Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 13.136

Verš

āhuś ca te nalina-nābha padāravindaṁ
yogeśvarair hṛdi vicintyam agādha-bodhaiḥ
saṁsāra-kūpa-patitottaraṇāvalambaṁ
gehaṁ juṣām api manasy udiyāt sadā naḥ

Synonyma

āhuḥgopī řekly; ca — a; te — Tvé; nalina-nābha — ó Pane, jehož pupek se podobá lotosovému květu; pada-aravindam — lotosové nohy; yoga-īśvaraiḥ — velkými mystickými yogīmi; hṛdi — v srdci; vicintyam — meditovat o; agādha-bodhaiḥ — kteří byli vysoce učenými filosofy; saṁsāra-kūpa — temná studna hmotné existence; patita — pokleslých; uttaraṇa — osvoboditelé; avalambam — jediné útočiště; geham — rodinnými záležitostmi; juṣām — těch, kdo jsou zaměstnáni; api — přestože; manasi — v myslích; udiyāt — nechť je probuzeno; sadā — vždy; naḥ — našich.

Překlad

„(Gopī řekly:) ,Drahý Pane, máš pupek jako lotosový květ a Tvé lotosové nohy jsou jediným útočištěm pro ty, kteří spadli do hluboké studny hmotné existence. Tvé nohy uctívají a meditují o nich velcí mystičtí yogī a vysoce učení filosofové. Přejeme si, aby se tyto lotosové nohy zjevily také v našich srdcích, přestože jsme jen obyčejné osoby zaměstnané domácími povinnostmi.̀“

Význam

Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.82.48). Gopī se nikdy nezajímaly o karma-yogu, jñāna-yogu nebo dhyāna-yogu. Zajímala je pouze bhakti-yoga. Dokud k tomu nebyly donuceny, nechtěly o lotosových nohách Pána meditovat. Raději si Pánovy lotosové nohy pokládaly na svá ňadra. Někdy litovaly, že jsou jejich ňadra příliš tvrdá, a obávaly se, že Kṛṣṇu nebude příliš těšit, když na nich nechá spočívat své lotosové nohy. Když do těchto měkkých chodidel bodala na vrindávanských pastvinách zrnka písku, gopīm to působilo velkou bolest a dohánělo je to k pláči. Gopī chtěly mít Kṛṣṇu neustále doma, a tak byly jejich mysli neustále pohroužené ve vědomí Kṛṣṇy. Tak čisté vědomí Kṛṣṇy se může probudit jedině ve Vrindávanu. Śrī Caitanya Mahāprabhu tak začal odhalovat svou mysl, která přetékala extází gopī.