Text 1:

Nesčetní slavní následovníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua přivedli do poušti podobných srdcí nešťastných lidí trvalou povodeň záplavou extatické lásky.

Text 2:

Sláva Pánu Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi Mahāprabhuovi, nejmilostivější ze všech inkarnací! Sláva Pánu Nityānandovi, jehož srdce je vždy plné soucitu!

Text 3:

Sláva nesmírně milostivému Advaitovi Ācāryovi! Sláva oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua, kteří jsou neustále zaplaveni transcendentální blažeností!

Text 4:

Śrī Caitanya Mahāprabhu tak žil se svými společníky v Níláčale (Džagannáth Purí), neustále pohroužený v extatické lásce ke Kṛṣṇovi.

Text 5:

Śrī Caitanya Mahāprabhu neustále pociťoval vlny odloučení od Kṛṣṇy, uvnitř i vně, a Jeho mysl i tělo byly rozrušené různými duchovními proměnami.

Text 6:

Ve dne zpíval, tančil a hleděl v chrámu na Pána Jagannātha. V noci si ve společnosti Rāmānandy Rāye a Svarūpy Dāmodara vychutnával transcendentální blaženost.

Text 7:

Śrī Caitanyu Mahāprabhua chodili navštěvovat lidé ze všech tří světů. Každý, kdo Ho viděl, získal transcendentální poklad lásky ke Kṛṣṇovi.

Text 8:

Převlečeni za lidské bytosti navštěvovali Śrī Caitanyu Mahāprabhua obyvatelé sedmi vyšších planetárních soustav, včetně polobohů, Gandharvů a Kinnarů, a také obyvatelé sedmi nižších planetárních soustav (Pātālaloky), včetně démonů a hadích bytostí.

Text 9:

Za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem chodili různě odění lidé ze sedmi ostrovů a devíti khaṇḍ.

Text 10:

Śrī Caitanyu Mahāprabhua přišli navštívit Prahlāda Mahārāja, Bali Mahārāja, Vyāsadeva, Śukadeva Gosvāmī a další velcí mudrci. Když Ho viděli, upadli v extázi lásky ke Kṛṣṇovi do bezvědomí.

Text 11:

Jelikož lidé, kteří nebyli v místnosti, nemohli Śrī Caitanyu Mahāprabhua spatřit, dělali velký hluk. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto občas vyšel ven a řekl jim: „Zpívejte Hare Kṛṣṇa.“

Text 12:

Pána chodili navštívit lidé všeho druhu, a když Ho uviděli, zaplavila je extatická láska ke Kṛṣṇovi. Takto trávil Śrī Caitanya Mahāprabhu své dny a noci.

Text 13:

Jednoho dne za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem znenadání přišli lidé a řekli Mu: „Baḍa-jānā, králův nejstarší syn, odsoudil Gopīnātha Paṭṭanāyaku, syna Bhavānandy Rāye, k trestu smrti a postavil ho na cāṅgu.“

Text 14:

„Baḍa-jānā dal pod plošinu meče,“ říkali, „a Gopīnātha na ně svrhne. Ó Pane, jedině Ty ho můžeš zachránit.“

Text 15:

„Bhavānanda Rāya i celá jeho rodina jsou Tvoji služebníci, proto se sluší, abys Bhavānandova syna zachránil.“

Text 16:

Śrī Caitanya Mahāprabhu se zeptal: „Proč ho král trestá?“ Lidé Mu potom vylíčili celý incident.

Text 17:

Lidé řekli: „Gopīnātha Paṭṭanāyaka, bratr Rāmānandy Rāye, byl vždy vládním pokladníkem.“

Text 18:

„Sloužil v místě zvaném Máldžáthjá Dandapát. Vybíral tam peníze, které ukládal do vládní pokladny.“

Text 19:

„Jednou uložil vybrané peníze, ale 200 000 kāhan lasturek scházelo. Král od něho tedy tento obnos požadoval.“

Text 20:

„Gopīnātha Paṭṭanāyaka odpověděl: ,Momentálně nemám hotovost, kterou bych ti mohl vrátit. Dej mi prosím čas, a já postupně tvoji pokladnu naplním z nákupu a prodeje svého zboží.̀  “

