Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 17.95

Slovo prārabdhe („dřívější činy“) je v tomto verši významné. Protože byl Candraśekhara oddaný, neustále dychtil naslouchat o Kṛṣṇovi a Jeho transcendentálních zábavách. Většina obyvatel Váránasí byli a jsou impersonalisté, uctívači Pána Śivy a následovníci metody pañcopāsanā. Impersonalisté si představují nějakou podobu neosobního Brahmanu a pro usnadnění meditace se soustřeďují na podoby Viṣṇua, Śivy, Ganeśe, Sūryi a bohyně Durgy. Tito pañcopāsakové ve skutečnosti nejsou oddáni nikomu. Říká se, že být služebníkem všech znamená nebýt služebníkem nikoho. Váránasí neboli Káší je hlavním poutním místem impersonalistů a pro oddané se vůbec nehodí. Vaiṣṇava chce žít na viṣṇu-tīrtě, místě, kde jsou chrámy Pána Viṣṇua. Ve Váránasí jsou stovky a tisíce chrámů Pána Śivy a chrámů pañcopāsaků. Candraśekhara proto vyjádřil velkou lítost, když sděloval Pánu Caitanyovi, že musí kvůli svým minulým chybám žít ve Váránasí. V Bhakti-rasāmṛta-sindhu je řečeno: durjāty-ārambhakaṁ pāpaṁ yat syāt prārabdham eva tat – „Podle svých minulých přečinů se člověk narodí na nižší úrovni.“ V Brahma-saṁhitě (5.54) je však řečeno: karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām – „Ten, kdo se zabývá oddanou službou, nenese následky za své minulé činy, ať byly dobré, či špatné.“ Oddaný nepodléhá karma-phale, následkům ploduchtivého jednání. Karma-phala se vztahuje na karmī, ne na bhakty.

Existují tři druhy oddaných: ti, kdo jsou věčně na transcendentální úrovni (nitya-siddha), ti, kdo se na transcendentální úroveň dostali vykonáváním oddané služby (sādhana-siddha), a začátečníci na cestě k dokonalé úrovni (sādhakové). Sādhakové se postupně osvobozují od následků ploduchtivých činností. Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.17) popisuje příznaky bhakti-yogy takto:

Oddaná služba je kleśa-ghnī dokonce i pro začátečníky, což znamená, že zmírňuje nebo odstraňuje všechny druhy utrpení. Slovo śubha-dā vyjadřuje, že oddaná služba přináší veškeré štěstí, a slovo kṛṣṇa-ākarṣiṇī znamená, že postupně přitahuje Kṛṣṇu k oddanému, který ji vykonává. Oddaný tak není vystaven žádným hříšným reakcím. V Bhagavad-gītě (18.66) Kṛṣṇa říká:

„Zanech všech druhů náboženství a odevzdej se jen Mně. Já tě osvobodím od všech druhů hříšných reakcí. Neboj se.“

Plně odevzdaný, upřímný oddaný je tak okamžitě zbaven všech následků za hříchy. Hřích dozrává ve třech fázích. V jedné fázi se člověk dopustí hříšného činu, předtím existuje semínko tohoto činu a ještě předtím existuje nevědomost, kvůli které hřích spáchá. Ve všech třech fázích je obsaženo utrpení. Kṛṣṇa je však ke svému oddanému milostivý a okamžitě odstraní všechna tři stádia hříchu – hřích, jeho semínko i nevědomost, která k hříchu vede. Padma Purāṇa to potvrzuje:

Pro další vysvětlení tohoto tématu se obraťte na Nektar oddanosti.