Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA DVACÁTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 20.125

Verš

abhidheya-nāma ‘bhakti’, ‘prema’ — prayojana
puruṣārtha-śiromaṇi prema mahā-dhana

Synonyma

abhidheya — činnosti určené k obnovení svého vztahu; nāma — nazývají se; bhakti — oddaná služba; prema — láska k Bohu; prayojana — konečný životní cíl; puruṣa-artha-śiromaṇi — nejvyšší zájem živé bytosti; prema — láska k Bohu; mahā-dhana — největší bohatství.

Překlad

„Oddaná služba neboli jednání smyslů určené k uspokojení Pána se nazývá abhidheya, protože může rozvinout naši původní lásku k Bohu, jež je cílem života. Tento cíl je pro živou bytost tím nejvyšším zájmem a největším bohatstvím. Tak živá bytost dosáhne úrovně transcendentální láskyplné služby Pánu.“

Význam

Podmíněná duše je zmatená vnější hmotnou energií, která ji plně zaměstnává různými druhy uspokojování smyslů. Kvůli těmto hmotným činnostem je zahaleno její původní vědomí Kṛṣṇy. Kṛṣṇa si však jako nejvyšší otec všech živých bytostí přeje, aby se Jeho synové vrátili zpátky domů, zpátky k Bohu, a proto osobně přichází přednést védskou literaturu, jako je Bhagavad-gītā. Své důvěrné služebníky zaměstnává jako duchovní mistry, jejichž úkolem je osvítit podmíněné živé bytosti. Pán je přítomný v srdci každé bytosti a dává živým bytostem svědomí, se kterým mohou přijmout Védy a duchovního mistra. Takto může živá bytost pochopit své přirozené postavení a svůj vztah s Nejvyšším Pánem. Samotný Pán v Bhagavad-gītě (15.15) říká: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ – studiem vedānty si může člověk plně uvědomit svůj vztah k Nejvyššímu Pánu a jednat podle toho. Nakonec tak může dosáhnout úrovně láskyplné služby Pánu. Poznat Nejvyššího Pána je v nejlepším zájmu živé bytosti. Živé bytosti však naneštěstí zapomněly, že je to v jejich nejlepším zájmu, a proto Śrīmad-Bhāgavatam říká: na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum (Bhāg. 7.5.31).

Každý chce dosáhnout konečného cíle života, ale kvůli tomu, jak jsme pohroužení do hmotné energie, jen marníme čas smyslovým požitkem. Studium védské literatury, jejíž esencí je Bhagavad-gītā, vede k vědomí Kṛṣṇy. Tak se živá bytost zapojí do oddané služby zvané abhidheya. Když opravdu rozvine lásku k Bohu, dosáhne konečného cíle, prayojany. Jinými slovy, ten, kdo si je plně vědom Kṛṣṇy, již dosáhl dokonalosti života.