Text 1:

S úctou se klaním Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, který se omezil v jídle ve strachu z kritiky Rāmacandry Purīho.

Text 2:

Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, inkarnaci oceánu milosti! Jeho lotosové nohy uctívají polobozi jako Pán Brahmā a Pán Śiva.

Text 3:

Sláva největšímu ze žebravých mnichů, Nityānandovi Prabhuovi, který celý svět spoutal smyčkou extatické lásky k Bohu!

Text 4:

Sláva Advaitovi Prabhuovi, inkarnaci Nejvyšší Osobnosti Božství! On přiměl Kṛṣṇu, aby sestoupil, čímž osvobodil celý svět.

Text 5:

Sláva všem oddaným v čele se Śrīvāsem Ṭhākurem! Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu je pro ně vším.

Text 6:

Takto se Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu v Džagannáth Purí věnoval různým zábavám se svými oddanými ve vlnách lásky ke Kṛṣṇovi.

Text 7:

Tehdy přišel Paramānandu Purīho a Śrī Caitanyu Mahāprabhua navštívit sannyāsī jménem Rāmacandra Purī Gosāñi.

Text 8:

Paramānanda Purī se poklonil u nohou Rāmacandry Purīho a ten ho pevně obejmul.

Text 9:

Śrī Caitanya Mahāprabhu se Rāmacandrovi Purīmu také poklonil. Rāmacandra Purī Ho pak obejmul a vzpomněl si tak na Kṛṣṇu.

Text 10:

Všichni tři mluvili nějakou dobu o Kṛṣṇovi a potom přišel Jagadānanda, který Rāmacandru Purīho pozval na prasādam.

Text 11:

Bylo přineseno obrovské množství zbytků jídla od Pána Jagannātha. Rāmacandra Purī se dosyta najedl a potom chtěl na Jagadānandovi Paṇḍitovi najít nějakou chybu.

Text 12:

Rāmacandra Purī dojedl a řekl: „Můj drahý Jagadānando, prosím poslouchej. To, co zbylo, sněz ty.“

Text 13:

Rāmacandra Purī s velkou dychtivostí Jagadānandu Paṇḍita usadil a osobně mu přidával prasādam.

Text 14:

Rāmacandra Purī ho znovu a znovu povzbuzoval a dosyta ho nakrmil. Když si však Jagadānanda umyl ruce a ústa, Rāmacandra Purī ho začal kritizovat.

Text 15:

Řekl: „Slyšel jsem, že následovníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua jedí víc, než je třeba, a teď vidím na vlastní oči, že je to pravda.“

Text 16:

„Dávat sannyāsīmu tolik jídla zničí jeho usměrňující zásady, protože když sannyāsī příliš jí, znamená to konec jeho odříkání.“

Text 17:

Pro Rāmacandru Purīho bylo příznačné, že nejdřív někoho přiměl sníst víc, než je třeba, a potom ho za to pomlouval.

Text 18:

Když byl Mādhavendra Purī v posledním stádiu svého života, Rāmacandra Purī přišel do jeho obydlí.

Text 19:

Mādhavendra Purī zpíval svaté jméno Kṛṣṇy a chvílemi naříkal: „Ó můj Pane, nedostalo se mi útočiště Mathury.“

Text 20:

Rāmacandra Purī byl tak hloupý, že se bez obav opovážil svého duchovního mistra poučovat.

Text 21:

„Když jsi dosáhl naprosté transcendentální blaženosti,“ řekl, „měl bys teď vzpomínat pouze na Brahman. Proč naříkáš?“

Text 22:

Jakmile Mādhavendra Purī uslyšel tento pokyn, velice se rozzlobil a vynadal mu: „Zmiz odsud, ty hříšný darebáku!“

Text 23:

„Ó můj Pane Kṛṣṇo, nedospěl jsem k Tobě, ani do Tvého sídla, Mathury. Nešťastný tady umírám, a teď mi tento darebák přišel způsobit ještě větší bolest.“

Text 24:

„Neukazuj mi svou tvář! Jdi si, kam chceš. Pokud při umírání budu hledět na tvou tvář, nedosáhnu cíle svého života.“

Text 25:

„Umírám, aniž bych získal útočiště u Kṛṣṇy, jsem z toho nešťastný, a teď mě ještě navíc tento zatracený hloupý darebák přijde poučovat o Brahmanu!“

Text 26:

Rāmacandra Purī byl tak Mādhavendrou Purīm zavržen. Na základě jeho přestupku se u něj postupně objevily hmotné touhy.

