Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA DESÁTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 10.13

Verš

vaiṣṇavera ei haya eka svabhāva niścala
teṅho jīva nahena, hana svatantra īśvara

Synonyma

vaiṣṇavera — vznešeného oddaného; ei — toto; haya — je; eka — jeden; svabhāva — povaha; niścala — neochvějný; teṅho — On; jīva — podmíněná duše; nahena — není; hana — je; svatantra — nezávislý; īśvara — vládce.

Překlad

„Vaiṣṇava putuje na svatá poutní místa, aby je očistil a osvobodil pokleslé podmíněné duše. To je jedna z povinností vaiṣṇavy. Śrī Caitanya Mahāprabhu ve skutečnosti není obyčejná živá bytost, ale samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Je tedy zcela nezávislým vládcem, a přesto ve své roli oddaného jedná jako oddaný.“

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura poznamenává, že na svatých místech trvale bydlí mnoho lidí, kteří nejsou přísní v dodržování usměrňujících zásad pro život na svatých místech. Pro nápravu těchto lidí musí tato místa navštěvovat vznešení oddaní. To je poslání vaiṣṇavy. Vaiṣṇava je nešťastný, když vidí, jak jsou druzí zapletení v hmotném životě. Śrī Caitanya Mahāprabhu učil těmto vaiṣṇavským činnostem i přesto, že je uctívaným Božstvem všech vaiṣṇavů, úplným a nezávislým Nejvyšším Pánem, Osobností Božství. Je pūrṇaḥ śuddho nitya-muktaḥ – úplný, ničím neznečištěný a věčně osvobozený. Je sanātana, protože nemá začátek ani konec.