Text 21:

„  ,Mám deset až dvanáct koní, které si můžeš za přiměřenou cenu okamžitě nechat.̀ Poté, co to řekl, přivedl koně králi ke dveřím.“

Text 22:

„Jeden z princů byl dobrý vodhadu ceny koní. Král pro něho tedy nechal poslat, aby přišel i s jeho ministry a přáteli.“

Text 23:

„Princ ale koně záměrně podhodnotil. Když Gopīnātha Paṭṭanāyaka slyšel, o jaké mluví ceně, velmi se rozzlobil.“

Text 24:

„Charakteristickou vlastností tohoto prince bylo, že otáčel krk tak, že hleděl nahoru do nebe a jeho oči neustále těkaly sem a tam.“

Text 25:

„Gopīnātha Paṭṭanāyaka měl královu laskavou přízeň. Prince se proto nebál a kritizoval ho.“

Text 26:

„Gopīnātha Paṭṭanāyaka řekl: ,Moji koně neotáčejí své krky a nedívají se nahoru, proto není dobré jejich cenu snižovat.̀  “

Text 27:

„Prince velmi rozzlobilo, když slyšel tuto kritiku. Šel za králem a napovídal mu o Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi mnoho lží.“

Text 28:

„Řekl: ,Ten Gopīnātha Paṭṭanāyaka nechce svůj dluh splatit. Místo toho peníze pod nějakou záminkou promrhá. Pokud vydáš rozkaz, postavím ho na cāṅgu a tak ty peníze dostanu.̀  “

Text 29:

„Král odpověděl: ,Udělej cokoliv, co považuješ za nejlepší. Jakýkoliv prostředek, který ti pomůže dostat zpátky peníze, je v pořádku.̀  “

Text 30:

„Princ se tedy vrátil, vyzvedl Gopīnātha Paṭṭanāyaku na plošinu cāṅgy a pod ní rozložil meče, na které měl být svržen.“

Text 31:

Śrī Caitanya Mahāprabhu si to vyslechl a poté s láskyplným hněvem řekl: „Gopīnātha Paṭṭanāyaka nechce vrátit peníze, které králi dluží. Co je tedy špatného na tom, že ho chce král potrestat?“

Text 32:

„Gopīnātha Paṭṭanāyaka má vybírat peníze pro vládu, ale on je zneužívá. Z krále nemá strach a marnotratně rozhazuje za dívání na tanečnice.“

Text 33:

„Inteligentní člověk může sloužit vládě. Nejprve ať zaplatí příslušný obnos, a zbytek pak může utratit.“

Text 34:

V tu chvíli tam přiběhl další člověk se zprávou, že byl zatčen Vāṇīnātha Rāya a celá jeho rodina.

Text 35:

Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Král musí osobně zajistit chybějící peníze. Já jsem jen sannyāsī, příslušník stavu odříkání. Co s tím nadělám?“

Text 36:

Tehdy všichni oddaní v čele se Svarūpou Dāmodarem Gosvāmīm padli k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua a přednesli následující žádost.

Text 37:

„Všichni v rodině Rāmānandy Rāye jsou Tvoji věční služebníci. Teď jsou v nebezpečí, a proto se nehodí, abys k nim byl tak lhostejný.“

Text 38:

Po vyslechnutí těchto slov Śrī Caitanya Mahāprabhu rozzlobeně promluvil: „Vy Mi chcete poručit, abych šel za králem.“

Text 39:

„Podle vás bych měl jít do králova paláce a rozprostřít tam svou látku, abych od něho vyžebral nějaké peníze.“

Text 40:

„Sannyāsī nebo brāhmaṇa může samozřejmě žebrat až do výše pěti gaṇḍ. Proč by měl ale dostat nepřiměřený obnos 200 000 kāhan lasturek?“

Text 41:

Tehdy přiběhla další osoba s tím, že Gopīnātha Paṭṭanāyaku už připravili ke svržení na hroty mečů.

