Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 2.79
Verš
īśvare se — ki ihā vismaya
tāhe mukhya-rasāśraya, ha-iyāchena mahāśaya,
tāte haya sarva-bhāvodaya
Synonyma
līlā-śuka — Bilvamaṅgala Ṭhākura; martya-jana — člověk z tohoto světa; tāṅra — jeho; haya — je; bhāva-udgama — projev různých extází; īśvare — v Nejvyšším Pánu; se — to; ki — co; ihā — zde; vismaya — úžasné; tāhe — na tom; mukhya — hlavní; rasa-āśraya — nálady; ha-iyāchena — stala se; mahā-āśaya — tato velká osobnost Śrī Caitanya Mahāprabhu; tāte — proto; haya — je; sarva-bhāva-udaya — projev všech extází.
Překlad
Līlāśuka (Bilvamaṅgala Ṭhākura) byl obyčejná lidská bytost, a přesto ve svém těle rozvinul mnoho extatických příznaků. Co je tedy tak úžasného na tom, že se projevují v těle Nejvyšší Osobnosti Božství? V extatické náladě milostné lásky byl Śrī Caitanya Mahāprabhu na nejvyšší úrovni, a tak byly na Jeho těle přirozeně viditelné všechny nespoutané extáze.
Význam
Līlāśuka je Bilvamaṅgala Ṭhākura Gosvāmī. Byl brāhmaṇou z jižní Indie, který se původně jmenoval Śilhaṇa Miśra. Když byl ještě ženatý, udržoval poměr s prostitutkou Cintāmaṇi, ale nakonec přijal její radu a všeho se zřekl. Napsal knihu Śānti-śataka a později se z něho milostí Pána Kṛṣṇy a vaiṣṇavů stal velký oddaný, a tak proslul jako Bilvamaṅgala Ṭhākura Gosvāmī. Na této vysoké úrovni napsal knihu Kṛṣṇa-karṇāmṛta, která je mezi vaiṣṇavy dobře známá. Jelikož projevoval tolik extatických příznaků, lidé mu říkali Līlāśuka.