṛṣṇovo tělo je městem přitažlivých rysů a je sladší než sladké. Jeho měsíci podobná tvář je ještě sladší, a svrchovaně sladký jemný úsměv na té měsíci podobné tváři připomíná paprsky měsíčního svitu.“
Text 139:
„Krása Kṛṣṇova úsměvu je tím nejsladším rysem ze všech. Jeho úsměv je jako měsíc v úplňku, který své paprsky šíří po všech třech světech – na Goloce Vṛndāvanu, v duchovním nebi Vaikuṇṭh a Devī-dhāmu, hmotném světě. Kṛṣṇova zářící krása se tak šíří do všech deseti směrů.“
Text 140:
„Jeho jemný úsměv a voňavá záře jsou přirovnány ke kafru, jenž vstupuje do sladkosti Jeho rtů. Tato sladkost se promění a vstupuje do prostoru jako zvuk vycházející z otvorů Jeho flétny.“
Text 141:
„Zvuk Kṛṣṇovy flétny se šíří do čtyř směrů. I když Kṛṣṇa hraje na flétnu v tomto vesmíru, její zvuk proniká vesmírnými obaly a šíří se do duchovního světa. Tak vstupuje do uší všech obyvatel. Zvláště vstupuje na Goloku Vṛndāvan-dhām, kde přitahuje mysl mladých dívek z Vradžabhúmi a násilím je přivádí tam, kde se nachází Kṛṣṇa.“
Text 142:
„Zvuk Kṛṣṇovy flétny je tak agresivní, že maří sliby všech počestných manželek. Její zvuk je násilím odvádí z klína jejich manželů. Zvuk Jeho flétny přitahuje dokonce i bohyně štěstí z vaikuṇṭhských planet, o nebohých dívkách z Vrindávanu ani nemluvě.“
Text 143:
„Zvuk Kṛṣṇovy flétny povoluje uzly na jejich spodním prádle dokonce i před jejich manžely. Gopī jsou tak donuceny zanechat svých domácích povinností a musí za Pánem Kṛṣṇou. Ta tam je veškerá společenská etiketa, stud a strach. Zvuk Jeho flétny všechny ženy přiměje k tanci.“
Text 144:
„Zvuk Kṛṣṇovy flétny je jako pták, který si v uších gopī udělal hnízdo a je neustále v popředí. Přitom do jejich uší nevpustí žádný jiný zvuk. Gopī v podstatě nic jiného neslyší, ani se na nic jiného nedokáží soustředit, dokonce ani na to, aby daly správnou odpověď. Takové následky přináší zvuk flétny Pána Kṛṣṇy.“
Text 145:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se vrátil k vnějšímu vědomí a řekl: „Nemluvil jsem o tom, o čem jsem chtěl mluvit původně. Pán Kṛṣṇa je k tobě velice milostivý, protože zmátl Mou mysl a vyjevil svůj osobní majestát a sladkost. Zařídil, abys toto vše ode Mne vyslechl pro své pochopení.“
Text 146:
„Protože jsem zešílel, říkám něco jiného, než bych měl. Je to proto, že Mě unášejí vlny nektarového oceánu transcendentální sladkosti Pána Kṛṣṇy.“
Text 147:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se potom na chvíli odmlčel. Nakonec si vše v mysli srovnal a znovu k Sanātanovi Gosvāmīmu promluvil.
Text 148:
Pokud se někomu naskytne možnost naslouchat o Kṛṣṇově sladkosti v této kapitole Śrī Caitanya-caritāmṛty, bude jistě moci plavat v transcendentálně blaženém oceánu lásky k Bohu.
Text 149:
Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.