Text 42:

Když to oddaní uslyšeli, znovu na Pána naléhali, ale Pán jim na to řekl: „Já jsem žebrák. Já s tím nemohu nic udělat.“

Text 43:

„Jestli ho tedy chcete zachránit, měli byste se všichni společně modlit u lotosových nohou Jagannātha.“

Text 44:

„Pán Jagannātha je Nejvyšší Osobnost Božství, vlastník veškerých energií. Může proto jednat svobodně a udělat či odvrátit, cokoliv se Mu zachce.“

Text 45:

Po této odpovědi Śrī Caitanyi Mahāprabhua se úředník jménem Haricandana Pātra vydal za králem a promluvil s ním.

Text 46:

„Gopīnātha Paṭṭanāyaka je koneckonců tvůj věrný služebník,“ řekl. „Odsoudit služebníka k smrti není dobré chování.“

Text 47:

„Jeho jedinou chybou je, že vládě dluží nějaké peníze. Jaký však bude prospěch z jeho zabití? Vláda prodělá, protože ty peníze už zpátky nedostane.“

Text 48:

„Lepší by bylo vzít od něho koně za správnou cenu a nechat ho postupně splatit zbytek. Proč ho zbytečně zabíjíš?“

Text 49:

Král překvapeně odpověděl: „O tom nic nevím. Proč by měl být připraven o život? Chci jenom jeho peníze.“

Text 50:

„Jdi tam a vše urovnej. Chci jen zaplatit, ne jeho život.“

Text 51:

Haricandana se pak vrátil a sdělil princi královo přání. Gopīnātha Paṭṭanāyaka byl okamžitě z cāṅgy sejmut.

Text 52:

Řekli mu, že král od něho chce peníze, které mu dluží, a že se ptá, jakým způsobem to splatí. „Vezmi si prosím moje koně za správnou cenu,“ odpověděl.

Text 53:

„Zbytek podle svých možností postupně zaplatím. Ty jsi mne však chtěl bez rozmyslu zabít. Co na to mám říct?“

Text 54:

Vláda si potom za správnou cenu vzala všechny jeho koně, bylo dohodnuto, kdy bude splacen zbytek, a Gopīnātha Paṭṭanāyaka byl propuštěn.

Text 55:

Śrī Caitanya Mahāprabhu se posla zeptal: „Co dělal Vāṇīnātha, když ho zatkli a odvedli?“

Text 56:

Posel odpověděl: „Neustále nebojácně zpíval mahā-mantru – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.“

Text 57:

„Počítal si mantry na prstech obou rukou a po každém tisíci si na těle udělal značku.“

Text 58:

Pána velice potěšilo, když slyšel tuto zprávu. Kdo může pochopit milost, kterou Pán uděluje svému oddanému?“

Text 59:

Tehdy do sídla Śrī Caitanyi Mahāprabhua přišel Kāśī Miśra a Pán s ním poněkud znepokojeně hovořil.

Text 60:

„Už tady nemohu zůstat,“ řekl Pán. „Půjdu do Álálanáthu. Je tady příliš rušno a Já nemám klid.“

Text 61:

„Všichni členové rodiny Bhavānandy Rāye slouží vládě, ale její příjmy všelijak utrácejí.“

Text 62:

„Jaké chyby se král dopustil? On chce vládní peníze. Oni to nejsou schopni zaplatit, a když je za to stihne trest, chodí za Mnou, abych je vysvobodil.“

Text 63:

„Když král postavil Gopīnātha Paṭṭanāyaku na cāṅgu, poslové Mi to přišli čtyřikrát oznámit.“

Text 64:

„Jako sannyāsī, žebravý mnich, chci žít sám v ústraní. Tito lidé Mi však chodí vyprávět o svém neštěstí a ruší Mě.“

Text 65:

„Dnes ho Jagannātha zachránil před smrtí, ale pokud zítra znovu nezaplatí to, co pokladně dluží, kdo ho ochrání?“

Text 66:

„Když naslouchám o činnostech materialistů, rozrušuje to Moji mysl. Není důvod, abych tu zůstával a nechával se takto rušit.“

Text 67:

Kāśī Miśra uchopil Pánovy lotosové nohy a řekl: „Proč by Tě měly tyto věci zneklidňovat?“

Text 68:

„Jsi odříkavý sannyāsī. Jaké Ty máš vztahy? Ten, kdo Tě uctívá s nějakým hmotným záměrem, je slepý vůči veškerému poznání.“

