Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 19.185

Verš

śānta, dāsya, sakhya, vātsalya, madhura-rasa nāma
kṛṣṇa-bhakti-rasa-madhye e pañca pradhāna

Synonyma

śānta — neutralita; dāsya — služebnictví; sakhya — přátelství; vātsalya — rodičovská náklonnost; madhura-rasa — milostná láska; nāma — různá jména; kṛṣṇa-bhakti — oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství; rasa — náladami; madhye — mezi; e — těchto; pañca — pět; pradhāna — hlavních.

Překlad

„Existuje pět hlavních transcendentálních nálad prožívaných s Nejvyšší Osobností Božství, a těmi jsou śānta, dāsya, sakhya, vātsalya a madhura.“

Význam

Śānta-bhakti-rasa je v knize Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.1.4–6) popsána takto:

vakṣyamāṇair vibhāvādyaiḥ śamināṁ svādyatāṁ gataḥ
sthāyī śānti-ratir dhīraiḥ śānta-bhakti-rasaḥ smṛtaḥ

prāyaḥ sva-sukha-jātīyaṁ sukhaṁ syād atra yoginām
kintv ātma-saukhyam aghanaṁ ghanaṁ tv īśa-mayaṁ sukham

tatrāpīśa-svarūpānu- bhavasyaivoru-hetutā
dāsādi-van-mano-jñātva- līlāder na tathā matā

Pokud śānta-rati (neutrální náklonnost) trvá neustále, mísí se s extatickými pocity a oddaný si ji vychutnává, nazývá se śānta-bhakti-rasa. Oddaní na úrovni śānta-bhakti-rasy se obvykle těší z neosobního rysu Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož je však jejich chuť transcendentální blaženosti neúplná, nazývá se aghana neboli řídká. Uvádí se srovnání obyčejného mléka s kondenzovaným. Pokud tentýž oddaný překoná neosobní stádium a vychutnává si službu Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, v Jeho původní podobě sac-cid-ānanda-vigrahy (Jeho transcendentálního, blaženého a věčného těla oplývajícího úplným poznáním), tato chuť se nazývá koncentrovaná (ghana) transcendentální blaženost. Někdy oddaní v śānta-rase po setkání s Nejvyšší Osobností Božství zakoušejí transcendentální blaženost, ale to nelze srovnávat s transcendentální blažeností zažívanou oddanými v dāsya-rase, transcendentální náladě, s níž člověk slouží Nejvyšší Osobnosti Božství.

Dāsya-rasa neboli dāsya-bhakti-rasa je popsána v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.2.3–4) takto:

ātmocitair vibhāvādyaiḥ prītir āsvādanīyatām
nītā cetasi bhaktānāṁ prīti-bhakti-raso mataḥ

anugrāhy asya dāsatvāl lālyatvād apy ayaṁ dvidhā
bhidyate sambhrama-prīto gaurava-prīta ity api

Pokud živá bytost na základě svých tužeb rozvine lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, toto počáteční stádium lásky se nazývá dāsya-bhakti-rasa. Dělí se do dvou kategorií nazývajících se sambhrama-dāsya a gaurava-dāsya. V sambhrama-dāsyi oddaný slouží Nejvyšší Osobnosti Božství s úctou, ale v pokročilejší gaurava-dāsyi oddaný cítí, že dostává od Pána ochranu.

Sakhya-bhakti-rasa je popisována v knize Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.3.1) následovně:

sthāyi-bhāvo vibhāvādyaiḥ sakhyam ātmocitair iha
nītaś citte satāṁ puṣṭiṁ rasaḥ preyān udīryate

„Extatické emoce se mohou v závislosti na původním vědomí osoby trvale projevovat v rámci přátelství. Když toto stádium vědomí Kṛṣṇy dozraje, nazývá se preyo-rasa nebo sakhya-bhakti-rasa.“

Vātsalya-bhakti-rasa se popisuje v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.4.1) takto:

vibhāvādyais tu vātsalyaṁ sthāyī puṣṭim upāgataḥ
eṣa vatsala-nāmātra prokto bhakti-raso budhaiḥ

„Když se věčná láska k Bohu promění v rodičovskou lásku a smísí se s odpovídajícími emocemi, učení oddaní toto stádium duchovní existence popisují jako vātsalya-bhakti-rasu.“

Madhura-bhakti-rasa se popisuje v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.5.1) takto:

ātmocitair vibhāvādyaiḥ puṣṭiṁ nītā satāṁ hṛdi
madhurākhyo bhaved bhakti- raso ’sau madhurā ratiḥ

„Pokud v souladu s vlastním přirozeným rozvojem vědomí Kṛṣṇy tíhne připoutanost v srdci oddaného k milostné lásce, nazývá se to připoutanost s milostnou láskou neboli madhura-rasa.“