Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 17.138

Verš

sva-sukha-nibhṛta-cetās tad vyudastānya-bhāvo
’py ajita-rucira-līlākṛṣṭa-sāras tadīyam
vyatanuta kṛpayā yas tattva-dīpaṁ purāṇaṁ
tam akhila-vṛjina-ghnaṁ vyāsa-sūnuṁ nato ’smi

Synonyma

sva-sukha — ve štěstí vlastního já; nibhṛta — o samotě; cetāḥ — jehož vědomí; tat — kvůli tomu; vyudasta — poté, co se vzdal; anya-bhāvaḥ — všech ostatních druhů vědomí; api — i když; ajita — Śrī Kṛṣṇy; rucira — příjemnými; līlā — zábavami; ākṛṣṭa — přitahován; sāraḥ — jehož srdce; tadīyam — tvořené Pánovými činnostmi; vyatanuta — rozšířil, projevil; kṛpayā — milostivě; yaḥ — kdo; tattva-dīpam — jasné světlo Absolutní Pravdy; purāṇamPurāṇu (Śrīmad-Bhāgavatam); tam — jemu; akhila-vṛjina-ghnam — porážejícímu vše nepříznivé; vyāsa-sūnum — synovi Vyāsadevy; nataḥ asmi — klaním se.

Překlad

„  ,S úctou se klaním svému duchovnímu mistrovi, synovi Vyāsadevy, Śukadevovi Gosvāmīmu. Je to právě on, kdo poráží vše nepříznivé ve vesmíru. I když byl zpočátku pohroužený ve štěstí realizace Brahmanu a žil na odlehlém místě, vzdal se všech ostatních druhů vědomí a začaly ho přitahovat ty nejlíbeznější zábavy Pána Śrī Kṛṣṇy. Milostivě tedy vyslovil nejvznešenější Purāṇu známou jako Śrīmad-Bhāgavatam, která je jasným světlem Absolutní Pravdy a popisuje činnosti Pána Kṛṣṇy.̀  “

Význam

Tento verš vyslovil Sūta Gosvāmī ve Śrīmad-Bhāgavatamu (12.12.69).