Text 69:

Kāśī Miśra pokračoval: „Pokud někdo vykonává oddanou službu pro Tvé uspokojení, jeho spící láska k Tobě se bude víc a víc probouzet. Ale ten, kdo Ti slouží pro hmotné účely, musí být považován za prvotřídního hlupáka.“

Text 70:

„Jen kvůli Tobě složil Rāmānanda Rāya funkci guvernéra v jižní Indii a Sanātana Gosvāmī své postavení ministra.“

Text 71:

„Kvůli Tobě se vzdal Raghunātha dāsa všech rodinných vztahů. Jeho otec sem poslal peníze a lidi, aby mu sloužili.“

Text 72:

„Protože však obdržel milost Tvých lotosových nohou, otcových peněz se ani nedotkne. Místo toho žebrá u stánků, kde se rozdává jídlo, a to potom jí.“

Text 73:

„Gopīnātha Paṭṭanāyaka je urozený muž a nechce od Tebe hmotné zisky.“

Text 74:

„Nebyl to Gopīnātha, kdo za Tebou poslal všechny ty lidi, abys ho vysvobodil z nepříjemné situace, ve které se ocitl. Když však jeho přátelé a služebníci viděli, jaké neštěstí ho postihlo, obrátili se na Tebe, protože věděli, že Gopīnātha je Tobě odevzdaná duše.“

Text 75:

„Gopīnātha Paṭṭanāyaka je čistý oddaný, který Tě uctívá jen pro Tvé potěšení. O své osobní štěstí či neštěstí se nezajímá, protože to je cíl materialistů.“

Text 76:

„Ten, kdo Ti oddaně slouží dvacet čtyři hodin denně a touží jen po Tvé milosti, velmi brzy dosáhne útočiště u Tvých lotosových nohou.“

Text 77:

„  ,Ten, kdo s nadějí ve Tvůj soucit snáší vše nepříznivé, co ho potká kvůli karmě za jeho dřívější jednání, vždy Ti oddaně slouží svou myslí, slovy i tělem a neustále se Ti klaní, je jistě vhodným uchazečem o postavení Tvého čistého oddaného.̀  “

Text 78:

„Prosím zůstaň zde v Džagannáth Purí. Proč bys chodil do Álálanáthu? Od teď už za Tebou s materialistickými záležitostmi nikdo nepřijde.“

Text 79:

Nakonec Kāśī Miśra Pánu řekl: „Jestliže chceš Gopīnātha ochránit, tak ho Pán Jagannātha, který ho ochránil dnes, ochrání i v budoucnosti.“

Text 80:

Poté, co Kāśī Miśra takto promluvil, vrátil se z Pánova sídla do svého chrámu. V poledne k němu domů přišel král Pratāparudra.

Text 81:

Když byl král Pratāparudra v Purušóttamě, měl jednu pravidelnou povinnost.

Text 82:

Každý den chodil do domu Kāśīho Miśry masírovat jeho lotosové nohy. Král od něho také naslouchal o tom, jak bohatě je Pán Jagannātha obsluhován.

Text 83:

Když král začal mačkat jeho lotosové nohy, Kāśī Miśra mu v náznacích něco sdělil.

Text 84:

„Můj drahý králi,“ řekl, „slyš prosím jednu nevšední novinku. Śrī Caitanya Mahāprabhu chce opustit Džagannáth Purí a odejít do Álálanáthu.“

Text 85:

Jakmile král slyšel, že se Śrī Caitanya Mahāprabhu chystá odejít do Álálanáthu, byl velmi nešťastný a zeptal se na důvod. Kāśī Miśra mu potom vylíčil všechny podrobnosti.