Text 27:

Ten, kdo je připoutaný k suchému spekulativnímu poznání, nemá žádný vztah s Kṛṣṇou a holduje kritizování vaiṣṇavů. Nachází se tak na úrovni pomluv.

Text 28:

Īśvara Purī, duchovní učitel Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, sloužil Mādhavendrovi Purīmu tak, že vlastníma rukama uklízel jeho výkaly a moč.

Text 29:

Īśvara Purī neustále zpíval svaté jméno Pána a vyprávěl o Kṛṣṇových zábavách, aby to mohl Mādhavendra Purī poslouchat. Tak mu pomáhal během umírání vzpomínat na svaté jméno a zábavy Pána Kṛṣṇy.

Text 30:

Mādhavendra Purī měl z Īśvary Purīho radost. Obejmul ho a dal mu požehnání, aby se stal velkým oddaným a milovníkem Kṛṣṇy.

Text 31:

Īśvara Purī se tak stal oceánem extatické lásky ke Kṛṣṇovi, kdežto Rāmacandra Purī se stal suchým spekulantem, který kritizoval všechny ostatní.

Text 32:

Īśvara Purī získal od Mādhavendry Purīho požehnání, kdežto Rāmacandrovi Purīmu se od něho dostalo pokárání. Tito dva, Īśvara Purī a Rāmacandra Purī, jsou tedy příklady toho, jak někoho velká osobnost požehná a někoho potrestá. Mādhavendra Purī tak těmito dvěma příklady poučil celý svět.

Text 33:

Takto jeho božská milost Mādhavendra Purī, duchovní mistr celého světa, rozdával extatickou lásku ke Kṛṣṇovi. Při opouštění tohoto hmotného světa recitoval následující verš.

Text 34:

„Ó Můj Pane, který jsi tak milostivý! Ó vládce Mathury! Kdy Tě znovu uvidím? Protože Tě nemohu spatřit, Mé vzrušené srdce nemá klidu. Ó nejdražší, co teď mám dělat?“

Text 35:

V tomto verši Mādhavendra Purī učí, jak dosáhnout extatické lásky ke Kṛṣṇovi. Prožíváním odloučení od Kṛṣṇy se oddaný ocitá na duchovní úrovni.

Text 36:

Mādhavendra Purī v tomto hmotném světě zasel semínko extatické lásky ke Kṛṣṇovi a potom odešel. Toto semínko se později stalo velkým stromem v podobě Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 37:

Popsal jsem zde v průběhu vyprávění odchod Mādhavendry Purīho. Každý, kdo toto slyší, musí být považován za velmi požehnaného.

Text 38:

Takto pobýval Rāmacandra Purī v Džagannáth Purí. Někdy přechodně bydlel na nějakém místě a pak zase odešel, jak je zvykem u těch, kdo jsou ve stavu odříkání.

Text 39:

Kam se přijde Rāmacandra Purī najíst, nebylo nikdy jisté, protože chodil i bez pozvání. O tom, jak jedí jiní, si však vedl přesné záznamy.

Text 40:

Pozvání Śrī Caitanyi Mahāprabhua stálo 320 kauḍi (lasturek). Za to byl oběd pro tři osoby, kterými byli Śrī Caitanya Mahāprabhu a někdy Kāśīśvara a Govinda.

Text 41:

Pán jedl každý den jinde, a když byl někdo připravený Jeho oběd zaplatit, byla domluvena pevná cena pouhé čtyři paṇa.

