Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 20.353
Verš
āmā-sabā jīvera haya śāstra-dvārā ‘jñāna’
Synonyma
Překlad
„Védská literatura sestavená vševědoucím Mahāmunim Vyāsadevou je důkazem veškeré duchovní existence. Jedině skrze tato zjevená písma mohou všechny podmíněné duše získat poznání.“
Význam
Hlupáci se snaží vymýšlet poznání tak, že něco zplodí ve svých mozcích. Takto však poznání nevzniká. Poznání je śabda-pramāṇa neboli důkaz z védské literatury. Śrīla Vyāsadeva je označen jako Mahāmuni. Je známý také jako Vedavyāsa, protože sestavil velké množství śāster. Rozdělil Védy do čtyř částí – Sāma, Ṛg, Yajur a Atharva. Védy pak rozvedl do osmnácti Purāṇ a védské poznání shrnul ve Vedānta-sūtře. Sestavil také Mahābhāratu, která je přijímána jako pátá Véda. Bhagavad-gītā je obsažená v Mahābhāratě. Bhagavad-gītā proto také patří k védské literatuře (smṛti). Určitá část védské literatury se nazývá śruti a jiná se nazývá smṛti. Śrīla Rūpa Gosvāmī v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.101) doporučuje:
pañcarātra-vidhiṁ vinā
aikāntikī harer bhaktir
utpātāyaiva kalpate
Duchovní činnosti toho, kdo se neodkazuje na śāstry (śruti, smṛti, purāṇy atd.), pouze ruší společnost. Dnes již není krále či vlády, která by v tom lidem zabránila, a společnost se proto, co se týče duchovního pochopení, ocitla v chaosu. Objevuje se mnoho darebáků, kteří této chaotické situace zneužívají a prohlašují se za inkarnace Boha. Výsledkem toho je, že se celá populace oddává hříšným činnostem, jako je nedovolený sex, užívání omamných látek, hazardování a jedení masa. Mnoho takzvaných inkarnací Boha pochází z řad hříšných lidí. Je to značně politováníhodná situace, zvláště v Indii.