Text 86:

„Když byl Gopīnātha Paṭṭanāyaka donucen vystoupit na cāṅgu,“ řekl, „všichni jeho služebníci to utíkali říct Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.“

Text 87:

„Když to Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu slyšel, v srdci Ho to velmi zarmoutilo a rozzlobeně Gopīnātha Paṭṭanāyaku pokáral.“

Text 88:

„Pán říkal: ,Je vládním služebníkem, ale protože šílí po uspokojování smyslů, utrácí příjmy vlády za různé hříšné činnosti.̀  “

Text 89:

„  ,Vládní příjmy jsou posvátnější než brāhmaṇův majetek. Ten, kdo tyto prostředky zneužívá pro smyslový požitek, je velmi hříšný.̀  “

Text 90:

„  ,Ten, kdo slouží vládě, ale zneužívá vládní prostředky, si zaslouží králův trest. To je výrok všech zjevených písem.̀  “

Text 91:

„  ,Král chtěl zaplatit dluh, aniž by ho trestal, a proto je zajisté velmi zbožný. Gopīnātha Paṭṭanāyaka je však velký podvodník.̀  “

Text 92:

„  ,Neplatí králi jeho příjmy, ale chce, abych ho vysvobodil. To je velmi hříšné a Já to zde už nemohu snášet.̀  “

Text 93:

„  ,Odejdu proto z Džagannáth Purí do Álálanáthu, kde budu klidně žít, aniž bych musel naslouchat o všech těchto starostech materialistických lidí.̀  “

Text 94:

Král Pratāparudra po vyslechnutí všech těchto podrobností cítil bolest ve své mysli. Řekl: „Pokud Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstane zde v Džagannáth Purí, pak odpustím Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi všechny dluhy.“

Text 95:

„Kdybych mohl alespoň na okamžik hovořit s Pánem Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, nezajímal by mě ani zisk miliónů kamenů cintāmaṇi.“

Text 96:

„Ta malá suma 200 000 kāhan mě nezajímá. Vždyť já bych obětoval u lotosových nohou Pána všechno, včetně mého života i království!“

Text 97:

Kāśī Miśra králi naznačil: „Pán netouží po tom, abys mu odpustil splacení dluhu. Je nešťastný jen z toho, že má celá rodina problémy.“

Text 98:

Král odpověděl: „Neměl jsem v úmyslu způsobit Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi a jeho rodině bolest. Ani jsem nevěděl, že byl vysazen na cāṅgu a měl být svržen na meče a zabit.“

Text 99:

„On se vysmíval Puruṣottamovi Jānovi, a princ ho chtěl proto za trest vystrašit.“

Text 100:

„Osobně jdi za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a snaž se, jak to jen půjde, Ho zadržet v Džagannáth Purí. Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi odpouštím všechny dluhy.“

Text 101:

Kāśī Miśra řekl: „Pánovi nejde o to, abys Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi odpustil všechny dluhy. Když to uděláš, bude z toho jen nešťastný.“

Text 102:

Král řekl: „Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi odpustím všechny dluhy, ale Pánovi o tom neříkej. Jen Mu řekni, že všichni členové rodiny Bhavānandy Rāye včetně Gopīnātha Paṭṭanāyaky jsou přirozeně moji drazí přátelé.“

Text 103:

„Bhavānanda Rāya je hoden mého uctívání a úcty. K jeho synům proto vždy chovám přirozenou náklonnost.“

Text 104:

Král se Kāśīmu Miśrovi poklonil a vrátil se do paláce. Tam si nechal zavolat Gopīnātha Paṭṭanāyaku i nejstaršího prince.

Text 105:

Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi král řekl: „Vše, co dlužíš pokladně, je ti odpuštěno a místo zvané Máldžáthjá Dandapát je pro vybírání peněz znovu tvoje.“

Text 106:

„Už nikdy vládní peníze nezneužívej. Pokud si myslíš, že máš příliš malý plat, ode dneška ti ho zdvojnásobuji.“

Text 107:

Král domluvil a na důkaz zmocnění mu věnoval hedvábný pléd přes ramena. Potom mu řekl: „Jdi za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a požádej Ho o svolení vrátit se domů. Loučím se s tebou. Nyní můžeš jít.“

Text 108:

Milostí Śrī Caitanyi Mahāprabhua lze zajisté udělat duchovní pokrok. Výsledky Jeho milosti ve skutečnosti nelze odhadnout.

Text 109:

Pouhým zábleskem Pánovy milosti dosáhl Gopīnātha Paṭṭanāyaka královského bohatství. Úplnou hodnotu Jeho milosti proto nikdo nespočítá.