Text 42:

Rāmacandra Purī shromažďoval veškeré informace o situaci Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, včetně Jeho dodržování usměrňujících zásad, obědvání, spánku a pohybu.

Text 43:

Rāmacandru Purīho zajímalo jen hledání chyb, a tak nemohl porozumět transcendentálním vlastnostem Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Jeho jediným zájmem bylo hledat chyby, ale žádné nemohl najít.

Text 44:

Nakonec jednu chybu našel. Řekl: „Jak může osoba ve stavu odříkání jíst tolik sladkostí? Ten, kdo jí sladkosti, bude těžko ovládat smysly.“

Text 45:

Takto Rāmacandra Purī přede všemi Śrī Caitanyu Mahāprabhua pomlouval, ale přesto chodil Pána každý den navštěvovat.

Text 46:

Při každém setkání se mu Pán s úctou poklonil, protože ho považoval za duchovního bratra svého duchovního mistra. Jediným zájmem Rāmacandry Purīho však bylo najít na Pánovi chyby.

Text 47:

Śrī Caitanya Mahāprabhu věděl, že Ho Rāmacandra Purī přede všemi pomlouvá, ale pokaždé, když Ho Rāmacandra přišel navštívit, tak mu s velkou pozorností prokazoval úctu.

Text 48:

Jednoho dne ráno přišel Rāmacandra Purī do sídla Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Všiml si tam spousty mravenců a začal hned Pána kritizovat.

Text 49:

„Včera večer tu byl cukr,“ řekl, „a proto tady lezou mravenci. Běda, tento odříkavý sannyāsī je připoutaný k takovému uspokojování smyslů!“ Po těchto slovech vstal a odešel.

Text 50:

Śrī Caitanya Mahāprabhu o pomluvách Rāmacandry Purīho už dříve slyšel různé zvěsti, ale nyní byl přímým svědkem jeho vymyšleného obviňování.

Text 51:

Mravenci obvykle lezou všude, ale Rāmacandra Purī si vymyslel chybu a kritizoval Śrī Caitanyu Mahāprabhua za to, že prý měl ve svém pokoji sladkosti.

Text 52:

Když Śrī Caitanya Mahāprabhu slyšel tuto kritiku, začal mít pochybnosti a obavy. Zavolal proto Govindu a dal mu následující pokyny.

Text 53:

„Ode dneška nechť se stane pravidlem, že budu přijímat jen čtvrtinu nádoby prasādam Pána Jagannātha a zeleninu za pět gaṇḍ.“

Text 54:

„Pokud přinesete něco víc než to, už Mě tu neuvidíte.“

Text 55:

Govinda vyřídil toto poselství všem oddaným. Když to slyšeli, měli pocit, jako kdyby je do hlavy udeřil blesk.

Text 56:

Všichni oddaní Rāmacandru Purīho zatracovali slovy: „Tento hříšník sem přišel a vzal nám život.“

Text 57-58:

Toho dne pozval Śrī Caitanyu Mahāprabhua jeden brāhmaṇa. Když však od něho Govinda přijal zeleninu pouze za pět gaṇḍ a čtvrt nádoby rýže, brāhmaṇa se v zoufalství udeřil rukou do hlavy a křičel: „Běda, běda!“

Text 59:

Śrī Caitanya Mahāprabhu snědl z té rýže a zeleniny jen polovinu a zbytek dostal Govinda.

Text 60:

Śrī Caitanya Mahāprabhu i Govinda tak jedli jen polovinu jídla, které potřebovali. Všichni ostatní oddaní kvůli tomu přestali jíst úplně.

Text 61:

Śrī Caitanya Mahāprabhu nařídil Govindovi a Kāśīśvarovi: „Vy dva si naplňte břicha žebráním někde jinde.“

Text 62:

Několik dní tak uplynulo ve velkém neštěstí. Když se o tom dozvěděl Rāmacandra Purī, šel navštívit Śrī Caitanyu Mahāprabhua.

