Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 11.8

Verš

niṣkiñcanasya bhagavad-bhajanonmukhasya
pāraṁ paraṁ jigamiṣor bhava-sāgarasya
sandarśanaṁ viṣayiṇām atha yoṣitāṁ ca
hā hanta hanta viṣa-bhakṣaṇato ’py asādhu

Synonyma

niṣkiñcanasya — pro toho, kdo se zcela odpoutal od hmotného požitku; bhagavat — Nejvyšší Osobnosti Božství; bhajana — ve službě; unmukhasya — chce být zaměstnaný; pāram — na druhou stranu; param — vzdálenou; jigamiṣoḥ — kdo chce jít; bhava-sāgarasya — oceánu hmotné existence; sandarśanam — pohled (za nějakým světským účelem); viṣayiṇām — na lidi pohroužené do světských činností; atha — a také; yoṣitām — na ženy; ca — také; — běda; hanta hanta — výraz velkého nářku; viṣa-bhakṣaṇataḥ — než pití jedu; api — dokonce; asādhu — odpornější.

Překlad

Pán potom za velkého bědování Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi řekl: „,Běda, pro toho, kdo chce vážně překročit hmotný oceán a zaměstnat se transcendentální láskyplnou službou Pánu bez hmotných úmyslů, je pohled na materialistu pohrouženého v uspokojování smyslů nebo na ženu s podobnými sklony odpornější než vědomé pití jedu.̀“

Význam

Toto je citát ze Śrī Caitanya-candrodaya-nāṭaky (8.23). Śrī Caitanya Mahāprabhu tak formuluje zásady pro sannyāsīho, který se zříká hmotného světa ve prospěch duchovního pokroku. Duchovní pokrok není určen pro nějaká kouzelnická představení nebo žonglérství, ale pro překonání hmotného světa a přemístění se do světa duchovního. Pāraṁ paraṁ jigamiṣoḥ znamená chtít se dostat na druhou stranu hmotného světa. Existuje řeka zvaná Vaitaraṇī, na jejíž jedné straně se nachází hmotný svět a na straně druhé svět duchovní. A protože je řeka Vaitaraṇī přirovnána k velkému oceánu, říká se jí bhava-sāgara, oceán opakovaného rození a umírání. Cílem duchovního života je ukončit tento koloběh zrození a smrti a vstoupit do duchovního světa, kde lze žít ve věčném poznání a blaženosti.

Obyčejní lidé však bohužel o duchovním životě či duchovním světě nic nevědí. O duchovním světě je zmínka v Bhagavad-gītě (8.20):

paras tasmāt tu bhāvo 'nyo
'vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ
yaḥ sa sarveṣu bhūteṣu
naśyatsu na vinaśyati

„Existuje však ještě jiná, neprojevená příroda, která je věčná a transcendentální vůči této projevené i neprojevené hmotě. Je svrchovaná a není nikdy zničena. Když je vše v tomto světě zničeno, tato část zůstává beze změny.“

Nad tímto hmotným světem je tedy duchovní příroda, a ta existuje věčně. Duchovní pokrok znamená ukončit hmotné činnosti a přejít k činnostem duchovním. To je bhakti-yoga. V hmotném světě je prostředkem ke smyslovému požitku hlavně žena. Ten, kdo se vážně zajímá o duchovní život, by se měl ženám přísně vyhýbat. Sannyāsī by nikdy neměl žádného muže ani ženu navštěvovat s myšlenkou hmotného prospěchu. Rozhovory s materialistickými muži a ženami jsou také nebezpečné a přirovnávají se k pití jedu. Śrī Caitanya Mahāprabhu byl v této věci velmi nesmlouvavý, a proto odmítl setkání s králem Pratāparudrou, který byl přirozeně neustále zaměstnaný politickými a ekonomickými záležitostmi. Pán setkání s králem odmítl dokonce i přesto, že Ho o to požádala osobnost, jako byl Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Pánův důvěrný přítel a oddaný.