Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA DVACÁTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 20.118

Verš

kabhu svarge uṭhāya, kabhu narake ḍubāya
daṇḍya-jane rājā yena nadīte cubāya

Synonyma

kabhu — někdy; svarge — na vyšší planetární soustavy; uṭhāya — povznáší se; kabhu — někdy; narake — v pekelných podmínkách; ḍubāya — topí se; daṇḍya-jane — zločince; rājā — král; yena — jako; nadīte — v řece; cubāya — potápí.

Překlad

„V hmotných podmínkách je živá bytost někdy povznesena na vyšší planetární soustavy s hmotným blahobytem a někdy potápěná v pekelných podmínkách. Je v naprosto stejné situaci jako zločinec, kterého král trestá opakovaným potápěním do vody a vytahováním ven.“

Význam

V Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣadě (4.3.16) je řečeno: asaṅgo hy ayaṁ puruṣaḥ: živá bytost je věčně prostá znečištění hmotného světa. Ten, kdo není hmotně nakažený a nezapomíná, že Kṛṣṇa je jeho Pán, se nazývá nitya-mukta. Jinými slovy, ten, kdo je věčně osvobozený od hmotného znečištění, se nazývá nitya-mukta. Živá bytost, která je nitya-mukta, je a vždy byla oddaným Kṛṣṇy a její jedinou snahou je sloužit Kṛṣṇovi. Nikdy proto na svůj věčný služebnický vztah ke Kṛṣṇovi nezapomíná. Každá živá bytost, která zapomene na svůj věčný vztah s Kṛṣṇou, podléhá hmotnému podmínění. Bez transcendentální láskyplné služby Pánu je vystavena následkům plodonosných činností. Když je díky svým světským zbožným činnostem povýšena na vyšší planetární soustavy, považuje se za dobře situovanou, ale je-li potrestána, myslí si, že na tom není dobře. Tak hmotná příroda odměňuje a trestá živou bytost. Pokud je živá bytost hmotně bohatá, hmotná příroda ji odměňuje, a když je v hmotných nesnázích, hmotná příroda ji trestá.