Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 17.116

Verš

“śuniyāchi gauḍa-deśera sannyāsī — ‘bhāvuka’
keśava-bhāratī-śiṣya, loka-pratāraka

Synonyma

śuniyāchi — slyšel jsem; gauḍa-deśera sannyāsīsannyāsī z Bengálska; bhāvuka — sentimentální; keśava-bhāratī-śiṣya — žák Keśavy Bhāratīho; loka-pratāraka — prvotřídní podvodník.

Překlad

Prakāśānanda Sarasvatī řekl: „Ano, slyšel jsem o Něm. Je to nějaký sannyāsī z Bengálska a je nesmírně sentimentální. Slyšel jsem také, že patří do Bhāratī-sampradāyi, protože je žákem Keśavy Bhāratīho. Je to však pouhý podvodník.“

Význam

Śrī Caitanya Mahāprabhu byl považován za bhāvuku (sentimentálního), protože byl neustále viděn ve stavu bhāvy. Neustále projevoval extatickou lásku ke Kṛṣṇovi. Hlupáci Jej však považovali za sentimentálního. V hmotném světě někdy takzvaní oddaní projevují příznaky emocí, ale extatickou lásku Caitanyi Mahāprabhua s těmito podvodnými napodobeninami emocionálních projevů nelze srovnávat. Takové představení netrvá příliš dlouho. Je dočasné. Ve skutečnosti vidíme, jak někteří imitátoři emocí projeví určité příznaky, ale ihned po jejich představení je zláká kouření a jiné věci. Když se tedy Prakāśānanda Sarasvatī dozvěděl o činnostech Caitanyi Mahāprabhua, považoval je zpočátku za předstírání, a tak Ho označil jako loka-pratāraku neboli podvodníka. Māyāvādī nemohou pochopit transcendentální příznaky projevované oddaným. Když je māyāvādī vidí, prohlašují je za dočasné emotivní stavy. Protože je jeho výrok urážlivý, měl by být Prakāśānanda Sarasvatī považován za ateistu (pāṣaṇḍīho). Podle Śrīly Rūpy Gosvāmīho je sannyās Prakāśānandy Sarasvatīho phalgu-vairāgyou, jelikož se nevěnoval oddané službě Pánu. Znamená to, že jeho zříkání se světa bylo umělé, jelikož nevěděl, jak používat věci ve službě Pánu.