CC Madhya 1.76

priyaḥ so 'yaṁ kṛṣṇaḥ saha-cari kurukṣetra-militas
tathāhaṁ sā rādhā tad idam ubhayoḥ saṅgama-sukham
tathāpy antaḥ-khelan-madhura-muralī-pañcama-juṣe
mano me kālindī-pulina-vipināya spṛhayati
Překlad slovo od slova: 
priyaḥ — nesmírnĕ drahý; saḥ — On; ayam — tento; kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; saha-cari — ó Moje drahá přítelkynĕ; kurukṣetra-militaḥ — s kým došlo k setkání na Kurukšétře; tathā — také; aham — Já; — tato; rādhā — Rādhārāṇī; tat — tato; idam — toto; ubhayoḥ — Nás obou; saṅgama-sukham — štĕstí ze shledání; tathā api — přesto; antaḥ — v nitru; khelan — hrající; madhura — sladkou; muralī — flétny; pañcama — pátou notu; juṣe — jež tĕší; manaḥ — mysl; me — Moje; kālindī — řeky Jamuny; pulina — na břehu; vipināya — stromy; spṛhayati — touží.
Překlad: 
(Tento verš vyslovila Śrīmatī Rādhārāṇī.) „Moje milá přítelkynĕ, nyní jsem zde na Kurukšétře potkala svého dávného a drahého přítele Kṛṣṇu. Já jsem ta samá Rādhārāṇī a nyní jsme se opĕt shledali, což je velmi příjemné. Radĕji bych ale šla k Jamunĕ, pod stromy v lese na jejím břehu. Přála bych si znovu slyšet tóny Jeho sladké flétny, když v tom vrindávanském lese hraje pátou notu.“
Význam: 

Tento verš je také v Padyāvalī (387), sbírce veršů Śrīly Rūpy Gosvāmīho.