Text 63:

Śrī Caitanya Mahāprabhu se Rāmacandrovi Purīmu poklonil a uctil jeho nohy. Rāmacandra Purī se potom usmál a promluvil k Pánu.

Text 64:

Rāmacandra Purī Jej poučil: „Sannyāsī by neměl uspokojovat své smysly. Měl by si jen nějak naplnit břicho.“

Text 65:

„Slyšel jsem, že jsi množství svého jídla omezil na polovinu, a vidím, že jsi hubený. Takové suché odříkání také není náboženstvím sannyāsīho.“

Text 66:

„Sannyāsī jí tolik, kolik potřebuje pro výživu svého těla, ale neužívá si uspokojování svých smyslů hmotným způsobem. Tak dosáhne dokonalosti duchovního pokroku v poznání.“

Text 67-68:

„(Pán Kṛṣṇa řekl:) ,Můj drahý Arjuno, nikdo nemůže provádět mystickou yogu, pokud jí víc, než je nutné, nebo se zbytečně postí, příliš spí a sní, nebo spí málo. Člověk by měl jíst a uspokojovat své smysly, nakolik je třeba, měl by se snažit správně vykonávat své povinnosti a usměrňovat svůj spánek i bdění. Tak se může praktikováním mystické yogy oprostit od hmotných strastí.̀  “

Text 69:

Śrī Caitanya Mahāprabhu potom s pokorou řekl: „Jsem jen jako nevědomý chlapec a jsem jako tvůj žák. Je to Mé velké štěstí, že Mě poučuješ.“

Text 70:

Po vyslechnutí těchto slov Rāmacandra Purī vstal a odešel. Z různých zdrojů také slyšel, že všichni oddaní Śrī Caitanyi Mahāprabhua jedí polovinu toho, co obvykle.

Text 71:

Dalšího dne přišli Paramānanda Purī a další oddaní s velkou pokorou a odevzdaností za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem.

Text 72:

Paramānanda Purī řekl: „Můj duchovní bratr Rāmacandra Purī má pomlouvačnou povahu. K čemu bude dobré, když kvůli jeho řečem přestaneš jíst?“

Text 73:

„Taková je povaha Rāmacandry Purīho, že nejdřív někoho nechá sníst, kolik chce, a když dotyčný nechce jíst víc, než je třeba, sám ho k tomu velice snaživě přiměje.“

Text 74:

„Tak člověka donutí, aby snědl víc, než potřebuje, a potom ho přímo kritizuje slovy: ,Ty tak hodně jíš. Kolik máš v pokladnici peněz?̀  “

Text 75:

„  ,Také když sannyāsīm dáváš tolik najíst, ničíš tím jejich náboženské zásady. Je mi proto jasné, že neděláš žádný pokrok.̀  “

Text 76:

„Rāmacandra Purī se neustále zajímá o to, jak druzí jedí a provádějí své každodenní činnosti.“

Text 77:

„Jeho každodenní jednání se skládá ze dvou druhů činností, které písma zavrhují.“

Text 78:

„  ,Je nutné vidět, že vesmír jedná díky spojení hmotné přírody a živé bytosti jako jeden celek. Člověk by proto neměl ani chválit, ani kritizovat vlastnosti a činnosti druhých.“

Text 79:

„Z těchto dvou pravidel se Rāmacandra Purī řídí tím prvním, protože nikoho nechválí, ale přestože ví, že to druhé je důležitější, tak ho opomíjí, protože kritizuje ostatní.“

Text 80:

„  ,Z prvního a druhého pravidla je to druhé důležitější.̀  “

Text 81:

„I když jsou někde stovky dobrých vlastností, kritik je neuzná. Naopak se snaží pomocí různých úskoků mezi těmito dobrými vlastnostmi poukázat na nějakou chybu.“

Text 82:

„Nikdo by se proto neměl řídit principy Rāmacandry Purīho. Musím však říci něco proti němu, protože vzbuzuje neštěstí v našich srdcích.“

Text 83:

