Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 20.359

Verš

janmādy asya yato ’nvayād itarataś cārtheṣv abhijñaḥ svarāṭ
tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye muhyanti yat sūrayaḥ
tejo-vāri-mṛdāṁ yathā vinimayo yatra tri-sargo ’mṛṣā
dhāmnā svena sadā nirasta-kuhakaṁ satyaṁ paraṁ dhīmahi

Synonyma

janma-ādi — stvoření, udržování a zničení; asya — tohoto (vesmíru); yataḥ — od koho; anvayāt — přímo, skrze duchovní spojení; itarataḥ — nepřímo, bez styku s hmotou; ca — také; artheṣu — ve všech ohledech; abhijñaḥ — dokonale vědomý; sva-rāṭ — nezávislý; tene — sdělil; brahma — Absolutní Pravdu; hṛdā — skrze srdce; yaḥ — kdo; ādi-kavaye — Pánu Brahmovi; muhyanti — jsou zmateni; yat — v kom; sūrayaḥ — velké osobnosti jako Pán Brahmā a další polobozi nebo velcí brāhmaṇové; tejaḥ-vāri-mṛdām — ohně, vody a vzduchu; yathā — jako; vinimayaḥ — záměna; yatra — v němž; tri-sargaḥ — hmotné stvoření tří kvalit; amṛṣā — skutečné; dhāmnā — se sídlem; svena — svým vlastním; sadā — vždy; nirasta-kuhakam — prostým iluze; satyam — pravdě; param — absolutní; dhīmahi — meditujme o.

Překlad

„  ,Ó můj Pane, Śrī Kṛṣṇo, synu Vasudevy, ó všudypřítomná Osobnosti Božství, s úctou se Ti klaním. Medituji o Śrī Kṛṣṇovi, neboť On je Absolutní Pravda a původní příčina všech příčin stvoření, udržování a ničení projevených vesmírů. Je si přímo i nepřímo vědom všech projevů a je nezávislý, protože nad Ním žádná jiná příčina není. Byl to právě On jediný, kdo předal védské poznání do srdce Brahmy, původní živé bytosti. To On způsobuje, že i velcí světci a polobozi podléhají iluzi jako člověk zmatený klamnou vidinou vody v ohni nebo pevniny na vodě. Pouze díky Němu se hmotné vesmíry, dočasně projevené třemi kvalitami hmotné přírody, zdají být skutečné, i když skutečné nejsou. Medituji proto o Něm, Pánu Śrī Kṛṣṇovi, který věčně přebývá ve svém transcendentálním sídle, které je věčně prosté klamných projevů hmotného světa. Medituji o Něm, protože On je Absolutní Pravda.“

Význam

Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.1) spojuje Śrīmad-Bhāgavatam s Vedānta-sūtrou slovy janmādy asya yataḥ. Je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, je Absolutní Pravda nad tímto hmotným stvořením. Všichni ācāryové to uznávají. Dokonce i Śaṅkarācārya, nejvznešenější impersonalista, na začátku svého komentáře k Bhagavad-gītě říká: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt. Ve stavu, kdy ještě hmotné stvoření není projeveno z mahat-tattvy, se nazývá avyakta, a po projevení z úhrnu energie se nazývá vyakta. Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se nachází nad touto projevenou a neprojevenou (vyakta-avyakta) hmotnou přírodou. To je hlavní kvalifikací Nejvyšší Osobnosti Božství, když sestoupí jako určitá inkarnace. Kṛṣṇa říká Arjunovi, že oba se již mnohokrát předtím narodili, a On, Kṛṣṇa, si na vše o svých předešlých zjeveních pamatuje, kdežto Arjuna ne. Jelikož se Kṛṣṇa nachází nad tímto vesmírným projevem, má vznešené postavení, kdy si dokáže pamatovat vše, co se stalo v minulosti. Vše v tomto hmotném stvoření má své hmotné tělo, ale Kṛṣṇa je nad tímto hmotným vesmírným stvořením, a proto má vždy tělo duchovní. Do Brahmova srdce vložil védské poznání. Přestože je Brahmā nejdůležitější a nejvznešenější osobností v tomto vesmíru, nedokázal si vzpomenout, co dělal ve svém minulém životě, a Kṛṣṇa mu to musel ze srdce připomenout. S touto inspirací byl potom schopen stvořit celý vesmír. Schopnost pamatovat si vše z minulosti a inspirování Brahmy k tvoření jsou jasné příklady znaků zvaných svarūpa-lakṣaṇa a taṭastha-lakṣaṇa.