Text 110:

Gopīnātha Paṭṭanāyaka byl postaven na cāṅgu, aby byl popraven a byly mu zabaveny všechny peníze. Místo toho mu však byly všechny dluhy prominuty a byl jmenován výběrčím na stejném místě.

Text 111:

Na jedné straně Gopīnātha Paṭṭanāyaka nedokázal splatit svůj dluh ani prodejem veškerého svého majetku, na druhou stranu dostal dvojnásobný plat a byl poctěn hedvábným šálem.

Text 112:

Pán Caitanya Mahāprabhu si nepřál, aby byl Gopīnātha Paṭṭanāyaka zbaven dluhů vládě, aby dostal dvojnásobný plat ani aby byl dosazen jako výběrčí na stejném místě.

Text 113:

Když za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem přišel služebník Gopīnātha Paṭṭanāyaky a řekl Pánu o jeho nepříjemné situaci, Pán byl zneklidněný a nespokojený.

Text 114:

Pán neměl v úmyslu svému oddanému udělit štěstí v podobě hmotného bohatství, ale stačilo, že Mu o všem řekli, a dostavil se ten neobyčejný výsledek.

Text 115:

Nikdo nedokáže odhadnout rozsah úžasných vlastností Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Ani Pán Brahmā a Pán Śiva nechápou Jeho úmysly.

Text 116:

Kāśī Miśra šel za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a podrobně Mu vylíčil všechny královy úmysly.

Text 117:

Když si Śrī Caitanya Mahāprabhu vyslechl, jaké taktiky Kāśī Miśra na krále použil, řekl mu: „Kāśī Miśro, co jsi to udělal? Způsobil jsi, že jsem nepřímo přijal pomoc od krále.“

Text 118:

Kāśī Miśra řekl: „Můj drahý Pane, král to udělal bez postranních úmyslů. Prosím poslouchej, co řekl.“

Text 119:

„Král řekl: ,Mluv s Pánem tak, aby si nemyslel, „Kvůli Mě král odpustil 200 000 kāhan kauḍi.“̀  “

Text 120:

„  ,Řekni Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, že všichni synové Bhavānandy Rāye jsou mi zvláště drazí. Považuji je za členy své rodiny.̀  “

Text 121:

„  ,Učinil jsem z nich proto výběrčí v různých místech, a přestože utrácejí vládní prostředky a jedí, pijí, zpronevěřují a rozdávají je, jak se jim zachce, neberu to příliš vážně.̀  “

Text 122:

„  ,Rāmānandu Rāye jsem jmenoval správcem Rádžmandrí a prakticky neexistují záznamy o tom, kolik peněz v této pozici přijal a rozdal.̀  “

Text 123:

„  ,Také Gopīnātha jako výběrčí běžně utrácí 200 000 až 400 000 kāhan, jak se mu zachce.̀  “

Text 124:

„  ,Gopīnātha Paṭṭanāyaka něco vybere, něco utratí po svém, ale já to neberu příliš vážně. Tentokrát se však dostal do úzkých kvůli neshodě s princem.̀  “

Text 125:

„  ,Princ takovou situaci vytvořil bez mého vědomí, ale já ve skutečnosti beru všechny syny Bhavānandy Rāye jako své příbuzné.̀  “

Text 126:

„  ,Díky mému důvěrnému vztahu s nimi jsem Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi odpustil veškeré dluhy. Śrī Caitanya Mahāprabhu o tom neví. Vše, co jsem udělal, jsem udělal na základě svého důvěrného vztahu s rodinou Bhavānandy Rāye.̀  “

Text 127:

Když Śrī Caitanya Mahāprabhu vyslechl od Kāśīho Miśry všechny tyto popisy královy mentality, měl velkou radost. Tehdy tam přišel Bhavānanda Rāya.

Text 128:

Bhavānanda Rāya se svými pěti syny padl k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Pán jej zvedl a obejmul.

Text 129:

Rāmānanda Rāya, všichni jeho bratři i otec se setkali se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a Bhavānanda Rāya potom promluvil.

