Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 1.56
Verš
kṛṣṇa lañā vraje yāi — e-bhāva antara
Synonyma
Překlad
Pán Caitanya Mahāprabhu tuto píseň (sei ta parāṇa-nātha) zpíval zvláště v druhé části dne a přitom si myslel: „Vezmu Kṛṣṇu a vrátíme se do Vrindávanu.“ Jeho srdce bylo neustále naplněné touto extází.
Význam
Jelikož byl Śrī Caitanya Mahāprabhu stále pohroužený v extázi Śrīmatī Rādhārāṇī, cítil od Kṛṣṇy stejné odloučení, jaké pociťovala Śrīmatī Rādhārāṇī, když Kṛṣṇa opustil Vrindávan a odjel do Mathury. Toto extatické cítění napomáhá dosažení lásky k Bohu v odloučení. Śrī Caitanya Mahāprabhu učil všechny, že bychom se neměli příliš snažit Pána vidět, ale raději bychom měli cítit extázi odloučení od Něho. Je lepší prožívat odloučení od Něho, než Ho chtít vidět tváří v tvář. Když gopī z Vrindávanu, obyvatelky Gókuly, potkaly Kṛṣṇu na Kurukšétře během zatmění slunce, chtěly Ho vzít s sebou zpátky do Vrindávanu. Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu cítil stejnou extázi, když viděl Jagannātha v chrámu nebo na voze při Ratha-yātře. Gopīm z Vrindávanu se nelíbilo bohatství Dváraky. Chtěly si odvést Kṛṣṇu do vesnice Vrindávanu a užívat si Jeho společnosti v tamních hájích. Při festivalu Ratha-yātrā, když jel Pán Jagannātha do Guṇḍici, tančil Śrī Caitanya Mahāprabhu v extázi se stejnou touhou.