Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 20.59

Verš

viprād dvi-ṣaḍ-guṇa-yutād aravinda-nābha-
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ

Synonyma

viprāt — než brāhmaṇa; dvi-ṣaṭ-guṇa-yutāt — vlastnící dvanáct brāhmaṇských vlastností; aravinda-nābha — Pán Viṣṇu, z jehož pupku vyrůstá lotos; pāda-aravinda — lotosovým nohám; vimukhāt — než ten, kdo není oddaný; śva-pacamcaṇḍālu nebo člověka zvyklého jíst psy; variṣṭham — za slavnějšího; manye — považuji; tat-arpita — zasvěcené Jemu; manaḥ — mysl; vacana — slova; īhita — činnosti; artha — bohatství; prāṇam — život; punāti — očistí; saḥ — on; kulam — svou rodinu; na tu — ne; bhūri-mānaḥbrāhmaṇa pyšný na své vlastnosti.

Překlad

„  ,Pokud se někdo narodí v rodině brāhmaṇů a má všech dvanáct brāhmaṇských vlastností, ale není oddaný lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy, jenž má lotosu podobný pupek, nevyrovná se caṇḍālovi, který svoji mysl, slova, činy, majetek a život zasvětil službě Pánu. Pouze se narodit v rodině brāhmaṇů nebo mít brāhmaṇské vlastnosti nestačí. Člověk se musí stát čistým oddaným Pána. Śva-paca neboli caṇḍāla, který je oddaným, osvobodí nejen sebe, ale celou svoji rodinu, kdežto neoddaný brāhmaṇa, který má jen brāhmaṇské vlastnosti, neočistí ani sebe, natož svoji rodinu.̀  “

Význam

Tento verš vyslovil ve Śrīmad-Bhāgavatamu (7.9.10) Prahlāda Mahārāja. Brāhmaṇa by měl mít dvanáct vlastností. V Mahābhāratě se uvádí:

dharmaś ca satyaṁ ca damas tapaś ca
amātsaryaṁ hrīs titikṣānasūyā
yajñaś ca dānaṁ ca dhṛtiḥ śrutaṁ ca
vratāni vai dvādaśa brāhmaṇasya

Brāhmaṇa musí být dokonale zbožný, pravdomluvný a musí být schopný ovládat svoje smysly. Musí konat přísnou askezi a být odpoutaný, pokorný a snášenlivý. Nesmí nikomu závidět a musí být zběhlý v provádění obětí a rozdávání všeho, co má, v podobě milodarů. Musí být neochvějný v oddané službě a dobře obeznámený s poznáním Véd. To je dvanáct vlastností brāhmaṇy.

Bhagavad-gītā (18.42) popisuje vlastnosti brāhmaṇy takto:

śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāva-jam

„Mírumilovnost, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, kterými se vyznačují brāhmaṇové.

Muktāphala-ṭīkā uvádí:

śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣānty-ārjava-viraktayaḥ
jñāna-vijñāna-santoṣāḥ
satyāstikye dvi-ṣaḍ guṇāḥ

„Vyrovnanost mysli, ovládání smyslů, odříkání, čistotnost, snášenlivost, upřímnost, odpoutanost, teoretické i praktické poznání, spokojenost, pravdomluvnost a pevná víra ve Védy je dvanáct vlastností brāhmaṇy.