„Proč jsi přestal jen kvůli kritice Rāmacandry Purīho správně jíst? Prosím přijímej pozvání tak jako předtím. To je žádost nás všech.“

Text 84:

Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Proč se všichni na Rāmacandru Purīho zlobíte? On poukazuje na přirozené zásady života sannyāsīho. Proč ho obviňujete?“

Text 85:

„Uspokojování jazyka je pro sannyāsīho velkým přestupkem. Jeho povinností je jíst jen tolik, kolik potřebuje k udržování těla a duše pohromadě.“

Text 86:

Ani když Ho všichni naléhavě žádali, aby jedl normálně, Śrī Caitanya Mahāprabhu nechtěl. Naopak na jejich žádost odpověděl tím, že začal jíst ještě o polovinu méně.

Text 87:

Cena jídla potřebného k pozvání Śrī Caitanyi Mahāprabhua byla domluvena na dvě paṇy kauḍi (160 lasturek). Toto jídlo poté snědli dva nebo jindy tři muži.

Text 88:

Pokud Pána pozval brāhmaṇa, do jehož domu pozvání nebylo možné přijmout, nakoupil prasādam za dvě paṇy lasturek.

Text 89:

Když Ho pozval brāhmaṇa, od kterého bylo možné přijmout pozvání, tak část prasādam koupil a zbytek uvařil doma.

Text 90-91:

Dokonce i když už byl některý den Śrī Caitanya Mahāprabhu pozván někým jiným, pokud Ho pozvali Gadādhara Paṇḍita, Bhagavān Ācārya nebo Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, přijal pozvání od nich, protože nebyl nezávislý.

Text 92:

Śrī Caitanya Mahāprabhu ve skutečnosti sestoupil proto, aby potěšil oddané. Jeho chování tedy vždy odpovídalo času a okolnostem.

Text 93:

Díky své naprosté nezávislosti se Śrī Mahāprabhu někdy choval jako obyčejný člověk a někdy projevoval svůj božský majestát.

Text 94:

Śrī Caitanya Mahāprabhu někdy Rāmacandru Purīho ctil jako svého pána a sebe považoval za služebníka. Jindy se však o něho vůbec nestaral a viděl ho jako stéblo trávy.

Text 95:

Śrī Caitanya Mahāprabhu se choval přesně jako Nejvyšší Osobnost Božství – nikdo Ho svou inteligencí nedokázal omezit. Dělal si, co chtěl, ale všechny Jeho činnosti byly okouzlující.

Text 96:

Rāmacandra Purī takto v Níláčale (Džagannáth Purí) strávil několik dní a potom odešel navštívit různá svatá poutní místa.

Text 97:

Rāmacandra Purī byl pro oddané jako velké břemeno na jejich hlavách. Když opustil Džagannáth Purí, všichni se nesmírně radovali a měli pocit, jako by jim z hlavy náhle spadl velký kámen.

Text 98:

Po jeho odchodu byli zase všichni šťastní. Śrī Caitanya Mahāprabhu přijímal pozvání jako obvykle a vedl společné zpívání a tancování. Také všichni ostatní přijímali prasādam bez zábran.

Text 99:

Pokud někoho zavrhne jeho duchovní mistr, dotyčný poklesne natolik, že se stejně jako Rāmacandra Purī začne dopouštět přestupků dokonce i vůči Nejvyšší Osobnosti Božství.

Text 100:

Śrī Caitanya Mahāprabhu nebral přestupky Rāmacandry Purīho vážně, protože ho považoval za svého duchovního mistra. Jeho charakter však každého učí, jaký je výsledek přestupku vůči duchovnímu mistrovi.

Text 101:

Povaha Śrī Caitanyi Mahāprabhua je plná nektaru. Poslouchat o ní těší ucho i mysl.

Text 102:

Píšu zde o povaze Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Ó čtenáři, prosím poslouchejte pozorně, protože tak snadno získáte extatickou lásku k lotosovým nohám Pána Śrī Kṛṣṇy.

Text 103:

Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.