Text 130:

„Všichni tito členové mé rodiny,“ řekl, „jsou Tvoji věční služebníci. Ty jsi nás ochránil před tímto velkým nebezpečím, a tak sis nás koupil za správnou cenu.“

Text 131:

„Nyní jsi ukázal, jakou lásku chováš ke svým oddaným, podobně jako jsi v minulosti zachránil pět Pāṇḍuovců před velkým nebezpečím.“

Text 132:

S hlavou přikrytou šálem z hedvábí padl Gopīnātha Paṭṭanāyaka k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua a podrobně Mu popsal milost, které se mu od krále dostalo.

Text 133:

„Král mi odpustil zbytek dluhu,“ řekl. „Znovu mě dosadil na mé místo udělením tohoto hedvábného šálu, a zdvojnásobil mi plat.“

Text 134:

„Byl jsem postaven na cāṅgu, abych byl popraven, ale místo toho jsem byl poctěn tímto hedvábným šálem. To vše je Tvá milost.“

Text 135:

„Na cāṅze jsem začal meditovat o Tvých lotosových nohou a síla tohoto vzpomínání mi přinesla všechny tyto výsledky.“

Text 136:

„Lidé žasnou nad tím, co se mi přihodilo, a opěvují velikost Tvé milosti.“

Text 137:

„To však nejsou hlavní výsledky meditace o Tvých lotosových nohou, můj Pane. Hmotné bohatství je velmi pomíjivé, a proto je to jen záblesk výsledku Tvé milosti.“

Text 138:

„Tvou skutečnou milost dostali Rāmānanda Rāya a Vāṇīnātha, protože je jsi zbavil pout k veškerému hmotnému bohatství. Myslím, že mně se takové milosti nedostalo.“

Text 139:

„Uděl mi prosím svou čistou milost, abych se také stal odříkavým. Už nemám zájem o hmotný požitek.“

Text 140:

Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Kdo bude živit vaši velkou rodinu, když všichni přijmete stav odříkání a ztratíte zájem zabývat se penězi?“

Text 141:

„Ať už jste pohroužení v hmotných činnostech, nebo přijímáte naprosté odříkání, vás pět bratrů je život za životem Mými věčnými služebníky.“

Text 142:

„Musíš ale uposlechnout jeden Můj příkaz. Neutrácej nic z králových příjmů.“

Text 143:

„Nejdříve králi zaplať, co mu patří, a zbytek potom můžeš utratit za zbožné a plodonosné činnosti.“

Text 144:

„Za hříšné činnosti neutrať ani haléř, protože tím přijdeš o všechno v tomto i příštím životě.“ Po těchto slovech se s nimi Śrī Caitanya Mahāprabhu rozloučil.

Text 145:

V rodině Bhavānandy Rāye se tak hovořilo o milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua. I když to vypadalo jako něco jiného, jednalo se o jasný projev milosti.

Text 146:

Śrī Caitanya Mahāprabhu je všechny obejmul a rozloučil se s nimi. Všichni oddaní pak vstali a za hlasitého zpěvu svatého jména Hariho odešli.

Text 147:

Všichni ti, kdo viděli, jakou neobyčejnou milostí Pán obdařil rodinu Bhavānandy Rāye, nevycházeli z údivu. Nemohli chování Śrī Caitanyi Mahāprabhua pochopit.

Text 148:

Pán totiž na žádosti všech oddaných o milost Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi odpovídal, že s tím nemůže nic dělat.

Text 149:

Popsal jsem potrestání Gopīnātha Paṭṭanāyaky a nezájem Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Hluboký význam tohoto chování je však velmi těžké pochopit.

Text 150:

Śrī Caitanya Mahāprabhu dal Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi tolik i bez toho, aby přímo o něco žádal Kāśīho Miśru či krále.

Text 151:

Záměry Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou tak hluboké, že je může pochopit jedině ten, kdo má naprostou víru ve službu lotosovým nohám Pána.

Text 152:

Ten, kdo naslouchá o této události týkající se činností Gopīnātha Paṭṭanāyaky a bezpříčinné milosti, kterou mu Śrī Caitanya Mahāprabhu udělil, bude zajisté povýšen na úroveň extatické lásky k Pánu a veškerá nebezpečí, která mu hrozí, budou odvrácena, ať to chápe, nebo ne.

Text 153:

Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.